V úvode som spomenul účasť USA pri zrode
nášho štátu. V súčasnej
dobe začali svoju činnosť komisia poslancov
pre prípravu Ústavy ČSFR. Spoločne
s rozhodujúcou mienkou a vôľou našho ľudu,
českého a slovenského národa, som
stúpencom našej spoločnej federatívnej
štátnosti. Chápem to nielen ako odkaz zápasu
našich národov za spoločnú státnosť
pri zrode republiky v roku 1918 a pri jej obnove v antifašistickom
boji na život a na smrť, ale aj ako odkaz našich
predkov. Česi a Slovaci patria k sebe! (Potlesk.)
Vážený pan prezident Bush, dovolťe nám,
aby sme Vás všetci - poslanci Federálneho zhromaždenie
i tu prítomní poslance Českej národnej
rady a Slovenskej národnej rady - srdečne privítali
na pôde Federálneho zhromaždenie ČSFR.
Vítáme Vás ako priateľa nášho
ľudu. Som rád, že ste prejavili záujem
o vystúpenie v našom parlamente. Prosím, aby
ste sa ujali slova. Buďte nám srdečne výtaný.
(Potlesk.)
Prezident USA G. Bush: Pane prezidente, děkuji vám
za srdečné přivítání
dnes ráno, pane předsedo Národního
shromáždění Dubčeku, děkuji
vám za toto velice milé uvítání.
Zdravím ministerské předsedy České
a Slovenské republiky, dámy a pány poslance
a především lid Československa. Je mi
ctí, že jsem prvním americkým prezidentem,
který vůbec kdy navštívil vaši
zemi, aby vám přinesl srdečné pozdravy
amerického lidu při tomto prvním výročí
návratu Československa ke svobodě.
Před rokem se v ulicích a na náměstích
tohoto města shromažďovali lidé po dvou,
po třech, potom už po tisících, v noci,
v podzimním chladu, a vzpomínali na jaro před
dvaceti lety. Začala sametová revoluce. Tato revoluce
uspěla bez jediného výstřelu. Ukázalo
se, že vaše zbraně byly mnohem lepší,
než cokoli, co měl stát. Proti násilí
jste rozvinuli sílu myšlenek, proti zdi lží
jste postavili pravdu. Tisíce odvážných
činů Čechů a Slováků
se spojilo v jediný hlas, který řekl: "Nastal
čas vrátit svobodu zpět do Československa!"
Vaše revoluce byla také obnovením hluboce zakořeněných
zásad spojujících moji zemi - Spojené
státy americké - s vaší. Zásady
zakotvené ve vašem prohlášení nezávislosti,
které váš první prezident Tomáš
Masaryk formuloval v roce 1918 ve Spojených státech
spolu s hrdým slovenským vlastencem Milanem Štefánikem,
zásady inspirované zvučnými slovy
našeho Tomáše Jeffersona před více
než 200 lety.
V mé vlasti byly tyto zásady uskutečněny,
když jsme přijali ústavu a Deklaraci občanských
práv.
Včera, na cestě z Washingtonu do Prahy, jsem měl
sebou kopie těchto dokumentů a ty vám byly
rozdány dnes, kdy jste přicházeli na toto
zasedání.
Nyní, kdy se chystáte sami přijmout pravidla
vašeho vlastního federálního systému
a Chartu lidských práv, dávám vám
je jako znamení přátelství a společných
zásad i vzájemných svazků, které
sdílely naše národy po dlouhou dobu. Naše
vzájemné svazky upevňovaly generace Američanů,
Čechů a Slováků. V bitvě proti
nacistické tyranii stála Amerika bok po boku s odvážnými
českými a slovenskými partyzány bojujícími
za svobodu.
Po dlouhá temná desetiletí po roce 1948 jsme
my - stejně jako vy - odmítali rozdělení
Evropy. Rozhlasové stanice Svobodná Evropa a Hlas
Ameriky zastávaly ideál pravdy a tak jsme mluvili
společným jazykem naděje. Konečně
sláblo sevření diktátorů. Československo
využilo svoji příležitost, aby povstalo,
aby znovu požadovalo svá práva jako svobodný
národ a suverenní stát. A dnes jako občané
států majících svobodné vlády
sdílíme plody našeho společného
odhodlání.
Evropa - východní i západní - stojí
na prahu nového období, období míru,
blahobytu a bezpečnosti nemající obdoby v
dlouhé historii tohoto kontinentu. Dlouhé rozdělení
Evropy nyní končí, dnes je Československo
opět svobodné. Československá revoluce
skončila, ale renesance Československa právě
začala. Vaše a naše práce zdaleka ještě
nejsou ukončeny. Váš národ - podobně
jako vaši sousedé na severu i na západě
- stojí před nevídanou úlohou vybudovat
stabilní demokracii a prosperující tržní
hospodářství ze zřícenin totality.
Dnes stojím na tomto místě proto, abych vám
řekl, že vás nezklameme v tomto rozhodujícím
okamžiku. Amerika bude po vašem boku. (Potlesk.) Proto
je Amerika připravena, aby pomohla Československu
uskutečnit pokrok a prosperitu, které jsou na dosah
ruky.
Dnes naše dvě země uzavřou dohody poskytující
Československu úplný přístup
k americkým trhům, americkým investicím
a k americké technologii. Chceme pomoci otevřít
prostor pro kreativitu a energii českého a slovenského
lidu, a proto se zasadím o to, aby americký Kongres
schválil fond 60 miliónů dolarů pro
československo-americkou spolupráci. Navíc
na podporu vašeho soukromého sektoru dají Spojené
státy k dispozici 370 miliónů dolarů,
které jsou určeny na pomoc střední
a východní Evropě pro následující
rok.
Teprve včera byla podepsána dohoda, kterou vaše
vláda zakládá slibný společný
podnik, se dvěma americkými podniky za účelem
modernizace československých telekomunikací.
Očekáváme, že Mezinárodní
měnový fond dá k dispozici pět miliard
v roce 1991 pro střední a východní
Evropu a Světová banka během následujících
tří let přispěje dalšími
devíti miliardami. Mimo těchto ekonomických
iniciativ se snažíme obnovit otevřenou a svobodnou
výměnu mezi našimi dvěma státy,
která nám tak dlouho chyběla.
Mám radost, že mohu oznámit opětovné
otevření amerického konzulátu v Bratislavě
ve Slovenské republice. Teprve včera bylo definitivně
vybráno místo pro naše nové kulturní
středisko v Praze.
Náš nově založený Mezinárodní
fond pro sdělovací prostředky slibuje, že,
bude podporovat odborné znalosti a umožňovat
činnost československých svobodných
a nezávislých sdělovacích prostředků.
Dále bude co nejdříve zahájena činnost
Evropského výzkumného střediska amerického
ústavu pro východozápadní studium
bezpečnosti.
Ještě jednou bych chtěl zdůraznit, že
Praha musí být sídlem stalého sekretariátu
Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
Jsem přesvědčen, že se mi v Paříži
podaří dosáhnout jednomyslně podpory
pro tuto iniciativu. Je rozhodně správné,
že toto město, které kdysi bylo na hranici
studené války a konfliktů, a nyní
je srdcem nové a sjednocené Evropy, hrálo
ústřední roli. (Potlesk.)
Na pařížské vrcholné schůzce
Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
národy Severní Ameriky a Evropy podepíší
historické doklady. Dohodu o podstatném snížení
rozsahu konvenčních ozbrojených sil v Evropě.
Deklarace této vrcholné schůzky má
ukončit rozdělení Evropy.
Atlantická aliance, základ evropské stability,
si vytknula tentýž cíl. Budeme-li spolupracovat,
můžeme splnit naději na Evropu, která
dosáhne svého demokratického úkolu.
Evropu, která bude úplně svobodná
a jednotná. Toto je vize, o kterou se chci s vámi
podělit.
Dovolte, abych citoval ze života a díla pána,
který sedí po mé pravici, pana prezidenta
Havla. Chtěl bych využít citáty z jeho
díla, abych zdůraznil své myšlenky.
Před několika lety Václav Havel psal o západních
návštěvnících, kteří
přijížděli k vám, aby se setkali
s tzv. disidenty a ptali se, jak by oni mohli pomoci vaší
věci. Havel se divil. Proč hosté ze Západu
nechápou, že "vaše věc" je také
jejich věcí? Havel psal. Nyní cituji: "Což
nejsou mé temné vyhlídky nebo moje naděje
současné jeho temnými vyhlídkami a
jeho nadějemi? Což není ničení
lidí v Praze ničením všech lidí?
Což není lhostejnost k tomu, co se děje v Československu,
přípravou na stejné neštěstí
někde jinde?"
Disident, nyní prezident Havel mluvil o společném
osudu. Mluvil na základě jistoty, že osud všech
lidí na světě je vzájemně propojen.
Češi a Slováci chápou tuto vizi a tuto
výzvu. Po půl století byl váš
boj o svobodu přerušován nikoliv jednou, ale
dvěma z nejkrutějších tyranií,
které dějiny kdy poznaly. Vy víte, co to
znamená žít pod režimem, který
nemá žádnou představu o svobodě.
Jako dědici J. Husa, jehož socha stojí jen
několik metrů od této budovy, jako potomci
Komenského, Moravana, jehož jméno nese dnes
velká univerzita v Bratislavě, vždy jste hleděli
ke vzdáleným obzorům, abyste se řídili
univerzálními principy. Jako malé národy,
jejichž samostatná existence vyžaduje trvalou
bdělost, jste vždy chápali, že vaše
budoucnost závisí nejen na vašich odvážných
činech zde, ale na širších principech,
které ovládají velký svět,
ve kterém nyní žijete.
Musíme si uvědomit, že žádný
lid, žádný kontinent, nemůže být
osamocen, nemůže být bezpečný
sám o sobě. (Potlesk.) Naše osudy jsou vzájemně
propojeny. To je důvod, proč oslava svobody v Evropě
sebou přináší novou zodpovědnost.
Nyní, když demokracie prokázala svou sílu,
má Evropa jak možnost, tak i stojí před
výzvou, aby se s námi spojila při vedení
lidstva, aby vzniklo nové společenství svobody.
Toto společenství spočívá na
společných zásadách, na čtyřech
uhelných kamenech, tvořících naši
soustavu hodnot v neotřesitelnou víru v lidskou
důstojnost a práva přesvědčení,
že spravedlivá vláda svou moc odvozuje od lidu.
Víru, že muž a žena na celém světě
musí mít svobodu, aby mohli užívat plodů
své práce a že chování národů
musí být podřízeno právu.
Spojené státy americké vítají
novou demokracii střední a východní
Evropy do společenství svobody, do morálního
souručenství, spojeného svobodnými
ideály. Chceme podpořit Sovětský svaz,
aby pokračoval se svými reformami, jakkoliv se tato
cesta zdá být obtížná. Sovětský
svaz uvidí, že naše společenství
je připraveno, aby jej přivítalo tak, jak
oni sami se přihlásí do tohoto společenství
svobody.
Každý nový národ, který se přizná
k těmto společným hodnotám, který
se stane členem společenství svobody, nás
přivede o krok dále, k novému světovému
řádu, ke světu, ve kterém už
násilí ustupuje společnému přání,
aby vládlo právo. Tento nový svět
by nebyl úplný, kdybychom si neuvědomili,
že musí sahat dále než jsou meze Evropy.
Nyní, když je jednota na dosah ruky v Evropě,
nesmíme se zastavit na okraji tohoto kontinentu.
Zásady, kterými se řídí naše
dva národy, které působily v našich
dvou revolucích, nejsou pouze české či
slovenské nebo americké. Tyto principy jsou univerzální,
jsou založeny na lásce ke svobodě a lidským
právům. Nyní, po 40letých sporech
a studené válce vstupujeme do období velkého
rozvoje. Přesto naše svoboda, svoboda lidí
na celém světě zůstává
ohrožena režimem, pro který lidská práva
a vlastní práva nic neznamenají. To je důvod,
pro který má kritický význam naše
reakce na výzvu v Perském zálivu. Současná
krize je varováním pro Američany i pro Evropu,
že se nemůžeme obrátit dovnitř
našich zemí, že se nemůžeme izolovat
od celosvětového dění. Brutální
agrese Iráku proti Kuvajtu nám hrubě připomíná,
že nikdo z nás nemůže být bezpečný,
pokud nebude každá agrese zastavena. (Potlesk.)
Mám pocit, že nikdo nerozumí lépe tomu,
oč v Perském zálivu jde, než Češi
a Slováci. Vy víte z vlastní trpké
zkušenosti, že svět nemůže zavřít
oči před agresí. Víte, jak marná
je naděje, že by bylo možné agresora uklidnit,
víte, jaké to má tragické důsledky,
když národy tváří v tvář
agresi si řeknou, že to není jejich starost,
že jde jenom o konflikt někde daleko mezi lidmi, o
kterých nic nevíme.
I my, Američané, jsme se poučili. Víme,
jaké to má důsledky pro nás i pro
celou Evropu žít izolovaně tak, jak my jsme
žili po první světové válce.
Víme, že Amerika musí odolat pokušení
považovat svou práci za dokončenou. Musíme
i nadále sloužit věci svobody na celém
světě. Sovětský svaz stále
více prokazuje svou snahu stát se konstruktivní
silou v zájmu mezinárodní stability. Spojené
národy stále více působí tak,
jak si to přáli jejich zakladatelé, oproštěně
od ideologické konfrontace, která znemožňovala
kolektivní činnost.
Z této první krize v období po studené
válce vyplývá historická příležitost,
abychom využili velikou a rostoucí sílu společenství
svobody a vytvořili pro všechny národy nový
světový řád, mnohem stabilnější
a bezpečnější než jakýkoliv
řád, který jsme poznali dosud. (Potlesk.)
Dnes jsem velmi hrdý, že mohu společně
s československým lidem oslavit první výročí
dosažení svobody. Obdivuji vás a blahopřeji
vám k vaší odvaze, k vašim ideálům,
ke všemu, co jste vytrpěli a čeho určitě
dosáhnete. Vyzývám vás nyní,
když zaujímáte místo ve střední
Evropě, které vám právem náleží,
abyste hleděli mimo meze tohoto kontinentu, abyste se spojili
se svými sousedy v Evropě a v severní Americe
při budování společenství svobody,
aby mír a prosperita, o kterou se snažíte,
mír a prosperita, které sdílíme, byly
mírem a prosperitou všeho lidstva.
Ještě jednou vám děkuji za toto srdečné
přivítání. Bůh žehnej
československému lidu. (Bouřlivý potlesk.)
Předseda FS A. Dubček: Vážený
pán prezident, dovoľte, aby som vám srdečne
poďakoval za vrelé slová a za významné
vystúpenie na pôde nášho parlamentu.
Viem, že ste športovec, zaoberáte sa športom.
Napriek tomu mi dovoľte, aby som vám poprial predovšetkým
to, čo človek najviac potrebuje - dobré zdravie
a veľa úspechov v práci ku prospechu ľudu
USA, ku prospechu spolupráce medzi ČSFR a USA, ku
prospechu všetkého ľudstva na celom svete.
Prosím vás, až prídete domov, do svojej
vlasti - sú tu zástupcovia ľudu zvolení
v demokratických voľbách - aby ste v ich mene
a v mene nášho ľudu odovzdali ľudu USA naše
vrelé pozdravy.
Privítali sme vás tu ako priateľa. O to srdečnejšie
vás budeme vyprevádzat ako priateľa, ako človeka
nám všetkým blízkeho. Pozdravujte vašu
krajinu. Ďakujem vám. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Vážené Federálne zhromaždenie,
vyhlasujem 8. spoločnú schôdzu Snemovne ľudu
a Snemovne národov za skončenú. Ďakujem
vám za účasť.