Středa 3. dubna 1991

Má-li byt vyváženost vlastnictví, pak musí z toho původního návrhu být jednotlivé paragrafy 215 a 142 vyřazeny, a proto navrhuji nový text pro § 22: ode dne účinnosti tohoto zákona se nepoužije zákon č. 215 Sb. o zabrání velkého majetku pozemkového ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy bez vyjmenování paragrafů. Má to svůj věcný zásadní význam.

V tom samém paragrafu je nepoužití zákona č. 46/1948 Sb., ale protože tento zákon spadá již do rozhodného období, navrhuji, aby byl přesunut do zrušovacích paragrafů a aby spolu se zákonem 44 a 45 z roku 1948 byl i tento zákon č. 46/1948 Sb., o druhé pozemkové reformě posunut do ustanovení, která se zrušují. To je konkrétní návrh zákona. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Tylovi, chce ešte niekto vystúpiť v rozprave? Pán poslanec Gémesi.

Poslanec SN K. Gémesi: Vážený pán predsedajúci, vážené dámy a páni. V priebehu posledných týždňov sme boli svedkami dobre organizovanej kampane v slovenskej tlači, ktorej cieľom je zabrániť tomu, aby pri čiastočnom odškodnení občanov tohoto štátu, nedaj Bože, neboli odškodnení i príslušníci nemeckej a hlavne maďarskej menšiny. V záujme tohto cieľa sa používajú tzv. argumenty, o ktorých postupne vysvitá, že sú to hanebné lži, ale to nikomu nevadí. Nie je to ani prekvapujúce.

Určite sa pamätáte, že prakticky od prvej chvíle novembrovej revolúcie sa niektorí usilovne snažia vyprovokovať nepokoje medzi väčšinovými národmi a menšinami a takto zdegradovať to, čo sa začalo v novembri, na národnostné nepokoje, na riešenie ktorých sú už niekoľkokrát osvedčené metódy. Doteraz sa im to nepodarilo, napriek tomu sa snažili zneužiť národný program niektorých strán a hnutí. Chceli ich zmanipulovať do pozície vykonávateľov špinavej práce. Dnes sme svedkami sérii nových útokov. Jedným z týchto útokov je to, čo sa deje okolo návrhu zákona o pôde, ale nie je to jediný. Je ich viac. Dva príklady: Pokúšajú sa zaviesť tzv. reformy do národnostného školstva, ktoré sa nepodarilo zrealizovať ani tzv. socialistickému školstvu blahej pamäti, alebo pokúšajú sa odstrániť všetky nápisy, ktoré sú podľa nich v protiklade s našou pýchou, jazykovým zákonom, lebo sú v jazyku menšín.

Cieľom tohoto úctyhodného snaženia je vyprovokovať nepokoje, aby sa konečne mohlo dokázať, že nemá zmysel sa pokúšať o nejakú polozrelú demokraciu, a to, čo tieto národy potrebujú, je silná ruka a poriadok.

Záverom vás preto veľmi prosím, skôr, než dokážete, že je vás viac a menšiny dokážete kedykoľvek prehlasovať, uvedomte si, komu tým preukážete službu. Ďakujem vám. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánovi poslancovi Gémesimu. Chce ešte niekto vystúpiť v rozprave? Pán poslanec Konečný.

Poslanec SL J. Konečný: Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové, mám jen několik poznámek. Pokud jde o předkládaný návrh zákona o půdě, podporují návrh č. 547 s doplňky. Tady několikrát padla otázka, kam jít a kam nejít, myslím časově. Domnívám se, že je správné, že se hovoří o tom, že by se před rok 1948 nemělo jít. Je třeba si uvědomit, že napadání prezidentských dekretů, chtít je zrušit, přinese celý soubor nových komplikací. Mezi tyto komplikace patří i otázka tzv. pohraničí.

Za prvé by to narušilo jednání o nové smlouvě mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou Německo. Chtěl bych říci, že v nově připravované smlouvě se bude řešit i majetkoprávní problematika, která souvisí s odsunem sudetských Němců. Ale chci ještě upozornit na to, že do budoucna se připravují obdobně smlouvy včetně s Maďarskem, ve kterých se budou také řešit majetkoprávní otázky.

Za druhé nelze přehlížet ani tu skutečnost, že je zde řada občanů, kteří mají československou státní příslušnost, ale teprve až od roku - myslím 1951 až 1953 - tedy občané německé národnosti, potažmo na Slovensku občané maďarské národnosti. Domnívám se, že je třeba přijmout taková opatření, která zohlední pro ně nepříjemné bezprávní období do toho roku 1953. Myslím, že tady by otázka některých nacionalizačních dekretů mohla být zvažována.

Za třetí, opět to souvisí s pohraničím. Po roce 1945 došlo k několika dosídlením. První vlna většinou zadarmo nebo levně získala majetek, tedy i zemědělský a potom jej částečně zničila nebo opustila, aniž by s ním hospodařila. Dnes se tito lidé opět stanou vlastníky. Další vlna dosídlenců většinou už přišla pracovat, třicet i více let tuto půdu obhospodařuje. Myslím si, že by tito dosídlenci měli být zohledněni. Proto se domnívám, že by otázka povinných osob měla být do toho návrhu 547 zařazena. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Konečnému, ešte sa hlási pani poslankyňa Sándorová.

Poslankyňa SN E. Sándorová: Moja poznámka je skôr technického charakteru. Keď pán poslanec Kontra predniesol stanovisko Klubu poslancov Verejností proti násiliu - platforma Za demokratické Slovensko, vo svojom príspevku uviedol jeden nepravdivý údaj a odvolajúc sa na tento nepravdivý údaj obvinil hnutie, ktoré tu zastupujem, z dezinformovania verejnosti. Ja som na nepravdivosť týchto údajov pána poslanca Kontru upozornila. Preto teraz chcem vyjadriť len svoje poľutovanie, že v priebehu ďalšej diskusie sa pán poslanec Kontra neopravil. Ďakujem.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Pán poslanec Moric. Poslanec SN V. Moric: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie. Pri prerokovávaní zákona o pôde sme už vypočuli prednášku o provokáciách, ktoré sa vyskytujú v národnostnom školstve, tak by som vás prosil, keby ste ešte vypočuli aj môj príspevok.

Na rozdiel od mojich predrečníkov som sa nenarodil v rodine roľníka, ale v rodine robotníka, ktorý pracoval i na poli. Robotník si svoju mzdu zarobí prácou za pomoci nástroja a o tento nástroj sa náležíte stará. Budem hovoriť teraz o niektorých družstvách, ako sa teda starali v niektorých družstvách o pôdu, o svoj nástroj obživy. Nedobre odrobená, prehnojená pôda, niekedy s hromadou umelého hnojiva na okraji lánu, to bolo úplne normálne. To sa predsa nedá vyhovárať na zákony, režim atď. Nie nadarmo dnes je poľnohospodárstvo jedným z najväčších znečisťovateľov životného prostredia. V čase, kedy súkromné farmy u nás na západ od nás prekvitali, boli zdrojom bohatstva štátu, tak u nás dobytok hynul hladom a pritom na poli hnila slama, hnilo kŕmenie pre tento dobytok. Vedel by som poukázať i na iné stránky takéhoto hospodárenia, nie je to však účelom tohto príspevku. Chcel som len poukázať na to, že poľnohospodárske družstvá nie sú jedinou možnosťou a už vôbec nie jedinou podmienkou výživy národa. Chcel som poukázať na to, že nikto nechce búrať 40-ročný dom, pretože sa mu nepáči jeho fasáda. Pre fasádu nie je treba boriť dom, ale pre základy. Sú družstvá, ktoré mali základy od začiatku dobré a pevné, ale sú družstvá, ktoré boli bez základu a už 4o rokov sa rozpadajú. Družstevníctvo na Slovensku existuje nejakých 200 rokov. Preto o tom, či majú alebo nemajú poľnohospodárske družstvá existovať, musia si rozhodnúť v jednotlivých miestach roľníci, vlastníci pôdy sami. Do vlastníctva pôdy je treba vniesť zákonnosť. Každé družstvo môže mať vlastné zákony. Ináč to budú päťdesiate roky a družstevníctvo naruby. Civilizovaný svet sa "fajku" stará o to, či budú či nebudú u nás vysoko prosperujúce družstvá. Stará sa o to, či tu bude niečo prosperujúceho, aby bolo s kým a s čim obchodovať. Diskusia mojich kolegov sa ani tak netýkala pôdy alebo jej vlastníctva, bola skôr obhajobou alebo odsúdením družstiev. Z častí to platí pre mňa, ale nechcem, aby to platilo tak úplne. V každom družstve sú špecifické problémy vo vzťahu vlastníctva a pôdy. Obrovsky rozdiel je medzi národnými republikami a osobne sa domnievam, že tieto rozdiely nevyrieši žiadny federálny zákon. Navrhujem preto, aby bol tento zákon považovaný za špeciálny druh reštitučného a transformačného zákona o pôde. Rôzne by sa prijímal v obidvoch republikách, k čomu by Federálne zhromaždenie splnomocňovalo na základe kompetenčných zákonov príslušné národné rady. Pretože sa prerokovával zákon o pôde jednotlivých republík, zvýraznila by sa tak úloha národných rád. Na záver mi dovoľte jedno konštatovanie. Sú družstvá, ktoré nebudú prosperovať ani za 100 rokov, ale sú i družstvá, ktoré by bolo hriechom zrušiť.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánovi poslancovi Moricovi, s faktickou poznámkou sa prihlásil pán poslanec Kontra.

Poslanec SN M. Kontra: K poznámke pani poslankyne Sándorovej. Uvádzam, že som uviedol stanovisko politického výboru MNI z piatku 29. 3., ktoré bolo uverejnené vo Verejnosti.

Poslankyně SN E. Sándorová: Ako som už oznámila pánovi Kontrovi, stanovisko bolo odovzdané Československej tlačovej kancelárii 27. 3. a v Národnej obrode vyšlo 28. 3..

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem, o slovo sa prihlásil ešte poslanec Mornár.

Poslanec SL P. Mornár: Vážený pán predsedajúci, dámy a páni, diskusia sa chýli ku konci a mám niekoľko krátkych poznámok. Chcel by som poďakovať za pekný príspevok pánovi poslancovi Anderkovi, ktorý urobil pekný prierez, retrospektívu cez určité obdobie a jeho zhodnotenie - snáď môžem hovoriť za väčší počet poslancov.

Mám malú poznámku k cirkevnému majetku. Pán federálny premiér povedal, že sa záležitosť bude riešiť zvláštnym zákonom.

Ešte drobnú poznámku ku kolegom zo Spolužitia a z MKDH. Opakovane tu zazneli poznámky k národnostnému útlaku, k premenovávaniu, školstvu atď. Pre kolegov a kolegyne z Čiech by som uviedol v tomto ohľade len jeden príklad. Iste je vám známy názov slovenského mesta Šafárikovo. Ten dnes už neexistuje, mesto sa nazýva Tornala. Zvážte, kolegyne a kolegovia, ktorý z týchto názvov znie slovenskejšie. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Hlási sa ešte niekto do rozpravy? Nehlási sa nikto. O slovo požiadal ešte pán minister Dlouhý. Nebude to záverečné slovo, ale reagovanie na niektoré z posledných vystúpení.

Ministr hospodářství ČSFR V. Dlouhý: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k obecnému charakteru dnešní diskuse. V červenci loňského roku jste schválili změny ve struktuře státních orgánů na úrovní federace a jedním z těchto kroků bylo i zrušení tehdejšího federálního ministerstva zemědělství a začlenění federálních kompetencí do nové vznikajícího ministerstva hospodářství.

To převzalo i odpovědnost za předložení zákona o půdě. Za ten půlrok nebo možná několik měsíců víc, jsem viděl a poznal řadu velmi zajímavých, ale i velmi protichůdných skutečností. Viděl jsem první návrh zákona o půdě, který skutečně měl řadu negativních rysů, o kterých se zde dnes hovořilo. Viděl jsem postupnou práci na změnách. Viděl jsem skupinu čelných představitelů zemědělských družstev, kteří mi se slzami v očích děkovali, že hájím zájmy družstev. Ale na některých jsem skutečně viděl nabubřelost představitelů starých struktur. Viděl jsem však řadu představitelů družstev, od členů až po předsedy, kteří podle mého názoru postupovali, pracovali a myslí velmi poctivě.

Viděl jsem 15 tisíc družstevníků ve Sportovní hale a měl jsem tu možnost k ním promluvit. Slyšel jsem jejich kritiku, jejich, podle mého názoru někdy přehnané požadavky na politiku vlády. Ale samozřejmě zase jsem se tam setkal s řadou z nich, kteří byli velmi poctiví. Viděl jsem řadu z nich, kteří byli v podnapilém stavu - a bylo dopoledne. Viděl jsem spoustu soukromých zemědělců. Přicházeli ke mně s nárysy původních vymezení jejich majetku, seznámil jsem se s tím, jak to bylo zmapované, rozdrobené, a jak velmi obtížné je jenom zmapování dnes.

Viděl jsem federální vládu, která se velmi poctivě snažila už při prvním projednávání v říjnu a v listopadu loňského roku připravit takový zákon o půdě, který podle jejího názoru bude respektovat základní podmínku, to je rozvoj našeho zemědělství. Nebo - chcete-li, abych nepoužíval slovník minulých let - rozvoj venkova, rozvoj rolnického života. Viděl jsem federální vládu v Kolodějích, která se jednoznačně postavila za svůj původní vládní návrh, který jsem musel velmi tvrdě obhajovat, i některé změny, ke kterým jsme dospěli v parlamentu. Stalo se to za přítomností prezidenta republiky, který koneckonců některá stanoviska z vládního návrhu v posledních hovorech z Lán podpořil.

Viděl jsem 3 nebo 4 měsíce trvající práci zde v parlamentě, která podle mého názoru nebyla jenom přesvědčováním na základě určitých vlastních politických stanovisek, nebo dokonce osobních ambici. Vládní úředníci zastávali zde názor vlády. Za to, co zde přednášeli mojí úředníci nebo úředníci mého ministerstva, za to nese podle mého názoru odpovědnost federální vláda, ne oni osobně. Neboť měli od vlády mandát a vládě se museli - včetně mé - několikrát zodpovídat. A budu se muset vládě zodpovídat i za tuto diskusi dnes i za stanovisko k různým pozměňovacím návrhům.

To neznamená, že by vláda chtěla okrojovat parlamentu některé své názory, vláda je orgán, který pracuje a parlamentu předkládá své názory, ale který má svou vnitřní disciplínu. A je samozřejmě na vás, na parlamentu, abyste demokratickými procedurami, které zde existují, rozhodli.

Vláda v každém případě chce podporovat ekonomickou reformu v zemědělství. Chce provést nápravu křivd a takové změny vlastnictví pro zemědělství, které budou znamenat skutečný rozvoj venkova. Víme, že se zpomaluje podpora soukromého zemědělství, že řada kritických hlasů, které zde zazněly, mají opodstatnění především v tom smyslu. Chápeme naprostou nutnost skutečné transformace v zemědělství, pouze ani já, ani federální vláda jsme nedostali podložený argumenty většinovým stanoviskem jednoznačný názor, který by nám umožnil přejít na stanovisko transformace zemědělských družstev tak, jak to navrhoval návrh iniciativní skupiny poslanců. Prostě federální vláda nemohla rozhodnout, protože dospěla k názoru, že k tomu nemá dostatečné podkladové argumenty. Dospěla k názoru, že chce stvořit především zákon restituční a na základě jednání v parlamentu, na základě přijatých zákonů o mimosoudních rehabilitacích, o velké transformaci a pod. akceptovala řadu doplňků a změn včetně § 15 a 15 a), včetně závěru, že družstva jsou družstvy při respektování všech problémů, které jsme zde vyslechli. Ale uvědomme si, že explicite či implicite řada poslanců dnes při dřívějších projednávání ve výboru vzala za základ buď vládní návrh, nebo vzala za základ tisk 547. Buď explicitně se k němu přihlásila, nebo přednesla pozměňovací návrhy. Já se domnívám, že řada těchto pozměňovacích návrhů musí být akceptována, že bude akceptována ještě dnes večer nebo zítra ráno na jednání ústavně právních výborů. Byli jsme kritizování skutečně zleva i zprava, že vláda ustupuje, že vláda nemá jednotnou agrární politiku. Nebudu zde opakovat otřepané argumenty o tom, zda máme či nemáme kompetence, jenom připomenu, že máme republiková ministerstva zemědělství, která jsou do značně míry zvláště např. po převedení fondů tržních regulaci do republik za tuto politiku zodpovědná. Ale nevzdávám se své odpovědností za celou federální kompetenci. To v žádném případě ne. Vláda ví, že dnešní zemědělská družstva nejsou konkurenceschopná, vláda má politiku snižování dotaci, tu politiku, kterou prosazuje v současné době. Nebudeme ustupovat argumentům, že zemědělské dotace v zemích, např. Evropského hospodářského společenství jsou vyšší o tolik a tolik procent. To je jiné zemědělství, s jinou výkonností, s jinou efektivností i s jinou materiálovou, energetickou a další náročnosti, jinak organizované.

Vláda neustupuje zahraniční konkurenci. Už jenom jednání o asociačních dohodách k připojení do Evropského společenství - byl to právě tým ekonomických ministrů, který i za cenu určitého zpomalení je ochoten samozřejmě v rozumné míře neustoupit okamžitému otevření naší ekonomiky konkurenčním tlakům. Zazněly zde i politické argumenty z levice i z pravice. Myslím si, že komunističtí poslanci, kteří zde hovořili o tom, že zde, v tomto parlamentě, převládá názor dejme tomu pravicových vyhraněných stran, které nedovolují diskusi. Pak si komunističtí poslanci nebo i členové komunistické strany v současné době nebo i v minulé, včetně mne, musí uvědomit, či je to odpovědnost. Že je to odpovědnost za těch uplynulých 40 let, které zde vytvořilo určitou atmosféru, ze které potom názory vychází. To za prvé. A za druhé - mimochodem ono je to pravda - že jedině individuální vlastnictví, že jedině návrat k soukromému vlastnictví, k tomu, co dělalo vždy ekonomiku ekonomikou, může zachránit tuto ekonomickou reformu. A proto děláme ekonomickou reformu takovým způsobem, jakým jí děláme.

Jenom v oblastí zemědělství vládě skutečně nebyly předloženy argumenty, které by umožnily, aby šla na takovou skutečně politicky podpořenou transformaci družstev, jak to nabízí alternativní zákon. Čili vláda neustupuje od svého původního záměru, vláda je ale federální vládou, vládou, která má určitou strukturu politických ministrů a musí respektovat názory, které většinově v této diskusi převládly.

Z toho důvodu bych chtěl ještě jednou opakovat, že při projednávání a předkládání tohoto návrhu zákona nešlo v žádném případě o pokus o petrifikaci stávajících struktur v zemědělství, že máme upřímný zájem o nápravu křivd, o restituce, o skutečnou transformaci družstev a že o to budeme velmi tvrdě a velmi důrazně usilovat.

K některým konkrétnějším otázkám z diskuse si dovolím v závěrečném slově vyjádřit zítra. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem ministrovi Dlouhému. Chce ešte niekto vystúpiť v rozprave? Už nikto nechce vystúpiť v rozprave, dovoľte mi tedy, abych vyhlásil rozpravu za skončenú.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP