Zdržal sa niekto hlasovania? (Osmnáct.) Osemnásť.
Je niekto proti? (Tři.) Traja. Keď súhlasilo
118 poslancov, poslancov je 120, neviem, či bolo zle počítané...
V každom prípade väčšina odsúhlasila
tento zákon. Poslanci Snemovne ľudu zákon schválili.
(Potlesk.)
Vzhľadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky schválilo zákon
o úprave niektorých majetkových vzťahov
rehoľných rádov, kongregácií
a arcibiskupstva olomouckého.
(Poznámka redakce: Usnesení FS č. 8, SL č.
32, SN č. 30)
Teraz je na programe
9
Správa predsedu Federálneho zhromaždenia o
zákonnom opatrení Predsedníctva Federálneho
zhromaždenia a niektorých opatreniach týkajúcich
sa majetku politických strán, politických
hnutí a spoločenských organizácií
(tlač 6)
Podľa článku 58 odsek 4 ústavného
zákona č. 143/1968 Zb., o čs. federácii,
musí byť každé zákonné opatrenie
schválené na najbližšom zasadaní
Federálneho zhromaždenia, inak stráca ďalšiu
platnosť.
V parlamentnej tlači č. 6 sa navrhuje schvaľovacie
uznesenie k zákonnému opatreniu, týkajúceho
sa majetku politických strán, politických
hnutí a spoločenských organizácií.
Sú, prosím, otázky k navrhnutému uzneseniu?
Prihlásil sa poslanec Mandler. Prosím.
Poslanec SL E. Mandler: Vážený pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové,
zákonné opatření o některých
opatřeních týkajících se majetku
politických stran je významný zákon
a je významný i tím, co je v něm nadbytečné.
Proto se odvažuji mít k němu připomínku.
Vím, že je to jistá komplikace. Musím
stručně připomenout, jak zákon vznikl.
Zákon vznikl z ideje staré a dosti všeobecné,
že KSČ je povinna vrátit to, co neoprávněně
získala, především ze státního
rozpočtu, popř. i jinak. Samozřejmě,
že tato myšlenka se rozšířila i na
ostatní, tehdy aktivistické strany a další
organizace dotované ze státního rozpočtu.
To má samo o sobě svou problematiku, kterou nebudu
zde rozvádět.
Za podstatné považuji toto, když jsem se jako
člen minulého ústavně právního
výboru zúčastnil v květnu projednávání
tohoto zákona, který původně, a nemohu
si pomoci, byl právem zaměřen proti KSČ,
zjistil jsem, že blokování majetku se týká
úplně všech politických stran a hnutí,
tedy i těch, proti kterým KSČ již před
listopadem vyprazdňovala státní rozpočet
(např. křesťanští demokraté,
HOS nebo naše strana liberálně demokratická.)
Protestovali jsme, a pokud vím, naši legislativní
odborníci návrh upravili tak, že se zákonné
opatření týká jen organizací,
tedy blokování majetku, které byly dotovány
ze státního rozpočtu do 31. 12. 1989. Pokud
vím, předsednictvo minulého FS nicméně
do konečného znění přece jen
něco důležitého z původní
koncepce prosadilo. A to, že do 30. července musely
všechny politické strany, všechna hnutí
a všechna občanská sdružení podat
přehled svého majetku k 30. dubnu letošního
roku. Tato úprava, která zůstala v zákonném
opatření, je věcně nepochopitelná.
Nemá věcný smysl, tím má, žel,
závažný smysl politický. Především
devalvuje ty nové politické strany a hnutí,
které nikdy nebyly aktivistické, ale za podmínek
policejního pronásledování proti předlistopadovému
režimu bojovaly.
Dále staví politické strany, a to všechny,
do podivného světla, jakoby tím, že
jsou politickými stranami, prováděly něco
nekalého. Uvažme, že velké množství
nových stran začalo nabývat vůbec
nějaký majetek na jaře tohoto roku a k 30.
dubnu musely tento majetek, většinou několik
DKP, vykázat.
Staví to do podivného světla rovněž
náš stát, který tímto zákonným
opatřením reprezentujeme. Mohl by vzniknout podivný
zvyk, že legislativa přijme, kdy se jí zachce,
zákon, kterým přikáže určité
majetkové přiznání organizacím
či vrstvám obyvatelstva. To by nebyla dobrá
praxe.
Vytváření politické struktury se u
nás opožďuje, a to ke škodě věci.
Všeobecné nadšení nad tím, jak
jsme vpředu před světem tím, že
u nás nerozhodují sobecké zájmy stran,
jako jinde v civilizovaném světě, bude myslím
brzy zchlazeno důsledky právě toho, že
neexistuje běžná normální stranická
struktura politického života.
Státní politika bude moudrá, jestliže
bude nové strany podporovat, ne opačně, a
to opačně se předvádí zde.
Navrhuji proto přijmout uvedené zákonné
opatření s tím, že povinnost majetkového
přiznání platí jen pro subjekty uvedené
v úvodu. Všem ostatním organizacím,
které v duchu původního znění
přehled o majetku podaly, lze toto přiznání
s omluvou vrátit, ale to snad by už nemuselo být
v tomto textu.
Konkrétně navrhuji, aby v první větě
paragrafu 3 byla první část "Politické
strany, politická hnutí, občanská
sdružení, jejich orgány a složky s právní
subjektivitou a právní nástupci Národní
fronty" nahrazeny touto formulací: "Organizace
uvedené v § 1 odst. 1...", dále následuje
text jsou povinny sestavit výkaz svého majetku ke
dni 30. 4. 1990..." Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Prosím pána
poslanca Jičínského, aby uviedol svoje stanovisko.
První místopředseda FS Z Jičínský:
Vážené poslankyne, vážení
poslanci, i když mohu chápat argumentaci poslance
Mandlera, po právní stránce ji uznat nelze,
protože máme v tomto ohledu na vybranou jenom dvě
možnosti: buď zákonné opatření
schválíme, nebo ho neschválíme. Zákonné
opatření nemůžeme nyní měnit,
takový je ústavní stav. Můžeme
je neschválit, ale se všemi důsledky, které
jsou s tím spojeny, ale teď je dost dobře měnit
nemůžeme, s tím se nedá nic dělat.
Máme tudíž jenom uvedenou volbu: buď je
schválíme nebo neschválíme.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Po tomto vysvetlení budeme musieť
pristúpiť k hlasovaniu. Hlási sa ešte
poslanec Vrchovský.
Poslanec SL L. Vrchovský: Pane předsedo, pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
dovoluji si upozornit na jednu souvislost.
Toto opatření se má týkat majetku
společenských organizací, které byly
dotovány ze státního rozpočtu. Odborová
organizace, a to jak bývalá, pod Ústřední
radou odborů, tak dnešní Československá
konfederace odborových svazů a ostatní odborové
organizace, nebyly dotovány ze státního rozpočtu.
Žádám, aby z této povinnosti a z tohoto
opatření byly odborové organizace vyňaty.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Ešte sa prihlásil
poslanec Stome.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, především
k poznámce č. 1.
Pokud někomu nebyly poskytovány dotace, pak se na
něj ustanovení odst. 1 § 1 nevztahuje.
K předchozí poznámce o sestavení výkazu
majetku bych chtěl říci, že to nebylo
do 30. července, ale do 30. června, a pokud tam
nebyly dotace, nezamezuje se přiměřená
dispozice a nikoho to neomezuje. Je povinností pouze oznámit
převody a další nakládání,
které byly od 1. listopadu do účinnosti zákonného
opatření.
Tím se domnívám, že poznámky,
které byly uvedeny předtím, jsou vysvětleny
a současně odstraněny. Jedná se tudíž
o výkaz majetku ke 30. 4. s předložením
do 30. června 1990. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Ešte sa prihlásil
poslanec Kučera.
Poslanec SL P. Kučera: Pane předsedo, pane předsedající,
paní poslankyně, páni poslanci, velice krátce
bych se vyjádřil k filozofii, proč se objevila
snaha zmapovat majetek i společenských organizací,
politických stran a hnutí k 30. červnu.
Protože zde vznikla celá řada nástupnických
organizací, měli bychom mít všichni
zájem na tom, abychom si ozřejmili, jakým
majetkem disponují, abychom se pokusili všichni společně
získat nějaký reálnější
přehled o majetkových poměrech po rozdrobení
monopolních organizací. To byl jeden moment, který
k tomu vedl.
Druhá úvaha byla, že by vlastně měly
vykázat majetek všechny nové politické
strany, politická hnutí, protože si myslíme,
že by to byla praxe, která by se i v budoucnu měla
dodržovat a respektovat. Jako Občanské fórum
budeme navrhovat, v zákoně o politických
stranách by to mělo být obsaženo, aby
politické strany dvakrát ročně daly
tento výčet, aby veřejnost měla možnost
nahlédnout do hospodaření politických
stran a politických hnutí. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS K Viktorín: Ďakujem poslancovi Kučerovi
za vysvetlenie. Ešte sa hlási o slovo poslanec Doležal.
Poslanec SN B. Doležal: Vážený pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové,
mám dvě poznámky.
Úroveň politického života u nás
odráží to, že u nás neexistují
politické struktury v pravém slova smyslu. Je to
dáno tím, že strany, které u nás
momentálně nově vykrystalizovaly, jsou ve
velké nevýhodě proti stranám, které
jsme zdědili z minulého režimu. Zákonné
opatření, které přijalo předsednictvo,
jsem chápal tak, že tato nerovnoprávnost by
měla být odstraněna. Místo toho se,
bohužel, stalo to, že nové politické strany
byly dány pod kuratelu, což bych do budoucna považoval
za nešťastné a nevhodné.
Kromě toho nerozumím poznámce poslance Kučery
o demonopolizaci, protože v politickém životě,
pokud vím, a ve vývoji politických stran,
nedošlo k žádnému štěpení,
ani k žádné demonopolizaci.
Tolik k tomu, co bylo řečeno. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Ešte sa hlási
poslanec Šlápota.
Poslanec SL J. Šlápota: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážení poslanci, tentokrát poprvé
asi uvedu svou stranickou příslušnost, jsem
členem ČSL, protože vystupuji za jednu z těch
stran, za které zaznělo, že byly dotovány.
Tím se nám neustále dává jakýsi
přídomek, jako kdybychom byli přiživovány
a živili se na minulé struktuře z peněz
obyvatel tohoto státu.
Dovolil bych si ale říci, že strana i se svými
příslušníky tady existovala 70 let a
v období od roku 1918 začala shromažďovat
svůj majetek, a to nejen svým podnikáním,
ale i sbíráním peněz od svých
členů.
V této souvislosti bych si dovolil vás upozornit,
že toto veřejnosti ani vám nebylo známo,
stejně jako o církevním majetku, do roku
1948 byly shromážděny značné
prostředky.
Abych se neblamoval, vím jenom, že to bylo několik
tiskáren, ne jedna, dvě nebo tři, které
byly zabaveny, že to byl různý majetek v celém
tomto státu, který byl shromážděn
a vybudován do roku 1948, ale rozhodně nebyl budován
v období II. světové války, kdy náš
monsignore Šrámek byl v Londýně předsedou.
Chtěl bych tedy upravit váš pohled na některé
tyto politické strany a na majetky, které získaly.
Myslím si, stejně jako církevní majetek,
kdyby byl v nájmu majetkem ČSL od období
roku 1948 do tohoto roku, tak by se penězům NF neříkalo
státní dotace, ale bylo by to nájemné,
což by byla podstatně vyšší částka,
než byla ČSL v minulosti ročně vyplácena.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Môžeme pristúpiť
k hlasovaniu. Poslancov Snemovne ľudu je prítomných
110, 59 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej
republike a 51 poslancov Snemovne národov zvolených
v Slovenskej republike. Obidve snemovne sú uznášaniaschopné.
Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.
Kto z nich súhlasí s návrhom uznesenia uvedeným
v parlamentnej tlači, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.)
To je evidentná väčšina. Je niekto proti?
(Pět.) Päť. Zdržal sa niekto hlasovania?
(Pět.) Päť.
Poslanci Snemovne ľudu uznesenie schválili.
Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne národov.
Kto súhlasí s návrhom uznesenia uvedeným
v parlamentnej tlači č. 6, nech zdvihne ruku. (Hlasuje
se.) To je evidentná väčšina. Je niekto
proti? (Nikdo.) Nikto. Zdržal sa niekto hlasovania? (Sedm.)
Sedem. Tiež poslanci Snemovne národov uznesenie schválili.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie ČSFR
schvaľuje podľa článku 58, odsek 4 ústavného
zákona číslo 143/1968 Zb., o čs. federácii,
zákonné opatrenie Predsedníctva Federálneho
zhromaždenia zo dňa 18. mája 1990 číslo
177/1990 Zb., o niektorých opatreniach týkajúcich
sa majetku politických strán, politických
hnutí a spoločenských organizácií.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 9, SL č.
33, SN č. 32)
Vzhľadom na to, že vláda začína
rokovanie a máme tu jedného pána ministra,
ktorý bude pri prerokúvaní, ďalej prerokujeme
13
Vládny návrh, ktorým sa podľa čl.
19, odsek 5, písmeno h) a odsek 6, písmeno h) Ústavy
Medzinárodnej organizácie práce predkladajú
Federálnemu zhromaždeniu ČSFR texty dohovorov
a odporúčaní prijatých na 74. a 75.
zasadaní Medzinárodnej organizácie práce
v Ženeve v rokoch 1987 a 1988, so stanoviskami vlády
(tlač 21)
Vládny návrh odôvodní minister práce
a sociálnych vecí pán Petr Miller. Prosím,
aby sa ujal slova.
Ministr práce a sociálních věcí
ČSFR P. Miller: Vážený pane předsedo,
pane předsedající, vážené
poslankyně, vážení poslanci, Mezinárodní
organizace práce je jednou z nejstarších Mezinárodních
organizací. Byla založena po 1. světové
válce, v roce 1919. Vzhledem k existenci Mezinárodní
organizace práce bylo na její půdě
přijato více než 170 mezinárodních
úmluv k různým problémům ze
sociálně pracovní oblasti. Česká
a Slovenská Federativní Republika ratifikovala celkem
65 těchto úmluv.
Dovolte mi, abych vás v této souvislosti informoval
krátce o tom, že koncem června skončilo
77. zasedání Mezinárodní konference
práce, konference, která je nejvyšším
orgánem Mezinárodní organizace práce,
Světovým parlamentem práce, na kterém
se každoročně schází významní
představitelé vlád, zaměstnavatelů
a zaměstnanců.
Pro ČSFR bylo toto zasedání historické,
protože po dlouhém - více než dvacetiletém
období - mohla naše delegace Mezinárodní
konferenci sdělit, že učinila všechny
zákonodárné kroky, kterými byly odstraněny
dlouholeté rozpory československého právního
řádu a praxe se základními úmluvami
Mezinárodní organizace práce v oblasti lidských
práv, to je úmluvy č. 111 o diskriminaci
v zaměstnání a povolání, č.
87 o svobodě odborového sdružování
a č. 29 o nucené práci.
V praxi porušování těchto úmluv
představovaly masové diskriminace v zaměstnání
a povolání z politických důvodů
po srpnu 1968, v souvislosti s Chartou 77 a v menší
míře až do listopadu loňského
roku. Dále 40 let mocensky vnucený odborový
monopol jedné odborové organizace a v případě
úmluvy o nucené práci to bylo dlouhou dobu
ze strany Mezinárodní organizace práce kritizované
ustanovení § 203 tr. zákona o příživnictví.
Mohu vás ujistit, že oznámení těchto
změn v Čs. zákonodárství a
praxe vyvolala na straně kontrolních orgánů,
ale i celé Mezinárodní organizace práce
a představitelů vyspělých demokratických
států velké uspokojení a podporu pro
další naši práci.
K informaci vám dnes byly předloženy texty
dokumentů, které přijala Mezinárodní
organizace práce v letech 1987-88 a stanovisko federální
vlády k těmto dokumentům, které bylo
schváleno na zasedání vlády dne 24.
srpna a 16. listopadu loňského roku.
Hned v úvodu chci poznamenat, že jde o úmluvy
a doporučení o jejichž ratifikaci, resp. neratifikaci
rozhodla ještě minulá předrevoluční
vláda a učinila tak, aniž by k tomu měla
zmocnění FS. Podle rozhodnutí prezidenta
republiky č. 31 z roku 1969 Sb., odst. 1 písm.
b) byla na vládu přenesena pravomoc schvalovat a
rozhodovat o přístupu k mezinárodním
mnohostranným smlouvám, které k tomu nevyžadují
souhlas FS. Ten, podle článku 36 odst. š) ústavního
zákona č. 143 z roku 1969 Sb., vyžadují
mezinárodní politické smlouvy, mezinárodní
hospodářské smlouvy obecné povahy
a mezinárodní smlouvy, k jejichž provádění
je třeba zákona Federálního shromáždění.
A to je právě případ úmluv
přijatých na 74. a 75. zasedání Mezinárodní
organizace práce. Téměř všechny
úmluvy obsahují ustanovení, že jsou
v československém právním řádu
promítnuty v zákonech FS nebo národních
rad. Proto s jejich ratifikací mělo vyslovit souhlas
FS, a to ještě předtím, než byly
ratifikace oznámeny Mezinárodnímu úřadu
práce a jím zaregistrovány. Toto se v případě
vám předložených úmluv stalo
v lednu tohoto roku dopisem velvyslance pana Vajnara. Oznámení
o registraci ratifikací jsme obdrželi dopisem generálního
ředitele Mezinárodního úřadu
práce dne 19.1.1990. Berte proto ratifikaci úmluv
č. 163, 164 a 167 jako fakt, na jehož obhajobu lze
uvést, že uvedené úmluvy jsou v souladu
s československým zákonodárstvím
a v budoucnu by neměl být problém s jejich
prováděním. V této souvislosti přijměte,
prosím, ujištění, že dojde-li k
růstu ratifikací dalších úmluv
Mezinárodní organizace práce a bude-li k
tomu podle povahy věci nutný souhlas FS, úmluvy
budou ratifikovány až po projednání
ve FS.