Česká národní rada 1990 – 1992

(1) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu jsou pověřené obecní úřady, okresní úřady, správy národních parků a ministerstvo životního prostředí České republiky. Na území hl. m. Prahy jsou těmito orgány obvodní úřady, Magistrátní úřad hl. m. Prahy a ministerstvo životního prostředí České republiky.

(2) Ve vojenských újezdech [Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech] vykonávají funkci orgánů ochrany zemědělského půdního fondu zvláštní orgány federálního ministerstva obrany.

Pověřené obecní úřady a na území hl. m. Prahy obvodní úřady

a) rozhodují podle § 1 odst. 4 v pochybnostech o tom, že jde o součásti zemědělského půdního fondu,

b) ukládají podle § 2 odst. 3 změnu kultury zemědělské půdy na pozemcích o výměře do 1 ha,

c) ukládají podle § 3 odst. 3 odstranění závad zjištěných při dozorové a kontrolní činnosti,

d) udělují podle § 5 odst. 2 souhlas k návrhům územně plánovací dokumentace zón nebo k návrhům územně plánovacích podkladů, které vycházejí ze schválených územních plánů sídelních útvarů,

e) udělují podle § 9 odst. 6 souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda a půda dočasně neobdělávaná (§ 1 odst. 2) o výměře do 1 ha; přitom stanoví podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu, schválí plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění a vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu,

f) vydávají podle § 11 odst. 2 rozhodnutí o odvodech za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a povolují podle § 12 odst. 1 odklad lhůty k úhradě těchto odvodů.

g) ukládají podle § 14 pokuty.

Okresní úřady a na území hl. m. Prahy Magistrátní úřad hl. m. Prahy

a) udělují podle § 2 odst. 2 souhlas ke změně louky nebo pastviny na ornou půdu,

b) ukládají podle § 2 odst. 3 změnu kultury zemědělské půdy na pozemcích o výměře nad 1 ha,

c) rozhodují podle § 3 odst. 3 o tom, že pozemek kontaminovaný škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí nesmí být používán pro výrobu zemědělských výrobků,

d) udělují podle § 5 odst. 2 souhlas k návrhům územně plánovací dokumentace sídelních útvarů a zón a k návrhům územně plánovacích podkladů, nejde-li o případy v působnosti pověřených obecných úřadů (§ 14 písm. d)), s výjimkou návrhů územně plánovací dokumentace sídelních útvarů, ve kterých je sídlo okresního úřadu (na území hl. m. Prahy s výjimkou územně plánovací dokumentace, která řeší celé toto území),

e) udělují podle § 6 odst. 2 souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, je-li navrhovaným řešením dotčen zemědělský půdní fond o výměře do 10 ha,

f) udělují podle § 7 odst. 3 souhlas k návrhům tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí, jejichž největší část se nachází na území příslušného okresu (hl. m. Prahy),

g) udělují podle § 9 odst. 6 souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda a půda dočasně neobdělávaná (§ 1 odst. 2) o výměře od 1 do 10 ha; přitom stanoví podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu, schválí plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění a vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu,

h) usměrňují a sjednocují výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, který zajišťují pověřené obecní úřady na území příslušného okresu (obvodní úřady na území hl. m. Prahy), dozírají, jak tyto orgány ochrany zemědělského půdního fondu plní své úkoly, provádějí kontrolní činnost a dávají jim podněty k tomu, aby uplatnily ve své působnosti opatření k odstranění zjištěných závad,

i) vykonávají státní správu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, není-li podle tohoto zákona příslušný jiný orgán státní správy.

Správy národních parků vykonávají působnost na území těchto parků při ochraně zemědělského půdního fondu podle zvláštního předpisu [§ 78 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny].

Ministerstvo životního prostředí České republiky

a) uděluje podle § 5 odst. 2 souhlas k návrhům územně plánovací dokumentace sídelních útvarů, ve kterých je sídlo okresního úřadu, k návrhům územně plánovací dokumentace, která řeší celé území hl. m. Prahy a k návrhům územně plánovací dokumentace velkých územních celků,

b) uděluje podle § 6 odst. 2 souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, je-li navrhovaným řešením dotčen zemědělský půdní fond o výměře nad 10 ha,

c) uděluje podle § 7 odst. 3 souhlas k návrhům tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí, které se nacházejí na území dvou a více okresů, nejde-li o případy v působnosti okresních úřadů (§ 15 písm. f)),

d) uděluje podle § 9 odst. 6 souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda a půda dočasně neobdělávaná o výměře nad 10 ha; přitom stanoví podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu, schválí plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění a vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu,

e) řídí výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu a dozírá, jak orgány ochrany zemědělského půdního fondu základního a středního stupně na tomto úseku plní své úkoly,

f) vypracovává koncepci ochrany zemědělského půdního fondu jako složky životního prostředí a zajišťuje přípravu obecně závazných právních předpisů,

g) vypracovává výklady k ustanovením obecně závazných právních předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu,

h) provádí kontrolní činnost a dává orgánům ochrany zemědělského půdního fondu podněty k tomu, aby uplatnily ve své působnosti opatření k odstranění zjištěných závad.

(1) Návrh na zahájení řízení podle zákona podávají právnické a fyzické osoby vždy u pověřeného obecního úřadu (na území hl. m. Prahy u obvodního úřadu), v jehož obvodu leží největší část zemědělského půdního fondu, který má být příslušným návrhem dotčen. Tento orgán ochrany zemědělského půdního fondu návrh posoudí a není-li příslušný k jeho vyřízení, postoupí ho se svým stanoviskem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vyššího stupně. Obdobně postupuje orgán ochrany zemědělského půdního fondu středního stupně, je-li k vyřízení návrhu příslušné ministerstvo životního prostředí České republiky.

(2) Leží-li zemědělský půdní fond dotčený podaným návrhem v územním obvodu dvou nebo více pověřených obecních úřadů nebo okresních úřadů (na území hl. m. Prahy obvodních úřadů), je k řízení ve věci příslušný ten orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož územním obvodu leží největší část dotčených pozemků, pokud k tomu má působnost podle § 14, § 15 a § 16.

(3) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu dozírají na dodržování ustanovení zákona a předpisů vydaných na jeho základě, soustavně kontrolují, zda jsou dodržovány podmínky a prováděna opatření jimi stanovené při řízení podle zákona a v mezích své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.

(4) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu spolupracují se všemi orgány státní správy, jejichž činnost se dotýká zemědělského půdního fondu, s orgány inspekce životního prostředí České republiky, se Státním fondem životního prostředí České republiky a s Pozemkovým fondem České republiky.

Zjistí-li orgány geodézie a kartografie při novém mapování nebo při dalších činnostech spojených s vedením evidence nemovitostí, že v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranic pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu došlo k přirozené změně jejich kultur, projednají zjištěné skutečnosti s vlastníky dotčených pozemků a uvedou evidenční stav do souladu se stavem v přírodě.

(1) Právnickým osobám jakož i fyzickým osobám oprávněným k podnikání [§ 12a až 12e zákona č.105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. zákon č. 455/1991 Sb.], které poruší povinnosti uvedené v odstavci 2, jsou orgány ochrany zemědělského půdního fondu oprávněny ukládat pokuty až do výše pětisetnásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem [Nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě].

(2) Pokuty se ukládají za

a) odnětí půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu, bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, pokud nejde o případy, kdy tohoto souhlasu není třeba (§ 9 odst. 2),

b) nedovolenou změnu kultury nebo za neprovedení uložené změny kultury (§ 2),

c) neplnění opatření uloženého orgánem státní správy, vydaných na základě tohoto zákona.

(3) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán příslušný k jejímu uložení dověděl o porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(4) Uložením pokuty podle odstavce 1 zůstává nedotčena trestní odpovědnost pracovníků právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání [§ 12a až 12e zákona č.105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. zákon č. 455/1991 Sb.]. Nedotčena zůstává i odpovědnost za náhradu škody podle zvláštních předpisů.

(5) Dojde-li k poškození nebo znehodnocení půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu (§ 1) fyzickou osobou, postupuje orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.].

(6) Pokuty jsou z 50% příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky [Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky] a z 50% příjmem orgánu, který pokutu uložil.

Na řízení podle § 2 odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 odst. 2, § 7 odst. 3 a § 9 odst. 6 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

Ministerstvo životního prostředí České republiky vydá podrobnější úpravu

a) o tom, jakými kriterii se orgány ochrany zemědělského půdního fondu řídí při udělování souhlasu se změnou louky nebo pastviny na ornou půdu (§ 2 odst. 2),

b) o tom, jaká kriteria jsou rozhodná pro to, aby orgány ochrany zemědělského půdního fondu mohly uložit změnu kultury zemědělské půdy (§ 2 odst. 3),

c) hodnot nejvýše přípustného obsahu škodlivých látek v půdě, které ohrožují zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů (§ 3 odst. 1 a 3),

d) postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při zpracovávání a projednávání územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů (§ 5), návrhů na stanovení dobývacích prostorů (§ 6), zadání staveb a návrhů tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí (§ 7) a při stavební, těžební a průmyslové činnosti, geologickém a hydrogeologickém průzkumu (§ 8),

e) postupů při odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9 a § 10),

f) k upřesnění případů odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, při kterých se nepředepisují odvody (§ 11).

(1) Rozhodnutí orgánů ochrany zemědělského půdního fondu vydaná podle zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (§ 1 odst. 4, § 2, § 3, § 4, § 5, § 12 odst. 4, § 13a, § 14, § 15, § 19, § 21 a § 27) před účinností tohoto zákona, zůstávají v platnosti.

(2) Povinnost odstranit ekonomickou újmu, která byla stanovena v pravomocných rozhodnutích vydaných podle § 13a nebo § 12 odst. 4 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb. před účinností tohoto zákona, se nevykoná.

(3) V případech, že povinnost odstranit ekonomickou újmu, vzniklou zřízením ochranných pásem k ochraně zdravotní nezávadnosti nádrží povrchových vodních zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva nebo k ochraně přírodních léčivých zdrojů, byla stanovena podle dosavadních předpisů rozhodnutím orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vydaným před účinností tohoto zákona, zůstává tato povinnost nedotčena.

(4) Předchozí souhlas podle § 13a nebo souhlas podle § 12 odst. 4 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb., který byl vydán před účinností tohoto zákona, nahrazuje souhlas podle § 9 tohoto zákona. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který ho vydal, však upřesní, upraví nebo změní jeho části týkající se odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě v souladu se zněním § 11 tohoto zákona.

S působností pro Českou republiku se zrušují:

1) zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 75/1976 Sb.,

2) zákon České národní rady č. 77/1976 Sb., o působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu České socialistické republiky,

3) nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 102/1976 Sb., o odstraňování ekonomické újmy socialistických zemědělských organizací,

4) nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 39/1984 Sb., o sazbách odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě.

Ustanovení § 2 odst. 1 písm d) zákona České národní rady č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky se mění takto:

"d) odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu ve výši 60% jejich celkového objemu určeného orgánem ochrany zemědělského půdního fondu [§ 4 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.]".

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 7. 1992.

Tabulka Ia

Tabulka Ib

Tabulka II

Zpracovatel výpočtů odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9 a § 11) postupuje při této činnosti takto:

1. Zjistí, do kterého klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je zařazena půda, která má být odňata ze zemědělského půdního fondu, a v návaznosti na to podle tabulky Ia stanoví odpovídající základní hodnotový ukazatel této půdy na 1 ha její výměry.

2. Zjistí, bude-li odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu negativně ovlivněn některý z faktorů životního prostředí, vyjmenovaných v tabulce Ib, a v návaznosti na to určí odpovídající ekologickou váhu tohoto ovlivnění. V případech, že bude ovlivněno více faktorů životního prostředí, jednotlivé odpovídající ekologické váhy sečte.

3. Základní hodnotový ukazatel půdy dotčené odnětím ze zemědělského půdního fondu (bod 1.) vynásobí ekologickou vahou ovlivnění příslušného faktoru životního prostředí nebo součtem těchto vah (bod 2.). Tím je stanovena základní sazba odvodů za odnětí 1 ha půdy ze zemědělského půdního fondu.

4. Zjistí, přichází-li v úvahu některý z důvodů ke snížení stanovené základní sazby odvodů za odnětí 1 ha půdy ze zemědělského půdního fondu (bod 3.), které jsou vyjmenovány v tabulce II, a v návaznosti na to určí odpovídající koeficient tohoto snížení. Při více důvodech ke snížení základní sazby odvodů jednotlivé odpovídající koeficienty určuje odděleně a navzájem nezávisle.

5. Základní sazbu odvodů za odnětí 1 ha půdy ze zemědělského půdního fondu (bod 3.) vynásobí koeficientem důvodu ke snížení této sazby (bod 4.). Při více důvodech ke snížení základní sazby odvodů výsledek vynásobí postupně dalšími koeficienty jednotlivých důvodů tohoto snížení. Tím je stanovena snížená sazba odvodů za odnětí 1 ha půdy ze zemědělského půdního fondu.

6. Základní sazbu odvodů za odnětí 1 ha půdy ze zemědělského půdního fondu (bod 3.) nebo sníženou sazbu odvodů za toto odnětí (bod 5.) vynásobí výměrou půdy, která má být odňata ze zemědělského půdního fondu. Tím je stanovena skutečná výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu na dotčeném pozemku.

7. Jde-li o trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, při kterém se odvody platí jednorázově, je stanovená částka skutečné výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (bod 6.) konečná.

8. Při dočasném odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebo při trvalém odnětí této půdy, za které mají být odvody placeny každoročně, stanoví výši odvodů za každý kalendářní rok trvání uvedeného odnětí půdy jako stý díl částky skutečné výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu na dotčeném pozemku, vypočtené podle bodu 6. V případě, že uvedené odnětí se uskuteční nebo bude ukončeno v průběhu kalendářního roku, stanoví odvody ve výši jedné dvanáctiny stého dílu částky skutečné výše odvodů. a to za každý i započatý měsíc.

1. Údaje o klimatických regionech a hlavních půdních jednotkách se zjistí například z uživatelské příručky "Bonitace československých zemědělských půd a směry jejich využití" a ze související mapové dokumentace.

2. Faktory životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu, se zjistí například z mapové a spisové dokumentace k vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací, přírodních památek, významných krajinných prvků, územních systémů ekologické stability, chráněných oblastí přirozené akumulace vod, ochranných pásem vodních zdrojů, ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod stolních, z územně plánovací dokumentace, z výsledků geologického průzkumu a z jiných účelových podkladů, popřípadě z účelového měření.

3. Důvody ke snížení základní sazby odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu se zjistí například z mapové dokumentace, z územně plánovací dokumentace, ze závazných posudků hygienické služby a jiných účelových podkladů, popřípadě z účelového měření nebo průzkumu.