Má-li byt vyváženost vlastnictví, pak
musí z toho původního návrhu být
jednotlivé paragrafy 215 a 142 vyřazeny, a proto
navrhuji nový text pro § 22: ode dne účinnosti
tohoto zákona se nepoužije zákon č.
215 Sb. o zabrání velkého majetku pozemkového
ve znění pozdějších předpisů
a zákon č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové
reformy bez vyjmenování paragrafů. Má
to svůj věcný zásadní význam.
V tom samém paragrafu je nepoužití zákona
č. 46/1948 Sb., ale protože tento zákon spadá
již do rozhodného období, navrhuji, aby byl
přesunut do zrušovacích paragrafů a
aby spolu se zákonem 44 a 45 z roku 1948 byl i tento zákon
č. 46/1948 Sb., o druhé pozemkové reformě
posunut do ustanovení, která se zrušují.
To je konkrétní návrh zákona. Děkuji
za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Tylovi, chce ešte niekto
vystúpiť v rozprave? Pán poslanec Gémesi.
Poslanec SN K. Gémesi: Vážený pán
predsedajúci, vážené dámy a páni.
V priebehu posledných týždňov sme boli
svedkami dobre organizovanej kampane v slovenskej tlači,
ktorej cieľom je zabrániť tomu, aby pri čiastočnom
odškodnení občanov tohoto štátu,
nedaj Bože, neboli odškodnení i príslušníci
nemeckej a hlavne maďarskej menšiny. V záujme
tohto cieľa sa používajú tzv. argumenty,
o ktorých postupne vysvitá, že sú to
hanebné lži, ale to nikomu nevadí. Nie je to
ani prekvapujúce.
Určite sa pamätáte, že prakticky od prvej
chvíle novembrovej revolúcie sa niektorí
usilovne snažia vyprovokovať nepokoje medzi väčšinovými
národmi a menšinami a takto zdegradovať to, čo
sa začalo v novembri, na národnostné nepokoje,
na riešenie ktorých sú už niekoľkokrát
osvedčené metódy. Doteraz sa im to nepodarilo,
napriek tomu sa snažili zneužiť národný
program niektorých strán a hnutí. Chceli
ich zmanipulovať do pozície vykonávateľov
špinavej práce. Dnes sme svedkami sérii nových
útokov. Jedným z týchto útokov je
to, čo sa deje okolo návrhu zákona o pôde,
ale nie je to jediný. Je ich viac. Dva príklady:
Pokúšajú sa zaviesť tzv. reformy do národnostného
školstva, ktoré sa nepodarilo zrealizovať ani
tzv. socialistickému školstvu blahej pamäti,
alebo pokúšajú sa odstrániť všetky
nápisy, ktoré sú podľa nich v protiklade
s našou pýchou, jazykovým zákonom, lebo
sú v jazyku menšín.
Cieľom tohoto úctyhodného snaženia je
vyprovokovať nepokoje, aby sa konečne mohlo dokázať,
že nemá zmysel sa pokúšať o nejakú
polozrelú demokraciu, a to, čo tieto národy
potrebujú, je silná ruka a poriadok.
Záverom vás preto veľmi prosím, skôr,
než dokážete, že je vás viac a menšiny
dokážete kedykoľvek prehlasovať, uvedomte
si, komu tým preukážete službu. Ďakujem
vám. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánovi poslancovi Gémesimu.
Chce ešte niekto vystúpiť v rozprave? Pán
poslanec Konečný.
Poslanec SL J. Konečný: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy a vážení pánové,
mám jen několik poznámek. Pokud jde o předkládaný
návrh zákona o půdě, podporují
návrh č. 547 s doplňky. Tady několikrát
padla otázka, kam jít a kam nejít, myslím
časově. Domnívám se, že je správné,
že se hovoří o tom, že by se před
rok 1948 nemělo jít. Je třeba si uvědomit,
že napadání prezidentských dekretů,
chtít je zrušit, přinese celý soubor
nových komplikací. Mezi tyto komplikace patří
i otázka tzv. pohraničí.
Za prvé by to narušilo jednání o nové
smlouvě mezi Českou a Slovenskou Federativní
Republikou a Spolkovou republikou Německo. Chtěl
bych říci, že v nově připravované
smlouvě se bude řešit i majetkoprávní
problematika, která souvisí s odsunem sudetských
Němců. Ale chci ještě upozornit na to,
že do budoucna se připravují obdobně
smlouvy včetně s Maďarskem, ve kterých
se budou také řešit majetkoprávní
otázky.
Za druhé nelze přehlížet ani tu skutečnost,
že je zde řada občanů, kteří
mají československou státní příslušnost,
ale teprve až od roku - myslím 1951 až 1953 -
tedy občané německé národnosti,
potažmo na Slovensku občané maďarské
národnosti. Domnívám se, že je třeba
přijmout taková opatření, která
zohlední pro ně nepříjemné
bezprávní období do toho roku 1953. Myslím,
že tady by otázka některých nacionalizačních
dekretů mohla být zvažována.
Za třetí, opět to souvisí s pohraničím.
Po roce 1945 došlo k několika dosídlením.
První vlna většinou zadarmo nebo levně
získala majetek, tedy i zemědělský
a potom jej částečně zničila
nebo opustila, aniž by s ním hospodařila. Dnes
se tito lidé opět stanou vlastníky. Další
vlna dosídlenců většinou už přišla
pracovat, třicet i více let tuto půdu obhospodařuje.
Myslím si, že by tito dosídlenci měli
být zohledněni. Proto se domnívám,
že by otázka povinných osob měla být
do toho návrhu 547 zařazena. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Konečnému,
ešte sa hlási pani poslankyňa Sándorová.
Poslankyňa SN E. Sándorová: Moja poznámka
je skôr technického charakteru. Keď pán
poslanec Kontra predniesol stanovisko Klubu poslancov Verejností
proti násiliu - platforma Za demokratické Slovensko,
vo svojom príspevku uviedol jeden nepravdivý údaj
a odvolajúc sa na tento nepravdivý údaj obvinil
hnutie, ktoré tu zastupujem, z dezinformovania verejnosti.
Ja som na nepravdivosť týchto údajov pána
poslanca Kontru upozornila. Preto teraz chcem vyjadriť len
svoje poľutovanie, že v priebehu ďalšej diskusie
sa pán poslanec Kontra neopravil. Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Pán poslanec Moric. Poslanec
SN V. Moric: Vážený pán predsedajúci,
vážené Federálne zhromaždenie.
Pri prerokovávaní zákona o pôde sme
už vypočuli prednášku o provokáciách,
ktoré sa vyskytujú v národnostnom školstve,
tak by som vás prosil, keby ste ešte vypočuli
aj môj príspevok.
Na rozdiel od mojich predrečníkov som sa nenarodil
v rodine roľníka, ale v rodine robotníka, ktorý
pracoval i na poli. Robotník si svoju mzdu zarobí
prácou za pomoci nástroja a o tento nástroj
sa náležíte stará. Budem hovoriť
teraz o niektorých družstvách, ako sa teda
starali v niektorých družstvách o pôdu,
o svoj nástroj obživy. Nedobre odrobená, prehnojená
pôda, niekedy s hromadou umelého hnojiva na okraji
lánu, to bolo úplne normálne. To sa predsa
nedá vyhovárať na zákony, režim
atď. Nie nadarmo dnes je poľnohospodárstvo jedným
z najväčších znečisťovateľov
životného prostredia. V čase, kedy súkromné
farmy u nás na západ od nás prekvitali, boli
zdrojom bohatstva štátu, tak u nás dobytok
hynul hladom a pritom na poli hnila slama, hnilo kŕmenie
pre tento dobytok. Vedel by som poukázať i na iné
stránky takéhoto hospodárenia, nie je to
však účelom tohto príspevku. Chcel som
len poukázať na to, že poľnohospodárske
družstvá nie sú jedinou možnosťou
a už vôbec nie jedinou podmienkou výživy
národa. Chcel som poukázať na to, že nikto
nechce búrať 40-ročný dom, pretože
sa mu nepáči jeho fasáda. Pre fasádu
nie je treba boriť dom, ale pre základy. Sú
družstvá, ktoré mali základy od začiatku
dobré a pevné, ale sú družstvá,
ktoré boli bez základu a už 4o rokov sa rozpadajú.
Družstevníctvo na Slovensku existuje nejakých
200 rokov. Preto o tom, či majú alebo nemajú
poľnohospodárske družstvá existovať,
musia si rozhodnúť v jednotlivých miestach
roľníci, vlastníci pôdy sami. Do vlastníctva
pôdy je treba vniesť zákonnosť. Každé
družstvo môže mať vlastné zákony.
Ináč to budú päťdesiate roky a
družstevníctvo naruby. Civilizovaný svet sa
"fajku" stará o to, či budú či
nebudú u nás vysoko prosperujúce družstvá.
Stará sa o to, či tu bude niečo prosperujúceho,
aby bolo s kým a s čim obchodovať. Diskusia
mojich kolegov sa ani tak netýkala pôdy alebo jej
vlastníctva, bola skôr obhajobou alebo odsúdením
družstiev. Z častí to platí pre mňa,
ale nechcem, aby to platilo tak úplne. V každom družstve
sú špecifické problémy vo vzťahu
vlastníctva a pôdy. Obrovsky rozdiel je medzi národnými
republikami a osobne sa domnievam, že tieto rozdiely nevyrieši
žiadny federálny zákon. Navrhujem preto, aby
bol tento zákon považovaný za špeciálny
druh reštitučného a transformačného
zákona o pôde. Rôzne by sa prijímal
v obidvoch republikách, k čomu by Federálne
zhromaždenie splnomocňovalo na základe kompetenčných
zákonov príslušné národné
rady. Pretože sa prerokovával zákon o pôde
jednotlivých republík, zvýraznila by sa tak
úloha národných rád. Na záver
mi dovoľte jedno konštatovanie. Sú družstvá,
ktoré nebudú prosperovať ani za 100 rokov,
ale sú i družstvá, ktoré by bolo hriechom
zrušiť.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánovi poslancovi Moricovi, s
faktickou poznámkou sa prihlásil pán poslanec
Kontra.
Poslanec SN M. Kontra: K poznámke pani poslankyne Sándorovej.
Uvádzam, že som uviedol stanovisko politického
výboru MNI z piatku 29. 3., ktoré bolo uverejnené
vo Verejnosti.
Poslankyně SN E. Sándorová: Ako som už
oznámila pánovi Kontrovi, stanovisko bolo odovzdané
Československej tlačovej kancelárii 27. 3.
a v Národnej obrode vyšlo 28. 3..
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem, o slovo sa prihlásil ešte
poslanec Mornár.
Poslanec SL P. Mornár: Vážený pán
predsedajúci, dámy a páni, diskusia sa chýli
ku konci a mám niekoľko krátkych poznámok.
Chcel by som poďakovať za pekný príspevok
pánovi poslancovi Anderkovi, ktorý urobil pekný
prierez, retrospektívu cez určité obdobie
a jeho zhodnotenie - snáď môžem hovoriť
za väčší počet poslancov.
Mám malú poznámku k cirkevnému majetku.
Pán federálny premiér povedal, že sa
záležitosť bude riešiť zvláštnym
zákonom.
Ešte drobnú poznámku ku kolegom zo Spolužitia
a z MKDH. Opakovane tu zazneli poznámky k národnostnému
útlaku, k premenovávaniu, školstvu atď.
Pre kolegov a kolegyne z Čiech by som uviedol v tomto ohľade
len jeden príklad. Iste je vám známy názov
slovenského mesta Šafárikovo. Ten dnes už
neexistuje, mesto sa nazýva Tornala. Zvážte,
kolegyne a kolegovia, ktorý z týchto názvov
znie slovenskejšie. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Hlási sa ešte niekto do rozpravy? Nehlási
sa nikto. O slovo požiadal ešte pán minister
Dlouhý. Nebude to záverečné slovo,
ale reagovanie na niektoré z posledných vystúpení.
Ministr hospodářství ČSFR V. Dlouhý:
Vážený pane předsedající,
vážené poslankyně a poslanci, dovolte
mi, abych se krátce vyjádřil k obecnému
charakteru dnešní diskuse. V červenci loňského
roku jste schválili změny ve struktuře státních
orgánů na úrovní federace a jedním
z těchto kroků bylo i zrušení tehdejšího
federálního ministerstva zemědělství
a začlenění federálních kompetencí
do nové vznikajícího ministerstva hospodářství.
To převzalo i odpovědnost za předložení
zákona o půdě. Za ten půlrok nebo
možná několik měsíců víc,
jsem viděl a poznal řadu velmi zajímavých,
ale i velmi protichůdných skutečností.
Viděl jsem první návrh zákona o půdě,
který skutečně měl řadu negativních
rysů, o kterých se zde dnes hovořilo. Viděl
jsem postupnou práci na změnách. Viděl
jsem skupinu čelných představitelů
zemědělských družstev, kteří
mi se slzami v očích děkovali, že hájím
zájmy družstev. Ale na některých jsem
skutečně viděl nabubřelost představitelů
starých struktur. Viděl jsem však řadu
představitelů družstev, od členů
až po předsedy, kteří podle mého
názoru postupovali, pracovali a myslí velmi poctivě.
Viděl jsem 15 tisíc družstevníků
ve Sportovní hale a měl jsem tu možnost k ním
promluvit. Slyšel jsem jejich kritiku, jejich, podle mého
názoru někdy přehnané požadavky
na politiku vlády. Ale samozřejmě zase jsem
se tam setkal s řadou z nich, kteří byli
velmi poctiví. Viděl jsem řadu z nich, kteří
byli v podnapilém stavu - a bylo dopoledne. Viděl
jsem spoustu soukromých zemědělců.
Přicházeli ke mně s nárysy původních
vymezení jejich majetku, seznámil jsem se s tím,
jak to bylo zmapované, rozdrobené, a jak velmi obtížné
je jenom zmapování dnes.
Viděl jsem federální vládu, která
se velmi poctivě snažila už při prvním
projednávání v říjnu a v listopadu
loňského roku připravit takový zákon
o půdě, který podle jejího názoru
bude respektovat základní podmínku, to je
rozvoj našeho zemědělství. Nebo - chcete-li,
abych nepoužíval slovník minulých let
- rozvoj venkova, rozvoj rolnického života. Viděl
jsem federální vládu v Kolodějích,
která se jednoznačně postavila za svůj
původní vládní návrh, který
jsem musel velmi tvrdě obhajovat, i některé
změny, ke kterým jsme dospěli v parlamentu.
Stalo se to za přítomností prezidenta republiky,
který koneckonců některá stanoviska
z vládního návrhu v posledních hovorech
z Lán podpořil.
Viděl jsem 3 nebo 4 měsíce trvající
práci zde v parlamentě, která podle mého
názoru nebyla jenom přesvědčováním
na základě určitých vlastních
politických stanovisek, nebo dokonce osobních ambici.
Vládní úředníci zastávali
zde názor vlády. Za to, co zde přednášeli
mojí úředníci nebo úředníci
mého ministerstva, za to nese podle mého názoru
odpovědnost federální vláda, ne oni
osobně. Neboť měli od vlády mandát
a vládě se museli - včetně mé
- několikrát zodpovídat. A budu se muset
vládě zodpovídat i za tuto diskusi dnes i
za stanovisko k různým pozměňovacím
návrhům.
To neznamená, že by vláda chtěla okrojovat
parlamentu některé své názory, vláda
je orgán, který pracuje a parlamentu předkládá
své názory, ale který má svou vnitřní
disciplínu. A je samozřejmě na vás,
na parlamentu, abyste demokratickými procedurami, které
zde existují, rozhodli.
Vláda v každém případě
chce podporovat ekonomickou reformu v zemědělství.
Chce provést nápravu křivd a takové
změny vlastnictví pro zemědělství,
které budou znamenat skutečný rozvoj venkova.
Víme, že se zpomaluje podpora soukromého zemědělství,
že řada kritických hlasů, které
zde zazněly, mají opodstatnění především
v tom smyslu. Chápeme naprostou nutnost skutečné
transformace v zemědělství, pouze ani já,
ani federální vláda jsme nedostali podložený
argumenty většinovým stanoviskem jednoznačný
názor, který by nám umožnil přejít
na stanovisko transformace zemědělských družstev
tak, jak to navrhoval návrh iniciativní skupiny
poslanců. Prostě federální vláda
nemohla rozhodnout, protože dospěla k názoru,
že k tomu nemá dostatečné podkladové
argumenty. Dospěla k názoru, že chce stvořit
především zákon restituční
a na základě jednání v parlamentu,
na základě přijatých zákonů
o mimosoudních rehabilitacích, o velké transformaci
a pod. akceptovala řadu doplňků a změn
včetně § 15 a 15 a), včetně závěru,
že družstva jsou družstvy při respektování
všech problémů, které jsme zde vyslechli.
Ale uvědomme si, že explicite či implicite
řada poslanců dnes při dřívějších
projednávání ve výboru vzala za základ
buď vládní návrh, nebo vzala za základ
tisk 547. Buď explicitně se k němu přihlásila,
nebo přednesla pozměňovací návrhy.
Já se domnívám, že řada těchto
pozměňovacích návrhů musí
být akceptována, že bude akceptována
ještě dnes večer nebo zítra ráno
na jednání ústavně právních
výborů. Byli jsme kritizování skutečně
zleva i zprava, že vláda ustupuje, že vláda
nemá jednotnou agrární politiku. Nebudu zde
opakovat otřepané argumenty o tom, zda máme
či nemáme kompetence, jenom připomenu, že
máme republiková ministerstva zemědělství,
která jsou do značně míry zvláště
např. po převedení fondů tržních
regulaci do republik za tuto politiku zodpovědná.
Ale nevzdávám se své odpovědností
za celou federální kompetenci. To v žádném
případě ne. Vláda ví, že
dnešní zemědělská družstva
nejsou konkurenceschopná, vláda má politiku
snižování dotaci, tu politiku, kterou prosazuje
v současné době. Nebudeme ustupovat argumentům,
že zemědělské dotace v zemích,
např. Evropského hospodářského
společenství jsou vyšší o tolik
a tolik procent. To je jiné zemědělství,
s jinou výkonností, s jinou efektivností
i s jinou materiálovou, energetickou a další
náročnosti, jinak organizované.
Vláda neustupuje zahraniční konkurenci. Už
jenom jednání o asociačních dohodách
k připojení do Evropského společenství
- byl to právě tým ekonomických ministrů,
který i za cenu určitého zpomalení
je ochoten samozřejmě v rozumné míře
neustoupit okamžitému otevření naší
ekonomiky konkurenčním tlakům. Zazněly
zde i politické argumenty z levice i z pravice. Myslím
si, že komunističtí poslanci, kteří
zde hovořili o tom, že zde, v tomto parlamentě,
převládá názor dejme tomu pravicových
vyhraněných stran, které nedovolují
diskusi. Pak si komunističtí poslanci nebo i členové
komunistické strany v současné době
nebo i v minulé, včetně mne, musí
uvědomit, či je to odpovědnost. Že je
to odpovědnost za těch uplynulých 40 let,
které zde vytvořilo určitou atmosféru,
ze které potom názory vychází. To
za prvé. A za druhé - mimochodem ono je to pravda
- že jedině individuální vlastnictví,
že jedině návrat k soukromému vlastnictví,
k tomu, co dělalo vždy ekonomiku ekonomikou, může
zachránit tuto ekonomickou reformu. A proto děláme
ekonomickou reformu takovým způsobem, jakým
jí děláme.
Jenom v oblastí zemědělství vládě
skutečně nebyly předloženy argumenty,
které by umožnily, aby šla na takovou skutečně
politicky podpořenou transformaci družstev, jak to
nabízí alternativní zákon. Čili
vláda neustupuje od svého původního
záměru, vláda je ale federální
vládou, vládou, která má určitou
strukturu politických ministrů a musí respektovat
názory, které většinově v této
diskusi převládly.
Z toho důvodu bych chtěl ještě jednou
opakovat, že při projednávání
a předkládání tohoto návrhu
zákona nešlo v žádném případě
o pokus o petrifikaci stávajících struktur
v zemědělství, že máme upřímný
zájem o nápravu křivd, o restituce, o skutečnou
transformaci družstev a že o to budeme velmi tvrdě
a velmi důrazně usilovat.
K některým konkrétnějším
otázkám z diskuse si dovolím v závěrečném
slově vyjádřit zítra. Děkuji
vám za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem ministrovi Dlouhému. Chce ešte
niekto vystúpiť v rozprave? Už nikto nechce vystúpiť
v rozprave, dovoľte mi tedy, abych vyhlásil rozpravu
za skončenú.