Na rozdíl od vyšetřování, o kterém
zde zasvěceně mluvili členové Konfederace
politických vězňů, není toto
vyšetřování nijak konstruováno,
je pracné jak z hlediska vyšetřovacích
orgánů, Ústavu pro vyšetřování
ministerstva vnitra, tak všech dozírajících
prokurátorů, protože nikdo není žádným
způsobem nucen k tomu, aby se přiznal, aby učinil
jakékoliv doznání, prohlášení,
aby vydal dokumenty a podobně. Zřejmě jsou
si toho vědomi i všichni případní
potenciální delikventi v tomto směru.
Vyšetřovatel ministerstva, vnitra za přímé
účasti dozorujícího staršího
prokurátora naší generální prokuratury,
vyslechl například pana Biľaka. Pan Biľak
se odmítl přiznat k tomu, že by koncipoval,
odeslal nebo předal zvací dopis sovětským
činitelům. My jsme volili dokonce v tu dobu i jeho
zadržení. To jen na vysvětlení panu
poslanci, který hovořil o tom, že někteří
vysocí činitelé jsou ve vazbě. Šlo
o pana Biľaka, nebyl však ve vazbě, byl zadržen.
Byli jsme nuceni to učinit, a u něho jsme současně
nařídili domovní prohlídku. Této
prohlídky se zase zúčastnily vyšetřovací
orgány za přímé osobní účasti
staršího prokurátora naší generální
prokuratury. Prohlídku jsme provedli, zabavili jsme tzv.
Milníky, jím označené jako rukopis.
Tyto Milníky (které stejně vyšetřovaný
pan Husák prohlásil za směsici žvástů)
jsme prostudovali a musím odpovědně říci,
že jsme v nich nenašli jediné přiznám
k tomu, že on nebo kdokoliv jiný vyhotovil písemné
pozvání k ozbrojenému zásahu v naší
zemi. On odmítl jakoukoliv odpovědnost, jakoukoliv
spoluúčast. Zajímavé je, že řekl,
že něco připravoval pan Kolder a že ukazoval
p. Kaskovi cestu k panu Brežněvovi při jednání
v Bratislavě, ale že neví, co mu tento člověk,
podléhající Kolderovi, předával.
Jak víte, Kolder i Kaska jsou mrtví. Tento údaj
je zajímavý, ale nic jsme z toho zatím nemohli
vyvodit. Ani jinými svědeckými výpověďmi
jsme nezjistili nic, co by svědčilo o tom, že
je nějaký dostatečný důvod
vznést obvinění proti určitým
osobám. Proti těm, kteří zemřeli,
již vznášet obvinění nemůžeme.
My jsme požádali všechny generální
prokuratury zemí Varšavské smlouvy, aby nám
daly jakékoliv písemné doklady nebo nabídly
jiné důkazy, a to i prokuratury těch zemí,
které se nezúčastnily intervence, abychom
mohli podle zákona na ochranu míru posoudit, zda
jde o trestní odpovědnost a proti které osobě.
Musíme říci, že sovětská
strana prostřednictvím ministerstva zahraničí
a naší vlády odmítla jakoukoli přímou
či nepřímou účast na hledání
takovýchto dokumentů a to s tím, že
sovětská strana, při návštěvě
presidenta republiky Havla v Moskvě, se omluvila, že
se omluvily i ostatní země za tento vstup jako za
nesprávný vstup, za politicky chybný a že
po této stránce pokládá sovětská
strana tuto záležitost za ukončenou a nechce
se podílet na vyvolávání jakýchkoliv
procesů. My rovněž nechceme dělat procesy,
které by jistě vážení poslanci
pokládali za opakování něčeho,
co tu bylo dříve a my se toho dopustit nechceme,
byť by to bylo motivováno jakkoliv jinak a jakkoliv
by to možná určitou část naší
veřejnosti uspokojilo. My chceme postupovat podle trestního
zákona a trestního řádu, které
FS odhlasovalo a novelizovalo a který nám nedává
jakoukoliv možnost, cokoli konstruovat a přitahovat
za vlasy, když si nebudeme jisti, že máme v ruce
ty rozhodující důkazy. Doufáme, že
alespoň pro morální odsouzení budeme
za pomoci vládní komise, kterou vede pan profesor
Mencl, že se pravdy dopátráme a určitým
způsobem máme velkou naději, jsme optimisty,
že to nebude trvat dlouho, že za pomoci maďarských
justičních orgánů, případně
polských justičních orgánů,
se nám přece jenom dostanou některé
další doklady do rukou. To je k otázce vstupu
vojsk.
Pokud jde o stíhání dalších činitelů,
mohu říci, že není pravda, že by
nebylo vedeno trestní stíhání pro
majetkové delikty proti některým význačnějším
osobnostem dřívějšího politického
života. Na slovenské generální prokuratuře
je vedeno stále stíhání proti panu
Colotkovi, jde o kriminální činnost, týkající
se sbírání velkých hodnot prostřednictvím
obrazů apod. Vedeme u naší generální
prokuratury trestní stíhání proti
bývalému generálnímu prokurátorovi
České republiky panu Krupauerovi pro porušení
povinností veřejného činitele i dalších
bývalých vedoucích pracovníků
této prokuratury a nechceme se zastavit před nikým,
u koho budeme mít skutečně náležité
podklady. Na všechny podněty, které dostáváme,
ať kvalifikované nebo nekvalifikované od naší
veřejnosti, od různých nezávislých
iniciativ, odpovídáme. Jsme si vědomi plně
toho, že nemůžeme zopakovat to, co se podařilo
bývalému generálnímu prokurátorovi
akademiku Pješčakovi, když na podnět pana
Hradílka a Berezi, tehdy chartistů, nyní
ministra vnitra české republiky pana Hradílka,
nedovedl odpovědět dodnes, kam tento dopis přišel,
když tento dopis přišel skutečně
ještě v době, kdy vlastizrada nebyla promlčena.
Čili u nás skutečně nezapadne, ručím
vám svou osobou, žádný tento podnět.
Proto jsem kvitoval i dnešní podnět, který
nás upozorňuje na ANNONCI, hned tady jsem si už
nechal udělat fotokopii, tuto věc podrobíme
zkoumání a pokud jde o trestní čin
hanobení prezidenta republiky, jde o § 103 tzn., posoudíme,
zda se dá a proti komu je možno zahájit trestní
stíhání. Končím tím,
že vás chci ujistit, že bude-li, podle vašeho
názoru, v nejbližší době potřeba
na doplnění bezpečnostní situace v
republice zpráva naší generální
prokuratury, a mohu o tom informovat i předsedu nejvyššího
soudu, bude-li potřeba, učiníme všechno
pro to, abychom vás plně informovali o všem,
co se skutečně z našeho hlediska děje.
Jen chci říci, že, prosím vás,
určité připomínky, které jsou
zde vyvolávány proti příslušníkům
veřejné bezpečnosti a orgánů
ministerstva vnitra se mohou týkat i našich prokurátorů,
protože i my zápasíme s výměnou
prokurátorů. My například, pokud jde
o rehabilitace, máme stále málo prokurátorů
a jsme informováni, že i soudy mají málo
soudců, kteří jsou morálně
čistí, kteří mohou rehabilitace dělat
a proto prosím poslance z Konfederace politických
vězňů ještě o určité
strpení. Rehabilitace pokračují skutečně
pomalu, mě se to zdá také, i když dvanáct
procent těch očekávaných rehabilitací
už soud učinil. My, jako prokurátoři,
jsme u každého tohoto případu i o tom
v současné době podáváme ČTK
zprávu, takže ze zprávy ČTK se dozvíte,
že právě včera jsme měli celostátní
poradu, ve které jsme vyhodnotili dosavadní stav.
Čili tolik můj příslib, který
doufám, že bude reálný, že bude
splněn a že bude vámi kvitován. Děkuji
za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem panu námestníkovi generálneho
prokurátora doktorovi Veletovi. Technická poznámka.
Pán poslanec Kováč.
Poslanec SN M. Kováč: Ak sovetská strana
vydanie dopisu odmieta, nemáme dôkaz o tom, či
boli pozvaní alebo neboli pozvaní. Tzn., že
veškerú zodpovednosť bere Sovetský zväz
na seba a ja sa tedy pýtam, čo hovorí k tomu
medzinárodné právo?
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, ešte sa hlási s technickými poznámkami
pán poslanec Zeman. Pardon, pán námestník
by odpovedal okamžite. A potom bude následovať
pán poslanec Zeman.
První náměstek generálního
prokurátora ČSFR L. Veleta: Mohu hned odpovědět.
Sovětská strana podává poměrně
diplomaticky kvalifikovanou odpověď. V této
odpovědi se hovoří, nemám ji před
sebou, ale doufám, že ji budu citovat dobře,
že pokud vůbec takové pozvání
existovalo, že oni nemohou prohlásit nic jiného,
než že se omluvili atd. Čili oni sami zpochybňují,
že takové pozvání existovalo, oni ho
nehledají, protože nechtějí působit
tím směrem, jak jsem řekl, aby se u nás
vytvářely politické procesy, oni je nechtějí.
Pokud jde o zákon na ochranu míru, ten se plně
opírá o mezinárodní právo,
ale my potřebujeme, budeme-li stíhat, delikventa
a my nechceme prohrát u soudu, který by naši
obžalobu zamítl proto, že jsme podali obžalobu
bez jakýchkoli důkazů, my ty důkazy
žel bohu nemáme. Prosím vás, kdokoliv
tvrdí, že má cokoliv o tomto pozvání,
nechť nejkratší cestou k nám na generální
prokuraturu přijde, bude poslechnut. Všechny důkazy
shromažďujeme velmi pečlivě. Ale dokud
nebudeme mít delikventa, my nemůžeme odsoudit
sovětskou armádu jako takovou, my nemůžeme
Sovětský svaz žalovat, my musíme žalovat
toho, kdo je pozval z našich občanů. Tyto občany
ještě bohužel nemáme kvalifikovaně
označeny.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, myslím, že táto odpoveď
nám postačuje. Prosím pán poslanec
Zeman.
Poslanec SN M. Zeman: Vážení kolegové,
já mám technickou poznámku k průběhu
jednání. Chtěl bych se zeptat pana ministra
vnitra Langoše, zda svoje vystoupení považuje
současně za odpověď na moji písemnou
interpelaci ke kompletaci agenturní sítě
Státní bezpečnosti, která mu byla
předána předem v zákonné lhůtě
více než 30 dnů. Pokud ne a bude ještě
odpovídat v části věnované
interpelacím, pak technickou poznámku končím.
Pokud to považuje za vyjádření, tak
s odpovědí nejsem spokojen a prosím o možnost
zaujetí vlastního stanoviska.
Jinými slovy, je to odpověď na interpelaci
a nic jiného bych nedostal.
Vážení kolegové, v tom případě
musím konstatovat, že moje interpelace nebyla zodpovězena.
Vycházím z toho, že se zde opět projevuje
rozpor mezi konzervativním extrémem, který
nedělá nic a radikalistickým extrémem,
který otiskuje pogromistické nesmysly v ANNONCI.
Oba dva extrémy se vzájemně potencují.
Nejde mi o to přiřadit krycí jména
skutečným nositelům. Vycházím
z faktu, že zde bylo asi 15 tisíc svazků skartováno,
patrně těch nejdůležitějších.
Vycházím z toho, že kompletace agenturní
sítě znamená vyvinout úsilí
spočívající v zajištění
těchto jmen u řídících důstojníků
s patřičným prověřováním.
To ještě není podezření z trestného
činu, to je evidenční aktivita, na kterou
má federální ministerstvo vnitra právo.
Mělo by jí provést podle mého názoru
co nejdříve, jednak proto, aby se nestalo, že
dojde k záhadným úmrtím, ale především
proto, že nás čekají komunální
volby a já se domnívám, že právě
před nimi by Úřad pro ochranu ústavy
a demokracie měl mít tuto agenturní síť
k dispozici, abychom pak nezjistili, že řada starostů
patřila právě do této agenturní
sítě. Toto byl smysl mé interpelace. Znovu
a naposled konstatuji, že na ni nebylo odpovězeno.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Môže k tomu zaujať stanovisko pán minister?
Ministr vnitra ČSFR J. Langoš: Povedal som asi toto:
Istá pracovná skupina v Úrade na ochranu
Ústavy a demokracie rieši úlohu spojenú
s agentúrnou sieťou bývalej štátnej
bezpečnosti. O výsledku riešenia budu informovať
branné a bezpečnostné výbory. Tá
úloha nie je len spojená s rekonštrukciou alebo
s evidenciou bývalej agentúrnej siete, ale táto
úloha je širšia a má hlbší
bezpečnostný význam.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Pýtam sa, či o slovo žiadajú
spravodajcovia pán poslanec Lis a pán poslanec Šimko?
Hlási sa pán poslanec Lis.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
L. Lis: Pane předsedající, dámy a
pánové, chtěl bych jménem branných
a bezpečnostních výborů poděkovat
poslancům za podněty, které v diskusi byly
předneseny a které se domnívám, protože
jsem si je podrobně zapisoval, se mohou stát podkladem
pro další jednání branných a
bezpečnostních výborů, zejména
v té části, kde jsme zřídili
komise pro zpracování jednotlivých návrhů
zákonů a mnohé z připomínek
a konkrétních podnětů by se mohly
stát součástí zákonů,
které zákony o policii - zejména v té
části, která se týká konkrétních
opatření, náboru, zlepšení podmínek
bezpečnosti atd. Právě tak i problémů
pohraniční policie, otázka pasovní,
otázka narkomanie atd. Právě tak by bylo
správné, jak hovořil pan ministr Langoš,
uvážit, zda-li by nebylo dobré, aby z podnětu
branných a bezpečnostních výborů
jsme uskutečnili společnou poradu třech ministrů,
federálního ministerstva vnitra, národních
republik, kde bychom aktuální otázku zlepšení
bezpečnostní situace ve vztahu k ochraně
veřejného pořádku a zájmu občanů
řešili.
Chtěl bych říci dvě konkrétní
připomínky: za prvé chci reagovat na vystoupení
pana poslance Buriana v tom, že má pravdu - chtěl
bych ocenit jeho podíl na počátcích
boje se Státní bezpečností a úsilí,
které v té věci vykonal, ale chtěl
bych opravit jeho názor, že to nebylo koordinační
centrum rady KCOF, které by bránilo likvidaci Státní
bezpečnosti, protože právě jejich úsilím
a energií, kterou vyvinuli pracovníci OF, jejichž
iniciativa byla převzala - a to je iniciativa pana poslance
Buriana - čímž jsme mohli docílit toho,
že se Státní bezpečností něco
udělalo, i když nemůžeme být spokojeni
se všemi výsledky. Zřízení občanských
komisí a prověrkových komisí bylo
velkým činem k tomu, že se se Státní
bezpečností začalo něco dělat.
Druhá připomínka je k panu poslanci Sacherovi.
V otázce, kde hovoří o tom, že pracovníci
Státní bezpečnosti jsou ještě
začleněni v určitých úřadech,
popř. institucích vnitra a že by měli
dávno šlapat ulici - tato připomínka
je správná, ale chtěl bych obrátit
pozornost právě k tomu, že to byl právě
pan ministr Sacher, který v této otázce nesehrál
právě nejlepší úlohu, protože
podle našeho názoru - nejen mého - ale i branně
bezpečnostních výborů - ve skutečnosti
mnohé z těchto pracovníků konzervoval
na ministerstvu vnitra i v jednotlivých okresních
a krajských správách. Dodnes ještě
na ministerstvu pracují lidé, kteří
byli jmenováni panem ministrem a jsou zařazeni do
určitých postavení.
Pokud jde o KGB - příslušné vazby měla
Státní bezpečnost a je zajímavé,
že právě významný činitel
Státní bezpečnosti pracuje jako poradce na
sovětském velvyslanectví. Tudíž
vazba KGB a bývalých struktur státní
policie je zcela jasná a troufám si říci,
že tyto vazby mohou pokračovat i na ty příslušníky
Státní bezpečnosti, které opustili
nebo dobrovolně rozvázali pracovní poměr
před prověrkami s ministerstvem vnitra, nebo kteří
pracují v různých institucích.
Chtěl bych ještě říci, že
právě dohoda, která byla uzavírána
s KGB za účasti pana prezidenta v Sovětském
svazu - stranami dohody byli právě pan ministr Sacher
i pracovníci KGB. Žádali jsme o znění
dohody, která byla uzavřena, aby byla předložena
branným a bezpečnostním výborům
za činnosti a výkonu funkce pana ministra Sachera,
ale ta nám předložena nebyla a nevíme
tudíž dodnes jaká hlediska tato dohoda obsahuje.
Domnívám se, že toto můžeme adresovat
i panu ministrovi Langošovi, aby event. předložil
tuto zprávu branným a bezpečnostním
výborům. Pokud jde o stížnost, že
pracovníci Státní bezpečnosti ještě
pracují, nebo že nebyl vyřešen problém
jejich propuštění, domnívám se,
že to je právě ono dědictví,
které přejímal pan ministr Langoš, protože
kdyby novela zákona č. 100 o služebním
poměru příslušníků bezpečnosti
byla důsledně provedena a kdyby bývalý
ministr poslanec pan Sacher vypracoval a splnil úkol, který
byl uložen, že bude vydáno prováděcí
nařízení a prováděcí
rozkaz, byly by dávno problémy Státní
bezpečnosti a propuštění příslušníků
vyřešeno.
Tolik na okraj, aby bylo jasné, že stále trvá
onen stav, o němž jsem hovořil v úvodním
slově, že se totiž koncentrují v současné
situaci problémy, které měly být dávno
vyřešeny a které byly v kompetenci odstupujícího
ministra vnitra plus problémy, které se nahromadily
v současné době. Máme tedy před
sebou balvan, který je těžko řešitelný
a způsobuje danou situaci.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu poslancovi Lisovi. Dostavil sa aj druhý
spravodajca, poslanec Šimko. Chce tiež vystúpiť.
(Ne.) Pán poslanec Šimko nevystúpi. Teraz prosím
predsedu návrhovej komisie pán poslanca Pospíšila,
aby predložil krátku správu o jej činnosti.
Předseda návrhové komise poslanec SL J. Pospíšil:
S poslancem Stome jsme ještě formulovali jisté
formulační nepřesnosti. Je to návrh
usnesení Federálního Shromáždění
k bodu Zpráva ministra vnitra ČSFR o bezpečnostní
situaci v ČSFR.
Sněmovna lidu a Sněmovna národů FS
ČSFR projednávala na 6. společné schůzi
dne 19. září 1990 zprávu ministra
vnitra ČSFR o bezpečnostní situaci ČSFR
se závěrem:
Poslanci,
1. vyslechli a berou na vědomí zprávu ministra
vnitra ing. Jána Langoše, kterou hodnotí jako
otevřeně podanou;
2. konstatují, že na celém území
republiky je bezpečnostní situace vážná
a vědomi si závažnosti toho
3. žádají
ministra vnitra ČSFR, aby
a) předložil FS ucelenou koncepci bezpečnostní politiky na celé funkční období federální vlády, a to neprodleně,
b) předložil FS zásady bezpečnostní doktríny do 9. 10. 1990,
c) provedl evidenci a prověrku činných záloh na všech stupních resortu ministerstva vnitra a řešil jejich postavení,
- zkompletoval evidenci agenturní sítě bývalé Státní bezpečnosti,
- řešil systém vzdělání a výcviku policie, a to urychleně,
f) předložil statut občanských komisí,
g) řešil finanční, sociální a služební podmínky policejního sboru,
h) zaměřil pozornost na potlačování výroby, distribuce, přepravy a užívání drog,
- odtajnil a zveřejnil strukturu bývalé Státní bezpečnosti
vládu ČSFR, aby předložila FS návrhy
zákonů o Úřadu na ochranu ústavy,
o policii, o pohraniční policii a to vše urychleně;
4. doporučují
zřídit komisi VBB FS na kontrolu činnosti
Úřadu na ochranu ústavy a demokracie do účinnosti
zákona o zřízení a činnosti
Úřadu na ochranu ústavy;
5.doporučují vládě ČSFR
uvolnit z rezerv státního rozpočtu potřebné
prostředky k okamžitému řešení
potřeb republikových ministerstev vnitra k posílení
výkonu služby VB, zejména pořádkové
služby;
6.oceňují
dosavadní práci ministra vnitra ČSFR a jeho
spolupráci s VBB FS.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Návrh usnesenia máme všeci v
laviciach, kontrolovali sme zmeny.
Poslanec SN P. Dostál: V bodě 4 nemůžete
najednou tvrdit, že Úřad na ochranu ústavy
neexistuje a na druhé straně vytvářet
komisi. Zákon vlastně neexistuje.
Poslanec SL J. Pospíšil: Úřad je zřízen
rozhodnutím ministra. Tam se pak bude vynechávat
ta demokracie, protože když budeme mít demokratickou
ústavu, nemusí to mít v názvu.
Poslanec SL R. Sacher: Mám tyto připomínky
k usnesení. Bod 5 doporučuji formulovat takto: "Doporučují
vládě ČSFR uvolnit z rezerv státního
rozpočtu nebo převést z rozpočtu na
obranu…". Zdůvodňuji to tím, že
rozpočet na obranu a bezpečnost je jedna položka
a federální ministerstvo vnitra snížilo
na tento rok rozpočet o 12,5%, na obranu zůstalo
podle mého názoru dost prostředků.
Druhý návrh je přiřadit pod bod 3
jako další bod, aby v Úřadu na ochranu
ústavy a demokracie byly zaměstnávány
osoby odborně, fyzicky a psychicky způsobilé.
Třetí návrh je, aby v tomto Úřadu
byli okamžitě odvoláni bývalí
prověření příslušníci
Státní bezpečnosti a těm, aby byla
poskytnuta možnost zaměstnání v uniformovaných
útvarech VB. To povede k upevnění důvěry
společnosti v tento nově koncipovaný úřad.
Pokud se týká připomínek pana poslance
Lise, smlouva s KGB může být publikována
v novinách třeba zítra. Tato smlouva vlastně
zrušila ani ne půl roku starou smlouvu s KGB a nová
se týká terorismu, drog a jiné kriminální
činnosti. Zcela vylučuje politické aspekty.
Co se týče dalších věcí,
nehodlám už s panem poslancem Lisem o nich diskutovat.
Poslanec SL A. Černý: Pane předsedající,
dámy a pánové, jen krátkou poznámku
k návrhu poslance Sachera o odchodu příslušníků
StB z Úřadu na ochranu ústavy. Než přijmeme
takové rozhodnutí navrhuji vyslechnout si odpovědného
ředitele Ústavu, aby nám vysvětlil,
k jakým službám a v jakém množství
jsou bývalí prověření příslušníci
StB ve službě tohoto Úřadu užívání.
Aby se náhodou nestalo, že budeme rozhodovat o něčem,
o čem nemáme zcela přesný obraz. Navrhuji,
abychom tento návrh pana poslance Sachera nyní do
usnesení nedávali a vyžádali si od pana
ředitele Úřadu vyjádření
a teprve potom rozhodli. Obracím se na kolegu Sachera,
jestli by toto moje doplnění návrhu bylo
přijatelné.
Poslanec SL R. Sacher: Jde mi jen o to, aby nedocházelo
ke konverzaci v Úřadu na ochranu ústavy a
demokracie, jako údajně docházelo na ministerstvu
vnitra. Trvám na pozměňovacím návrhu.
Poslanec SL V. Šilhán: Pouze doporučuji některé
úpravy v návrhu usnesení FS, a sice bod 3,
myslím, že by mohl znít takto: "Žádají,
aby vláda ČSFR předložila FS ucelenou
koncepci bezpečnostní politiky a zásady bezpečnostní
doktríny do…" Znamená to, žádat
to na vládě, aby bylo v tomto usnesení jasno.