Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Zdržal sa hlasovania? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Nikto nebol proti, nikto sa nezdržal hlasovania, osemdesiatsedem
poslancov hlasovalo za. Poslanci Snemovne ľudu návrh
schválili.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.
Kto súhlasí s predloženým návrhom
uznesenia, nech zdvihne ruku a stlačí tlačítko!
(Hlasuje se.) Ďakujem. (Sedmdesát šest.) Sedemdesiatšesť.
Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Jeden.) Jeden. Ďakujem.
Poslanci Snemovne národov návrh schválili.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie súhlasí
s Dohovorom proti nedovolenému obchodu s omamnými
a psychotropnými látkami, dohodnutým vo Viedni
27. decembra 1988.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 113, SL
č. 180, SN č. 177)
Ďalej prikročíme k nasledujúcemu bodu
nášho programu. Je ním
Návrh zákona o Kancelárii prezidenta Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky. Ide o tlač
229 a spoločnú správu výborov Snemovne
ľudu a výborov Snemovne národov, tlač
518.
Z poverenia navrhovateľa, prezidenta Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky, prednesie k návrhu výklad
podpredseda vlády pán Pavel Rychetský. Udeľujem
mu slovo.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Vážený pane předsedo, vážené
dámy a panové, prezidentem České a
Slovenské Federativní Republiky vám byl předložen
návrh zákona o Kanceláři prezidenta
republiky. Je to zákon stručný. Otázka
tudíž stojí, zda materie, která je jeho
předmětem, vyžaduje právní úpravu
zákonné síly. Odpověď na tuto
otázku je nasnadě.
Dosavadní zákonná úprava, obsažená
v zákonném opatření předsednictva
Federálního shromáždění
č. 16/1976 Sb., je překonána a zúžit
bez náhrady ji nelze. Budujeme právní stát
a Kancelář prezidenta republiky si může
v rámci platného právního systému
podržet právní subjektivitu toliko formou zřizovacího
zákona, jaký máme před sebou.
Hlavní a základní smysl předložené
osnovy tkví v navázání na zákon
č. 654/1919 Sb., předložený tehdy prezidentem
T. G. Masarykem, který se odlišuje od dnešní
osnovy toliko ve dvou bodech.
Předložený návrh se cudně vyhýbá
tehdy vžitému pojmenování pro vedoucího
Kanceláře prezidenta republiky, tj. termínu
kancléř a naopak ponechává terminologii
vžitou za posledních 40 let, tj. termín vedoucí
Kanceláře prezidenta republiky.
Na rozdíl od všech dosavadních úprav
však přináší předložený
zákon jistou novou právní úpravu,
a to je právo účasti vedoucího Kanceláře
prezidenta republiky na schůzích vlády České
a Slovenské Federativní Republiky. Toto právo
je dnes upraveno toliko ve dvou formách, mají jej
kromě členů vlády z ústavy
pouze hlava státu a podle zákona o prokuratuře
generální prokurátor České
a Slovenské Federativní Republiky.
Ponecháváme vám na zvážení,
zda akceptujete princip obsažený v § 2 odstavec
2 jak návrhu, tj. tisk 229, tak společné
zprávy, tisk 518, neboť v obou dnes již zakotvených
případech obsahuje úprava i příslušná
procesní ustanovení. Podle platného ustavního
zákona o československé federaci má
prezident právo účastnit se schůzí
vlády a též jim předsedat. Podle platného
zákona o prokuratuře pak má generální
prokurátor České a Slovenské Federativní
Republiky právo účastnit se schůzí
vlády České a Slovenské Federativní
Republiky a cituji: "- s hlasem poradním".
Z předloženého návrhu totiž nelze
odvodit jakou specifikaci práva účasti v
této podobě svěřuje zákon vedoucímu
Kanceláře prezidenta republiky. Je možné,
že by tato úprava byla vhodnější,
kdyby byla svěřena jednacímu řádu
vlády, který umožňuje další
než ústavní a zákonné formy účasti
na schůzích vlády, tj. účasti
hosta či pozorovatele.
Dovolte mi, abych v této souvislosti vystoupil v roli trochu
dvojjedině. Nikoli pouze jako zástupce předkladatele,
ale i jako člena vlády, která v souladu s
jednacím řádem Federálního
shromáždění byla požádána
o předložení stanoviska k předloženému
zákonu a toto stanovisko též Federálnímu
shromáždění předala. Podle tohoto
stanoviska se vláda domnívá, že z předloženého
zákona lze vypustit z § 2 odstavec 2, neboť není
třeba zákonnou formou upravovat postavení
vedoucího Kanceláře prezidenta republiky
jako osoby s právem účasti na schůzích
vlády zakotveném v zákoně.
Dále vláda doporučovala zvážit
poněkud odlišnou úpravu, neboť z předloženého
zákona vyplývá, že se předpokládá,
že prezident jmenuje všechny vedoucí pracovníky
Kanceláře prezidenta republiky a dále, že
prezident vydává organizační řád.
Podle názoru vlády je hlava státu ústavní
funkce, dokonce nejvyšší ústavní
funkce, se kterou je spojena celá řada ústavních
pravomocí. Zatímco pravomoci zmíněné
v předložené osnově jsou pravomoci,
které by mohly být svěřeny vedoucímu
Kanceláře prezidenta republiky, neboť jsou
nesouměřitelné s významnými
pravomocemi, které má hlava státu podle ústavy.
V předloženém zákoně je dále
ustanovení, které ve znění společné
zprávy zpravodajů v § 3 odstavec 2 zní
takto: "Při jmenování vedoucích
pracovníků Kanceláře je třeba
dbát zastoupení občanů obou republik."
Zde se též federální vláda domnívá,
že toto ustanovení lze vypustit, protože Kancelář
prezidenta republiky není ústavní orgán,
nemá žádnou výkonnou, zákonodárnou
ani jinou státní pravomoc, takže je zbytečné
v zákoně vyjadřovat potřebu zastoupení
podle příslušnosti k republikám. Tento
princip by se měl zásadně vztahovat k těm
státním orgánům, které jsou
nadány některou z ústavních pravomocí.
Dovolte mi, abych tím stručně úvodní
slovo zakončil. Šlo pouze o reprodukci stanoviska
federální vlády. Za předkladatele
vám doporučuji, abyste předloženou osnovu
ve znění společné zprávy, tisk
518, schválili. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Návrhy
prerokúvávali výbory ústavnoprávne,
zahranične, branne a bezpečnostne, pre plán
a rozpočet a výbory sociálne a kultúrne
obidvoch snemovní.
Prosím teraz spoločného spravodajcu výborov
Snemovne národov poslanca Jána Vilda, aby predniesol
spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Vild: Vážený pane předsedo, dámy
a pánové, návrh zákona o Kanceláři
prezidenta České a Slovenské Federativní
Republiky, který předložil Federálnímu
shromáždění České a Slovenské
Federativní Republiky prezident České a Slovenské
Federativní Republiky, byl projednán ve vládě
České a Slovenské Federativní Republiky,
ve výborech České národní rady
a Slovenské národní rady a ve výborech
sociálních a kulturních, branných
a bezpečnostních a zahraničních Sněmovny
lidu a Sněmovny národů Federálního
shromáždění České a Slovenské
Federativní Republiky.
Výbory branné a bezpečnostní Sněmovny
lidu a Sněmovny národů doporučují
oběma sněmovnám návrh zákona
ke schválení bez pozměňovacích
návrhů.
Rovněž výbory sociální a kulturní
a zahraniční Sněmovny lidu a Sněmovny
národů doporučují sněmovnám
návrh zákona schválit, avšak se změnami
a doplňky. Ústavně právní výbory
Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního
shromáždění České a Slovenské
Federativní Republiky projednaly návrh zákona
na své schůzi dne 6. 3. 1991 a doporučují
Sněmovně lidu a Sněmovně národů
návrh zákona o Kanceláři prezidenta
republiky přijmout ve znění obsaženém
ve společné zprávě k tomuto návrhu,
číslo tisku 518.
Já se ke zprávě ústavně právních
výborů připojuji a jako společný
zpravodaj výborů Sněmovny národů
vám doporučuji zákon o Kanceláři
prezidenta České a Slovenské Federativní
Republiky přijmout ve znění tisku 518 se
změnami, které ještě navrhne kolega
Konečný. Děkuji.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem pánu
Vildovi, teraz prosím pána poslanca Konečného,
aby predniesol spoločnú správu výborov
Sněmovny ľudu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
P. Konečný: Pane předsedající,
dámy a pánové, připojuji se ke svému
kolegovi předřečníkovi. Navrhovaný
zákon č. 229 ve znění společně
zprávy 518 vám, jako společný zpravodaj
výborů Sněmovny lidu, doporučuji k
přijetí.
Zároveň si vám dovoluji předložit
dva pozměňovací návrhy. První
byl projednáván ve výborech ústavně
právních a získal podle stálého
jednacího řádu ve výboru ústavně
právním Sněmovny lidu souhlas, ve sněmovně
národů nikoliv; ve Sněmovně národů
bylo 6 poslanců pro, nikdo proti a 3 se zdrželi hlasování.
Týká se § 3 odstavce 2 a zní: "Při
jmenování vedoucích pracovníků
Kanceláře je třeba dbát zastoupení
občanů obou republik."
Tento návrh dává důraz na dodržování
pravidla zastoupení občanů z obou republik
na vedoucí pracovníky Kanceláře prezidenta,
jejichž počet a funkce stanoví organizační
řád Kanceláře prezidenta. Domnívám
se, že přiměřené zastoupení
občanů obou republik v Kanceláři prezidenta
je zbytečné dodržovat naprosto u všech
pracovníků Kanceláře, i u těch,
kteří se zabývají zednickými
pracemi nebo zahradnickými činnostmi atd. To by
nebylo upraveno v tomto zákoně přímo,
a bylo by to ponecháno na možnostech Kanceláře
prezidenta především na možnostech materiálových
a bytových.
Druhý návrh je formální upřesnění
§ 1 odstavec 3. Týká se chráněné
oblasti Pražského hradu. Chráněná
oblast Pražského hradu v rozsahu vymezeném
podle § 2 vládního nařízení
číslo 55/1954 Sb., který zůstává
v platnosti, byla podle § 3 zákona č. 222/1958
Sb., o kulturních památkách, prohlášena
usnesením vlády číslo 251/1962 Sb.,
za tzv. národní kulturní památku.
Vzhledem k této skutečnosti a i s ohledem na terminologii
zákona číslo 20/1987 Sb., o státní
památkové péči, který nezná
termín "významná historická památka",
ale pouze pojmy "kulturní památka", "národní
kulturní památka", navrhuji v § 1 odstavec
3 upravit text takto: "Kancelář spravuje Pražský
hrad s přidruženými objekty, pečuje
o něj, jakožto o sídlo prezidenta a národní
kulturní památku."
Tyto dva pozměňovací návrhy podporují
oba zpravodajové. Děkuji.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Otváram
rozpravu. Je niekto prihlásený? Pán Roman.
Poslanec SN L. Roman: Vážený pán predseda,
vážené kolegyne poslankyne, vážení
kolegovia poslanci, v článku 61 odsek 1 zákona
č. 143/1968 Zb. sa taxatívne vymenovávajú
kompetencie, to jest postavenie prezidenta Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky. V odseku 2 citovaného článku
sa hovorí, že ak mu prislúcha vykonávať
i právomoci, ktoré nie sú vyslovene v tomto
zákone uvedené, stanoví tak zákon
Federálneho zhromaždenia. V odseku 3 tohto istého
článku zákona sa hovorí, že obstarávanie
vecí spojených s výkonom funkcie politickej
a verejnej prezidenta Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky zabezpečuje Kancelária prezidenta a podrobnosti
že stanoví zákon.
Ja sa pýtam navrhovateľa, kde sú tie podrobnosti?
Každá organizácia má štatút,
má organizačný poriadok, ak chce stanoviť
rozpočet na svoju činnosť, musí vychádzať
tak zo štatútu, ako aj z organizačného
poriadku. Žiaľ, takéto niečo zákon
postráda. Zákon je veľmi jednoduchý
a myslím, že zatiaľ by stačil ústavný
zákon, článok 61 zákona č.
143/1968 Zb.
Ďalej by som sa chcel dotknúť § 2 prerokúvaného
zákona, kde sa hovorí, že vedúci Kancelárie
je oprávnený zúčastňovať
sa schôdzí vlády Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky. Keď sme tento návrh
zákona prerokúvali v ústavnoprávnych
výboroch, zaujali sme k tomuto záporné stanovisko.
Pýtam sa spravodajcov, ako je to možné, že
sa toto dostalo do spoločnej správy?
Vychádzajúc z toho, čo som tu hovoril, navrhujem,
aby sme zákon neschválili. Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Dubček: Hlási sa ešte
niekto o slovo? (Ne.) Nehlási sa nikto. Slovo má
pán Rychetský.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Vážený pane předsedo, vážené
dámy a pánové poslanci, závěrečné
slovo předkladatele bude ještě stručnější,
než bylo slovo úvodní, neboť ze zpráv
obou zpravodajů i z jednoho diskusního vystoupení
zazněly velice nepatrné pozměňovací
návrhy. Oba zpravodajové navrhují, aby v
§ 1 odstavec 3 slova "významná historická
památka" byla nahrazena slovy "národní
kulturní památka" a použila se tedy dikce
z platného právního řádu. Za
navrhovatele plně s tímto pozměňovacím
návrhem souhlasím.
Další pozměňovací návrh,
který oba zpravodajové přednesli, byl návrh,
aby v § 3 odstavec 2 byla použita nová dikce,
podle které se povinnost přihlížet k
zastoupení občanů obou republik zakotvuje
pouze u vedoucích funkcí Kanceláře
prezidenta ČSFR. Já jsem již v úvodním
slově vyjádřil skutečnost, že
zakotvení tohoto principu v zásadě u orgánu,
který nemá žádnou ústavní
ani výkonnou pravomoc, je zbytečné. Proto
opět s tímto pozměňovacím návrhem
souhlasím.
Pan poslanec Roman vznesl jeden dotaz a jeden návrh. Jeho
dotaz se týká toho, proč tento zákon
je tak stručný proč neobsahuje žádné
podrobnosti, když každá organizace má
statut a organizační řád, upravující
podrobnosti. Odpověď vyplývá z dotazu
samotného. Právě proto, že tyto podrobnosti
se předpokládá svěřit organizačnímu
řádu.
Je třeba si uvědomit, jaký smysl má
předložený zákon. Smyslem předloženého
zákona není v žádné směru
zřizovat jakékoliv pravomoci, jakékoliv působnosti,
tzn. zakládat jakákoliv další nová
oprávnění tomuto orgánu ve srovnání
s existující ústavní a právní
úpravou. Funkcí Kanceláře prezidenta
ČSFR je skutečně zajišťování
podmínek pro výkon jeho ústavní funkce.
Ale rozhodně nemůže být funkcí
tohoto orgánu jakékoli vykonávání
vnějších práv vůči společnosti,
občanům, nebo jiným státním
orgánům. Z těchto důvodů je
norma tak stručná. jako byl stručný
návrh zákona o Kanceláři prezidenta
republiky z roku 1919.
Pan poslanec Roman pak vznesl jeden návrh - - navrhuje,
aby zákon nebyl schválen. Za navrhovatele vám
sděluji, že navrhovatel nestahuje návrh zákona
zpět a naopak vás vyzývám, abyste
zvážili tuto normu, neboť tato norma nahrazuje
překonané zákonné opatření
z roku 1976, a proto nový návrh zákona schválili.
Děkuji.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
P. Konečný: Já bych chtěl jenom odpovědět
panu poslanci Romanovi o účasti pracovníka
Kanceláře na schůzích vlády.
V ústavně právních výborech
se o tomto jednalo, byly tam i pozměňovací
návrhy, např. pana poslance Mečla, ale poté
se o tom nehlasovalo, pan poslanec Mečl to potom stáhl.
Dá se však říci, že k tomu měl
jenom pozměňovací návrh a potom tam
zůstalo původní znění, tak
jak bylo navrženo.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Vild: Já mám něco k té druhé
věci, co zde řekl poslanec Roman, že se mu
nezdá, že zákon je tak krátký.
Já bych k tomu chtěl říci, že
zákon, kterým se upravovala Kancelář
prezidenta republiky z první republiky, to byl zákon
č. 654 z 5. prosince 1919. měl pouze tři
paragrafy, To znamená, i tento zákon je delší,
než ten, který stejnou věc upravoval za první
republiky.
Předseda FS A. Dubček: Ešte sa hlási
pán poslanec Roman s technickou poznámkou.
Poslanec SN L. Roman: Len sa dotknem niektorých problémov,
ktoré tu boli spomenuté. Pán podpredseda
vlády Rychetský tu hovoril o tom, že nie je
potrebný štatút a nie je potrebná organizačná
štruktúra organizácie takej, akou je Kancelária
prezidenta republiky. Ja by som sa chcel spýtať, na
základe čoho bol stanovený rozpočet
prezidenta republiky, keď na mzdové prostriedky sa
schválilo 28 miliónov 813 tisíc korún?
Keď teda nie je potrebný štatút, nie je
potrebná organizačná štruktúra.
To je jeden problém.
Druhý problém - nie je to pravda - dalo by sa to
naspäť zistiť - že to bol len pán poslanec
Mečl, ktorý namietal, aby kancelár prezidenta
republiky mohol zastupovať pána prezidenta vo vláde.
Bol to návrh i pána poslanca Bendu, i ja som to
navrhoval, hlasovalo sa o tom, a je to možné i zistiť.
Ešte pokiaľ ide o tú stručnosť samotného
zákona. Ja si myslím, že keď chceme takýto
stručný zákon prijímať, stačí
úplne ústavný zákon článok
61 č. 143/1968 Zb. Ďakujem za pozornosť.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
P. Konečný: Ano, pan Benda navrhl vypustit odstavec
2 § 2, hlasovalo se o tom s tímto výsledkem:
ve Sněmovně národů bylo 6 poslanců
pro, 2 poslanci byli proti, 2 poslanci se zdrželi. Potřebný
počet poslanců pro schválení byl 9.
Ve Sněmovně lidu bylo pro 8 poslanců, pro
vypuštění odstavce 2 § 2, 1 se zdržel,
1 byl proti, při potřebném počtu hlasů
také 9. To znamená, že tento návrh nebyl
schválen. zůstal v původním znění
§ 2 odstavec 2.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Prosím
teraz spravodajcu, aby sme prikročili k tým návrhom,
ktoré boli ako pozmeňovacie a k protinávrhom.
Prosím vás, aby ste s tým zoznámili
snemovne a potom budeme hlasovať k jednotlivým bodom.
Ešte sa hlási pán poslanec Filip.
Poslanec SL V. Filip: Vážený pane předsedo,
já bych žádal, aby bylo zvlášť
hlasováno o vypuštění odstavce 2 §
2 před schválením celého návrhu
zákona.
Předseda FS A. Dubček: To podávate, pán
poslanec ako váš návrh? (Poslanec Filip: Ano.)
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Vild: Dámy a pánové, já se domnívám,
že tento návrh je podán až po skončení
rozpravy.