Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

2. den jednání - středa 9. ledna 1991

(Pokračování schůze v 9.52 hodin.)

Omluvení poslanci:

Sněmovny lidu: Adámek, Balgavý, Dienstbier J. st., Dlouhý, Hrušínský, Jambor, Kakačka, Kessler, Klaus, Kňažko, Kováč, Langoš, Mller, Musílek, Richterek, Záležáková

Sněmovny národů zvolení v České republice: Devátý, Matochová, Ovčačíková, Parkánová, Pernica J., Skalický, Šolc, Tichý

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice: Čalfa, Kočtúch, Mečiar, Pánis, Peter, Slota, Vicen

(Řízení schůze převzal první místopředseda FS Z. Jičínský.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Vážení kolegové, pokračujeme v přerušeném jednání. Omlouvám zpoždění proti původně ohlášenému začátku tím, že se musely sejít ještě ústavně právní výbory, aby projednaly pozměňovací návrhy, které byly včera v průběhu diskuse vzneseny.

Bude tedy pokračovat diskuse. Mám jedno přání na ty, kteří budou vystupovat. Nikdo samozřejmě nemůže být krácen ve svých právech, která mu dává jednací řád a i zákon o poslancích, ale zároveň si uvědomujeme, že jsme v dost velké časové tísni. Prosím kolegy, kteří budou mluvit k návrhům, které již byly předneseny, aby zkrátili svou argumentaci, aby se neopakovaly shodně argumenty k jedné a téže věci.

Jako první vystoupí v diskusi poslanec Olej, připraví se poslankyně Nazari.

Poslanec SN J. Olej: vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, dámy a páni, budem rešpektovať požiadavku, ktorú predniesol prof. Jičínský a budem veľmi stručný. odporúčam doplniť článok 33 ústavnej listiny v odseku 1, v ktorom sa hovorí o tom, že každý má právo na vzdelanie. odporúčam doplniť túto vetu: "Každý má právo na vzdelanie podľa najnovších dostupných vedeckých poznatkov." Nazdávam sa, že toto právo treba limitovať v uvedenom smere - stav nášho školstva je jasným dôkazom, že tento článok treba takto doplniť.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Vystoupí poslankyně Nazari, připraví se poslanec Sokol.

Poslankyně SL M. Nazari - Buřivalová: Vážené předsednictvo, kolegyně a kolegové, nechci dát pozměňovací návrh. To hned úvodem jako jediný světlý bod. Přesto věřím, že to nebude ztracený čas.

Přijímáme dnes listinu, která deklaruje práva a svobody a má být skvostem mezi zákony, které tyto sněmovny přijaly a ještě přijmou. V průběhu včerejší rozpravy zaznělo mnoho myšlenek na podporu přijetí listiny i pozměňovacích návrhů, které by měly zvýšit - možná i snížit - kvalitu, či zkrášlit tento dokument. Dlouho jsem váhala s mým příspěvkem mezi parlamentním legislativním přístupem a Hippokratovým slibem, který mne celoživotně profesně zavazuje. Převládl druhý.

V článku 32 předloženého tisku 392 nebo článku 31 ve smyslu dodatků a změn je zakotveno právo na ochranu zdraví, právo na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění za podmínek, které stanoví zákon. Listina je koncipována tak, že zachování jí stanovených práv je vůči každému - a tedy i vůči státu - vynutitelné, a to prostřednictvím nezávislého soudnictví či garancí Ústavním soudem. Zatím je ale nemáme. Ptám se, jak si může v následujících dnech či měsících nemocný občan vynutit vůči státu jedno ze základních práv zakotvených v listině, tj. právo na zdravotní péči, kterou zatím provádí zákon číslo 20 z roku 1966, když víme, že tento zákon je překonaný odborně i politicky a veřejné pojištění jako podklad deklarované bezplatné zdravotní péče zatím rovněž neexistuje.

Proč se ptám? Protože přistup k listině v případě článku 32 mi připadá jako illusion de javue. Vzniklá představa o státě, ve kterém v současnosti i blízké budoucnosti žijí jen zdraví lidé se zbytečně vyspělými a dobře zabezpečenými zdravotními službami. Víme, že opak je pravdou.

Již včera zde zaznělo - i když v jiné souvislosti - že v loňském roce u nás zemřelo více lidi, než se narodilo. Ptám se proto, protože nemoc, event. smrt nečeká a nemůže čekat na přijetí zákonů či vybudování zdravotní sítě za 5 či 10 let. Je nesmiřitelná a bezcitná. Mezi tyto dvě kategorie - mezi nemoc a smrt - lze vložit jen to, co nazýváme zdravotní péče, v užším slova smyslu léčba.

Bude-li listina schválena, již v okamžiku schválení nebude v článku 32 platit, a to na dlouhou dobu, neboť potřebná dostupná bezplatná zdravotní péče - je lhostejné, jak to nazveme - zvláště v některých oblastech medicíny není a ještě dlouho nebude dostupná pro všechny naše občany, spíše naopak. Jako příklad mohu uvést chirurgické léčení kardiovaskulárních chorob, což je zdaleka nejčastější příčina úmrtí našeho obyvatelstva. Vyjímám z materiálu docenta Černého, přednosty jednoho z pěti kardiochirurgických center v ČSFR. Provedlo-li se ročně v naší republice 1 580 srdečních operací a skutečná minimální potřeba je 5x vyšší, tedy 7 500 operaci, znamená to, že přes šest tisíc nemocných je každoročně odsouzeno k rychlé nebo pomalé smrti. Možností operačního léčení však tento problém nekončí. Je zde potřeba předchozí diagnostiky, a to na speciálním rentgenovém přístroji, jehož cena se pohybuje kolem 30 milionů devizových korun.

Dnes je situace brněnského kardiochirurgického centra, které provádí největší počet srdečních operací v našem státě s nejlepšími operačními výsledky, natolik závažná, že každým okamžikem hrozí zastaveni diagnostiky srdečních chorob - a tedy i chirurgické léčby - jen proto, že diagnostický přístroj je natolik amortizován po 12 letech užívání, že je pro poruchy často mimo provoz. Na toto vyšetření čekají stovky nemocných z obou moravských krajů, neboť zatímco v českých krajích je těchto přístrojů 12 a na Slovensku 5, na Moravě existuje jeden jediný. Je samozřejmé, že při takovémto vybavení kardiocentra se mnozí nemocní tohoto vyšetření pro pokročilost své choroby již nedočkají. Stejně tak se řada nemocných nedočká potřebné zdravotní péče v brněnské fakultní nemocnici, která na dokončení a zprovoznění staveb v roce 1991 potřebuje 350 milionů, které stojí jako vykřičník proti přiděleným 50 miliónům, které nestačí ani na zakonzervování stavby. - Vyjmuto z materiálu ředitele fakultní nemocnice Bohunice dr. Vachka.

Řada pozměňovacích návrhů se včera týkala ochrany nenarozeného dítěte. Zatím ale těm narozeným nejsme schopni zabezpečit potřebnou zdravotní péči. Jako příklad uvedu z materiálu doktora Lavického, ředitele Fakultní dětské nemocnice v Brně, oddělení neuronatologie, kde dochází k situacím, kdy lékař rozhoduje o tom, které dítě napojí, nebo nenapojí na respirátor, čímž vlastně rozhoduje o jeho životě jen proto, že tato fakultní dětská nemocnice vlastní 7 respirátorů již značně opotřebovaných a na nové investice nebyla vyčleněna na letošní rok ani jedna koruna. Situace je o to tristnější, že ve všech případech jde o výuková centra vysokoškoláků, kteří se v nedůstojných podmínkách a v nedostatečně vybaveně fakultní nemocnici připravují na své budoucí povolání.

Jestliže deklarujeme v listině základní práva a svobody, které mají být prostředkem k uchování a kultivaci lidského potenciálu, tudíž potenciál zdraví jako jednoho ze základních předpokladů člověka pro jeho činnost a bytí, je potřebné se zabývat myšlenkou, jak překlenout období mezi dědictvím uplynulých let, schválením Charty a přijetím nových republikových prováděcích zákonů, neboť zdravotnictví v tomto státě je v tak hluboké krizi a tísni, že ve velmi krátké době - a v Brně přibližně v druhé polovině letošního roku - bude schopno poskytovat zdravotní péči jen ve vitální indikaci, tj. v případě ohrožení života, a takto není pojato právo na zdravotní péči v dnes přijímané listině.

Mohu vás ubezpečit, že nemocné - a každou minutu to může být kdokoli z nás - ale ani zdravotníky v podmínkách reality nebude zajímat deklarované právo na zdravotní péči, nýbrž realita sama. A to je smyslem mého expozé, upozornit Federální shromáždění a představitele všech vlád, že dodnes, přesto, že zdravotníci volají a varují, nebyla na úrovni vrcholných orgánů vytvořena Rada péče o zdraví, která by zabezpečovala realizaci evropské varianty WHO, to je zdraví pro všechny do roku 2000, aniž by zasahovala do kompetence republik. Právě Rada péče o zdraví by měla být garantem článku 31 respektive 32 Charty.

Co říci závěrem? Bojím se, a nejen já. Mám strach o nemocné, mám strach z toho, že pro jistoty občanů v tak citlivě sféře, jako je poskytování léčebné péče, o jejíž budoucnosti nejsou ani dostatečně informováni, je deklarace o tomto právu málo. Je to skvost z papíru, podbarvený strachem. Přitom osvobozeni od strachu byla svého času jedna ze čtyř vyhlášených svobod prezidentem Roosweltem.

A tak mi dovolte, abych se zeptala naposledy u vědomí současné situace ve zdravotnictví: Co budou psát lékaři do úmrtních listů jako causa mortis? Totalitní režim, přechod na tržní ekonomiku, neschopnost zastupitelských sborů či vlád, ministerstvo zdravotnictví, když z dosavadního přístupu k této problematice jde o naprosto nedostatečně pochopeni hodnoty zdraví, a to v předstihu před vznikem neřešitelných problémů. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec Sokol, připraví se poslanec Ivan Fišera. Tomu dávám slovo přednostně, protože má důležitý zprostředkující návrh v bodě, který včera byl předmětem největšího sporu v plénu a o tomto zprostředkovacím návrhu už jednali ústavně právní výbory. Čili bude vhodné, aby si poslanci mohli tento návrh promyslet.

Místopředseda SN J. Sokol: Pane předsedo, pane předsedající, vážené Federální shromáždění, zákon, který projednáváme, je velmi obtížný, složitý. Jedni v něm vidí spíš - jak řekla moje paní předřečnice - skvost, druzí jakési hnízdo plné dračích vajec a třetí praktický argument, který nám má pomoci k tomu, abychom mohli začít budovat nový právní řád.

Já zcela souhlasím s pani doktorkou, že tento zákon neuzdraví nemocně, neopraví životni prostředí, nezachrání to, co se nám ve státě hroutí. Ale může k tomu pomoci. Je k tomu jakýmsi krokem. Prosím vás, abyste v něm viděli tuto praktickou stránku. Stránku jistého základu, jistě přípravy, jistého rámce.

Včerejší debata byla nejenom dlouhá, ale místy hodně dramatická. V každém dobrém dramatu následuje katarze. Chtěl bych k ní drobným příspěvkem přispět. Zdá se mi, že tady toto drama se odehrávalo kolem několika pojmů, které lze vykládat několikerým způsobem. Jistá nedůvěra, která tu mezi námi je, působí, že jsou vykládány pro druhou stranu, často nepříznívým způsobem. Zdá se mi, že prvním z nich je pojem bezplatnosti. Bezplatnost ve školství, zdravotnictví i soudnictví lze vykládat tak, že znamená osvobození od poplatků při výkonu práva. Samozřejmě je lze vykládat i tak, že se utají skutečnost, že tyto výkony něco stojí. Domnívám se, ať už hlasování o pozměňovacích návrzích dopadne jakkoli, že se shodneme na tom, že v žádném případě tím neutajíme skutečnost, že soudnictví, školství i zdravotnictví něco stojí, že učitele, lékaře i advokáta je nutno platit.

Druhým pojmem, o kterém se tu poněkud diskutovalo, je otázka občanství. Domnívám se, že není možné obejít skutečnost, že občanství je atributem státu a že federace je soustátí. Že občanství republik je uznaný fakt plynoucí ze samé povahy federace. Ať už pozměňovací návrhy dopadnou jakkoli, prosím, aby ti, kteří nebudou ve svých požadavcích uspokojeni, se přiklonili k tomuto výkladu.

Třetím takovým pojmem je otázka ochrany života před narozením. To je nesmírně vážné téma a rozumím pohnutkám, které vedly k pozměňovacím návrhům, jež tu byly včera podány. Všichni víme, že současné zacházení s nenarozenými dětmi není uspokojivé. Tady bude potřeba dlouhé cesty k tomu, abychom se dostali tam, kde dnes civilizované země jsou.

Na druhé straně tuto oblast, jakož ani stav brněnské nemocnice znění tohoto zákona přímo nezmění. Jde o to, abychom ji měnili pozvolna, nepřímo a k cíli, o který se nám jedná. Prosím vás proto, abyste - ať hlasování o pozměňovacích návrzích dopadne jakkoli, dokázali překonat eventuální zklamáni a neohrozili tento velice důležitý projekt jako celek. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec Fišera, připraví se poslanec Horník.

Poslanec SN I. Fišera: Pane předsedo, pane Předsedající, dámy a pánové, pan poslanec Sokol velmi usnadnil mně osobně situaci, protože nemusím v podstatě zdůvodňovat svůj pozměňovací návrh. Chtěl bych jenom velmi stručně říci, že nic na tomto světě není dokonalé. To, co je hodně úcty, je poctivé úsilí lidi vyrovnat se s nejtěžšími, nejsložitějšími, a přitom morálně nejzávažnějšími problémy.

Vážím si Pascalova výroku, který říká, že nedává za pravdu ani těm, kteří člověka vyvyšují, ani těm, kteří ho ponižují, ale těm, kteří v úzkostech - a já bych řekl odpovědně - hledají. Měli abychom si v základní preambuli opravdu otevřít prostor pro hledání, aniž bychom se dostali okamžitě do rozporu se současným právním řádem, protože budeme muset řešit velmi složité, sociální, morální, ale i vědecké problémy, které v poslední době u mnohých z nás změnily náš názor na lidský život. Doporučuji proto, aby tento pozměňovací návrh, článek 7, odstavec 1. zněl takto: "Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany už před narozením."

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Slovo má nyní poslanec Ambros.

Poslanec SN J. Ambros: Za Klub poslancov Kresťanskodemokratického hnutia chcem vyjadriť, že plne podporujeme návrh poslanca Fišeru. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. V této souvislosti bych se potom jenom zeptal ostatních poslanců, kteří přicházeli s oněmi pozměňujícími návrhy k této věci, zda po návrhu poslance Fišery, svůj návrh stahují nebo zda na něm trvají. Prosím poslanec Lux.

Poslanec SN J. Lux: Vážení kolegové, já se domnívám, že tento problém tady byl trochu zdramatizován, že jsme zde nejednali o interrupčním zákoně. Tady jsme překládali návrhy - tak zde byl předložen i můj návrh v tom smyslu, že lidský život před narozením zaslouží ochranu státu nebo zákonu. To znamená, já se vzdávám svého návrhu a jednoznačně podporuji návrh kolegy Fišery. (Potlesk.)

Poslanec SN D. Vincze: Ja by som chcel tlmočiť názor Maďarského kresťanskodemokratického hnutia a Klubu súžitia Egyteles. Naše hnutie podporuje pozmeňovací návrh pána Fišeru. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Nyní má slovo poslanec Krejcar, potom bude mluvit poslankyně Nováková.

Poslanec SL M. Krejcar: Plne souhlasím s poslancem Fišerou a vzdávam sa svého včerejšího návrhu. (Potlesk.)

Poslankyně SL E. Nováková: Podporuji také doplňující návrh poslance Fišery a pokud projde, vzdávám se svého doplňujícího návrhu.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: o slovo se hlásí poslanec Michálek.

Poslanec SL F. Michálek: Kolegyně a kolegové, nechť mi Federální shromáždění promine, já jsem se ve svém životě vždy řídil zásadami, i když jsem na ně doplatil. Bojoval jsem za existenci tohoto státu, bojoval jsem za lidská práva politických vězňů a v této formulaci se držím svého návrhu a žádám, aby o něm bylo hlasováno. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: O to nemusíte žádat pane poslanče, to vyplývá z jednacího řádu. Ještě se hlásí pan poslanec Čičmanec.

Poslanec SL P. Čičmanec: Ja sa vzdávam svojho návrhu vzhľadom na to, že návrh poslanca Fišeru je sice o to prijateľnejši pre viac ľudí. Dúfam, že bude schválený. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec Kvasnička.

Poslanec SN L. Kvasnička: Ja sa tiež vzdávam svojho návrhu za predpokladu, že bude prijatý návrh pána poslanca Fišeru. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Hlásí se poslanec Horník. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec SN J. Horník: vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, svoj príspevok značne skrátim, pretože niektorými problémami nie je potrebné sa zaoberať. Chcel by som však na niektoré veci upozorniť. Viac poslancov uvádzalo vo svojich vystúpeniach štatistiku potratov, ani tou sa nebudem zaoberať. Nebudem ju ani opakovať, uvediem len jeden údaj, a to ten, ktorý sa uvádza od roku 1958, že u nás v republike bolo viac než 3 milióny potratov. Keď sa zamyslime nad týmto číslom a začneme uvažovať, koľko sme vlastne stratili vynikajúcich ľudí, napr. takých Hayrovských, Seifertov, Hviezdoslavov alebo Aurelov Stodolov.

Preto je treba toto vziať do úvahy a brániť život už od jeho začiatku, a preto sa pripájam k tomuto návrhu, ktorý tu predniesol pán poslanec Fišera a budem zaň hlasovať. Tento návrh je ďalším krokom na mravnej obnove nášho štátu a všetkých našich ľudí. o týchto otázkach sme mohli čítať v Pastierskom liste. Všetci biskupovia, českí, moravskí i slovenskí na túto veľmi vážnu problematiku upozorňovali. Verím, že my ako poslanci sa i nad tými vecami zamýšľame a tento návrh pána poslanca Fišeru do Listiny práv a slobôd vtesnáme. Ďakujem za pozornosť.