Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Omluvení poslanci:

Sněmovny lidu:

Adámek, Bakšay, Bárta, Bobovnický, Borguľa, Čič, Dlouhý, Gürtler, Hrušovský, Jambor, Kavan, Klaus, Kňažko, Komárek, Korman, Kováč M., Laluha, Langoš, Miller, Mornár, Němcová, Piskoř, Šidík, Šilhán, Šlápota, Valko, Varga, Žáček

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Cuhra, Grebeníček, Hruška, Jičínský, Kobylka, Lux, Mečl, Ransdorf, Sokol, Šolc

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Čalfa, Kapitulíková, Kočtúch, Kováč L., Kováč M., Kubíček, Mečiar, Posluch, Rajczy, Rašev, Seman, Serenčéš, Slota, Sýkora, Viktorín

(Řízení schůze převzal předseda FS A. Dubček)

Předseda FS A. Dubček: Vážené poslankyne, vážení poslanci, vážení hostia, všetkých vás vítam na dnešnej schôdzi. Budeme pokračovať v rokovaní 13. spoločnej schôdze Snemovne ľudu a Snemovne národov VI. volebného obdobia Federálneho zhromaždenia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. Podľa prezencie sú snemovne uznášania schopné. Môžeme pristúpiť k rokovaniu.

Ako prvý bod máme

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždenie Českej a Slovenskej Federatívnej republiky na vyslovenie súhlasu návrh na prístup k Štatútu Rady Európy dohodnutému v Londýne 5. mája 1949, v znení neskorších zmien a doplnkov (tlač 432)

Vládny návrh odôvodní podpredseda vlády a minister zahraničných vecí pán Jiří Dienstbier. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr zahraničních věci České a Slovenské Federativní Republiky J. Dienstbier: Pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, Federálnímu shromáždění je předložen k vyslovení souhlasu návrh na přístup ke Statutu Rady Evropy sjednanému 5. května 1949 v Londýně ve znění jeho pozdějších změn a doplňků.

Rada Evropy vznikla po druhé světové válce jako organizace k hájení evropské politické kultury. Byla založena s myšlenkou, že jen společně lze zajistit dodržování hodnot demokracie, zásad právního státu, politického pluralismu, lidských práv a základních svobod.

Jednou z nejvýznamnějších oblastí působnosti Rady Evropy je mechanismus ochrany lidských práv, nejpropracovanější na světě. Proto patří mezi nepsané podmínky členství, že každý nový stát zároveň s uložením listiny o přístupu ke Statutu také podepíše Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod. Tato úmluva bude po podpisu předložena Federálnímu shromáždění k vyslovení souhlasu a následně k ratifikaci prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky. Významným krokem k tomu, aby se Česká a Slovenská Federativní Republika mohla stát stranou této úmluvy, a zároveň i významnou podporou pro naše přijetí do Rady Evropy bylo nedávné přijetí Listiny základních práv a svobod Federálním shromážděním.

Jak z výše uvedeného vyplývá, bude pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku členství v Radě Evropy potvrzením jejího demokratického charakteru, oficiálním de jure potvrzením našeho znovupřijetí do společenství evropských demokracií.

Rada Evropy je bezesporu jedním ze základních kamenů architektury nové Evropy, budoucí konfederace, Organizace evropských států či jak budeme společný evropský politický, hospodářský a právní prostor nazývat. Může se stát první skutečně evropskou institucí. Můžeme to říci i jinak. Budou-li všechny evropské státy členem Rady, znamenalo by to, že demokratický a pluralitní systém se zajištěnou svobodou jednotlivce i svobodou podnikání v Evropě zvítězil, že definitivně padly ideologické, národnostní, hospodářské či náboženské bariéry mezi evropskými zeměmi, které po staletí vedly k válkám a nenávisti. Zásady pro členství v Radě jsou proto také měřítkem legitimity rodících se nebo obnovujících se demokracií.

Vyslovení souhlasu s přístupem ke Statutu Rady Evropy znamená nejen souhlas s budoucím členstvím v této organizaci, ale i ztotožnění se zásadami, cíli a mechanismy této nejstarší a největší evropské politické organizace, ztotožnění s kulturním dědictvím evropské civilizace.

Rada od počátku podporovala dějinné změny v zemích střední a východní Evropy v druhé polovině osmdesátých let, mj. tím, že vytvořila statut zvláštního hosta pro země, které se vydaly na cestu změn. Tím se jim umožnil kontakt s celoevropským děním ještě před tím, než budou splněny podmínky pro jejich členství. Je rovněž třeba ocenit, že institut zvláštního hosta je určen pro parlamenty nečlenských zemí. Zdůrazňuje to význam parlamentní zastupitelské demokracie pro uplatnění co nejširšího spektra veřejného mínění při tvorbě politiky státu. Tato dimenze činností Rady Evropy je ostatně Federálnímu shromáždění dobře známa z působení naší delegace v Parlamentním shromáždění. Došlo k řadě kontaktů zde v této budově, kde se v posledním období konala zasedání tří výborů Parlamentního shromáždění. Pozorovatelé Rady Evropy se účastnili voleb v červnu i listopadu minulého roku. Při všech těchto příležitostech byla oceněna práce, kterou naši poslanci vykonali při převratných změnách našeho právního řádu, při budování opravdové demokracie na zásadách právního státu.

Ve shodě se statutem Rady Evropy, který máte v parlamentním tisku před sebou, se evropský stát stává členem organizace poté, co je na doporučení Parlamentního shromáždění pozván na zasedání ministrů zahraničí, aby tam uložil svou listinu o přístupu ke statutu.

Parlamentní shromáždění projednalo na svém včerejším zasedání ve Štrasburku, kterého jsem se zúčastnil, závěrečné zprávy svých zpravodajů. Zprávy byly pozitivní, zazněla v nich však i varování před nebezpečím národnostní či politické destabilizace. Po projevu, ve kterém jsem charakterizoval náš postup při vytváření demokratické společnosti a jejích právních záruk, ekonomickou reformu i náš postoj k evropskému vývoji jsem zodpověděl dotazy poslanců. V rozpravě vystoupil také předseda zahraničního výboru Sněmovny lidu poslanec Valtr Komárek. Jak již víte, Parlamentní shromáždění poté doporučili Výboru ministrů zahraničí Rady Evropy přijetí České a Slovenské Federativní Republiky za řádného člena. Souhlas poslanců byl jednomyslný. Výbor ministrů, jemuž předsedá v tomto období španělský ministr zahraničí Ordoněz, svolává mimořádné zasedání do Madridu na 21. února. Uložení listiny o přístupu ke Statutu Rady Evropy, podpisem Evropské konvence o lidských právech a dalších dokumentů, se tak Česká a Slovenská Federativní Republika stane za pouhých patnáct měsíců po demokratické revoluci řádným členem Rady Evropy. Ještě nikdo nebyl přijat dříve než za rok po podání žádosti a my musíme považovat za velké ocenění i za náš závazek, že jsme byli přijati za deset měsíců po té, co jsme o členství požádali.

Od 21. února tohoto data také delegace Federálního shromáždění již nebude mít statut zvláštního hosta, ale statut plnoprávného člena. Očekává se, že náš parlament bude oprávněn k vyslání 7 - 8 zástupců a stejného počtu náhradníků. Celkově tedy bude naší parlamentní delegaci v tomto shromáždění tvořit 14 - 16 poslanců, což je třeba ještě přesně vypočítat podle počtu obyvatel.

Podle ústavního zákona č. 143/1968 Sbírky zákonů ve znění pozdějších změn a doplňků je Statut Rady Evropy mezinárodní smlouvou politickou, která navíc upravuje spolupráci mezi parlamenty členských zemí, ve smyslu článku 36 odstavce 3 uvedeného zákona, je proto nezbytné, aby před tím, než prezident republiky podepíše listinu o přístupu ke Statutu, vyslovilo s přístupem souhlas Federální shromáždění.

Navrhuji společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění vyslovit souhlas s přístupem České a Slovenské Federativní Republiky ke Statutu Rady Evropy.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem pánovi ministrovi Dienstbierovi za vystúpenie a zdôvodnenie návrhu a prosím poslankyňu Evu Sahlingerovú, aby predniesla stanovisko - spravodajskú správu za Snemovňu ľudu.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně E. Sahlingerová: Vážený pán predseda, vážené poslankyne, poslanci, je pre mňa cťou byť spravodajkyňou k vládnemu návrhu č. 432, ktorým sa predkladá na vyslovenie súhlasu Federálnemu zhromaždeniu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky návrh na prístup k Štatútu Rady Európy dohodnutého v Londýne dňa 5. 5. 1949 v znení neskorších zmien a doplnkov.

Členstvo v Rade Európy má zásadný politický význam a de iure znamená potvrdenie demokratického charakteru Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky - potvrdenie návratu do Európy. Úlohy, vyplývajúce z členstva budú zabezpečovať príslušné orgány Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, Českej republiky a Slovenskej Republiky.

Základným cieľom Rady Európy, ktorá je najstaršou politickou organizáciou, je zachovanie slobody jednotlivca, politickej slobody a zásad právneho štátu. Tento cieľ sa realizuje dosiahnutím čo najväčšej jednoty v hlavných oblastiach pôsobnosti Rady Európy, ktorými sú oblasť ľudských práv, právny poriadok, komunikačné prostriedky, ochrana životného prostredia, školstva, kultúry, mládeže, športu, zdravotníctva, sociálnych vecí a problematika miest a obcí. Výslovne sú vylúčené vojenské otázky.

K 1. 12. 1990 mala Rada Európy 24 stálych členov. Jej hlavnými orgánmi sú Výbor ministrov, ktorý je doplnený Poradným zhromaždením nazývaným Parlamentné zhromaždenie. Parlamentné zhromaždenie sa schádza na svojom každoročnom zasadaní, ktoré má obvykle 4 časti v trvaní 1 týždňa. Letná časť sa koná striedavo v niektorom členskom štáte, jarná, jesenná a zimná časť v Štrasburgu. Počet poslancov za jednotlivé členské štáty je daný na základe prepočtu obyvateľov a výšky členského príspevku. Českú a Slovenskú Federatívnu Republiku bude v Rade Európy zastupovať 7 - 8 stálych členov a 7 - 8 náhradníkov. Stáli členovia sa zúčastňujú pravidelných zasadnutí plenárneho zhromaždenia, ale zároveň spoločne s náhradnými pracujú vo výboroch, ktorých je v Rade Európy 15.

Federálne zhromaždenie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky požiadalo začiatkom januára o udelenie štatútu zvláštneho hosťa. Tento štatút mu bol udelený 7. 5. 1990.

V zhode s predpísaným postupom bola oficiálna československá žiadosť o prijatie do organizácie podaná 6. 4. 1990. Prerokúvanie žiadosti po schválení plenárnym zasadnutím Rady Európy, čo sa stalo včera, bude ukončené s kladným odporúčaním, ktoré vydáva Výbor ministrov v zhode s článkom 4 štatútu Rady Európy na pozvanie európskeho nečlenského štátu, aby sa stal členom Rady Európy.

Štatút Rady Európy je medzinárodnou politickou zmluvou, ktorá podľa ustaveného zákona č. 143/1968 Zb., o československej federácii, v znení neskorších zmien a doplnkov, článku 36 odstavec 3 pred ratifikáciou prezidentom ČSFR vyžaduje súhlas Federálneho zhromaždenia.

Z uvedených dôvodov odporúčam Federálnemu zhromaždeniu ČSFR vysloviť súhlas s prístupom ČSFR k štatútu Rady Európy dohodnutému v Londýne v znení neskorších zmien a doplnkov.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem poslankyni Sahlingerovej za spravodajskú správu. Slovo má poslanec Marián Farkaš, ktorý prednesie správu za výbory Snemovne národov.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec M. Farkaš: Vážený pán predseda, vážené Federálne zhromaždenie, plne sa stotožňujem so spravodajskou správou pani kolegyne Sahlingerovej a chcem stručne poukázať na právny aspekt tohto významného kroku, ktorým bezesporu vstup Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky za riadneho člena do Rady Európy je. Pri prijatí štátu za nového člena Rady je dominantná otázka ľudských práv a slobôd. Túto sme splnili prijatím Listiny základných lidských práv a slobôd. Na základe členstva Rady Európy musíme systematickými krokmi prispôsobiť náš právny poriadok, čím dosiahneme európsky štandard. Zaväzuje nás k tomu i paragraf 2 Listiny i článok 3 Štatútu Rady Európy. Parlamentné zhromaždenie včera jednohlasne schválilo našu žiadosť o prijatie za riadneho člena, čo je nesporne výrazom uznania našich snáh a polcesta do Európskeho spoločenstva.

Vedený týmto príkladom ako spoločný spravodajca odporúčam Snemovni národov vládny návrh, tlač 432, prijať.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem spravodajcovi poslancovi Farkašovi. Žiada si nikto vystúpiť v rozprave? Hlási sa poslanec Mikan.

Poslanec SN V. Mikan: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, vážení hosté, včera doporučilo parlamentní shromáždění Rady Evropy ČSFR pro přijetí do Rady Evropy. Je to další úspěch naší zahraniční politiky. Vedle zásadních důsledků obecně politických, kterými je v podstatě další začlenění do Evropy, budou v tom i další výhody pro práci našeho parlamentu. V Parlamentním shromáždění Rady Evropy pracuje řada výborů a komisí, které jsou členěny mnohem detailněji, než je tomu v našem parlamentu. Jedním z výsledků jejich práce jsou zprávy, které se zaměřují k jednotlivým problémům z hlediska celoevropského. Jsou zpravidla vydávány jako oficiální dokumenty Rady Evropy jsou zde srovnány výsledky dosažené v jednotlivých zemích, i stav, který by měl nastat. Při naší snaze o přizpůsobování našeho právního řádu evropským trendům jsou tyto podklady velice důležité pro naší denní práci a pro tvorbu našich zákonů. Například zpráva o privatizaci v jednotlivých zemích Evropy je velmi užitečná pro zásadní orientaci a jistě nám ušetří hledání slepých uliček a zbytečných kliček. Také třeba zpráva o evropské Chartě a Evropské konvenci o ochraně životního prostředí je jistě dobrým základem při práci na zákonech o životním prostředí.

Tyto příklady jsem uvedl proto, abych naši pozornost upřel na tyto dokumenty, které jsou k dispozici, a řekl bych, že jejich úroveň je ve většině případů velmi vysoká a informační hodnota taková, že by neměly uniknout vaší pozornosti.

To je jenom jeden z přínosů, které vyplývají z našeho přistoupení k Radě Evropy, a jistě všichni oceníme i další, řekl bych obecně politické a bezpečnostní aspekty, které z toho vyplývají. Proto pochopitelně podporují přijetí tohoto návrhu zákona.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem, ďalej sa o slovo prihlásil pán poslanec Jičínský.

První místopředseda FS Z. Jičínský: Vážené Federální shromáždění, chtěl bych říci, že Rada Evropy od začátku našeho demokratického vývoje po 17. listopadu 1989 měla velký zájem o to, co se tu děje, a byla tu řada významných delegací hned krátce po tomto začátku našeho demokratického postupu k právnímu státu. Byl tu na jaře předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy, byly tu další delegace, před volbami tu byla delegace Rady Evropy vedená poslancem evropského shromáždění panem Jungem, která mohla konstatovat s uspokojením, že volby proběhly u nás v souladu s evropským standardem, že neshledala žádné nedostatky. Byly tu i další delegace, vedené bývalým francouzským ministrem panem J. Bomelem, který byl pověřen zkoumat v Radě Evropy předpoklady, abychom se stali jejími členy a konečně tu byla právní komise Rady Evropy, která rovněž zkoumala naše předpoklady pro řádné členství.

Tohoto jednání se účastnili naši poslanci. A myslím, že by stálo za to parlament - nebo aspoň ty poslance, kteří se o to zajímají - podrobněji seznámit s výsledky tohoto jednání i s otázkami, které členové této právní komise nám dávali, aby zjistili, jak je u nás zajištěn právní řád, jak jsou zajištěna práva občanů.

Chtěl bych říci, že v této souvislosti musíme docenit i význam toho, co se nám při tom jednání někdy ztrácelo ze zřetele, že jsme přijali Listinu základních práv a svobod, protože bez jejího přijetí by asi tento krok možný nebyl.

Zpravodaj to označil za půlkrok nebo poloviční vstup do Evropy. Já bych to hodnotil skromněji. Je to skutečně teprve ten první krůček. Na to, abychom se mohli stát členy Evropy, která prosperuje, funguje, tak jak máme na zřeteli, nám chybí mnoho. Ale zároveň myslím, že toto je významné a že by nás to mělo vést ještě k jedné věci, a to jsem si uvědomil při jednání právní komise Rady Evropy u nás, že skutečně musíme řadu našich sporů o vztahy federace, republik, o postavení určitých orgánů posuzovat nejenom vnitřními hledisky, ale pokud myslíme určitá naše předsevzetí o tom, že chceme být součástí demokratického evropského společenství vážně, musíme skutečně naše představy konfrontovat s evropskými standardy. Nedívat se na to jenom těmi, někdy úzkými, provincionálními hledisky, ale posuzovat to na základě vědomí těchto souvislostí, toho, jak právní úpravy existují. Myslím, že z tohoto hlediska máme všichni před sebou ještě hodně práce, abychom náš právní řád dostali na potřebnou úroveň.

Ze všech těchto hledisek samozřejmě podporuji návrh, který oba zpravodajové Federálního shromáždění předkládají. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Hlasí sa ešte niekto o slovo? Nie je tomu tak. Môžeme pristúpiť k hlasovaniu. Prítomných poslancov v Snemovni národov z Českej republiky je 48, zo Slovenskej republiky 43, v Snemovni ľudu je prítomných 92 poslancov. Sme teda uznášania schopní.