Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci:

Sněmovny lidu:

Andelová, Čičmanec, Dlouhý, Hrušínský, Hrušovský, Jambor, Miller, Mohorita, Soboňa, Soukup, Šidík, Špaček, Šormová, Tvrdá, Záležáková, Zán

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Hradílek, Motyčka, Prokop, Selner, Sláma, Stome, Svoboda, Šolc

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Kočtúch, Mečiar, Pánis, Poslúch, Roman, Slota, Sýkora, Vicen, Víktorín

(Jednání zahájil a řídil místopředseda FS a předseda SN M. Šútovec)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Vážené Federálne zhromaždenie, vážení poslanci, vážení hostia, srdečne vás vítam.

Chcem vám oznámiť, že podľa písomného návrhu, ktorý ste dostali do lavíc, uskutoční sa najprv krátka, 4. samostatná schôdza Snemovne národov. Poslancov Snemovne ľudu prosím, aby zostali na svojich miestach, pretože po tejto krátkej schôdzi snemovne bude otvorená 10. spoločná schôdza obidvoch snemovní.

(Následovala 4. schůze Sněmovny národů.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Vážení poslanci, vážené poslankyne, vážení hostia, otváram 10. spoločnú schôdzu Snemovne ľúdu a Snemovne národov VI. volebného obdobia Federálneho zhromaždenia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.

Predsedníctva snemovní navrhli konať spoločnú schôdzu obidvoch snemovní. Program schôdze je uvedený na pozvánke, ktorú ste dostali.

Návrhujem program pozmeniť a doplniť tak, ako je to uvedené v písomnom návrhu, ktorý ste dnes dostali do lavíc. Návrh obsahuje 7 bodov. Prvým bodom by bola voľba poslancov do výborov; druhým bodom vládny návrh, ktorým sa predkladá na vyslovenie súhlasu Federálnemu zhromaždeniu Opčný protokol k Medzinárodnému paktu občianskych a politických práv, atď.;

tretím bodom Návrh zákona o strategickom plánovaní (tlač 21). To je bod, ktorý máme odložený z predošlej schôdze, nedorobený;

štvrtým bodom by bol vládny návrh štátneho záverečného účtu federácie za rok l989 (tlač č. l9);

piaty bod Vládny návrh zákona o štátnom rozpočte federácie na rok 199l (tiač č. 365);

šiesty bod Odpovede na interpelácie;

siedmy bod Interpelácie, otázky, podnety a prípomienky poslancov.

Pôvodne na 10. spoločnej schôdzi mal byť prerokovaný aj bod Listina ľudských práv a slobôd. Musím konštatovať, že sa nepodarilo úspešne dokončit rokovanie ústavnoprávnych výborov obidvoch snemovní a že zákon nie je zatiaľ pripravený v tej podobe, aby mohol byť daný do pléna. Žiadam vás, aby ste súhlasili s tým, že na prerokovanie tejto listiny bude zvolaná schôdza snemovní na dni 8. a 9. januára 1991. O tomto posune sme včera informovali aj prezidenta republiky, ktorý prijal náš návrh s porozumením.

Namiesto toho sa podľa uznesenia minulej schôdze zaraďuje pokračovanie prerokovania návrhu o strategickom plánovaní a interpelácie.

Poslancom obidvoch snemovní teda navrhujem súhlasiť:

1. s konaním spoločnej schôdze snemovní v dňoch 19. - 21. decembra s programom, ako bol rozdaný do lavíc a ako som ho prečítal;

1. s tým, že na prerokovanie Listiny ľudských práv a slobód podľá zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia sa zvolá ďalšia spoločná schôdza, v poradí 11., na deň 8. a 9. januára 1991 s tým, že schôdza sa začne 8. januára o 10. hodine v tejto sále.

Máte, prosím, pripomienky k tomu, čo som predniesol? Poslanec Dostál.

Poslanec SN P. Dostál: Pane předsedo, iniciativní skupina poslanců kulturních a sociálních výborů Sněmovny národů a Sněmovny lidu mne pověřila, abych vás požádal, aby do dnešního programu schůze jako bod č. 1 bylo zařazeno prohlašení kulturních a sociálních výborů, o jehož podporu chceme požádat Federální shromáždění.

Prohlášení kulturních a sociálních výborů je k situaci, která nastane na knižním trhu po zavedení 22 % daně z obratu.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Toto je návrh na doplnenie programu, ktorý by mal v tejto chvíli 8 bodov. Sú ešte nejaké pripomienky k navrhnutému programu? (Neboli.) Ak nie sú, nechám o ňom hlasovať.

Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne narodov. Kto súhlasí s predloženým návrhom programu, nech zdvihne ruku a stlačí tlačítko: (Hlasuje se.) (Jednosto.) Sto. Ďakujem.

Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.

Kto sa zdržal hlasovania? (Šest.) Šesť. Ďakujem.

A teraz prosím poslancov Snemovne ľudu. Kto súhlasí s predloženým

návrhom programu, nech zdvihne ruku a stlačí tlačítko! (Hlasuje se. (Devadesátosm.) Deväťdesiatosem. Ďakujem.

Kto sa zdržal hlasovania? (Čtyři.) Štyria. Ďakujem.

Konštatujem, že obe snemovne schválili predložený návrh programu.

A teraz prosím pána poslanca Dostála, aby predniesol návrh, ktorým ho poverili výbory sociálne a kultúrne.

Poslanec SN P. Dostál: Návrh přednese poslanec Peter.

Poslanec SN F. Peter: Vážený pán predseda, pán predsedajúci, vážení prítomní, sotva možno počítať v rozpočte na rok 1991 s príjmami z oblasti knižnej a časopíseckej kultúry. Dôvod? Zavedenie 22 % dane z obratu na polygrafické výrobky. Výsledok? Okamžité zrútenie sa vydavateľstiev s odbornou, detskou a poetickou literatúrou, s okamžítým zrútením väčšíny denníkov, okamžité zastavenie vydávania národnostných časopisov a kníh. Nerád by som každé ráno cestoval do parlamentu s pohľádom na cestujúcich, ktorí miesto do novín hľadia do prázdna.

Pri nulovej sadzbe z obratu dôjde v priemere k zvýšeniu maloobchodných cien neperiodických publikácií o 141 %, pri periodických pubíikáciach o 219 %. Pri 22 % sadzbe dane z obratu dôjde v priemere k zvýšeniu maloobchodných cien neperiodických publikácií o 187 %, pri periodických o 287 %.

Uvediem príklad z 3 rózných žánrov. Napríklad pri odbornej Nezvalovej publikácii Ochorenie pečene pri náklade 1500 výtlačkov - dnes stojí jeden 35.- Kčs - ekonomická cena s nulovou sadzbou bude l66.- Kčs - a s 22 % sadzbou bude 198.- Kčs. U detskej publikácie Kubínovej Kniha rozprávok v náklade 39000 výtlačkov. dnes jeden stojí 29.- Kčs - bude ekonomická cena s nulovou sadzbou 66.- Kčs. s 22 % sadzbou 78.- Kčs. Z oblasti poezie Diviš: Obráť koňa pri náklade 1000 výtlačkov - dnes stojí jeden 13.- Kčs bude ekonomická cena s nulovou sadzbou 162.- Kčs a s 22 % sadzbou 193.- Kčs.

K úsporným opatreniam by občania v prvom rade siahli v tejto oblasti a túto oblasť nie je možné jednoducho nazvať len ako tovar. Ide o kultúrnu prestíž a tradície nášho štátu. Preto sa touto problematikou zaoberal sociálny a kultúrny výbor a výbor pre plán a rozpočet, ktorí spoločne so zástupcami ministerstiev kultúry Českej republiky a Slovenskej republiky, Obce spisovateľov a Zväzu českých nakladateľov, Českého a slovenského syndikátu novinárov týmto žiadajú federálnu vládu prerokovať tento návrh: Zaradit polygrafické výrobky pod spoločným indexom -ide o neperiodické publikácie a neperiodickě publikácie so sadzbou o %. Ďalej polygrafické výrobky so spoločným indexom 735 l, 735 2 - ide o neperiodické publikácie a neperiodické publikácie so sadzbou 0%. Ďalej polygrafické výrobky so spoločným indexom 735 14, 735 3, 735 4, 735 5, 735 6, 735 8, ktoré sú inzertné - periodická, hospodárska tlač, adjustačná tlač a tlačené obaly, výrobky špeciálne polygrafické, medziprodukty polygrafickej výroby, zvláštne kartoreprodukčné výrobky tj. tlačivá, samolepky, pohľadnice, reprodukcie, kalendáre, hracie karty a iné, so sadzbou 32%. Tým by prišlo ku kompenzácii a nebol by krátený štátny rozpočet.

Výbory sociálne a kultúrne uvedomujúc si negatívny spoločenský dopad sa s týmto návrhom plne stotožňujú a apelujú na kolegov poslancov, aby sa k tejto výzve plne pripojili. (Potlesk.).

Předsedající předseda SN M.Šútovec: Ďakujem. Svojim potleskom ste dali najavo, že máte porozumenie pre problémy, ktoré čakajú československú kultúru v nasledujúcich mesiacoch.

K tomuto bodu sa prihlásil so svojím vystúpením, pán poslanec Ruml.

Poslanec SL J.Ruml: Pane předsedo, pane předsedající, vážené Federální shromáždění, spisovatel Ivan Klíma se na vás obrací, dovolte, abych jeho dopis přečetl.

"Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vím stejně jako vy všichni, že nás čeká velmi těžké období, které přinese mnoho strádání a bude vyžadovat oběti od značné části obyvatel naší země. V této chvíli musí i kultura přinést své oběti. Jisté, ale to neznamená, že kultura smí být obětována. Chci mluvit o jediném. Ceny českých a slovenských knih, knih odborných, stejně tak jako knihy básní nebo pohádek pro děti, stejně jako odborných časopisů a novin budou v příštím roce v důsledku cen papíru a tiskárenských prací zmnohonásobeny. Za této situace, kdy většina zemí na světě by učinila něco na záchranu ohrožených knih, se rozhodlo ministerstvo financí uvalit na knihy daň vysokou tak, jako je pouze ve 2 zemích na světě.

S podrobnostmi vás - doufám - seznámí jiní, všechna fakta však ukazují na to,že příštím rokem nastane v Čechách a ještě více na Slovensku situace, kdy většina knih odborných, stejně jako beletristických nebude moci být vydána, neboť jejich cena by dosáhla takové výše, že by se staly pro většinu čtenářů nedosažitelnými a byly by tedy neprodejné.

Knihy jsou drahé ve většině zemí. Ve většině zemí jsou však také příjmy těch, pro něž je čtení knih profesionální a kulturní nutností, nesrovnatelně vyšší než u nás.

Naše situace je nesouměřitelná s ostatními kulturními zeměmi i z jiného důvodu. Naše kultura prošla mimořádně obtížným a devastujícím obdobím. Minulý režim pohrdal kulturními hodnotami a své pohrdání dal najevo množstvím zákazů. Jejich důsledkem jsou nejen nebezpečné mezery ve vzdělanosti či téměř prázdné knihovny. Více než půl století jsme nemohli udržovat žádné duchovní spojení se světem, ale také morální úpadek, ztráta občanského vědomí a sebevědomí, ztráta sebeúcty a schopnosti reflexe.

Tyto skutečnosti mají stejně zhoubné následky jako naše ekologická či ekonomická katastrofa. Je třeba, abychom učinili vše pro obnovení české i slovenské vzdělanosti, místo toho jí chystáme smrtelnou ránu.

Kulturu lze totiž zničit nejen zákazy, ale i ekonomickou cestou. Jestliže i tak velké země jako Velká Británie, Francie nebo Itálie hledají způsob, jak by ochránily svou kulturu a odmítají ji považovat za pouhé zboží srovnatelné třeba s kamny nebo ubrousky, jak bychom si mohli dovolit považovat ji za zboží my. Dva tak malé národy, jako jsou naše, nemohou nečinně přihlížet, jak knihy mizí z našeho života. Karel Čapek v době ohrožení první republiky formuloval základní požadavek pro zachování vzdělanosti a národní identity těmito slovy:

"Vědět aspoň něco o tom, jaké zkušenosti, jaké poznatky a hodnoty už lidstvo vytvořilo a už je neztratit, už nesejít pod ně".

Základní poznatek, který nám nabízejí naše dějiny, praví, že naše svébytnost, sama naše existence jsou svázány s kulturou a kultura bez knih ještě stále není představitelná.

Obracím se na vás, vážené shromáždění, s naléhavou výzvou. Je jistá hierarchie hodnot, kterou nelze bezprostředně porušit. Kdo ji poruší, riskuje vlastní zkázu. Minulý režim ji porušil a skončil tak, jak skončil. Porušíme-li ji z jakýchkoliv důvodů i my, neskončíme lépe. Dovedu si představit, že jednomu ministrovi či ministerstvu může být osud kultury a vzdělanosti lhostejný, ale nemůže být lhostejný tomuto zákonodárnému sboru. Jsem přesvědčen, že o nic menšího než o osud české a slovenské vzdělanosti i kultury se v této chvíli nejedná. Věřím, že nemluvím jenom za sebe pokud prohlásím, že chovám pevnou důvěru ve vaši moudrost a ve vaše porozumění. Ivan Klíma. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Ako člen obce spisovateľov a slovenského centra PEN - klubu sa pripájam k tomuto apelu pána spisovateľa Klímu a verím, že tak robím aj v mene ostatných slovenských spisovateľov, aj v mene tu prítomných poslanca Mináča a poslankyne Rothmayerovej.

Teraz sa k problematike prihlasil o slovo prvý podpredseda Z. Jičínský.

První místopředseda FS Z. Jičínský: Vážené Federální shromáždění, myslím, že věc, která se dostala na pořad jednání je skutečné velmi závažná a že to, že v naší republice je politicky jasno, by nemělo vést k tomu, že v oblasti kultury zavládne temno byť z jiných důvodů. Ale přesto bych nebyl pro to, abychom hned přijímali nějaké usnesení, protože bych doporučoval, aby se touto otázkou ještě zabývaly výbory pro plán a rozpočet, aby si k tomuto jednání předvolaly ministra financí a aby nám předložily zprávu, na jejímž základě bychom teprve k tomu přijali příslušný závěr.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Do rozpravy sa prihlásil pán poslanec Gyimesi a pán poslanec Tomsa.

Poslanec SL J. Gyimesi: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia, odzneli tu veľmi vážne slova o ohrození kultúry slovenského a českého národa. Ale ešte alarmujúcejšie sú príznaky súmraku nad kultúrou národností, ktoré žijú v našej republike.

Dnes mnohé vydavateľstvá zápasia o svoje bytie. Redakcie národnostných časopisov však už prakticky zanikli, mládežnícke a školské časopisy dostali výpoveď a od 1. januára národnostná periodická literatúra pre mládež a pre školopovinné deti nebude vydávaná. Preto sa nemôžem stotožniť s návrhom pána podpredsedu Jičínského, aby sme problém riešenia odsunuli do ďaiekej, alebo do nie veľmi ďálekej budúcnosti. Situáciu musíme riešiť hneď.

Chcem poukázať na to, že aj pri nulovom zdanení národnostnej literatúry, vydávania literatúry pre mládež v ukrajinskej, poľskej či maďarskej reči bude vysoko stratové. Situáciu môžeme preklenúť len zo štátneho rozpočtu.

Prihováram sa za to, aby vážené Federálne zhromaždenie podporílo iniciatívu výborov kultúrnych a socíálnych a v súlade s našimi zaväzkamí, které sme prijalí schválením dohovoru o právach díeťaťa a v súlade so všeobecnýmí národnostná bola zdanená 0 % a bola dotovaná zo štátneho rozpočtu.

Ďakujem za pozornosť.

(Potlesk.)

Předsedající předseda SN M.Šútovec: O slovo sa hlásil pán poslanec Tomsa.

Poslanec SL. J. Tomsa: Pane předsedo, pane předsedajicí, dámy a pánové, dovolte mi několik málo vět k přednesenému tématu. Díváme-li se do historie našich národů, zjišťuji ke svému velkému uspokojení, že jsme byli vlastně nejvzdělanějším evropským národem, že jsme byli prvním slovanským národem, který znal zásluhou Cyrilometodějské mise číst a psát, byli jsme národem s první středoevropskou univerzitou, národem, který Husovým vystoupením začal světovou reformaci prakticky sto let před vystoupením Lutherovým, a ostatních reformátorů, patřili jsme vždycky mezi kulturní národy světa. Tuto kulturnost jsme si uměli uchovat i přes všechny obtíže.