Česká národní rada 1990 – 1992

Ústavně právní výbor ČNR, národohospodářský výbor ČNR, výbor pro územní správu a národnosti ČNR a výbor ČNR pro ochranu životního prostředí a urbanismus projednaly na svých schůzích v dubnu 1992 vládní návrh zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (tisk 638).

Výbory České národní rady doporučují, aby Česká národní rada schválila zákon v tomto znění:

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.

(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované - orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny (dále jen "zemědělská půda") - a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen "půda dočasně neobdělávaná").

(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.

(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.

(1) Na základě rozhodnutí vydaného v řízení o využití území [§ 32 a násl. zákona č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). § 7 a § 10 vyhlášky č.85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č.55/1980 Sb.] na návrh vlastníka pozemku, popřípadě na návrh nájemce pozemku doloženého souhlasem jeho vlastníka může být provedena přeměna nezemědělské půdy [Příloha k vyhlášce č.23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č.22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, oddíl B, ve znění předpisů měnících a doplňujících] na půdu zemědělskou (§ 1 odst. 2).

(2) Změnu louky nebo pastviny na ornou půdu lze uskutečnit jen na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.

(3) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu je oprávněn z důvodu ochrany životního prostředí uložit vlastníku či nájemci zemědělské půdy změnu kultury. Rozhodnutí o uložení změny kultury zemědělské půdy opravňuje vlastníka či nájemce, aby mu orgán ochrany zemědělského půdního fondu uhradil vzniklé náklady a ztráty z této změny vyplývající. Na úhradu výdajů podle tohoto ustanovení lze použít prostředky ze Státního fondu životního prostředí České republiky [Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky].

(1) Hospodaření na zemědělském půdním fondu musí vlastníci nebo nájemci pozemků uskutečňovat tak, aby nedocházelo ke kontaminaci půdy škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů [§ 5 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny] a k ohrožení okolních pozemků.

(2) Vlastníci nebo nájemci pozemků náleže.jících do zemědělského půdního fondu jsou povinni umožnit orgánům ochrany zemědělského půdního fondu vstup na pozemky za účelem dozorové a kontrolní činnosti.

(3) Jsou-li pro to závažné důvody, mohou orgány ochrany zemědělského půdního fondu uložit odstranění zjištěných závad podle odstavce 1, popřípadě rozhodnout, že pozemek kontaminovaný škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí nesmí být používán pro výrobu zemědělských výrobků vstupujících do potravního řetězce.

(4) Opatření ukládaná podle odstavce 3 musí být předem projednána s vlastníky nebo nájemci pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu.

(5) Po provedení opatření na základě rozhodnutí podle odstavce 3 může vlastník nebo nájemce pozemků požádat Státní fond životního prostředí České republiky [Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky] o poskytnutí příspěvku na zmírnění ekonomických důsledků vyplývajících z uložených opatření, jde-li o odstranění jím nezaviněných závad.

Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v současně zastavěném území obce nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků [§ 4 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č.45/1979 Sb.] staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí zemědělského půdního fondu, nutno zejména:

a) co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací,

b) odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu,

c) při umisťování směrových a liniových staveb co nejméně ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu,

d) po ukončení povolené nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle schváleného plánu rekultivace.

(1) Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů [Zákon č. 50/1976 Sb.,o územním plánování a stavební řádu (stavební zákon)] zajištěna, jsou pořizovatelé a zpracovatelé územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.

(2) Návrhy územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů musí být již v období zpracování konceptů projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem.

(3) Územní rozhodnutí [§ 39 a násl. zákona č-50/1976 Sb.], jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, nelze vydat, pokud nebyl dán orgánem ochrany zemědělského půdního fondu souhlas k jejímu odnětí (§ 9), s výjimkou případů, kdy takového souhlasu není třeba.

(1) Právnické a fyzické osoby oprávněné k těžbě nerostů jsou povinny se řídit při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů podle zvláštních předpisů [Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb.] zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond s přihlédnutím k možnostem rekultivace, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.

(2) Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem.

(1) Při zpracování zadání staveb [Vyhláška č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb] jsou investoři povinni řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4) a navrhnout umístění investice tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň vyhodnotit důsledky navrhovaného řešení na tento fond. Pokud řešení není jednoznačné, je třeba navrhovat umístění investice v alternativách.

(2) Návrh na schválení zadání stavby, v němž se předpokládá odnětí zemědělského půdního fondu, musí být doložen souhlasem orgánů ochrany zemědělského půdního fondu (§ 9), s výjimkou případů, kdy takového souhlasu není třeba.

(3) Návrh tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací [§ 1 odst. 2 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), v úplném znění vyhlášeném pod č. 55/1984 Sb.], celostátních drah [§ 2 zákona č. 51/1964 Sb., o drahách] a vodních cest a jejich součástí [§ 3 a § 4 zákona č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 126/1974 Sb.], který se zpracovává v etapě před zpracováním zadání těchto staveb, musí být projednán s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a opatřen jejich souhlasem.

(1) Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti, popřípadě, aby tyto škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou právnické a fyzické osoby tyto činnosti provozující povinny řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), zejména:

a) skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše a postarat se o jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace anebo zajistit na vlastní náklad jejich odvoz a rozprostření na plochy určené orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, pokud v odůvodněných případech tento orgán neudělí výjimku z povinnosti provést skrývku uvedených zemin,

b) ukládat odklizové zeminy ve vytěžených prostorech a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, uložit je v prvé řadě na plochách neplodných nebo na plochách horší jakosti, které byly za tím účelem odňaty ze zemědělského půdního fondu,

c) provádět vhodné povrchové úpravy dotčených ploch, aby tvarem, uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny k rekultivaci, pokud provedení rekultivace přichází v úvahu,

d) provádět podle schválených plánů rekultivaci dotčených ploch, aby byly způsobilé k plnění dalších funkcí v krajině,

e) učinit opatření k zabránění úniku pevných, kapalných a plynných látek poškozujících zemědělský půdní fond a jeho vegetační kryt.

(2) Při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování, opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení na zemědělském půdním fondu jsou provozovatelé těchto prací povinni dodržovat povinnosti uvedené v odstavci 1 a dále

a) provádět práce na pozemcích především v době vegetačního klidu a po jejich skončení uvést dotčené plochy do původního stavu,

b) provádět práce tak, aby na zemědělském půdním fondu a jeho vegetačním krytu došlo k co nejmenším škodám,

c) projednat včas zamýšlené provádění prací s vlastníkem, popřípadě s nájemcem pozemku náležejícího do zemědělského půdního fondu.

(3) Pokud si práce spojené s geologickým a hydrogeologickým průzkumem a s budováním, opravami a údržbou nadzemních a podzemních vedení vyžádají odnětí zemědělského půdního fondu na dobu delší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení dotčených pozemků do původního stavu, jsou provozovatelé těchto prací povinni požádat orgán ochrany zemědělského půdního fondu o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9).

(1) K odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je nezbytný k vydání rozhodnutí podle zvláštních předpisů [§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.], s výjimkou případů uvedených v odstavci 2.

(2) Souhlasu orgánu zemědělského půdního fondu podle odstavce 1 není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata půda

a) na pozemcích, které jsou

1. nezastavěnou plochou zastavěných stavebních pozemků [§ 4, § 44, § 46, § 47 a § 53 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 45/1976 Sb.],

2. v zahrádkových osadách [§ 51, § 52 a § 58 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 45/1976 Sb.] zájmových organizací, popřípadě jiných právnických osob,

3. účelovými plochami u objektů a zařízení občanské vybavenosti [§ 59 a násl. vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.] nebo u objektů a zařízení zdravotnických, kulturních, osvětových a církevních,

4. v současně zastavěném území obce, jsou ve vlastnictví fyzické osoby a jejichž odnětí se má uskutečnit v zájmu této osoby pro výstavbu rodinného domku, garáže, zahrádkářské chaty, rekreační chaty, drobné stavby (stavby s doplňkovou funkcí ke stavbě hlavní) [§ 3 vyhlášky č. 85/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 55/1980 Sb.], stavby pro drobné pěstitelství nebo chovatelství a stavby vinného sklepa,

b) pro umístění

1. signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemních vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m²,

2. přečerpacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m², a větrných jam,

c) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení půdy do původního stavu.

(3) Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Dočasně lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.

(4) Žádost o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (odstavec 1) podává ten, v jehož zájmu má k tomuto odnětí dojít (dále jen "žadatel").

(5) V žádosti podle odstavce 4 žadatel uvede účel zamýšleného odnětí a zdůvodní, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a životního prostředí nejvýhodnější. K žádosti připojí:

a) údaje evidence nemovitostí [Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. Vyhláška č. 23/1964 Sb., ve znění předpisů měnících a doplňujících] o pozemcích, které jsou navrhovány k odnětí ze zemědělského půdního fondu, a dále výměry těchto pozemků nebo jejich částí a zákres navrhovaného odnětí ve snímku pozemkové mapy,

b) výpis z evidence nemovitostí s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům,

c) vyjádření vlastníků dotčených pozemků, popřípadě jejich nájemců k navrhovanému odnětí,

d) výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, nejde-li o odnětí, při kterém se odvody nepředepisují,

e) plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do zemědělského půdního fondu nebo rekultivována zalesněním (osázením dřevinami nebo keři) či zřízením vodní plochy,

f) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití.

Orgán ochrany zemědělského půdního fondu může v nezbytných případech požadovat předložení dalších dokladů potřebných k posouzení žádosti.

(6) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost a její přílohy (odstavce 4 a 5) a shledá-li, že půda může být odňata ze zemědělského půdního fondu, vydá k tomuto odnětí souhlas, ve kterém zejména:

a) vymezí, kterých pozemků nebo jejich částí se tento souhlas týká,

b) stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu,

c) schválí plán rekultivace (odstavec 5 písm. e)), popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění z hlediska časového plnění a ukončení prací, jsou-li pro to zvláštní důvody při lomové (povrchové) těžbě uhlí nebo při geologickoprůzkumných pracích, zejména u velmi hlubokých vrtů,

d) vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.

(1) Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu vydaný podle § 9 odst. 6 je závaznou součástí rozhodnutí, která budou ve věci vydána podle zvláštních předpisů [Zákon č. 50/1976 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)]. Žadatel je povinen plnit podmínky v něm stanovené ode dne, kdy tato rozhodnutí nabyla právní moci, popřípadě ve lhůtách v nich určených. Platnost vydaného souhlasu je totožná s platností těchto rozhodnutí a prodlužuje se současně s prodloužením jejich platnosti podle zvláštních předpisů [Zákon č. 50/1976 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)].

(2) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, může na návrh žadatele změnit podmínky a další skutečnosti v něm stanovené při řízení o změně rozhodnutí vydaných podle zvláštních předpisů [Zákon č. 50/1976 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)].

(3) Na základě rozhodnutí vydaného podle zvláštních předpisů [Např. § 66 a násl., § 71 a násl., § 82 a násl. zákona č.50/1976 Sb.] orgán geodézie a kartografie vyřadí pozemek nebo jeho část z evidence zemědělské půdy, je-li souhlasem k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu dotčena zemědělská půda a půda dočasně neobdělávaná (§ 1 odst. 2), nebo provede změnu druhu pozemků (kultury), je-li tímto souhlasem dotčena nezemědělská půda náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 3).

(1) Ten, v jehož zájmu byl vydán souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9 odst. 6), je povinen zaplatit odvod ve výši stanovené podle přílohy tohoto zákona, je-li odnímána zemědělská půda nebo půda dočasně neobdělávaná (§ 1 odst. 2)

a) trvale pro účely, kterými bude provedena nevratná změna znemožňující zemědělské využití zemědělského půdního fondu; pro účely tohoto zákona se tím rozumí umístění stavby pevně spojené s pozemkem, důlního či těžebního díla (lomu, dolu, otvírky pro těžbu štěrkopísku apod.) nebo provedení terénní úpravy, která vyžaduje skrývku půdy na dotčených pozemcích,

b) dočasně (§ 9 odst. 3).

(2) O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy k tomuto zákonu v návaznosti na pravomocné rozhodnutí vydané podle zvláštních předpisů [Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)]. Část odvodů ve výši 40% je příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky [Zákon ČNR č. 388/1991 Sb. o Státním fondu životního prostředí]. Odvody, které jsou příjmem rozpočtu obce, mohou být použity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny.

(3) Odvody za trvale odnímanou půdu (odstavec 1 písm. a)) se nepředepisují, jde-li o odnětí půdy pro

a) stavby zemědělské prvovýroby, pro výstavbu zemědělských účelových komunikací, pro zřizování rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže a pro uskutečňování investic do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační zařízení apod.),

b) výstavbu objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod a pro zřizování skládek odpadů,

c) komunikace, nádvoří, zpevněné plochy a zeleň při bytové výstavbě a pro výstavbu občanského a technického vybavení,

d) účely vyjmenované v § 9 odst. 2.

(4) Je-li půda trvale odnímána ze zemědělského půdního fondu za podmínky, že po ukončení účelu odnětí budou pozemky podle schváleného plánu rekultivovány zalesněním (osázením dřevinami nebo keři) či zřízením vodní plochy, odvody se platí jako u dočasného odnětí.

(5) Odvody za trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu se platí jednorázově, s výjimkou případů uvedených v odstavci 4.

(6) Odvody za dočasné odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a za trvalé odnětí půdy v případech uvedených v odstavci 4 se platí každoročně až do doby ukončení rekultivace podle schváleného plánu (§ 9 odst. 6 písm. c)).

(1) Odvod placený jednorázově (§ 11 odst. 5) je splatný do patnácti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvodu. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu může v odůvodněných případech stanovit, že povoluje odklad lhůty k úhradě tohoto odvodu, a to na dobu nejvýše pěti let ode dne, kdy rozhodnutí o odvodu nabylo právní moci. Při povolení odkladu lhůty splatnosti odvodu zaplatí povinná osoba úrok ve výši, jako by šlo o úrok požadovaný za úvěry podle zvláštního předpisu [§ 502 zákona č.513/1991 Sb., obchodní zákoník].

(2) Jde-li o odvody placené každoročně (§ 11 odst. 6), jsou splatné nejpozději do konce každého kalendářního roku, v němž odnětí trvá.

(3) Nebyl-li odvod zaplacen včas a v plné výši, vzniká povinnost platit z nezaplacených částek penále, které činí

a) u právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání [Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)] 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení,

b) u fyzické osoby 5% dlužné částky ročně.

Výše penále se stanoví platebním výměrem. Penále je splatné do patnácti dnů ode dne doručení platebního výměru. V odůvodněných případech může ministerstvo financí České republiky penále snížit nebo prominout, popřípadě určit orgány a vymezit jejich oprávnění k povolování této úlevy.