V tomto ustanovení by se uložilo komisi, aby tento
návrh vypracovala a předložila sněmovnám
k projednání. Předmětem připomínek
bylo personální složení komise. Navrhovaná
23 členná komise - to bylo uznáno, že
je velmi velké, nepracovní těleso. Jednání
by bylo málo pružné, operativní a dělné.
K této otázce se sešla porada představitelů
poslaneckých klubů Federálního shromáždění
a doporučila ustanovit komisi užší, nejvýše
15 členný orgán sestavený pouze z
poslanců Federálního shromáždění.
Opakuji, že se jedná o návrh na zřízení
komise složené pouze z poslanců Federálního
shromáždění. Studenti budou v komisi
zastoupeni poslanci - studenty. Další představitelé
studentů mohou být přizváváni
podle § 94 odst. 3 zákona o jednacím řádu
Federálního shromáždění.
Obdobná situace je u zástupců České
národní rady a další možností
je, že by Česká národní rada
vytvořila vlastní vyšetřovací
komisi. Cílem redukce personálního obsazení
komise je snaha vytvořit poměrně malou operativní
a navzájem dobře informovanou skupinu lidí,
která může plně využít všech
poslaneckých pravomocí a rychle a pružně
rozhodovat.
Podle požadavků jednotlivých poslaneckých
klubů jsou do komise navrženi tito členové.
Mám dojem, že návrh jste dostali do lavic.
Já ho přesto přečtu a pak se pravděpodobně
vyjádříme hlasováním podle
vašeho přání, buďto jednotlivě
nebo an bloc. Petr Burian, Jiří Pospíšil,
Jiří Ruml, Stanislav Devátý, Štefan
Glezgo, Štefan Bačinský, Július Bobovnický,
Jan Fričar, Miloš Krejcar, Olivér Varga, Jiří
Slota, Miroslav Jansta, Jan Vidím, Jiří Dienstbier
a Josef Šepetka. To jsou tedy návrhy, které
jsou výsledkem jednání poslaneckých
klubů. Na základě pověření
výborů branných a bezpečnostních,
které byly určeny jako gestní, doporučuji
tisky 28 a 29 s navrhovanými doplňky k přijetí.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Takže to je celá zpráva k tomu bodu 29, pane
poslanče?
Poslanec SNL Lis: K té komisi 17. listopadu ano, takže
možná bychom měli jednat o tom posledním
bodu - tisk 29 a vrátit se pak k tomu jednoduššímu.
Ano, takže pokud jste skončil, tak bychom zahájili
rozpravu, protože tam se hlásí paní
poslankyně.
Poslankyně SL E. Záležáková:
Chci jen opravit, že nejde o Jiřího Slotu,
ale Jána Slotu.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji.
Zahajuji rozpravu k tomuto bodu našeho jednání
a mám zde už dvě písemné přihlášky,
kterým bych měl dát přednost. Pan
poslanec Hubálek se hlásí také k rozpravě.
Poslanec SL B. Hubálek: Mám příspěvek
k rozpravě ke komisi 17. listopadu.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Já si vás zaznamenám, já jsem nevěděl
o co jde. Takže chcete se přihlásit do rozpravy.
Je zvykem, že to dáváme vždy písemně,
máme takové zajímavé lístečky,
ale teď už o to nežádám.
Poslanec SL B. Hubálek: Posledně jsem dal zajímavý
lísteček, ale nebylo na něj reflektováno.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
To rozhodně nebylo správné. Prosím,
abychom zachovali přirozenou vážnost tohoto
sboru. Než zahájíme, ještě rád
bych sdělil jeden požadavek. Prosím poslance
poslaneckého klubu VPN, aby se hned po vyhlášení
polední přestávky soustředili v prostoru
před čítárnou parlamentu na krátkou
poradu. Prosím, kdo patříte k VPN, učiňte
tak.
Zahajuji rozpravu k tomuto bodu. První se přihlásil
pan Jiří Pospíšil.
Poslanec SL J. Pospíšil: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
byl nám předložen návrh ke složení
komise pro vyšetřování událostí
ze 17. listopadu. Víme, že v minulé komisi,
která dohlížela na vyšetřování
událostí ze 17. listopadu, byli i lidé, kteří
byli spolupracovníky Státní bezpečnosti.
Aby spolupracovníci Státní bezpečnosti
nepronikali zbytečně do této nové
komise, když už nám pronikli do parlamentu (potlesk.),
navrhuji, aby poslanci stran, které nepodrobily své
kandidáty lustraci před volbami a kteří
chtějí být členy komise pro vyšetřování
událostí 17. listopadu,ještě před
hlasováním veřejně prohlásili,
že nespolupracovali se Státní bezpečností
a že souhlasí se šetřením o tomto
čestném prohlášení. Možná,
že by bylo lepší, aby to udělali všichni
kandidáti do této komise. Pro případ,
že by to někdo odmítl, na což má
jistě právo, bych doporučil ostatním
poslancům, aby využili svého práva pro
něj nehlasovat. Proto samozřejmě navrhuji
o kandidátech hlasovat po jednom.(Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci Pospíšilovi. Dále
je do diskuse přihlášen pan poslanec Jan Vidím.
Poslanec SL J. Vidím: Pane předsedající,
dámy a pánové, kromě toho, že
jsem poslancem Sněmovny lidu tohoto federálního
shromáždění, jsem i reprezentantem nejvyššího
a jediného zastupitelského orgánu studentů
fakult vysokých škol na území Československé
republiky. Chtěl bych vás seznámit se stanoviskem
rady tohoto českomoravského parlamentu.
Jsme přesvědčeni že účast
zástupce Komunistické strany Československa
v této komisi je naprosto nepřístupná.
Proč? Domníváme se, že by došlo
k tomu, že by byli zesměšněni ti,
kteří byli ubiti a zraněni na Národní
třídě v minulém roce. Neberte
to jako doplňující návrh, ale jako
stanovisko tohoto studentského orgánu. Doufám,
že k němu poslanci přihlédnou při
hlasování o jednotlivých členech komise.(Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci Vidímovi a prosím pana
poslance Hubálka, aby se ujal slova.
Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedající,
dámy a pánové, šel jsem do parlamentu
proto, abych zabránil politikaření, abych
vyvrátil představy, že politika je něco
špinavého. Je špinavá, pokud se dělá
nedobrými prostředky. Je mi 58 let a celý
život jsem pracoval jako dělník. Chtěl
jsem to říci dnes v odpoledním vystoupení
jako odpověď panu Dubčekovi na jeho včerejší
vyjádření z této tribuny. Dověděl
jsem se, a je mi to hluboce líto, že pan Dubček
prožívá určitou rodinnou krizi a z toho
důvodu k tématu včerejšího
dne bych si dovolil své vystoupení odložit.
To dnešní se však bezprostředně
týká komise 17. listopadu. Měl jsem snad
tu smůlu, v očích některých
lidí, kterým říkáme v dnešní
době, že to je republika kamarádů, ne
republika občanů, že jsem proti komunistům
stál de facto od svých jinošských let.
Mně bylo 16 roků a mé sestře 14 a
půl roku, když do našeho domu vtrhla Státní
bezpečnost, odvlekli nás, dali nás na celu,
kde jsme mohli spát ve stoje a kde na nás ze stropu
padaly štěnice. Byla to Bartolomějská.
To byl nástup mládí světa, který
tady i pan Lis, jako kandidát ÚV KSČ, podporoval.
Tito lidé, kteří vtrhli do našeho domu
- velitelem přepadové skupiny byl jakýsi
inženýr Robert Horák, jeden z prvních
signatářů Charty 77, kterou jsem právě
z tohoto důvodu nepodepsal. To byl jeden důvod.
Druhý důvod byl ten, že věřím,
že ze Šavla se může stát Pavel, ale
ne proto, že si to jen napíše do křestního
listu. V roce 1968 jsem pamatoval vyšetřovatele, který
se mým známým - a byly to stovky a tisíce
lidí, kteří v této době trpěli
a byla to celá genocida, jak to bylo podáno v letošním
lednu generální prokuratuře a není
to dosud rozřešeno. Proto jsem zde včera vystupoval
pro uvážlivé a diferencované hodnocení,
protože věřím, že mohou být
Pavlové a já je znám. Nechtěl bych
paušálně škodit plošně, jak
říkal pan Dubček, ale nechci připouštět,
promiňte, darebáctví, ať se maskuje
jakkoliv. Jde mi o věc, jako mi šlo o věc v
letech padesátých a jako by údajně
mělo jít dnes o věc, když jde o osobu,
hřát se na výsluní moci a popularity.
(Předsedající upozorňuje diskutujícího,
aby mluvil k projednávanému tématu.)
Budu mluvit ke komisi 17. listopadu. Já se o tom zmíním
pak podrobněji v odpovědi na léta 1968. Toto
jsem ale musel předeslat. (Předsedající:
Já vám děkuji za porozumění.)
Já chápu, že čas je život - neplatí
Time is money, čím jsme starší, tím
to lépe víme.
Já jsem do Federálního shromáždění
kandidoval s přáním svým a s přáním
Konfederace politických vězňů, abych
pracoval v branně bezpečnostním výboru,
abychom si posvítili na práci Státní
bezpečnosti, maje absolutní důvěru
lidí, kteří jako první bojovali proti
komunismu. Když jsem byl zvolen, předpokládal
jsem určité praktiky a požádal jsem
Konfederaci, aby napsala dopis, kterým mne doporučuje
nejen z kádrových důvodů, ale z důvodu
toho, že v České národní radě
jsem byl jmenován do bezpečnostní komise
předsednictva ČNR, neboť daleko dříve
než vy jste zde na podnět pana Lisa schválili
opětné zařazení vojsk ministerstva
vnitra na posílení hlídek bezpečnosti,
já jsem tímto návrhem vystoupil na plénu
České národní rady v březnu,
na veřejnosti, a co se stalo? Nic, ticho, protože
to vyšlo od člověka, který se dá
považovat, že je persona non grata. Tento návrh
prošel ve Federálním shromáždění
o měsíc nebo jeden a půl měsíce
později. Byl to tedy věcný důvod,
že mám určité schopnosti vidět
někdy dopředu. Proto Konfederace politických
vězňů Československa napsala doporučující
dopis předsednictvu Federálního shromáždění
a vedení Občanského fóra, abych do
této komise byl zařazen. Jako kandidát Občanského
fóra jsem dával svůj životopis. Povinností
každého vedení je předpokládat
a když mám předpokládat, musím
znát a chtít, abych řídil dobře.
Domnívám se, že vedení Federálního
shromáždění i politických stran
má znát kádrovou a personální
politiku. Stalo se to, co jsem očekával. Do branného
a bezpečnostního výboru jsem zařazen
nebyl. Vy jste dnes byli svědky, jak je jednoduché
se do tohoto výboru dostat, ale v mém případě
to bylo nesmírně složité, přestože
jsem měl doporučení od organizace, která
by měla mít a snad má nejvyšší
morální kredit v naší republice. Teprve
po víceméně nechutné scéně
z mé strany (protože všechno má své
meze), jsem byl do branného a bezpečnostního
výboru zařazen.
Já jsem nejen v 50. letech, ale i v různých
manifestacích později (předsedající
řečníka napomíná)........17
listopadu jsem manifestoval s transparentem "Svobodu pravdivého
slova" a byl jsem sražen policií ve Vyšehradské
ulici na zem. Pokračoval jsem dále až do konce,
jako na všech ostatních manifestacích. Můj
syn byl surově zkopán a zbit "červenými
barety" na Národní třídě
a dodnes je léčen, nynějším ministrem
zdravotnictví České republiky, MUDr. Bojarem.
Toto jsem uváděl v branném a bezpečnostním
výboru, abych v této komisi mohl pracovat. Byl jsem
zařazen demokratickým hlasováním.
Neměl jsem však publicitu, nevědělo
se o mně, nechodil jsem a nevykřikoval, takže
poslanci OF dali hlas jiným lidem a já jsem byl
z komise 17. listopadu vyškrtnut. Neříkám
to proto, že bych do té komise chtěl jít
zpátky. Říkám to proto, že musíme
změnit styl své práce, prosazovat demokracii
a ne republiku kamarádů. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Slovo má poslanec Lis.
Poslanec SN L. Lis: Já si myslím, že dramatické vystoupení pana poslance Hubálka je motivováno emocemi a nikoliv skutečnostmi. Pokud jde o zvolení pana Hubálka do branného a bezpečnostního výboru, nešlo o žádné dramatické jednání, o žádnou scénu. Pan Hubálek přišel a požádal, aby byl do branného výboru zařazen, a protože seznam členů výboru byl už stanoven a schválen, musel projít celý proces novým jednáním, po němž byl poslanec Hubálek do výboru zařazen. To na vysvětlenou.
Myslím, že bychom měli pracovat bez emocí. Pokud jde o zařazení poslance Hubálka do komise 17. listopadu, má pravdu v tom, že branné a bezpečnostní výbory schválily jeho návrh a přijaly ho, když se přihlásil a zdůvodnil, že by rád v této komisi pracoval. V původním návrhu byl tedy zařazen. Jak jsem už v úvodu uváděl, došlo však k tomu, že měl být zmenšen počet členů komise, aby šlo o dělnější kolektiv. Proto bylo doporučeno vedoucím poslaneckých klubů, aby zredukovali počet a navrhli své zástupce. Pokud vím, klubu poslanců OF byl návrh předložen. Bohužel máte pravdu v tom, že vás zřejmě většina poslanců klubu OF nezná a dostal jste, myslím, jen asi 24 hlasů a do komise byli zařazováni ti, kdo měli největší počet hlasů. To je demokratické. Jestliže se domníváte, že jde o kamarádskou politiku, tak jste na hlubokém omylu.
Jestliže jste se cítil dotčen, měl
jste sdělit své připomínky klubu poslanců
OF a je možné, že bychom požádali
sněmovnu - vzhledem k vašim postojům a zásluhám
- aby komise byla rozšířena o jednoho člena.
Pokud to plénum parlamentu schválí, nic nestojí
v cestě tomu, abyste byl zařazen. Je to návrh,
nechť plénum parlamentu tyto věci posoudí.
Vaše extempore do let padesátých je jistě
oprávněné, ale jestliže mluvíme
o poctivosti, musíme být poctiví a také
byste měl zvažovat, co říkáte.
Nechci polemizovat a rozvádět diskusi. Myslím,
že mezi námi je ještě dost lidí,
kteří nesou mnohem větší odpovědnost
než já ve svých dvaceti letech. Myslím,
že omyly mládí by se snad mohly tolerovat.
Neomlouvám se.
Vzhledem k tomu, že vznikla tato situace, je třeba,
aby pan předsedající a eventuelně
plénum posoudili, jestli vystoupení pana Hubálka
má být bráno jako návrh na rozšíření
komise a na jeho členství. Jestli má někdo
z poslanců návrh na jiné řešení,
ať ho předloží.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. O slovo se přihlásil člen
předsednictva poslanec Šolc.
Poslanec SN J. Šolc: Pane předsedající,
dámy a pánové, už minule jsem chtěl
vystoupit s cílem zastat se osobnosti, ale šetřil
jsem váš čas, protože bylo mnoho úkolů.
Chtěl jsem vystoupit na obranu doc. Jána Mlynárika,
když byl jednou naší kolegyní označen
za muže, který rozeštvává Čechy
a Slováky. Poznal jsem ho v situaci, kdy mluvil o českém
gestapismu. Nevadilo mi to v tom, abychom si porozuměli
dokonale v otázkách národnostních.
Dnes jsem zde proto, abych tento dluh splatil a znovu se zastal
osobnosti. I mně se stalo, když mi bylo deset let,
že vtrhlo 14 "estébáků" do
našeho bytu, obsadili okna, zahradu a odvedli mi otce, který
byl pak odsouzen na 13 let. Můj další život
byl poznamenán, místo studií jsem šel
do automobilky; když jsem dálkově vystudoval,
přišla vojska a 20 let jsem pak jako filosof montoval.
Přesto mě to nenaplnilo hořkostí.
Pochopitelně vím, že byli lidé, kteří
v padesátých letech - poněvadž vzešli
z určitého sociálního terénu
- měli ke komunismu blíže než já,
jako syn lékaře. To je přirozené.
Musím však přiznat každému právo
na to, aby omyl odčinil činem. (Potlesk.)
Doktor Lis vytrpěl příliš mnoho za dlouhých
dvacet let, takže myslím, že mu mohu dát
svoji plnou důvěru. Cítím se být
jeho přítelem. Stejně tak se cítím
být kamarádem Bohouše Hubálka. Pokud
mezi námi polarizují názory, je to v pořádku.
Přimlouvám se však za to, aby polarizovaly
určitou formou, třeba tak, jak nám to naposledy
předvedla paní premiérka Thatcherová
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Šolcovi. Dává slovo
členovi předsednictva poslanci Šternovi. Nejprve
se však s technickou poznámkou hlásí
poslanec Haško.
Poslanec SN A. Haško: Vážené Federálne
zhromaždenie, som členom branného a bezpečnostného
výboru od 30. januára 1990. Bez ohľadu na to
ako pán Hubálek predniesol svoj prejav, plne sa
stotožňujem s tým, čo povedal. On bol
demokraticky zvolený za člena komisie v brannom
a bezpečnostnom výbore. Ide len o to, kto má
teda vyššiu právomoc - klub alebo výbor.
My sme ho demokraticky schválili, klub jeho členstvo
zrušil.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. K této věci se jistě vyjádří
zpravodaj. Nyní se s technickou poznámkou hlásí
poslanec Kroupa.
Poslanec SL D. Kroupa: Pane předsedající,
dámy a pánové, býváme často
moralizováni a vyzýváni, abychom se k sobě
chovali slušně. Já bych chtěl navrhnout,
abychom se slušně zachovali a dali příležitost
zástupců komunistické strany k hezkému
gestu, které by mohli udělat - stáhnout svého
zástupce z této komise a uvolnit tak místo
pro poslance Hubálka (Potlesk.)
Jestliže to nebudou chtít udělat, můžeme
samozřejmě postupovat podle procedury.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji, dále je tady přihlášen
s vystoupením poslanec Jurečka. Připraví
se pan poslanec Kanis.
Poslanec SL J. Jurečka: Vážené Federální
shromáždění, já plně podporuji
návrh poslance Pospíšila, v tom smyslu, že
členem komise o vyšetřování masakru
ze 17. listopadu nemůže být nikdo, kdo nesouhlasí
nebo neprojde procedurou lustrace. Ale na rozdíl od něj
si myslím, že by ten fakt měl být zakotven
do bodu číslo 1 usnesení.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji, nyní pan poslanec Kanis.
Poslanec SL P. Kanis: Vážený pán predsedajúci, vážené dámy a páni, otázka prednovembrovej histórie sa v tomto parlamente nastoľuje pri každej závažnejšej veci a pri každom závažnom probléme, zákone či zákonnom opatrení. Myslím, že tí, ktorí tu vystupujú, si vytrpeli svoje. Majú v mnohom pravdu, a skutočne neviem ako vysloviť s nimi súcit a možno i ten bôľ. Je zrejmé, že bez vyjasnenia minulosti nemôže byť ani jasnejšia budúcnosť. Pri prerokovávaní scenára ekonomickej reformy, ale aj vo vystúpení pána prezidenta zazneli požiadavky a myšlienka o potrehe spoločenskej dohody počas realizácie ekonomickej reformy a vážnej systémovej zmeny. Kladiem si otázku, či nové spory, ktoré sú tu vyvolávané prospievajú vzniku tejto spoločenskej dohody, keď dobre vieme, že túto spoločnosť čaká aj z hľadiska viny bývalej štátnej strany, žiaľ, našej strany, ktorej sme členmi, zložitá sociálna situácia, čakajú zložité sociálne konflikty a napätie. Domnievam sa, že pre tú spoločenskú dohodu by mal pracovať aj parlament. Aká je tvár nášho parlamentu? Zamyslime sa nad tým, čím je spôsobené písanie o parlamente, ktoré v podstate a často oprávnene zosmiešňuje tento parlament. Nie je príčinou i to, že zrejme by sme tu mali viac svoje postoje modifikovať, cez istú potrebu nadstraníckych pohľadov?. Ja viem, je to ťažké. A právom vyčítate mnohým nám, čo sme tu poslancami komunistickej strany aj tú minulosť, aj tie postoje.
Problém vzájomného rešpektovania sa v tomto parlamente vyskočil už niekoľkrát. Včera tu vystůpil pán poslanec Stome ohľadne zloženia jednej komisie, myslím to bola komisia, či skupina v Ústave, odmietol protest, aby členom tejto komisie alebo skupiny bol poslanec za SNS. Vy ste tu viacerí vystúpili v podstate za to, že strany by si mali rešpektovať svojich zástupcov v jednotlivých komisiách. Odvolávam sa na túto pripomienku pána poslanca Stomeho práve preto, že aj dnes vznikla taká situácia ohľadne toho, či má byt, členom komisie pre vyšetrenie 17. novembra poslanec za komunistickú stranu. Ako dobre viete, predchádzajúcu komisiu viedol pán podpredseda Stank, poslanec za komunistickú stranu. Domnievam sa, že získal istý rešpekt a uznanie i u poslancov za iné politické strany, ktoré sú v tomto parlamente.
Ešte jednu poznámku k tomu by som povedal. Hovorí
sa o tom, že bez komunistov by nebolo 17. novembra. Môžme
to dešifrovať, ako, prečo to bolo. Chcel by som
vás však poprosiť, aby ste pri hlasovaní
o jednotlivých členoch tejto komisie zvážili
aj otázku spoločenskej dohody. A to, že predsa
len v tejto strane, aj keď nie, samozrejme, všetci,
ale čo sa týka špice, prevažujú
ľudia, ktorí neboli politikmi, nemali vinu a vlastne
spadli do politiky. Chcel by som preto vás poprosiť,
aby ste zvážili pri rozhodovaní, či
členom tejto komisie má byt, aj člen za našu
stranu. Ja považujem názor, ktorý tu bol tlmočený,
aby členom tejto komisie nebol poslanec za komunistickú
stranu za politicky nekorektný.