Středa 24. října 1990

Úloha bola principiálne zopakovaná aj v rámci uznesenia federálnej vlády č. 53/90 o programe prevencie proti chorobe AIDS a dodatočne bola akcia zaradená aj do štátneho plánu pre rok 1990 ako menovitá úloha rozhodnutím vlády ČSFR č.289/90 zo dňa 26. 4. 1990.

V citovanom uznesení č. 40/88 vzrástli náklady zo 444 miliónov Kčs na 548,1 miliónov Kčs z viacerých príčin, ako napríklad

- uplatnenia mimoriadneho režimu dodávateľa stavby

- uplatnenia medzinárodnej normy pre hygienickú a zdravotnú nezávadnosť výrobného prostredia GMP

- spresnenia investičných nákladov podľa projektovej dokumentácie

- zvýšenia cien stavebných prác k 1. 1. 1990 a pod.

V roku 1989 bolo preinvestovaných približne 204,2 miliónov Kčs, ktoré boli planom kryté z redistribúcia odpisov bývalého Federálneho ministerstva hutníctva, strojárstva a elektrotechniky a znížením odvodu zo zisku. Keďže niektoré podniky bývalého FMHSE neodviedli plný rozsah odpisov do centralizovaných zdrojov, celá plánovaná redistribúcia nebola uskutočnená a za rok 1989 zostal dlh bývalého FMHSE voči predpisu vo výške 116 miliónov Kčs.

Pre rok 1990 vzhľadom na preinvestovanosť roku 1989, bol rozsah rozpočtových nákladov 343,9 miliónov Kčs. V dôsledku zmenených ekonomických podmienok nie je akcia doteraz finančne zabezpečená. I napriek prísľubu bývalého ministra FMHSE pána Stračára z 20. 4. 1990, ktorý prisľúbil, že z rezervy štátneho rozpočtu bude zo strany Štátnej plánovacej komisie a Federálneho ministerstva financií finančné zabezpečenie vo výške 241 miliónov Kč. Minister financií pán Klaus listom zo dňa 22. 6. 1990 zamietol finančné zabezpečenie akcie zo štátneho rozpočtu a odporučil krytie investičnej akcie bankovým investičným úverom, na ktorý FMF poskytne štátu záruku.

Z pohľadu súčasného pôsobenia nových ekonomických podmienok je celá akcia pre podnik výrazne neefektívna. Príčinou je predovšetkým vysoká daňová zaťaženosť investicií finančne krytých zo zisku po zdanený, ktoré najmä u vysoko automatizovaných a technicky náročných výrob spôsobuje ekonomicky neriešiteľné situácie. Celá akcie je natoľko rozostavaná, že jej zastavenie ako neefektívnej by prinieslo vysoké straty. Podnik prevzal na seba vysoké úverové záväzky, ktoré síce umožňujú akciu ukončiť, ale v období splácania úverov spôsobí prakticky neriešiteľnú situáciu. Podnik prirodzene určité východisko zo situácie vidí vo forme odpredaja rekonštruovanej výroby zahraničnému partnerovi, avšak za cenu vývozu celej produkcie do zahraničia. Prečo takýto dlhý a podrobný úvod? Z jedného prostého dôvodu. V prípade, že Chirana Stará Turá zo svojich existenčných dôvodov toto uskutoční, československé zdravotníctvo bude musieť svoje potreby na jednorázovú injekčnú techniku v plnom rozsahu kryť dovozom z voľnomenových oblastí.

Doriešenie finančného krytia je mimoriadne naliehavé, pretože v súčasnej dobe sa ukončuje rekonštrukcia, pripravuje nábeh výroby čo je podstatné - pripravuje sa uzavretie kontraktov pre rok 1991. V negatívnom prípade bude podnik nútený uzavrieť dlhodobú zmluvu so zahraničným partnerom. A tu by som chcel vážne upozorniť, že to by mohlo mať veľmi negatívny dopad na stav nášho zdravotníctva v nasledujúcom roku.

Dovoľujem si upozorniť, vážené dámy a vážení páni. mimoriadny význam celej akcie, ktorá v prípade neukončenia - ešte raz opakujem - môže spôsobiť už v tomto roku vážne problémy československému zdravotníctvu.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Ďakujem, pán poslanec. Bohužiaľ nie je prítomný pán minister financií, neviem či pán námestník by chcel povedať k tomu svoje, alebo sa spokojíme s tým, že ministerstvo financií dá písomnú odpoveď. Je možno takto s tým súhlasiť.

Místopředseda vlády ČSFR V. Valeš: Myslím, že písemná odpověď je nutná proto, že podnik přešel od 1. 7. do kompetence slovenské vlády, čili musíme spolu s ní připravit stanovisko k této věci.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji, takže pane poslanče, jste spokojen s touto perspektivou. (Ano.) Děkuji. Dále je přihlášen poslanec Ondřej Huml.

Poslanec SL O. Huml: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, na základě usnesení vlády ČSFR ze dne 8. února 1990 č. 72 o důsledcích odchodu sovětských vojsk z ČSFR a opatření k jejich řešení, bod II/5 zpracovalo federální ministerstvo financí a federální ministerstvo obrany, ve spolupráci s federálním ministerstvem zahraničních věcí a ministerstvy vnitra České a Slovenské republiky zásady pro jednání se sovětskou stranou o přebírání movitého a nemovitého majetku, uplatnění nároku na finanční vyrovnání pohledávek obou stran a řešení všech dalších problémů, vyplývajících z pobytu a odchodu sovětských vojsk.

Tento materiál obsahuje řadu věcí, s nimiž nelze souhlasit. Ocitoval bych především část ustanovení z hlavy C, odstavec 2, kde se píše: "Hodnotu movitého a nemovitého majetku sovětských vojsk, který byl jimi pořízen z vlastních prostředků a byl čs. stranou převzat k dalšímu užívání, musí československý stát uhradit v dohodnuté výši sovětské straně (bytový fond, kulturní domy, nemocnice). Proto musí být převod tohoto majetku československým právním subjektům nebo fyzickým osobám proveden za úplatu". Myslím, že toto ustanovení je naprosto nelogické v situaci, kdy Sovětský svaz nám dluží kolem 5 miliard převoditelných rublů, v situaci, kdy předběžně vyčíslené ekologické škody způsobené pobytem a činností sovětských vojsk na našem území přesahují již několikanásobně částku, kterou lze ohodnotit majetek zanechaný sovětskou stranou na našem území. Tedy se táži, proč není možno postupovat tak, aby v podstatě cena objektů převzatých československým státem do užívání byla odečtena z celkového dluhu Sovětského svazu vůči našemu státu a proč byl zvolen ten postup, kdy vlastně my v této situaci Sovětskému svazu musíme tyto objekty platit?

Ovšem toto ustanovení ještě pokračuje, že "... takto získané finanční prostředky, to je ty, které budou vlastně zaplaceny československými právními subjekty nebo fyzickými osobami za nemovitosti, se shromažďují na zvláštním účtu, ze kterého mohou být hrazeny případně nedobytné pohledávky vůči sovětské straně a škody způsobené různým československým subjektům".

Připadá mi to opět nelogické, protože sami z vlastních peněz budeme hradit škody, které způsobila sovětská strana.

Poslední velkou výhradu vůči tomuto materiálu mám k ustanovení bodu 3, kde se píše, že federální ministr zahraničního obchodu pověří Strojexport, a. s. výhradním zprostředkováním prodeje kontraktních a ostatních staveb pořízených v souladu se zákony ČSFR. To je už opatření, které si dovolím nazvat nenormálním, protože už se tam nepíše o tom, že tato akciová společnost je na těchto záležitostech zainteresována 4 % z hodnoty oněch nemovitostí, což v podmínkách ekonomického chování podniků vede k tomu, že tato akciová společnost má eminentní zájem na tom, aby cena objektů byla vysoce přehodnocována, protože tím se zvyšuje její zisk a zároveň tím dochází k tomu že se neodůvodněně snižuje dluh Sovětského svazu vůči našemu státu, protože nám objekty prodává díky naší hlouposti za mnohem vyšší cenu, než je cena skutečná. Navíc jednání této akciové společnosti vede i k tomu, že v podstatě jsou obcházeny národní výbory, které jsou vlastně ze hry, protože si nemohou dovolit zaplatit částky, které jsou na základě úředního odhadu a v podstatě dochází k licitaci mezi zájemci z řad hospodářských organizací, které potom přeplácejí skutečnou hodnotu a dokonce se některé podniky snaží řešit tímto způsobem chyby, které udělaly ve své zahraničně obchodní činnosti, a které mají dnes pohledávky vůči Sovětskému svazu a chtěly by tímto způsobem částečně se dobrat svých pohledávek vůči němu. Je jim jedno, zda za objekty formálně zaplatí 10, 15 nebo 20 miliónů, protože je to nebolí,jde to z pohledávky a tím dochází jednak k ohromným ziskům Strojexportu a jednak k neoprávněnému snižování výše dluhu SSSR vůči našemu státu.

Moje interpelace míří na federálního ministra obrany a federálního ministra financí a zástupce federálního ministerstva zahraničního obchodu.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji, pane poslanče, bude chtít někdo z přítomných členů vlády odpovědět?

Místopředseda vlády ČSFR V. Valeš: Zásady projednání se Sovětským svazem o ekonomickém vyrovnání v oblasti smlouvy, která byla uzavřena o odchodu sovětských vojsk, nebyly zatím přijaty. Zásady byly vráceny k přepracování, zítra je vláda znovu projednává. Dohodli jsme navíc konzultace s komisí, kterou zřídilo Federální shromáždění, takže tyto připomínky vezmeme v úvahu.

Druhá připomínka, týkající se kompenzace těchto věcí, není možná. V první smlouvě byla dána přednost tomu, aby smlouva byla vůbec dohodnuta a pro ekonomické vyrovnání se stanovil termín do dvou let s ohledem na dohodu. Závazky, které máme v Sovětském svazu, vyplývají z normálních smluv uzavřených buď podle mezistátních dohod nebo podle mezinárodních smluv. Dodatečně tam nemůžeme vnášet tato hlediska, ta se musí řešit smluvními dokumenty. Zásady, které bude přijímat vláda, jsou projednány našimi experty s experty sovětské strany. Zatím se podle našich informací představy sovětské strany velmi liší, jejich odhady dokonce směřují k tomu, že by měl vzniknout i nějaký přebytek. Bude to jednání velmi konfrontační a připomínky, které se týkají způsobu nakládání s objekty, jsou ty, pro které byly vráceny zásady k přepracování. Nemůžeme to kompenzovat stávajícími závazky, které mají různý charakter. Dvě miliardy rublů jsou překlenovací úvěr, byly dány mezistátní smlouvou. Pokud vznikne letos přebytek,je smluvní dohoda, že ho budeme čerpat na dovozy surovin a k úhradě v příštím roce. Třetí zdroj jsou dvě akce dlouhodobé kooperace, u kterých probíhá projednávání pro případné změny. I tady bude zvláštní dohoda o tom, jak budou naše závazky vyrovnány. Zatím se předpokládá, že dodávkou surovin, pro které jsme úvěry uzavřeli, kooperace není možná, ne proto, že bychom to nechtěli udělat, ale proto, že to není z hlediska smluvních mezistátních vztahů možné. Vláda to bude ještě projednávat a vaši interpelaci vezme v úvahu.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Pane poslanče, považujete odpověď na vaši interpelaci za dostatečnou?

Poslanec SL O. Huml: Považoval bych, kdyby už Strojexport podle zásad, které byly vráceny k přepracování, nepostupoval. Je třeba, aby se okamžitě veškeré další akce v tomto smyslu zastavily, resp. ty, které už byly uskutečněny, byly prohlášeny za neplatné. Nevím, jak jinak to řešit.

Místopředseda vlády ČSFR V. Valeš: To musím prověřit a bude dána písemná odpověď. V nových zásadách o této funkci Strojexportu není uvažováno. Nemohu říci, jestli můžeme uzavřené akce revokovat, ale prověříme to.

Předsedající předseda SL R. Battěk: V této jste spokojen, pane poslanče? (Ano.) Přihlásil se ještě poslanec Hrušínský.

Poslanec SL R. Hrušínský: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, promiňte mi možná naivní dotaz, ale dost dobře nechápu, proč máme ze státního rozpočtu platit pobyt sovětských vojsk i se všemi důsledky a následky, když jsme sem nikoho nepozvali. Myslím, že účet by měl být předložen tomu, kdo je sem pozval. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu poslanci Hrušínskému za tento významný podnět, neodvažuji se říci, kdo vám to zodpoví. Nicméně je-li tomu skutečně tak, žádám poslance Wagnera, má zde dotaz na ministra práce a na předsedu FSÚ.

Poslanec SL J. Wagner: Pane předsedající, paní a pánové, přednáším společný dotaz s poslancem M. Zemanem. Změnila se a mění se naše ekonomická situace a s postupující reformou se bude měnit čím dál tím více. měli bychom změnit i způsob informování se o vývoji věcí. Považujeme za potřebné, aby některé techniky obvyklé v demokratických společnostech byly tady používány a zveřejňovány.

Mám dotaz na pana ministra práce a sociálních věcí, a protože se věc vztahuje i k FSÚ, tak i na jeho předsedu, zda se uvažuje o tom, že by byly nějakým způsobem obvyklým v jiných demokratických zemích zveřejňovány údaje o spotřebním koši a jestli budeme seznámeni s technikou. Samozřejmě interval a četnost této věci je též důležitá, a proto bychom prosili o kompletní informaci, pokud možno ve lhůtě nikoli třicetidenní, ale dříve. Informace z této oblasti by mohla nesmírně prospět i našemu rozhodování o mnoha aspektech ekonomické politiky. Mohla by uklidnit zejména rozbouřenou hladinu veřejného mínění, jisté obavy a zabránit - a to je hlavní účel - různým zbytečně demagogickým a zkresleným výkladům. Tudíž velmi prosím, aby pan ministr naší žádosti pokud možno brzy vyhověl.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji, pane poslanče. Přeje si pan místopředseda odpovědět?

Místopředseda vlády ČSFR V. Valeš: Hospodářská rada federální vlády projednávala změnu informačního systému, který souvisí s přechodem na ekonomickou reformu a uložila nejen statistickému úřadu a federálnímu ministerstvu práce a sociálních věcí, ale i federálnímu ministerstvu financí, které má části této agendy, aby tento návrh předložily. Termín je takový, že můžeme dát informaci do 14 dnů.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Souhlasíte, pane poslanče, s tímto vývojem věcí? Děkuji.

Ještě se přihlásil poslanec M. Kováč s tématem malý pohraniční styk.

Poslavec SN M. Kováč: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia, minule na pléne sme uzatvorili túto otázku s tým, že ju budeme viesť v patrnosti. Chcel by som sa spýtať členov vlády, v akej polohe je táto otázka? Mal by som podotázku, či sa vláda zaoberá situáciou, ktorá môže vzniknúť v súvislosti s tým, že v Sovietskom zväze občania dostanú cestovné pasy v skoršom termíne?

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Táži se přítomných členů vlády.

Místopředseda ČSFR V. Valeš: Vláda na minulém zasedání projednávala otázku, která souvisí s možnou změnou situace na těchto hranicích. Neformulovali jsme to tak exaktně, aby z toho bylo zřejmé, že jde jen o sovětské hranice. Jde také o jiné. Vláda uložila ministru vnitra, aby připravil spolu s ostatními členy vlády opatření, která by tomu měla čelit. Jinak je to na programu jednání, které má být uskutečněno 30. října v Moskvě.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Domníváte se, pane poslanče, že je odpověď postačující?

Poslanec SN M. Kováč: Mal by som ešte otázku, ako sa momentálne rieši malý pohraničný styk s Poľskom?

Místopředseda vlády ČSFR V. Valeš: Na tuto otázku odpovíme písemně.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Pane poslanče, jste spokojen s odpovědí?

Poslanec SN M. Kováč: Áno.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Je zde ještě poslanec Voleník se svou otázkou.

Poslanec SL L. Voleník: Pane předsedající, dámy a pánové, koncem srpna jsem podával interpelaci tisk č. 60. Interpelace se týkala pánevní oblasti Severočeského kraje a životního prostředí s vazbou na otázky sociálně ekonomické. Na tuto interpelaci mně sice bylo ve lhůtě odpovězeno ministrem Vavrouškem, ale domnívám se, že nikoliv odpovídajícím způsobem.

V interpelaci jsem interpeloval federální vládu jako takovou, nikoliv některého konkrétního člena vlády. Na interpelaci mi odpověděl ministr Vavroušek, za jehož odpověď mu děkuji. Byla to téměř vyčerpávající odpověď z pohledu ministra - předsedy Federálního výboru pro životní prostředí a z hlediska kompetencí, které má. Některé drobnosti jsme si dodatečně vyjasnili, takže je všechno v pořádku.

Na řadu otázek, které se týkaly např. resortu federálního ministerstva práce a sociálních věcí, resortu financí a dalších ekonomických resortů, reagováno nebylo. Domnívám se, že jsou stanovena určitá pravidla hry a že na interpelace by se mělo reagovat v zákonné lhůtě, která je stanovena.

V tomto momentě, pokud jde o mou interpelaci, došlo pravděpodobně k nějakému nedorozumění. Otázky životního prostředí v Severočeském kraji jsou skutečně velice ožehavé a v současné době jsou frekventované mezi všemi obyvateli v této oblasti. Jenom pro ilustraci bych uvedl toto: jsem z Teplic, minulý týden jsem byl doma, mám dvě děti. Oběma dětem bylo špatně díky velice "dobré" inverzní situaci, která v celé oblasti nastává. Nepřál bych nikomu z vás, kteří tam nežijete, tuto situaci zažít na vlastní kůži.

Kladu otázku zde přítomným členům federální vlády, pravděpodobně panu místopředsedovi, aby mi sdělili, pokud budou tak laskaví, v jaké lhůtě adekvátně zareagují na mou interpelaci. Děkuji.

Místopředseda vlády ČSFR V. Valeš: Neznám, bohužel, tu část interpelace, která nebyla zodpovězena, ale po konzultaci s kolegou Vavrouškem mohu říci, že odpověď doplníme tam, kde nebyla uspokojivá. Jinak část opatření bude součástí ekologického programu, který předkládá ministr Vavroušek vládě a bude obsahovat i některé ekonomické otázky.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP