V ČSFR žije dosud kolem 10-12 tisíc obětí
nacistické persekuce, kteří čekají
na odškodnění. Jejich průměrný
věk je nyní 72 let. Pro řadu může
další odklad znamenat, že se nedočkají.
Oběti nacistické persekuce ve velké většině
uvítaly společenské změny, ke kterým
došlo po 17. listopadu a obrat ve vztazích se SRN.
Považují za spravedlivé rehabilitaci a odškodnění
účastníků tzv. 3. odboje, který
byl proveden zákonem o soudní rehabilitaci. Nyní
však projevují z výše uvedených
důvodů značnou netrpělivost a prostřednictvím
různých zájmových organizací,
jako je Svaz bojovníků za svobodu a židovské
organizace se dožadují, aby byli konečně
odškodněni. Vyslovují nespokojenost s dosavadním
postupem vlády a poukazují na postup řešení
v Polsku a Maďarsku.
Ptám se proto, jaké konkrétní urychlené
kroky vláda podnikne k řešení této
situace? Zároveň se chci zeptat, jakým způsobem
bude řešeno naše pasivní obchodní
saldo, vzniklé přechodem na konvertibilní
měnu v obchodu s NDR.
Tuto interpelaci předkládám vám, pane
předsedo vlády, vzhledem k tomu, že není
přítomen ministr zahraničních věcí
pan Dienstbier.
Předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Pýtam
sa pána premiéra, či chce odpovedať
ústne.
Předseda vlády ČSFR M. Čalfa: Prosím,
aby som mohol odpovedať písomne.
Předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Odpoveď
očakávame v zákonnej lehote do 30 dní.
S interpeláciou sa prihlásil pán poslanec
Jindřich Konečný.
Poslanec SN J. Konečný: Vážený
pane předsedající, vážené
shromáždění, vážení
přítomní, dámy a pánové,
využívám svého ústavního
práva interpelovat vládu ČSFR podle článku
49 ústavního zákona o československé
federaci a podle § 62, odst. 1, 2 a § 64 zákona
o jednacím řádu Federálního
shromáždění a předkládám
tuto interpelaci ve věci 3. odboje.
V poslední době se stále více ozývá
oprávněný požadavek, aby lidé,
kteří v minulých více než 40
letech aktivně vystupovali proti komunistické vládě,
byli uznáni za účastníky 3. odboje
se všemi právy, podobně jako vojáci
a odbojáři z 1. a 2. odboje. Obracím se proto
na vládu, aby co nejdříve předložila
parlamentu návrh tohoto zákona. Na četných
shromážděních s občany se setkávám
často s otázkou, jak je to s uznáním
našeho 3. odboje. Domnívám se proto, že
z morálního hlediska je skutečně nutné,
aby tento zákon byl co nejrychleji kodifikován.
Děkuji za pozornost.
Předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Chce
interpelovaný odpovedať? Zrejme nie. Využijem
znovu zákonnej lehoty 30 dní na odpoveď. Poslanec
Stanislav Devátý sa prihlásil s interpeláciou
na federálne ministerstvo vnútra a na Generálnu
prokuratúru.
Interpelácií je údajne viac, ale prosím,
aby bola agenda členená.
Poslanec SN S. Devátý: Vážené
Federální shromáždění,
chvíli vás zdržím, protože těch
interpelací mám více. První se týká
ministra vnitra ČSFR a generálního prokurátora.
A zní:
Dne 10.11. 1982 vydal bývalý ministr vnitra ČSSR
J. Obzina rozkaz, který upravoval směrnice pro používání
zpravodajské techniky. Tento rozkaz vedený pod číslem
20 vešel v platnost dnem 1.1. 1983. Jsem informován
o tom, že tento rozkaz hrubě porušuje občanská
práva, základní zákony, zejména
pak Československou ústavu. Uvedu např. možnost
montáže odposlouchávacího zařízení
do bytů, odposlouchávání telefonních
stanic, či porušovaní listového tajemství.
Vzhledem k tomu, že jde o přísně tajný
dokument, žádám ministra vnitra o to, aby tento
dokument odtajnil a aby s ním byla seznámena veřejnost.
Pana generálního prokurátora žádám,
aby rozkaz č. 20 ministra vnitra přezkoumal, a pokud
zjistí, že došlo k porušení československých
zákonů, neprodleně zahájil vyšetřování
a proti vydavatelům těchto rozkazů vyvodil
trestně-právní důsledky. To je interpelace
č. 1.
Druhá interpelace se týká pana generála
Vacka a jedná se o studenty Vojenské akademie Antonína
Zápotockého v Brně a vůbec podmínek
studentů v Brně. Ubytovací podmínky
studentů na kolejích VUT v Brně se každým
rokem více zhoršují. Jen fakulta elektro má
zhruba 150 odmítnutých žadatelů. Celkový
počet z dalších fakult VUT bude několik
stovek. Ubytovací a také studijní podmínky
studentů vojenských vysokých škol v
Brně byly a jsou výrazně lepší,
než studentů civilních škol. Jako částečné
řešení této situace ve zrušení
vojenských vysokých škol nebo alespoň
podstatném snížení počtu studentů
Vojenské akademie A. Zápotockého v Brně,
zejména zahraničních. Vojenská vysoká
škola je rovněž i ve Vyškově. Do
budoucna se budou stavy armády v Československu
snižovat. Občané naší země
přispívají daněmi a tedy i na vojenské
výdaje a tedy i na vojenské vysoké školy
a jejich provoz, zatímco jejich vlastní děti
mají nevhodné studijní podmínky.
Privátní ubytování v Brně je
velmi drahé. Pohybuje se asi kolem 700 Kčs měsíčně
i výše. Za těchto zvýšených
nákladů se může stát, že
se vyskytnou případy, kdy studenti nebudou moci
pokračovat ve studiu. Je třeba prověřit,
jestli vojenská akademie v Brně nepůsobí
v prostorách, které dříve náležely
VUT Brno. Jestliže ano, je nutné okamžitě
řešit jejich navrácení pro civilní
potřeby. Studenti VUT Brno mají nejen nedostatečnou
kolejní kapacitu, ale také omezené vyučovací
prostory, které jsou nouzově rozptýleny po
celém městě. Domnívám se, že
situace v Brně je v této otázce velmi vážná
a je třeba ji neprodleně řešit.
V této souvislosti pokládám panu ministrovi
obrany tyto otázky: Kolik bylo přijato letos studentů
do Vojenské akademie v Brně, bylo jich více
nebo méně než v loňském roce?
Kolik zahraničních studentů studuje na vojenských
vysokých školách, z jakých zemí
pocházejí a jak dlouho tam budou ještě
studovat?
Doplňující otázka: Kolik platí
československý občan na vojenský rozpočet?
Třetí interpelace je v podstatě výzva
na premiéra Čalfu, aby vláda zaujala k našemu
prohlášení, to je k prohlášení
KC OF ve Zlíně, stanovisko.
Koordinační centrum OF ve Zlíně důrazně
protestuje proti snahám Jihomoravského KNV urychleně
zavést zemské zřízení. V těchto
snahách vidíme úsilí krajských
byrokratů o zachování svých úřadů
a své moci a o narušení demokratického
vývoje jednotlivých moravských regionů
a obcí v ekonomické a správní samostatnosti.
Rozhodnutí poslanců Jihomoravského KNV z
25. 9. 1990, publikované v denním tisku, např.
o rovnosti z 26. 9., o vytvoření tzv. prozatímního
orgánu pro Moravu a Slezsko, který se má
zabývat přípravou zemského zřízení
a jehož působnost má začít 1.
1. 1991, tedy prakticky po zrušení Krajských
národních výborů, pokládáme
za protiprávní akt, který není v souladu
se zájmy a názory obyvatel celé Moravy, nýbrž
je inspirován pouze snahou o udržení pozic
krajských úředníků.
Protestujeme rovněž důrazně, aby Hnutí
pro samosprávnou demokracii Moravu a Slezsko jednalo jménem
obyvatel celé Moravy a přednášelo požadavky
určité skupiny lidí jménem celé
Moravy prezidentovi republiky a předsedům vlád,
jak se stalo po Kroměřížském
summitu dne 27. 9. 1990. Za kompetentní pro řešení
státoprávního uspořádání
považujeme pouze demokraticky zvolené parlamenty obou
republik a Federální shromáždění,
v otázkách Moravy nechť rozhodují svobodně
zvolení moravští poslanci a o případném
zemském zřízení ať rozhodne lidové
referendum. Svoje stanovisko jsme podrobně vyložili
v prohlášení, které bylo odsouhlaseno
dne 1. 9. na celookresním sněmu Občanského
fóra ve Zlíně a předáno všem
kompetentním politickým představitelům
a uveřejněno ve sdělovacích prostředcích.
Ani krajský národní výbor, případně
jeho poslanci, ani Hnutí pro samosprávnou Moravu
a Slezsko, ani žádná další skupina
lidí, strana či hnutí, nemají mandát
od všech obyvatel Moravy, aby mluvili a jednali jejich jménem.
Žádáme proto, aby naše stanovisko i protesty
byly tlumočeny našimi poslanci S. Devátým,
A. Černým a J. Honeissrem ve Federálním
shromáždění a ČNR a byly brány
v úvahu při jakémkoliv řešení
tzv. Moravské otázky na všech stupních
řízení a ve všech volených zastupitelských
sborech.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Ide o tri interpelácie s 3 adresátmi.
Konštatujem, že minister vnútra ani generálny
prokurátor nie sú prítomní a ich odpoveď
budeme požadovať písomne v zákonnej lehote.
Pýtam sa teraz pána generála Vacka, ministra
obrany, či môže odpovedať na jednu z interpelácií,
ktorá sa týkala Vojenskej akadémie v Brne.
Ministr obrany ČSFR M. Vacek: Vážení
páni poslanci, vážené poslankyně,
nechci v žádném případě
vypadat jako člověk, který všechno zná
a všemu rozumí. Já vidím podstatu ústní
odpovědi - možná, že se mýlím
- v tom, aby bylo vidět určitou linii stanoviska,
ale některé podrobnosti mi chybí. Abych nemohl
získat čas k odpovědi a pak vám písemně
dával něco jiného. Prosím, abyste
to tak brali, skutečně některé údaje
po ruce nemám, protože jsem se zapomněl s některými
poslanci domluvit, jaké otázky mi budou dávat.
Pan poslanec Devátý má pravdu v podmínkách,
které jsou vytvořeny pro studium v Brně.
Není však originální v tom, že
byl první, protože, kdo se už dávno ozval,
jsou představitelé civilních vysokých
škol. Na základě stále pokračujících
jednání už jsme dosáhli některých
konkrétních výsledků, které
samozřejmě jsou - chcete-li - ústupky nebo
dobrou vůlí, nebo vynuceným aktem ze strany
civilních orgánů, ale je skutečnost,
že k zahájení školního roku jsme
téměř předali budovu Právnické
fakulty, čili vracíme nazpět ty budovy, které
vojenskému školství v Brně nepatřily.
Uvědomujeme si to zvláště proto, že
víme, že civilní vojenské školy
jsou totiž také pod tlakem, protože své
objekty musí předávat dalším
organizacím a rovněž budovy, které dosud
užívali, musí vyklidit.
To nás vede ke spolupráci, která není
pro nás tak úplně bezproblémová,
ale přesto si myslím, že dohod ve prospěch
civilního vysokého školství v Brně
dosaženo bylo. Chtěl bych říci, že
v současné době probíhá jednání,
kdy je rozestavěna jedna budova pro potřeby civilního
vysokého školství. Chceme tam, budeme-li mít
prostředky, na úkor investic do vojenských
záležitostí investovat tak, aby tato rozestavěná
budova pro civilní potřeby byla dokončena.
Zatím některá jednání tomu
brání, ale uděláme všechno pro
to, abychom vyhovět mohli.
Pokud se týká ubytování, máme
jednu nevýhodu, že nám může vyčítat
každý téměř všechno. Když
vznesu argument, že se každý měl starat
sám o sebe, je to nepravda trochu v tom, že třeba
ten druhý neměl takové prostředky
jako jsme měli my. Ubytovny a internáty, které
jsme postavili, tak většina z nich je pro potřeby
armády a postavena za armádní prostředky.
Jsme si vědomi toho, že jsme prostředky na
to mohli vynaložit.
Budeme i nadále jednat tam, kde předpokládáme
snížení počtu studentů. Tam vyhovíme.
Vím, že poslanec Devátý je bezesporu
člověk chytrý, než s něčím
vystoupí, tak si to ověří, ale přesto
bych si dovolil jednu věc. Máme školu ve Vyškově,
tak tu z Brna dejte pryč. Já panu poslanci Devátému
taky neradím v jeho oboru, co by měl udělat
ve svůj neprospěch. Chápejte, jestliže
tu budu proto, abych byl naprosto tolerantní ke všemu
ostatnímu, až benevolentní, pak by bylo lepší,
kdyby mě někdo chtěl ještě za
ministra školství a ne za ministra obrany. Zájmy
svého resortu považuji v rozumné míře
za věci, které se mne týkají a musím
je rozumně brát, nikoliv zabraňovat tomu,
co je na požadavcích oprávněné.
Do vojenských škol včetně vysokých
- písemné odpovědi zpřesním
- nám nastoupilo o 16% posluchačů méně.
V absolutních číslech dám údaje
panu poslanci k dispozici.
Pokud jde o zahraniční studenty, prosil bych, abyste
vzali v úvahu, že mnohé věci nejsou
tak úplně záležitostí armády.
Z těch aktuálních prosím, abyste vzali
v úvahu, že to je i školení zahraničních
posluchačů na vojenských vysokých
školách, a je to třeba výcvik zahraničních
pilotů. Pravděpodobně - a to mi známo
je - tento obchod, který je uzavírán, v řadě
případů je výhodný a pokrývá
někde i to nevýhodné, co jsme dělali
v minulosti jako určité gesto vůči
rozvojovým zemím.
Československá armáda je přes ministerstvo
zahraničního obchodu, přes hlavní
technickou správu, stavěno v podstatě před
takové podmínky, že nám dává
na vědomí, zda máme kapacity, abychom školili
na zahraniční fakultě v Brně. Jestliže
tam tyto volné kapacity jsou, pak posluchače dostaneme,
abychom je školili. Nejsou to malá čísla.
Pokud jde o to, kolik to přináší republice
a zda to stojí za to, to ať posoudí jiní.
Počty posluchačů nyní po ruce přesně
nemám, chci jen říci, že od r. 1976
do měsíce září t.r. bylo ve
školících zařízeních Československé
armády vyškoleno 3166 zahraničních posluchačů,
mezi nimi jsou posluchači, kde to mělo přínos
a někde to bylo v podstatě děláno
bez úhrady: Afghánistán 94, Alžír
75, Angola 10, Etiopie 6, Irák 208, Kambodža 32, Egypt
50, Laos 23, Maďarsko 150, Rumunsko 150, Libye 1 252. (Hluk
v sále). Asi to byl přínos, tleskat můžete
nevím komu, znovu říkám, že některé
přínos měli. Prosím, aby armáda
v tomto případě byla brána jako instituce,
která něčemu napomáhala, někdy
dobrému, někdy z dnešního pohledu špatnému.
A dále: Sýrie 619, Vietnam 271, Jemen 59, Kuba 30,
NDR 61, Nigérie 88, Bulharsko 53, Zimbabwe 7, Mosambik
33. Kolik činí přesně výdaje,
respektive daně každého občana, dám
písemně. Je to z toho důvodu, že jak
víte, výdaje na obranu byly teprve nedávno
zveřejněny, ke konci r. 1990, to je v současné
době se zpracovávají údaje podle metodiky
OSN a z toho vyplyne i to, co každý občan dává.
Předsedající předseda SN M Šútovec:
Ďakujem pánovi ministrovi. Ústna odpoveď
bude doplnená i písomne? (Áno.) Ďakujem.
Navrhujem, aby sme rozpravu k tomuto bodu nerobili, budeme ju
mať po obdržaní písomnej odpovede. Odpoveď
zrejme nebola kompletná. Je tu ďalší bod
interpelácie pána poslanca Devátého,
adresovanej pánovi premiérovi Čalfovi. Domnievam
sa, že táto záležitosť patrí
skôr ČNR alebo českej vláde. Chce sa
k tomu pán premiér vyjadriť?
Předseda vlády ČSFR M. Čalfa: Považujem
túto otázku za mimoriadne zložitú a
citlivú. Chcem poprosiť tak pani Burešovú,
ako aj pána Pitharta, aby poslancovi Devátému
osobne dali odpoveď a sľubujem, že interpeláciu
odovzdám. Zároveň tento názor využijeme
v prácach na komplexe ústav a na nich pochopiteľne
i federácia pracuje. Konkrétnejšiu odpoveď
na túto interpeláciu na tejto pôde z úrovne
federálnej vlády nemôžeme dať.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Pán poslanec Devátý, pýtam
sa vás, či vás takéto riešenie
uspokojuje? (Ano.) Ďakujem. Myslím, že ani rozprava
k tomuto bodu sa nemôže konať. Technickú
poznámku má poslanec Tomis.
Poslanec SN V. Tomis: Pane předsedající,
páni kolegové. Jsem nucen reagovat z toho důvodu,
že pan poslanec Devátý si zřejmě
neuvědomuje, že k petici má právo každý
občan. Pokud jsem měl možnost se v poslední
době seznámit s výsledky průzkumu
popularity OF a jiných stran, tak jejich popularita poklesla
o 10 %. (Hluk v sále.) To znamená, že také
hovoří pouze za malou část občanů
Moravy a Slezska.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Nemá to charakter technickej poznámky.
Poslanec SN V. Tomis: Chtěl jsem jen říci,
že každý v tomto státě má
právo přednést petici ze zákona, to
za prvé. Za druhé, tak, jako my hovoříme
za určitou část obyvatel, asi za 1 970 tis.,
tak hovoří OF také jen za určitou
skupinu, jistě hodně méně než
polovinu. Je třeba si říci, že považujeme
za nepřijatelné, aby od počátku příštího
roku byly navrhované okresní úřady,
do jejichž čela by byli jmenováni ředitelé
ministerstvem vnitra v Praze jako vysunutí vládní
úředníci, kteří budou byrokraticky
zasahovat do života obcí. Takový je návrh
zákona o okresních úřadech. I v samotných
Čechách již vzniká hnutí za samosprávnou
demokracii…
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Vaše vystúpenie presahuje charakter technickej poznámky.
Technickú poznámku má poslanec Brodský.
Poslanec SN P. Brodský: Chci jen doplnit stanovisko kolegy
Devátého. Zastupuje zde především
voliče okresu Jihlava a zejména města Jihlavy.
Připojuji se k protestu kolegy Devátého a
chci tlumočit souhlas s ním.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Pán poslanec Uhl, ktorý sa písomne
prihlásil.
Poslanec SN P. Uhl: Mám prosbu adresovanou generálu
Vackovi, případně dalším členům
vlády. Domnívám se, že se nehodí,
aby ministr hodnotil to, zda je poslanec chytrý nebo hloupý
a nehodí se, aby mu vyčítal, že třeba
není odborník v dané záležitosti
a že on také, jsa ministrem obrany, nechce být
ministrem školství. Je tu parlamentní demokracie,
a ministři jsou odpovědni nám, byť jsme
laici. Prosím, aby to bylo respektováno. (Potlesk.)
Ministr obrany ČSFR M.Vacek: Omlouvám se panu poslanci
Devátému za připomínky, které
jsem měl.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Rozprava k trom interpeláciám pána
poslanca Devátého sa bude konať po odovzdaní
písomnej odpovede. Prihlásení sú traja
interpelujúci. Žiadam poslanca Kříže.
Poslanec SL E. Kříž: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy, vážení pánové, na
začátku zazněly některé názory
na situaci na severních hranicích. Přednesu
interpelaci týkající se západních
hranic.
Skupina níže uvedených poslanců využívá
svého ústavního práva a podává
interpelaci na federálního ministra vnitra a federálního
ministra dopravy. Na úvod si dovolujeme citaci z tisku,
a to z Nové pravdy z dnešního dne: "Doslova
zoufalou by se dala nazvat situace, která v pátek
večer nastala v blízkosti hraničního
přechodu Rozvadov - Weidhaus. Na německé
straně se vytvořila téměř 7
km fronta čekajících vozidel směřujících
do naší republiky. Na příjezdové
komunikaci ke státní hranici došlo k absolutnímu
omezení provozu, kdy dvě řady kamiónů,
autobusů a ostatních aut zcela znemožnily průjezd
směrem do SRN. Tíhu situace navíc zkomplikovali
nedočkavci, kteří se snažili co nejdříve
projet přes přechod do Weidhausu. Prim v této
neukázněnosti hráli především
řidiči vozidel s pražskou poznávací
značkou. Nakonec vše vyřešila západoněmecká
pohraniční policie, díky které se
dopravní kolaps na hranici podařilo jakžtakž
zvládnout. Obdobná situace je i na dalších
hraničních přechodech do SRN. Jak se ukazuje,
stává se řešení otázky
propustnosti státní hranice skutečně
neodkladnou záležitostí." Tolik Nová
pravda. V článku není uvedeno, že tyto
potíže mají vzestupnou tendenci, byť by
mělo dojít po sezóně ke snížení
zátěže na hraničních přechodech.
Z tohoto hlediska se nám jeví, jako jedno z nejvhodnějších
řešení, urychlené otevření
dalších hraničních přechodů,
především pro osobní automobilovou dopravu,
v místech dnešních, existujících
přechodů pro pěší. Přičemž
někde bude třeba zvážit toto opatření
a přistoupit k výstavbě zcela nového
hraničního přechodu pro automobilovou dopravu
při minimalizaci ohrožení životního
prostředí. V některých případech
jsou stávající přechody pro pěší
v takovém technickém stavu, že po nezbytných
úpravách by dovolovaly využití pro osobní
automobilovou dopravu. Myslíme si, že je zapotřebí
situaci urychleně řešit a ulehčit tak
stávajícím přechodům na západní
hranici. Vzhledem k akutnosti tohoto problému žádáme
výše uvedené ministry, aby situaci urychleně
řešili a podali FS odpověď ve zkrácené
lhůtě do deseti dnů od podání
této interpelace. Podepsaní Erik Kříž,
Jan Poběžal, poslanci SL FS a Jiří Jílek,
poslanec SN FS.