Kdo je proti? (Čtyři.) Čtyři. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Šestnáct.)
Šestnáct. Děkuji.
Poslanci Sněmovny lidu návrh schválili.
Prosím o další návrh.
Společná zpravodajka výborů SN poslankyně
V. Parkánová: Nyní budeme hlasovat o odvolání
podplukovníka dr. Ondreje Gáboríka, soudce
z povolání vojenského obvodového soudu
v Bratislavě a jeho zvolení soudcem z povolání
a o volbu s ohledem na skutečnost, že soudci jsou
voleni do své funkce k určitému konkrétnímu
soudu na určité, předem pevně stanovené
období. Proto je třeba tyto dva akty spojit, jak
odvolání, tak volbu.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Považuji tento návrh za logický a tudíž
rozumný. Pokud naši legislativci mají připomínky,
já jsem ochoten podstoupit krátkou konzultaci.
Budeme pokračovat. ve volbě tím, že
současným schválením odvolání
schvalujeme i zařazení do nové funkce.
K volbě jsou připraveni poslanci Sněmovny
národů.
Přerušuji začátek hlasování.
Dva poslanci Sněmovny lidu se vehementně dožadují
slova.
Poslanec SL E. Kříž: Jestliže nedojde
k volbě tohoto soudce, my ho musíme nejdřív
odvolat. Jsou tady lidé, kteří jsou třeba
proti jeho ustanovení. Tak bychom ho zároveň
odvolali a nezvolili, nebo bychom byli proti odvolání
a proti zvolení. Ten člověk by zůstal
ve vzduchu. To znamená, že se to musí rozdělit.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Vaše logika je zajímavá, pane kolego. Přátelé
mi napovídají.
Ještě kolega Novosád. Chcete ještě
k tomu něco dodat? Nebo se po logické úvaze
vzdáte své připomínky? (Veselost.)
Poslanec SL K. Novosád: Pane předsedající,
já žádám, aby odvolání
a volba byly rozděleny na dvě jednotlivá
hlasování.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Ještě jeden poslanec se hlásí. Já
vás jenom prosím, abychom z toho neudělali
procedurální záležitost na zbytek dopoledne.
(Xx: Ja len jednu vetu. Ja sa nazdávam, že v tomto
prípade neide o odvolaní pre neschopnosť, ide
vlastne o preložení.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Pokud by nebyl zvolen soudcem, tak samozřejmě zůstává
na svém místě.
Paní zpravodajka chtěla říci totéž?
Možná z vašich úst to vyzní přesvědčivěji.
Společná pravodajka výborů SN poslankyně
V. Parkánová: Skutečnost je taková,
že oni jsou voleni na desetileté období. Pokud
by se stalo, že bychom rozdělili akt odvolání
a akt volby, mohlo by dojít k tomu, že by byli odvoláni
ze své stávající funkce a nebyli by
zvoleni do své funkce nové. Zdá se mi to
příliš tvrdé, protože není
žádného důvodu pochybovat o tom, že
svoji funkci nyní vykonávají dobře.
Z toho důvodu je třeba to spojit. Mají své
volební období dejme tomu ještě dva
roky. Není důvodu je z toho odvolávat.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Myšlenka zněla ve smyslu dobře vykonávané
funkce.
Budeme hlasovat jedním aktem. Připraveni k volbě
jsou poslanci Sněmovny národů.
Táži se, kdo souhlasí s uvedeným návrhem,
nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. (Osmdesát
tři.) Osmdesát tři. Děkuji.
Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Dvacet pět.)
Dvacet pět. Děkuji.
Poslanci Sněmovny národů návrh schválili.
Hlasovat budou poslanci Sněmovny lidu. Táži
se jich, kdo je pro uvedený návrh, nechť zvedne
ruku a stiskne tlačítko. (Padesát devět.)
Padesát devět. Děkuji.
Kdo je proti? (Jedenáct.) Jedenáct. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Třicet šest.)
Třicet šest. Děkuji.
Poslanci Sněmovny lidu návrh schválili.
Společná zpravodajka výborů SN poslankyně
V. Parkánová: Navrhujeme odvolat podplukovníka
dr. Jana Merlíka z funkce soudce z povolání
vojenského obvodového soudu v Olomouci a zvolit
jej současně soudcem z povolání vyššího
vojenského soudu v Táboře.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Hlasuje Sněmovna národů. Kdo z poslanců
je pro uvedený návrh, nechť zvedne ruku a stiskne
tlačítko. (Sedmdesát devět.) Sedmdesát
devět. Děkuji.
Kdo je proti? (Šest.) Šest. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Dvacet dva.) Dvacet
dva. Děkuji.
Poslanci Sněmovny národů návrh schválili.
Hlasují poslanci Sněmovny lidu. Kdo z nich je pro
uvedený návrh, nechť zvedne ruku a stiskne
tlačítko. (Sedmdesát pět.) Sedmdesát
pět. Děkuji.
Kdo je proti? (Tři.) Tři. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Dvacet sedm.) Dvacet
sedm. Děkuji.
Také poslanci Sněmovny lidu uvedený návrh
schválili.
Konstatuji, že Federální shromáždění
České a Slovenské Federativní Republiky
zvolilo tyto soudce z povolání vojenských
soudů: majora dr. Jaroslava Hudečka k Vyššímu
vojenskému soudu v Táboře, poručíka
Stanislava Jakubčíka k Vojenskému obvodovému
soudu v Banské Bystrici, majora Miroslava Kubovčáka
k Vojenskému obvodovému soudu v Hradci Králové,
poručíka Štefana Nováka k Vyššímu
vojenskému soudu v Příbrami, poručíka
Vladimíra Peteru k Vyššímu vojenskému
obvodovému soudu v Olomouci, kapitána dr. Vladislava
Šlapáka k Vojenskému obvodovému soudu
v Olomouci, nadporučíka dr. Františka Švantnera
k Vyššímu vojenskému soudu v Táboře,
poručíka Petera Tótha k Vojenskému
obvodovému soudu v Bratislavě, kapitána Richarda
Vondruse k Vojenskému obvodovému soudu v Českých
Budějovicích, poručíka Jiřího
Zouhara k Vojenskému obvodovému soudu v Plzni, plukovníka
dr. Karla Fišera k Vyššímu vojenskému
soudu v Táboře, podplukovníka dr. Ondřeje
Gáboríka k Vyššímu vojenskému
soudu v Trenčíně, podplukovníka dr.
Jána Mrlíka k Vyššímu vojenskému
soudu v Táboře.
(Poznámka redakce: Usnesení FS č. 68, SL
č. 112, SN č. 115.)
Abych dodržel vyžadovanou proceduru, konstatuji, že Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky zvolilo plukovníka dr.
Miroslava Veverku za soudce z povolání Nejvyššího
soudu České a Slovenské Federativní
Republiky.
Další řízení našeho dnešního
jednání předávám místopředsedovi
Federálního shromáždění
panu Konštantínu Viktorínovi.
(Řízení schůze přezap místopředseda
FS K. Viktorín)
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďalej máme na programe
Vládny návrh devizového zákona - tlač
237 - a spoločnú správu výborov Snemovne
ľudu a výborov Snemovne národov tlač
303.
Prosím pána ministra Václava Klausa, aby
návrh odôvodnil.
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Vážení
poslanci, od 1. ledna 1991 se uvádí u nás
do života řada významných prvků
ekonomické reformy, zejména liberalizace cen, liberalizace
zahraničního obchodu, současně se
zavádí vnitřní směnitelnost.
československé měny. Cíle tohoto opatření,
čili cílem zavedení vnitřní
směnitelnosti československé měny,
je zabezpečit pro všechny podnikatelské subjekty
přístup k devizovým prostředkům
na základě tržních podmínek a
za tržní devizové kursy.
Devizový zákon, který vám dnes předkládáme
ke schválení, zajišťuje právo podnikatelských
subjektů na volný nákup deviz. Tento rovný
a volný přístup k devizám nelze v
současné době zabezpečit jinak, než
že bude příslušným devizovým
subjektům zároveň uložena povinnost
odprodat jimi získané devizové prostředky
bankám, a to opět na základě tržních
principů, tedy na základě existujícího
platného tržního kursu.
Návrh devizového zákona vztahuje principy
vnitřní směnitelnosti československé
měny na všechny podnikatelské subjekty - to
znamená na všechny právnické i fyzické
osoby, tuzemské osoby zapsané v podnikovém
rejstříku.
Pro zabezpečení efektivního fungování
principu vnitřní směnitelnosti koruny bude
hrát důležitou roli devizový kurs, neboli
cena peněz. Jak jsem se již zmínil, půjde
o kurs tržní, formovaný především
na základě vývoje nabídky a poptávky;
chceme jej koncipovat jako kurs jednotný, pružný,
reálný a rovnovážný.
Nezastupitelnou roli při jeho formování bude
hrát rozvoj a fungování vlastního
devizového trhu, bankovní soustava a významnou
aktivní úlohu bude mít i centrální
banka pomocí svých intervencí. Svůj
vklad do toho jistě přinese i konkurence včetně
konkurence zahraniční.
Princip vnitřní směnitelnosti se nebude přímo
týkat podnikatelů nezapsaných do podnikového
rejstříku. Na tyto podnikatele se proto bude vztahovat
úprava, týkající se všech fyzických
osob.
Těmto osobám, to znamená občanům
i podnikatelům nezapsaným v podnikovém rejstříku,
bude zachována přímo ze zákona možnost
mít devizové účty a nakládat
s nimi v tuzemsku i v zahraničí prakticky bez omezení.
V současné přechodné době nejsou
vytvořeny všechny podmínky k tomu, abychom
devizovou oblast mohli uvolnit. v plném rozsahu. Proto
devizový zákon ukládá tuzemským
právnickým i fyzickým osobám určité
povinnosti nebo dočasná omezení v jejich
chování. Opticky se může zdát
těchto omezení v zákoné až příliš,
ale je to dáno skutečností, že v právním
státě je zakázáno pouze to, co zakazuje
zákon, všechno ostatní je dovoleno. Proto není
třeba do zákona zakotvovat deklaratorní formou
různá ustanovení o tom, co je možno
provádět bez povolení. V zákoně
však musí být stanoveny hranice chování
subjektů, které v současné ekonomické
situaci nelze překročit.
Zákon obsahuje významná a proti minulosti
nová práva devizových tuzemců, jako
je právo nákupu devizových prostředků
ke splnění závazků vůči
zahraničí, nebo na zřízení
a vedení devizových účtů a
velmi liberální nakládání s
jejich zůstatky, záruku úročení
devizových účtů apod. Proti minulosti
je to tedy velké a výrazné zlepšení.
Jsem přesvědčen, že se devizový
trh bude, stejně jako ostatní trhy u nás,
po prvním náporu na devizovou pokladnu, který
očekáváme a musíme očekávat
při startu ekonomické reformy na vnitřní
směnitelnosti postupně stabilizovat, dojde k určitému
zlepšení a uklidnění naší
devizové pozice. V návaznosti na to počítáme
i s postupným uvolňováním různých
administrativně regulačních opatření,
která jsou uvedena v tomto zákoně. Předpokládáme,
že potřeba devizových omezení bude výrazně
ztrácet na významu, až prakticky zcela pomine.
Jako předkladatel přijímám námitky
uvedené ve společné zprávě
vašich čtyř výborů, které
projednávaly tento návrh zákona, společnou
zprávu, kterou máte všichni k dispozici, přijímám
všechny navržené úpravy beze zbytku. Doporučuji
proto Federálnímu shromáždění
předložený návrh zákona schválit.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem pánu ministrovi Klausovi.
Návrh prerokúvali výbory ústavnoprávne,
pre plán a rozpočet, hospodársky a zahraničný
výbor Snemovne ľudu a Snemovne národov, ktoré
poverili podaním spoločných spravodajských
správ poslancov Vojtecha Filipa a poslanca Mariána
Poslucha. Slovo má spoločný spravodajca poslanec
Marián Posluch.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
M. Posluch: Pán predsedajúci, dámy a páni,
návrh devízového zákona (tlač
237) prerokovali i Česká národná rada
a Slovenská národná rada. Zatiaľ čo
Česká národná rada poslala stanovisko
ako celok a vyjadrila súhlas, zo Slovenskej národej
rady takéto stanovisko neprišlo, prišlo iba stanovisko
zahraničného výboru, ktorý vyslovil
s týmto návrhom nesúhlas a žiada prepracovanie.
Okrem toho vo federálnom zhromaždení sa zaoberali
návrhom tohto zákona zahraničné výbory
Snemovne ľudu a Snemovne národov, po prerokovaní
všetkých návrhov a pripomienok, ktoré
s ním vyslovili nesúhlas. Negatívne stanovisko
zaujal i hospodársky výbor Snemovne ľudu, pričom
hospodárky výbor Snemovne národov s návrhom
zákona súhlasil a odporúčal upraviť
niektoré ustanovenia.
Návrh zákona bol prerokúvaný vo výboroch
ústavnoprávnych dvakrát. Po prvý raz
s týmto návrhom výbory ústavnoprávne
nesúhlasili a odporučili návrh zákona
dopracovať podľa pripomienok poslancov.
Výbory pre plán a rozpočet Snemovne ľudu
a Snemovne národov po prerokovaní všetkých
návrhov a pripomienok, ktoré vzišli z predcházajúceho
rokovania, odporučili vládny návrh po zapracovaní
pripomienok a návrhov prijať. Návrh zmien a
doplnkov devízového zákona bol potom schválený
ústavnoprávnymi výbormi Snemovne ľudu
a Snemovne národov a na záver i v dnešných
výboroch pre plán a rozpočet obidvoch snemovní
a v tejto podobe je uvedený v predloženej spoločnej
správe (tlač 303). Toľko situačná
správa.
Myslím, že o tomto vládnom návrhu devízového
zákona v mnohých smeroch platí to, čo
sme mohli konštatovať včera v súvislosti
s prerokúvaním vládneho návrhu zákona
o cenách. I tento vládny návrh zákona
vychádza, alebo sa snaží vychádzať
zo scenára ekonomickej reformy, zakotviť určité
kvalitatívne nové právne postavenie podnikateľskej
sféry, to znamená právnických osôb,
predovšetkým v podmienkach tzv. vnútornej vymeniteľnosti
čs. koruny, ktorá síce - ako hovoril pán
minister - ukladá týmto subjektom 100 percentnú
ponukovú povinnosť, ale na druhej strane im súčasne
dáva právo uhradiť záväzky zo zahraničia
za čs. menu.
Pokiaľ ide o devízových tuzemcov, fyzické
osoby, navrhovaná úprava síce nepredstavuje
kvalitatívnu zmenu ich postavenia, ale i tu je možno
nájsť určité náznaky liberalizácie,
napr. odpadá nutnosť uvedenia pôvodu devízových
prostriedkov pri otváraní devízového
účtu. Predkladateľovi je možno vytknúť
určité preberania mnohých ustanovení
z predchádzajúcej úpravy a z obsahu návrhu
zákona nevymizol určitý administratívny
prístup. Túto kritiku musíme posudzovať
i z toho pohľadu, že devízové predpisy,
ktoré sú ešte v súčasnej etape
stále nevyhnutné, samy už svojou podstatou
predstavujú určité obmedzenie tak právnických,
ako aj fyzických osôb. Z toho potom vyplýva
nevyhnutnosť presne formulovať práva a povinnosti
jednotlivých subjektov.
Toto konštatovanie sa vzťahuje i na vymedzenie pôsobnosti
devízových orgánov, kde nie sú navrhované
podstatné zmeny. To je opodstatnené predovšetkým
pokiaľ ide o ŠBČS, ktorá by v rámci
súčasnej menovej a devízovej politiky mala
mať i zodpovedajúce postavenie i v devízovej
oblasti. Práve jej postavenie je potrebné vidieť
z hľadiska a v kontexte s prijatým postavením
ŠBČS ako centrálnej emisnej banky. Do toho
však nezapadla koncepcia devízového dohľadu,
ktorý malo v zmysle návrhu zákona podľa
§ 37 vykonávať Federálne ministerstvo
financí, a to vo vzťahu k Štátnej banke.
Preto spoločná správa navrhla tento paragraf
vypustiť. Štátna banka by sa tak stala nezávislá
i v tejto oblasti, pričom Federálne zhromaždenie
ako vrcholný štátny orgán v prípade
potreby môže využiť svoje ústavné
oprávnenie a určitým spôsobom kontrolovať
činnost Štátnej banky v oblasti devízovej
politiky.
Z podstaty devízových predpisov je treba posudzovať
i značné množstvo odkazov na vykonávacie
predpisy. S ohľadom na potrebu zmierňovať nižšími
právnymi predpismi rozsah povinností st.anovených
devízovým zákonom je možno prijať
i túto koncepciu a chcem vysloviť nádej, že
počet nižších právnych predpisov
bude mať klesajúcu tendenciu.
Na posilnenie právnych istôt pri udeľovaní
devízového povolenia smeruje i zavedenie, resp.
uplatňovanie zákona o správnom konaní
v súvislosti s udelením devízového
povolenia, a preto i v spoločnej správe navrhujeme
nahradiť 60-dennú lehotu 30-dennou všeobecnou
lehotou platnou v správnom konaní. Napriek výhradám,
ktoré je možné oprávnene vzniesť
voči predloženému vládnemu návrhu
devízového zákona, je nevyhnutné vidieť
realitu súčasnej situácie devízového
hospodárstva, ale i celej československej ekonomiky.
Proto odporúčam poslancom Snemovne narodov vládny
návrh devízového zákona (tlač
237) v znení zmien a pripomienok obsiahnutých v
spoločnej správe (tlač 303) schváliť.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Prosím, spoločného
spravodajcu výborov Snemovne ľudu poslanca Filipa,
aby predniesol spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
V. Filip: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
dovolte mi, abych jen krátce doplnil některé
věci do zpravodajské zprávy. Jako člen
gestorského výboru pro plán a rozpočet,
vám dnešním dnem také já předkládám
návrh nového devizového zákona, který
jistě bude znamenat zásadní změny
v postupu ekonomické reformy. Jsem rád, že
místo původně navrhované a uvažované
novely bude zákon zcela nový.