Úterý 19. března 1991

Kdo je proti? (Dva.) Děkuji. Dva.

Kdo se zdržel hlasování? (Dvacet.) Děkuji. Dvacet.

Sněmovna národů navrhovaný program schválila.

Nyní hlasují poslanci Sněmovny lidu. Kdo je pro předložený návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko! (Hlasuje se.) (Devadesát devět.) Děkuji. Devadesát devět.

Kdo je proti? (Nikdo.) Děkuji. Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? (Dvacet.) Děkuji. Dvacet.

I Sněmovna lidu navrhovaný program schválila.

(Poznámka redakce: usnesení SL č. 174, SN č. 171)

(Hlas z pléna upozorňující na závadu na hlasovacím zařízení.)

Víme o tom, učiníme opatření, aby se tento problém vyřešil, aby se tato závada, kterou technické zařízení registruje, odstranila. Poslankyně Samková.

Poslankyně SN K. Samková: Pane předsedající, chtěla bych se vás zeptat, jak budete řešit problém se zpravodaji k zákonu o ztrátě mandátu, který podal pan poslanec Malý a kterého jste odkázal až do doby, než bude hlasováno o celém návrhu programu. O tomto bodu jste posléze hlasovat nedal.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Chtěl jsem si tento bod ujasnit s předsedy sněmoven, protože zpravodaje určují předsednictva sněmoven. Myslím, že není obvyklé, aby společná schůze sněmoven měnila zpravodaje. Proto jsem nedal o tomto návrhu hlasovat, a myslím, že je možno se k této věci vrátit v průběhu schůze, ale nepovažoval jsem za možné o tom nechat hlasovat, aniž víme důvody, protože tím bychom měnili podstatně proceduru, která je zavedena při řešení těchto otázek. Nyní projednáme

1

Interpelaci předsedy vlády ČSFR poslancem SN I. Němcem.

Poslanec SN I. Němec: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a panové, má interpelace se týká uvádění do praxe ústavního zákona o navrácení majetku KSČ lidu České a Slovenské Federativní Republiky. Považuji věc za naléhavou, protože problém se má uzavírat 31. března 1991 a v současné době hrozí stamiliónové úniky z prostředků státu.

Ústavní zákon č. 496/1990 Sb., uložil Komunistické straně Čech a Moravy, Komunistické straně Slovenska, Straně demokratické levice a Komunistické straně Československa, jejich orgánům a organizačním složkám povinnost vydat do 31. 1. 191 státu nemovité a movité věci, peněžní prostředky a majetková práva, která měla bývalá KSČ v držení ke dni 31. 12. 1989. Tento ústavní zákon vládě České a Slovenské Federativní Republiky uložil, aby upravila podrobnosti a postup při jeho provádění. Podle ústavy, článek 68, odstavec 5 vydává vláda usnesení a nařízení na základě zákonů a jejich provedení. Mezi zákony a usneseními vlády nesmí být rozpory.

Tato zásada je však porušena usnesením vlády České a Slovenské Federativní Republiky číslo 901 ze dne 20. 12. 1990, respektive jeho přílohou, která upravuje postup k převzetí majetku podle ustavního zákona o navrácení majetku KSČ lidu ČSFR.

V příloze číslo 2, bod 1, citovaného usnesení se uvádějí výjimky z majetku a majetkových práv, na něž se nemá vztahovat povinnost vydat je státu. Tyto výjimky však oproti ustavnímu zákonu okruh věcí, peněžitých prostředků a majetkových práv rozšiřují. Usnesení opomíjí hranici 5 tisíc korun pro součásti kancelářského a obdobného vybavení. Z dikce usnesení lze vyvodit, že by se povinnost vzdát neměla vztahovat na žádné součásti tohoto vybavení. U věcí, peněžitých prostředků a majetkových práv, které byly bezplatně převedeny do vlastnictví jiných osob se připouští možnost stáhnout výjimku i na ty případy, kdy byly věci, peněžité prostředky a majetková práva převedeny i bez povolení federálního ministerstva financí, pokud k příslušným převodům došlo před 18. květnem 1990 a nebyly spekulačního charakteru. Nic takového však ústavní zákon neumožňuje.

Zákonné opatření č. 177/1990 Sb., zakázalo tyto převody k datu 18. 5. 1990 a umožnilo je provádět jen na základě výjimek povolených federálního ministerstva financí. Existence zákonného opatření, respektive hraniční datum v něm uvedené - 18. 5. 1990 - však z hlediska povinnosti vydat nehraje žádnou roli. Rozhodující je pouze, zda bylo vydáno povolení federálního ministerstva financí.

Na tomto místě je usnesení ještě nepřesné, neboť místo věcí, majetkových práv, které k 1. 1. 1991 už nebyly v držení komunistických stran, jejich orgánů a organizačních složek, se měly vydat peněžité částky, odpovídající jejich ceně kde dni 31. 12. 1989.

Výjimka se vztahuje na peněžité náhrady a nikoliv na věci a majetková práva. Tato nepřesnost se opakuje u dalších výjimek a je obsažena i v původním ustanovení bodu 1 článku 2 přílohy usnesení.

Usnesení uděluje výjimku dotacím a převodům majetku hospodářským zařízením, vzniklým po 1. 1. 1990. Taková výjimka je neopodstatněná.

Ustavní zákon se nevztahuje na majetek, který komunistické strany získaly od 1. 1. 1990. Nesměly je však získat z majetku bývalé KSČ. Měl-li autor usnesení na mysli dotace a převody majetku z bývalé KSČ, pak se opět připouští porušení ústavního zákona. Totéž platí pro finanční prostředky vynaložené prokazatelně ve výši za realizovaný objem prací a dodávek v roce 1990 u investičních akcí zahájených před 31. 12. 1989.

V rozporu s ústavním zákonem jsou rovněž výjimky udělené usnesením na finanční prostředky ve Fondu kulturních a sociálních potřeb a mzdové prostředky vyplácené pracovníkům jednotlivých stranických orgánů, jejichž pracovní poměr skončil z důvodů organizačních změn, jakož i náhrady mezd a mzdová vyrovnání, vyplacená pracovníkům jednotlivých stranických orgánů, jejichž pracovní poměr skončil ze stejných důvodů v roce 1990. V obou případech je nutné opět konzultovat, že ústavní zákon se na prostředky, které komunistické strany získaly od 1. 1. 1990. Pokud však byly do Fondu kulturních a sociálních potřeb převedeny prostředky, které měla KSČ v držení k 31. 12. 1989. Pak se na ně vztahuje povinnost vydat je státu. Totéž platí rovněž pro mzdové prostředky náhrady mezd a mzdová vyrovnaní, vyplacená pracovníkům stranických orgánů.

Dámy a pánové, na závěr je na místě upozornit na nesprávný výklad komunistických stran v ustanovení § 1 odstavec 1 ústavního zákona č. 496/1990 Sb. Za součást kancelářského a obdobného vybavení mají snahu považovat předměty, které mají na skladech. Takový výklad je však v rozporu s ustavním zákonem. Součást kancelářského a obdobného vybavení kanceláří a obdobných místností, nejsou předměty na skladech.

Můj dotaz na pana premiéra Čalfu zní? Jakým způsobem bude vláda České a Slovenské Federativní Republiky řešit rozpory mezi uvedeným usnesením vlády 901 a ustavním zákonem č. 499/1990 Sb., tak, aby bylo zabráněno značnému majetkovému úniku prostředků, které přináleží státu. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Ptám se pana ministerského předsedy, zda chce parlamentu sdělit, kdy hodlá na tuto interpelaci odpovědět. Jsou zde stanovené zákonné lhůty. Je tu možnost. pokud by parlament prohlásil tuto interpelaci za naléhavou, stanovit kratší lhůtu.

Předseda vlády ČSFR M. Čalfa: Vážené Federálne zhromaždenie, ja sám považujem túto interpeláciu za naliehavú s ohľadom na veci, ktoré v nej boli uvedené. Preto chcem oznámiť, že sme pripravení na túto interpeláciu odpovedať ešte na tomto zasadaní pléna, na tejto schôdzi v bode, kedy budú odpovede na interpelácie. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Myslím, že tento bod můžeme považovat za projednaný. Prosím pana poslance Dienstbiera mladšího, aby se ujal slova.

2

Poslanec SL J. Dienstbier ml.: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, včera vysílala Československá televize na programu F1 záznam z tiskové besedy s premiérem Mečiarem. Panu premiérovi byla položena otázka o jeho vztahu k lustracím. Ve své odpovědi si pan premiér mimo jiné položil otázku, jak je možné, že členem komise je syn pana Bendy. Martin Benda, který má přístup ke všem materiálům a přitom nemá ani podepsanou mlčenlivost a na rozdíl od poslanců, kteří mají poslaneckou imunitu, je v případě prozrazení informací také trestně stíhán.

Za druhé: komise přijala usnesení, že se její práce nebudou po dobu lustrací zúčastňovat přizvaní studenti. Martin Benda nemá přístup k žádným informacím o lustracích.

Rád bych položil panu poslanci Mečiarovi, který zde dnes opět není, následující otázky.

Pane premiére, dezinformoval jste veřejnost úmyslně nebo jen používáte informace, které nemáte ověřené? Ani jedna z těchto dvou možností vás jako politika příliš nectí.

Pane premiére, chtěl jste opět zpochybnit výsledky práce komise 17. listopadu a tím i výsledky lustrací?

Pane premiére, proč se tak obáváte lustrací? Děkuji vám za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Myslím, že toto je bez rozpravy. K této věci se vrátíme v souvislosti s projednáváním práce komise 17. listopadu.

Chci omluvit jednu svou jednu procedurální chybu v souvislosti s komplikovaným jednáním o protinávrzích a prosím, abyste schválili usnesením ještě ověřovatele sněmoven pro tuto 14. schůzi.

Za Sněmovnu lidu se jako ověřovatelé navrhují poslanci Kos a Žáček a za Sněmovnu národů poslanci Houška a Syč.

(12.16 hodin) Nejprve prosím Sněmovnu lidu, zda souhlasí s tím, aby ověřovateli pro tuto schůzi byli tito uvedení poslanci, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji. (Devadesát čtyři.) Devadesát čtyři.

Je někdo proti? (Jeden.) Jeden. Děkuji.

Zdržel se někdo hlasování? (Šest.) Šest. Děkuji.

Sněmovna lidu zvolila ověřovateli poslance Kose a Žáčka.

(Poznámka redakce: usnesení SL č. 175)

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů. Navrhovanými ověřovateli jsou poslanci Houška a Syč. Kdo z poslanců Sněmovny národů je pro tento návrh, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji. (Osmdesát tři.) Osmdesát tři.

Je někdo proti? (Dva.) Dva. Děkuji.

Zdržel se někdo hlasování? (Pět.) Pět. Děkuji.

Oba ověřovatelé byli ve Sněmovně národů zvolení.

(Poznámka redakce: usnesení SN č. 172)

Nyní máme na pořadu

3

Vládní návrh zákona o státních technických normách, tisk 150, společnou zprávu ústavně právních výborů, hospodářských výborů a výborů pro životní prostředí Sněmovny lidu a Sněmovny národů, tisk 523.

Nejprve prosím ing. Vladimíra Sulíka, předsedu Federálního úřadu pro normalizaci a měření, aby návrh odůvodnil.

Předseda Federálního úřadu pro normalizaci a měření V. Sulík: Pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené dámy a páni, vážené poslankyne a poslanci, dovoľte, aby som bol veľmi stručný, pretože vami schválený program je veľmi náročný a preto v krátkosti uvediem spomínaný návrh zákona. Z poverenia vlády vám ho predkladáme na prerokúvanie.

Zákonná úprava činností technickej normalizácie prevláda vo všetkých rozvinutých štátoch s trhovou ekonomikou. Osobitne nevyhnutná je v štátoch typu federácie, konfederácie či štátoch spolkových. Doterajšia úprava svojou direktívou a rezortizmom naprosto nevyhovuje a škodí rodiacemu sa trhovému mechanizmu. Nevyhovuje ani globálnym zámerom o vstupe Československa do európskych spoločenstiev a preto je vhodná zmena.

Predložený vládny návrh zákona zmenený a doplnený podľa pripomienok uplatnených vo výboroch, spomínaný dnes v tlači 523, je kvalitatívne novým riešením problematiky technickej normalizácie, ktoré vytvára plné predpoklady pre dosiahnutie stavu zhodného so stavom v európskych spoločenstvách, kde je v súčasnej dobe týmto otázkam venovaná mimoriadna pozornosť. Dôvodom je to, že spoločné európske normy sú spolu so smernicami v rade európskych spoločenstiev základným nástrojom pre prekonávanie netarifných tzv. technických prekážok medzinárodného obchodu.

Celkovo návrh svojím poňatím prekonáva súčasné deformácie na tomto úseku - boli v rozpore s vývojom priemyslovo vyspelých štátov - technické normy boli direktívnym nástrojom v riadení ekonomiky. Značný počet týchto doteraz celoštátne záväzných noriem, ktorých je viac ako 26 tisíc, a skutočnosť, že v týchto normách sú veľmi často ustanovenia na ochranu verejného záujmu, neumožňuje odstrániť záväznosť doteraz vydaných štátnych a odborových noriem okamžite. Preto je navrhnutý termín do konca roku 1992. Po uplynutí tejto doby prakticky doteraz štátne normy sa stanu normami nezáväznými.

Návrh zákona tiež umožňuje efektívne prevziať európske normy do sústavy československých noriem a vytvoriť predpoklady pre odstránenie technickej normalizácie. Podmienkou pre to je zjednotenie československých právnych predpisov s technickým obsahom so smernicami európskych spoločenstiev, ktoré ustanovujú technické požiadavky na výrobky v tých prípadoch, kde sa vyžaduje spoločenský záujem všetkých štátov - na ochranu pred výrobkami, ktoré by svojimi vlastnosťami mohli ohroziť život, zdravie ľudí a podobne. Myslíme si, že celková filozofia návrhu plne zapadá do kontextu ekonomickej reformy a tiež do kontextu právnych noriem, ktoré sú momentálne už prijaté a ktoré výhľadovo prijaté budú. Preto prosím o jeho prerokovanie a schválenie. Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji panu předsedovi. Návrh projednaly výbory ústavně právní, výbory hospodářské a pro životní prostředí obou sněmoven. Prosím nyní společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Magyara, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Prosím poslance Magyara, aby se dostavil do jednací síně.

Nejprve tedy přednese zpravodajskou zprávu poslankyně Sněmovny národů Drahomíra Kovaříková.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně D. Kovaříková: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, předkládaný návrh zákona o československých technických normách je jedním z těch nenápadných, ale potřebných zákonů, které pomáhají vytvořit ekonomické prostředí. Na jeho projednávání ve výborech Federálního shromáždění tehdejší představitelé asi jen tak nezapomenou. Na základě mnoha připomínek z řad poslanců i mnoha institucí byl původní návrh - tisk č. 150 - totiž stažen z programu listopadové schůze Federálního shromáždění a vrácen Úřadu pro normalizaci k přepracování. Zásadní připomínky se především týkaly kompetence Úřadu a přetrvávající závažnosti státních norem. Navrhovatelé tyto i další připomínky zohlednili a při novém projednávaní nyní v březnu ve výborech hospodářských a ústavně právních byly zapracovány do společné zprávy - tisk č. 523.

Na základě uvedených skutečností proto navrhuji, jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národů, návrh zákona o československých technických normách - tisk č. 523 - přijmout.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji, slovo má nyní druhý zpravodaj poslanec Magyar.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec F. Magyar: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, dámy a páni, vládny návrh zákona o štátnych technických normách - tlač 150 - bol prikázaný na prerokovanie výborom ústavnoprávnym, výborom pre životné prostredie a výborom hospodárskym. Ako už kolegyňa spomenula, hospodárske výbory vzniesli vážne námietky. Preto pôvodný návrh bol prepracovaný a je predložený v novej tlači č. 523. Vzhľadom na dôležitosť štátnych technických noriem z hľadiska medzinárodnej kooperácie, prosím vás, aby ste predložený návrh, vzhľadom na tomu, že závady boli odstránené a návrh schválený ak hospodárskymi výbormi, tak ústavnoprávnymi výbormi - schválili a prijali. Ďakujem.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji panu zpravodaji. Nyní otevřeme rozpravu. Ptám se poslanců, kdo se hlásí do rozpravy? (Nikdo.) Myslím, že tedy můžeme přikročit k další fázi tohoto jednání a ptám se pana předsedy, zda si přeje slovo k této věci? (Nepřeje.) Děkuji. Ptám se zpravodajců, přejí-li si slovo? (Ne.) Není tomu tak.

Vyzývám tedy poslance, kteří jsou v kuloárech, aby se dostavili do jednací síně, protože budeme hlasovat.

(Poslanci se scházejí.)

Vážení kolegové, budeme hlasovat.

(Hlasování zahájeno ve 12.32) Nejprve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů. Ve Sněmovně národů je přítomno 80 poslanců, je třeba 41 hlasů, jak je ukázáno na počítadle. Ve Sněmovně lidu je nyní už 80 poslanců, čili 41 poslanců jako naprostá většina.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP