Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Kto je za? (Devadesát devět.) Ďakujem.

Kto je proti (Tři.) Ďakujem.

Zdržal sa hlasovania? (Jedenáct.) Ďakujem.

Poslanec Hanák bol zvolený do pracovnej komisie za Snemovňu ľudu.

Ďakujem.

(Poznámka redakce: usnesení SL č. 69)

Otváram rozpravu. Do rozpravy sú zatiaľ prihlásení traja poslanci. Prosím poslanca Balíka.

(Nebyl přítomen.)

Prosím teda pána poslanca Buriana.

Poslanec SN P. Burian: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, vážení hosté, vyslechli jsme zprávu pana ministra Langoše, mého kolegy Lise o bezpečnostní situaci v našem státě. Nejsem připraven na to, abych zde artikuloval nějaký dlouhý referát. Budu improvizovat a budu mít pár krátkých poznámek. Chci podotknout, že oba předřečníci podle mého názoru ne zcela objektivně nebo vyčerpávajícím způsobem zhodnotili to, co se doposud dělo a děje od listopadu. Mluvilo se hodně o zločinnosti a kriminalitě, narkomanii apod., což s tím souvisí, ale méně o tom, co to způsobuje a kdo. Kde jsou kořeny? Jako Občanské fórum jsme slibovali (alespoň já), že nikdy nedopustíme, aby složky Státní bezpečnosti nadále trvaly v jakékoli podobě. Slibovali jsme, že budou rozpuštěny definitivně, neodvolatelně. Slibovali jsme to lidem asi tak, jako jsme v roce 1968 slibovali a přísahali nad rakví Jana Palacha, že tento národ už nikdy nedopustí, aby byl podveden, aby klesl na kolena. Tento národ pochopitelně podveden byl a na kolena klesl.

Co se děje od listopadu? Státní bezpečnost zrušena nebyla, nebo jen oficiálně, ale vrací se. Nejsou to jen činné zálohy, nejsou to jen aktivizující konfidenti a příslušníci Státní bezpečnosti, ale vracejí se, anebo jsou na místech ti, kteří tam nemají co dělat. A nejsou to jen příslušníci StB, není to jen kriminalita, nejsou to jen konfidenti, agenti atd., ale především je to politická otázka, jak jsem naznačil, protože téměř nikdo nebyl postaven před soud, nezodpovídal se za devastaci tohoto národa, morální ekologickou i ekonomickou, za všechny hrůzné zločiny, a to jsme také slibovali.

Říkal jsem mnohdy, že nám nejde o pomstu, že nejsme jako oni, ale jde nám o spravedlnost, a to splněno nebylo. V tom jsme selhali.

Abych byl konkrétnější, budu mluvit k věci. Měl jsem a někde ještě mám plno podkladů a dokumentů - ještě vám řeknu kde jsem je sebral - byl jsem mimo jiné v Koordinačním centru OF v loňském prosinci jako vedoucí bezpečnostní komise, kterou jsem také založil a touto problematikou jsem se zabýval a zabývám dodnes. Vím, že mnoho materiálů bylo skartováno, mnohé na mikrofischích kdoví kde, něco je možná v Moskvě, něco mají různí lidé, ale rozhodně to nemáme všichni my a možná ani federální ministerstvo vnitra.

Na úseku ministerstva vnitra například modelově českém se nezměnilo téměř nic. Měl jsem v rukou kádrové materiály příslušníků ministerstva vnitra, kde jsou téměř všichni ti, kteří tam byli před tím. Pokud tam nejsou, tak mají jen jinou funkci. Co tím chci říci na tomto modelu: že propojenost se starými strukturami, jak říkáme, s těmi, kteří tam dnes jsou, je víc než velká. Opatření na jejich eliminování, nebo dokonce dání pryč, nechci používat slova zlikvidování, se nestala žádná.

V souvislosti s tím bych položil panu ministrovi zatím dvě otázky. Kolik příslušníků StB bylo na základě novelizovaného zákona č.100 Sb., propuštěno? Kolika z těchto propuštěných byl nyní poslán výše citovaný dopis, který pan ministr poslal příslušníkům Státní bezpečnosti v záloze o zrušení propuštění?

Kolik procent z existujícího stavu příslušníků federálního ministerstva vnitra je nových, kolik je z předlistopadových struktur a kolik z nich je bývalých příslušníků StB?

Dámy a pánové, když jsem v únoru a před tím v lednu žádal důrazně, aby byla zrušena StB, reakce ve vedení Občanského fóra byla taková, že jsem člověk destruktivní a radikální a že jde o neadekvátní situaci. Když jsem toto požadoval nejen svým jménem na adresu bývalého ministra Sachera, se kterým jsem se setkal, tak mi bylo řečeno, že v takovémto případě by vyšly tyto tajné služby do ulic jako v Rumunsku. Tyto dva argumenty nechám bez komentáře.

Když jsem zjistil, že se neděje nic, nebo téměř nic a materiály, které jsem měl, a o kterých jsem si myslel, že budu odevzdávat kompetentním lidem, našim lidem, a že s tím budou něco dělat a oni s tím nic nedělali, založil jsem iniciativní skupinu pro bezpečnost mimo rámec OF, kde byli zástupci studentů, dělníků, pořádkových služeb, veřejné bezpečnosti, armády a dalších. Domluvili jsme se a dohodli na určitých bodech a předložili ministru Sacherovi a řekl jsem, že vyjdeme do ulic jako v listopadu v únoru osmého. Pravděpodobně si pánové tehdejšího vedení uvědomili, že to myslíme vážně a místo slibu se něco začalo dít a jak jsem již před tím řekl, dělo se velice málo, a jsou to podle mne kosmetické úpravy.

Proto na závěr v této improvizované řeči požaduji, aby byli vyměněni, vyřazeni a pokud jsou vinni, potrestáni všichni ti, kteří se podíleli na minulých zločinech a nespravedlnostech, páchaných na tomto státě, na těchto našich občanech. Pokud se toto nestane, lidé nám právem nebudou důvěřovat, tak jako důvěru - jak sami jistě víte - velice rychle ztrácíme. Jsou politické důvody a jsou to především otázky lidí, kteří jsou kompetentní, kteří o tom rozhodují a nejen několik "estébáků", anebo zločinností tzv. kriminální. Meritum věci, kořen zla je právě v tom, že nejsou viníci potrestáni, že nebylo učiněno za dost spravedlnosti a že lidé jsou znovu manipulováni a svým způsobem podváděni.

Dámy a pánové, děkuji vám, že jste mne laskavě vyslechli, přestože má řeč nebyla úplně plynulá, konkrétní a v právnickém jazyce, neboť jsem - jak už jsem uvedl - nebyl tak připraven a nečekal jsem, že vystoupím, udělal jsem to proto, že jsem nemohl už poslouchat tyto vágní řeči, které tady svým způsobem zazněly oproti tomu, co si zažíváme, zažívají naši spoluobčané, co jsem pochopil a poznal a vím já sám. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem poslancovi Burianovi, slovo má poslanec Zeman. Pripraví sa poslanec Čič.

Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedo, pane předsedající, vážené Federální shromáždění, ve svém příspěvku budu předpokládat, že odpověď na interpelaci, kterou jsem dal panu předsedovi vlády a de facto i panu ministru Langošovi před ukončením předchozího funkčního období, dostanu v další rozpravě, protože ve vystoupení pana ministra Langoše tato odpověď dána nebyla. Pro připomenutí stručně uvádím, že se jednalo o zdvořilý dotaz, kdy bude konečně kompletována agenturní síť bývalé Státní bezpečnosti, a to aktivní činnosti, včetně vyšetřování řídících důstojníků, dokud ještě neztratili paměť, včetně techniky, kterou jsem tehdy navrhl.

Sdělení, že tyto neúplné informace má k dispozici Úřad pro ochranu ústavy a demokracie, není podle mého názoru odpovědí na tuto interpelaci.

Chtěl bych však ve shodě s panem poslancem Burianem doplnit několik poznámek. Zákon č. 100 jsme novelizovali proto, abychom, jak uvádí § 100 odst. 1 písmeno a) formou organizačních změn umožnili propuštění neschopných příslušníků. To samozřejmě předpokládalo, že tyto organizační změny budou provedeny v resortu FMV, a to vládou. Vláda tyto organizační změny provedla 2. srpna svým usnesením č. 534.

Provedla je pozdě, třebaže novelizace ji k tomu přímo zavazovala. Zajímá mne, kdo za to může. Zajímá mne, kdo může za to, že již jednou propuštění příslušníci dostávají velmi zdvořilý dopis. Za druhé mne zajímá, jaký byl, nikoliv tabulkově, ale skutečně faktický stav příslušníků Státní bezpečnosti před 17. listopadem a kolik z nich ve federálním ministerstvu vnitra dosud pracuje. Za třetí - zajímá mne, zda je pravdivá informace, kterou mám k dispozici, že na bod g), což jsou prověrkové komise, bylo propuštěno všeho všudy necelých deset procent příslušníků Státní bezpečnosti. Za čtvrté zajímá mě, co je pravdy na tom, že ti nyní nově přijímaní příslušníci, kteří mají opět dostat výpověď jsou některými personalisty federálního ministerstva vnitra ujišťováni, že v této bohulibé instituci zůstanou.

Dovolte mi závěrečnou poznámku. V žádném případě se nepokládám za politického skinheda, do jehož očí se vkrádá sládkovský lesk. Domnívám se, že skinhedi se liší od lidových milicionářů možná tím, že mají méně vlasů, ale že mají v podstatě stejnou politickou inteligenci i schopnost kriticky vnímat argumenty. Moje hledisko je z tohoto hlediska, nebo z hlediska úsporného člověka v podstatě ekonomicky argumentováno. Je mi mimo jiné líto, že když jsme si v zákonech o platech poslanců odhlasovali, že tři měsíce po ukončení našeho funkčního období budeme ještě pobírat naše základní platy, pak osoby zcela evidentně neposlanecké tři měsíce budou znovu, díky tomuto opomenutí pobírat platy přibližně stejně vysoké. Já si myslím, že to je plýtvání státními prostředky, a že bychom o tom měli - kromě hledisek morálních, politických a právních - přemýšlet i z hledisek ekonomických.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem poslancovi Zemanovi, slovo má poslanec Čič.

Poslanec SL M. Čič: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, máme na programe problematiku, ktorá je ešte závažnejšia, ako sme mohli vidieť z podaných správ. Napriek tomu podporujem tieto správy i závery, ktoré boli urobené zo strany ministra vnútra i stanoviská branných a bezpečnostných výborov, hoci v správach mi tiež chýbali analýzy, popr. informácie, ktorých sa dožadovali predo mnou páni poslanci Burian a Zeman. To je dnes mimoriadne aktuálna otázka a mali by sme s ňou urobiť koniec. Ja by som sa ale zmienil o iných problémoch.

Predovšetkým chcem povedať, že takmer úplne zabúdame na sociálnu stránku alebo aspekty kriminality a taktiež na organizačnú stránku prevencie. Ako keby to bola záležitosť, ktorá je poplatná predchádzajúcemu režimu. Bude sa treba vrátiť k týmto otázkam a zrejme i k doktríne, o ktorej hovoril aj pán minister. Tieto otázky by sa mali náležite formulovať a nehovoril by som len o bezpečnostnej politike, pretože to je stará terminológia. Čo to je bezpečnostná politika? To je politika tohoto štátu, parlamentu, tejto vlády, ktorá sa dotýka ochrany ústavnosti, zriadenia, novovznikajúceho politického a ekonomického systému a najmä je to politika vlády, ktorá sa orientuje na ochranu integrity každého poriadneho čestného občana.

Tým chcem vlastne povedať, že my nevyriešime tieto problémy len sankcionovaním, prísnymi trestami. To je znovu pomýlená metodológia, keď sa naša verejnosť domáha len prísneho postihu. Aby som bol dobre pochopený, ani v najmenšom nie som proti náležitému uplatneniu všetkých podmienok trestnej zodpovednosti do dôsledkov.

Máme situáciu pokiaľ ide o stav kriminality mimoriadne vážnu, a to tak vážnu, že doslova ohrozuje normálny pozitívny vývoj v našej spoločnosti v zmysle tých dokumentov, ktoré tento parlament odsúhlasil. Myslím si teda, že, okrem iného, je potrebné urýchlene, ako sa už hovorilo predo mnou, vytvárať sociálne, právne a morálne istoty pracovníkov ministerstiev vnútra, teda v celej štruktúre, v celej vertikále, ale aj prokuratúry a súdu. Keď hovorím o vytváraní istôt, znamená to vyriešiť všetky otázky, ktoré sú problematické, alebo ktoré sú evidentné pokiaľ ide o zodpovednosť tých ľudí, ktorí pracovali v štruktúre Štátnej bezpečnosti, popr. v štruktúre ministerstva vnútra. To je i pre nich, myslím, dobre, aby vedeli, na čom sú, pretože najhoršia je neistota.

Chcem ale povedať i to, že je nezáujem o prácu v bezpečnosti či v polícii, nezáujem o prácu na prokuratúre a súdoch. Táto práca je systematicky a mnohokrát neobjektívne dehonestovaná. Vychádza sa totiž z toho, že keď niekto pracoval predtým na súde alebo na prokuratúre, je už tým faktom zdiskreditovaný. Dovolím si povedať, že tam pracovalo veľmi mnoho čestných ľudí, ak mám hovoriť za súdy. Je iná vec, že do rozhodovania súdov vstupovali funkcionári alebo i pracovníci aparátu a zakrývali sa vedúcou úlohou strany. To môžem zodpovedne vyhlásiť, hoci je to ťažko dokazovať.

Myslím si, že stav kriminality, ktorý je u nás a ktorý nemá obdoby, je takým faktorom, ktorý nás núti, aby sme urýchlene riešili tieto problémy. Nezriedka skutoční páchatelia závažných trestných činov sa obhajujú tým, že stoja pred orgánmi trestného konania, ktoré fungovali aj v predchádzajúcom režime. Myslím, že prijímať, ich argumentáciu, že ako celok sú skorumpované všetky tieto orgány len preto, že pracovali v minulom režime. To je druhá vec, že boli vážnym spôsobom tangované práve politikou, ktorá vtedy bola. Myslím si, že ďalej je potrebné - nie urýchlene, pretože už všetko robíme urýchlene, a nestačíme dýchať, najmä pokiaľ ide o legislatívu - začať pracovať na nových trestnoprávnych kódexoch. Treba vychádzať z úplne novej metodológie, z inej reality, v ktorej sa nachádzame a do istej miery dokážeme i predvídať. Stále meníme trestné zákony bez koncepčného, aktuálneho, systémového prístupu, vždy nás niečo nového napadne. Pre každú drobnosť meníme zákony, a tým stráca autoritu i Federálne zhromaždenie, ale i právna istota a autorita našich zákonov.

Nie som pre takúto unáhlenú prácu, ale je treba vytvoriť, pod vedením podpredsedu vlády alebo niekoho iného, pracovnú skupinu, ktorá by sa seriózne týmito otázkami zaoberala, vrátane všetkých ostatných noriem, ktoré sú nevyhnutné pre náležité fungovanie týchto orgánov.

Nechcem strašiť, ale upozornili na to obidve správy. V trhovom mechanizme sa dostávame do situácie, v ktorej sa vytvárajú nové kriminogenné, veľmi intenzívne fungujúce faktory, dokonca v určitom systéme. A bude potrebné práve v týchto zákonoch vytvoriť nové podmienky trestnej zodpovednosti, pretože veľa toho, čo bolo doteraz trestné, trestné nie je, nebude, ale veľa toho, čo by malo byť trestné, zatiaľ trestné nie je, čiže veľmi, veľmi sa rozširujú také vážne trestné činy, ktoré súvisia s voľným pohybom našich občanov nielen v republike, ale i v zahraničí a naopak, aj cudzincov, ktorí prichádzajú k nám, a to plodí objektívne podmienky pre nové kriminogenné činitele a tým i pre nové, veľmi nežiadúce javy, ktoré sú v neprospech našej spoločnosti. Sú to známe agresívne trestné činy proti integrite človeka, proti majetku; sú známe mimoriadne veľké počty vrážd, ktoré taktiež neboli zaznamenávané v minulosti. Povedzme si, v čom to je? Prečo tak veľká agresivita našich ľudí práve v období, kedy hlásame humanizmus, demokraciu, toleranciu, dobré vzťahy k sebe, kedy sa obrodzuje celá naša spoločnosť, kedy sa majú uplatniť všeľudské hodnoty v istej kontinuite i kresťanských a iných humánnych tradícií, ktoré v našej spoločnosti sú, podľa mojej mienky, hlboko zakorenené?

A naraz ich určitá skupina ignoruje, bagatelizuje a dostáva celú našu spoločnosť do mimoriadne zlého svetla, a nielen do zlého svetla, ale predovšetkým vážne poškodzuje túto spoločnosť a novo vznikajúci ekonomický, politický a kultúrne duchovný systém.

Myslím si, že bude treba - a pán minister to uviedol-urýchlene vytvoriť operatívne orgány, ktoré budú tvrdo riešiť, resp. odhaľovať pašovanie, ohrozovanie a narúšanie stability aj tak veľmi narušeného trhu a celej našej ekonomiky, pašovanie, výrobu, rozširovanie drog, iných návykových látok, sexuálne trestné činy, ktoré sa veľmi vážne rozširujú, devízové nezákonné transakcie atd., atd.

Uvedomme si aj to, že nám veľmi vážne hrozí kriminalita, ktorá bude spojená s určitou nezamestnanosťou. Tým sa rozširuje, prirodzene, celkom základňa i pre trestnú činnosť príživníctva, ale i lúpeže, krádeže, podvodov a celého radu ďalších trestných činov. Na to sa treba veľmi dobre pripraviť najmä zo strany ministerstiev, organizačne, ale aj inými prostriedkami technickými a pod.

Je tu signál - ja ho tak vidím, a možno som veľmi pesimistický, - že tu bude vážna skupina trestných činov, spojená so zákonitým znižovaním životnej úrovne našich ľudí. Nechcem sa vracať k scenáru, ktorý sme prerokovali, a tam, pokiaľ ide o sociálnu oblasť (nehovoril som o tých veciach preto, že bolo málo času) - zanedbali, v istom zmysle, dôsledky v tej skupine obyvateľov, ktorá je i v dnešnej situácii, alebo v minulosti bola, na najnižšej úrovni. Tu hrozí skutočne určitá explózia takých javov, ktoré budú mimoriadne vážne a ktorým sa bude treba zaoberať.

Chcem ešte povedať jednu vec: aby sme si zafixovali a osvojili vo svete známy, najmä v demokratickej spoločnosti známy princíp, a to je presumpcia poctivosti občanov. Pristupujeme tak k našim ľuďom. Nepristupujeme ku každému, alebo k celej spoločnosti, alebo k určitým skupinám ľudí, že sú to ľudia, ktorí sú skutočne skorumpovaní a ktorí len tak-tak, že sú na hranici zákona, alebo už by mali byť v chápadlách niektorých orgánov. To znamená, aby sme do všetkých dôsledkov a konzekventne vyvodzovali trestnú, politickú alebo morálnu zodpovednosť voči tým, ktorí porušovali zákony, alebo dokonca i zásady morálky, ktoré v slušnej spoločnosti majú platiť.

Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Slovo má poslanec Vrchovský.

Poslanec SL L. Vrchovský: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, několik neuralgických bodů na území republiky, mezi nimiž přední místo zaujímají Praha, Košice, Plzeň a zejména Ostrava, si vyžaduje zvláštní přístup k řešení kriminality na území těchto měst.

Ministr vnitra ČR pan Tomáš Hradílek mnohokrát upozorňoval, že je nutné okamžitě uvolnit ze státních prostředků pro bezpečnostní složky finanční prostředky, jinak si bezpečnost koupí organizovaný zločin. Já vím, fakt možné zkorumpovatelnosti je morální otázkou, nicméně se zde přimlouvám za to, aby se Federální shromáždění pro podporu požadavku na uvolnění částky k okamžité dotaci bezpečnostním orgánům ministerstva vnitra obou republik kladně vyjádřilo.

Samozřejmě, občané sami by měli iniciativně přikročit k řešení problémů svých měst v této otázce. Možnost vytváření místních policií, na které se obyvatelstvo rozhodne dobrovolně přispívat místním zastupitelstvům finančním prostředkem, k vytvoření těchto místních policií, lze jen doporučit. Tato částka by měla být úměrná příjmu rodiny a pak by jistě každý občan rád přispěl k bezpečnosti své, svých dětí i ostatních spoluobčanů. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem poslancovi Vrchovskému. Slovo má poslanec Valtr.

Poslanec SN V. Valtr: Pane předsedo, pane předsedající, vážené dámy a pánové, jsem občanem stotisícového Havířova. Včera večer proběhl mítink, který organizovalo Občanské fórum spolu s vedením města a Veřejnou bezpečností. To, co na mítinku vyplynulo, a to, co nejvíc v současné době jitří moje voliče, je pořádek a bezpečnost. Lidé říkají: "Víme, že naše hospodářská situace není dobrá , víme, že se musí zdražovat, přijímáme, že musejí stoupat životní náklady, ale naprosto nesouhlasíme s poklesem bezpečnosti občana a růstem kriminality". Vycházet večer ven se bojí už nejen ženy, ale i muži; často jsou obtěžováni s výhrůžkami nyní nestižitelnými příživníky a jinými kriminálními živly. Romská zločinnost je desetkrát vyšší než ostatních etnik. Na Ostravsko přicházejí romské gangy, kterých se bojí i Romové. Jsou vybaveny rychlými auty a dorozumívají se vysílačkami na zakázaných frekvencích. Bohužel, zločinci mají techniku, o jaké se Veřejné bezpečnosti jen zdá. Žádat za této situace téměř jednu miliardu na nové uniformy bezpečnosti, je to nejabsurdnější divadlo. (Potlesk.) Pak už skutečně nezbývá nic jiného, než vyzbrojit přestrojené policisty květinami.

Slyšíme, že nárůst zločinnosti je vlivem přechodu k demokracii, budování nového svobodného státu. Skutečný nový stát budoval v roce 1918 prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Bylo po válce a přece k takovému nárůstu zločinnosti nedošlo. Můj oblíbený autor Exupéry píše v jedné knize: "Kupci triumfovali, rabovalo se, smilnilo a vraždilo, říše zanikala. Její zánik nebyl následkem úpadku mravů, naopak, úpadek mravů byl následkem zániku říše". Nenechme se ukolébat velmi nebezpečným a falešným tvrzením, že současný úpadek mravů a bezpečnosti je dočasným doprovodným zjevem vzniku nového, svobodného státu.