Česká národní rada 1990 – 1992

poslanců Anny Röschové, Miloslava Výborného, Heřmana Chromého, Rudolfa Němečka, Jana Zahradníčka, Františka Kačenky, Antonína Hrazdíry, Michala Krause, Jána Kadlece a Václava Žáka na vydání

kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady ve znění pozdějších předpisů

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Zákon České národní rady č. 35/1969 Sb., o jednacím řádu České národní rady ve znění zákonného opatření předsednictva ČNR č. 249/1990 Sb., zákona ČNR č. 97/1991 Sb. a zákona ČNR č. 280/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 1 a 2 se vypouštějí.

2. Do § 4 písm. ch) se za slova "jednat o zprávách" vkládá text "Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky a"

3. V § 8 odst. 4 zní:

"(4) Počet míst v předsednictvu se rozdělí mezi kluby úměrně počtu jejich členů. Stejný princip se použije o pro rozdělení míst předsedů výborů. Návrhy na obsazení míst předkládají poslanecké kluby."

4. Do § 8 se vkládají odst. 5 až 7, které zní:

"(5) Pořadí místopředsedů se určí podle pořadí klubů. Návrhy obsazení předkládají kluby.

(6) Předseda České národní rady dá provést volbu předsednictva České národní rady podle seznamu, který je sestaven na základě ustanovení odst. 4 a 5.

(7) Dále dá provést volbu ověřovatelů České národní rady a ostatních členů výborů."

5. Za § 12 se vkládá nové ustanovení § 12a, které zní:

Ustanovení hlavy páté platí pro jednání na schůzích České národní rady, pokud jinak nerozhodne nadpoloviční většina všech poslanců České národní rady nebo pokud jinak nestanoví tento zákon".

6. § 14 se doplňuje odstavci 4 až 6, které znějí:

"(4) Projednávání návrhů týkajících se státního rozpočtu nebo věcí daňových je vždy veřejné.

(5) Osoby sledující jednání České národní rady, jakož i zástupci sdělovacích prostředků, mají povinnosti účastníků shromáždění [§ 7 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.].

(6) Zveřejnění pravdivých zpráv o jednání České národní rady a jejích orgánů, která nejsou nebo nebyla prohlášena za neveřejná, nemůže být nikomu na újmu."

7. V § 16 se za odst. 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

"(4) Navrhovateli a zpravodaji se udělí v průběhu rozpravy slovo kdykoli o to požádají. Předsedající je může vyzvat k zaujetí stanoviska k přednesenému pozměňovacímu návrhu, faktické poznámce nebo formálnímu návrhu."

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

8. V § 16 odst. 5 se číslovka 15 nahrazuje číslovkou 5.

9. V § 17 odst. 2 se číslovka 5 nahrazuje číslovkou 1.

10. Za § 17 se vkládá § 17a:

"(1) Řečník pronáší projev zásadně spatra, k dispozici může mít pouze poznámky.

(2) Předčítat z připraveného textu lze pouze stanoviska vlády, stanoviska poslaneckých klubů a konkrétní pozměňovací návrhy. Ve ostatních případech je třeba souhlasu České národní rady."

11. V § 19 se text "předsednictva České národní rady a členům" vypouští.

12. V § 22 se vkládají nové odstavce 6, 7 a 8, které znějí:

"(6) Byl-li přednesen takový pozměňovací nebo doplňovací návrh, který podle názoru předsedajícícho pravděpodobně nezíská podporu České národní rady, předsedající požádá, aby svou předběžnou podporu tomuto názoru poslanci vyjádřili; nezíská-li takový návrh podporu ani 20 poslanců, předsedající může poslanci navrhnout, aby svůj návrh vzal zpět.

(7) Poslanec může svůj pozměňovací nebo doplň ovací návrh vzít zpět do doby, kdy předsedající vyzve Českou národní radu, aby o něm hlasováním rozhodla." Dosavadní odstavec 6 se vypouští.

(8) Navrhovatel může svůj návrh vzít zpět do doby, kdy předsedající vyzve Českou národní radu, aby o něm hlasováním rozhodla; takový návrh může převzít jiný oprávněný navrhovatel."

13. V § 25a se text v závorce vypouští.

14. V § 27 odst. 4 zní:

"(4) Vznese-li 20 poslanců pochybnosti o výsledku hlasování, požádá předsedající ověřovatele, aby zjistili počet přítomných poslanců a nechá hlasování zopakovat. Během této procedury se přístup do sněmovny uzavře."

15. V § 27 se vloží odst. 5, dosavadní odst. 5 označí jako odst. 6.

"(5) Ověřovatelé rovněž sčítají hlasy, jestliže se hlasuje hlasovacími lístky."

16. V § 32 se vypouští ustanovení písm. d), h) až i).

17. V § 36 se vypouští ustanovení písm. h) a ch). Do ustanovení písm. i) se za slovo "další" vkládají slova "úkoly podle tohoto zákona".

18. V § 38 ods. 1 se za slova "mandátový a imunitní výbor" vloží čárka a text "rozpočtový a kontrolní výbor".

19. V § 39 odst. 2 písm. a) se za slovem projednávají vypouští slova "zásady a", ustanovení písm. b) se vypouští.

20. V § 44 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3 se označí jako odstavec 2.

21. § 47 zní:

"(1) Schůze výborů jsou neveřejné, nestanoví-li tento zákon nebo neusnese-li se výbor jinak.

(2) Schůze výboru nebo její části se mohou zúčastnit poslanci České národní rady, kteří nejsou členy výboru, a členové vlády České republiky. Jiné osoby mohou být přítomny jen se souhlasem výboru."

22. V § 49 odst. 1 se vypouští slova "jakož i představitele společenských organizací České republiky".

V odstavci 6 se slova "společenských organizací" nahrazují slovy "občanských sdružení, která působí na území České republiky".

23. V § 50 odst. 1 se vypouštějí ve třetí větě slova "zásad a".

24. V § 52 odst. 1 se slova "společenských nebo jiných organizací" nahrazují slovy "občanských nebo jiných sdružení a organizací".

25. § 55b zní takto:

(1) Poslanci, kteří náleží k jedné politické straně [zákon 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích], se mohou sdružovat v poslaneckých klubech.

(2) K ustavení poslaneckého klubu je třeba nejméně deseti poslanců. O ustavení klubu se sepíše zápis, který podepíší všichni ustavující členové klubu.

(3) Poslanec smí být členem pouze jednoho poslaneckého klubu.

(4) Poslanec, který není členem žádné politické strany, může mít statut stálého hosta klubu. Stálí hosté se započítávají jako členové klubu.

(5) Předseda poslaneckého klubu písemně oznámí předsedovi České národní rady ustavení klubu a jeho název. V oznámení dále uvede jména a příjmení členů klubu.

(6) Jménem poslaneckého klubu jedná zpravidla jeho předseda (místopředseda).

26. § 57 se vypouští.

27. V § 58 se dosavadní text označuje jako odst. 1 a připojuje se odst. 2, který zní:

(1) Návrh zákona České národní rady může podat ten, kdo je k tomu oprávněn podle ústavního zákona (čl. 11 1 odst. 1 a čl. 137 odst. 1 písm. e) ústavního zákona o čs. federaci)."

(2) Návrhy ústavních a jiných zákonů České národní rady se projednávají ve třech čteních.

28. § 59 zní:

(1) Návrh zákona České národní rady předkládá navrhovatel (§ 58) písemně České národní radě k rukám jejího předsedy.

(2) Návrh musí obsahovat přesné znění navrhovaného zákona (osnova zákona). Součástí návrhu zákona je důvodová zpráva, která musí obsahovat a) vyjádření základních zásad navrhované úpravy, podrobné odůvodnění její potřebnosti a odůvodnění jednotlivých ustanovení osnovy zákona; b) porovnání s direktivami Komise Evropského společenství, pokud existují. Odchylky od direktiv Komise Evropského společenství je třeba zdůvodnit.

(3) K osnově ústavního nebo jiného zákona, jehož uskutečnění si vyžádá vynaložení finančních prostředků, musí být přiložen rozpočet a návrh na úhradu potřebného nákladu. Jinak nemůže být návrh projednán.

(4) Má-li být k zákonu vydán prováděcí předpis, může si předsednictvo České národní rady nebo na základě jeho zmocnění předseda České národní rady vyžádat od navrhovatele jeho návrh. Návrh takového předpisu předloží navrhovatel vždy, má-li nabýt účinnosti současně se zákonem.

(5) Nemá-li návrh zákona všechny stanovené náležitosti, vyzve předseda České národní rady navrhovatele, aby je doplnil nebo nedostatky odstranil; jinak nedá návrh zákona vytisknout. O případných námitkách navrhovatele proti rozhodnutí předsedy České národní rady rozhodne Česká národní rada na své nejbližší schůzi bez rozpravy."

29. § 60 zní:

(1) Návrhy zákonů, které splňují stanovené náležitosti, nechá předseda České národní rady vytisknout a rozeslat, popř. rozdat všem poslancům České národní rady. Byl-li návrh zákona podán poslanci nebo výbory České národní rady, zašle jej předseda České národní rady též vládě České republiky k zaujetí stanoviska.

(2) Návrh zákona může být na pořad jednání zařazen nejdříve 10 dnů po rozdání, popř. rozeslání příslušného parlamentního tisku."

30. § 61 zní:

(1) V prvém čtení Česká národní rada rozhodne o tom, kterému výboru bude návrh zákona přikázán k projednání a podání zprávy (pověřený výbor) a současně určí lhůtu, do které se tak má stát.

(2) Návrh zákona, který vyžaduje výdaje ze státního rozpočtu nebo povede ke snížení příjmů státního rozpočtu, je vždy přikázán rovněž rozpočtovému výboru.

(3) Je-li výjimečně návrh zákona přikázán k projednání více výborům, určí Česká národní rada, který z nich je pověřeným výborem. Tento výbor zakončí projednávání návrhu zákona až po obdržení stanovisek ostatních výborů".

31. § 62 zní:

(1) Rozprava k zásadám a východiskům návrhu zákona se koná jen na návrh politického grémia (předsednictva České národní rady), rozhodne-li o tom Česká národní rada hlasováním bez rozpravy. Rozpravu možno omezit pouze na zaujetí stanoviska k zásadním otázkám návrhu, kdy za každý poslanecký klub může vystoupit po jednom řečníku; věcné návrhy a připomínky nelze v prvém čtení předkládat.

(2) Jde-li o úpravu věcně a právně jednoduchou nebo o úpravu zvláště naléhavou, může se Česká národní rada na návrh svého předsednictva nadpoloviční většinou všech svých členů usnést, že se přistoupí k provedení druhého čtení, aniž by byl návrh zákona přikázán některému z výborů. To neplatí pro požadavek zaujetí stanoviska rozpočtovým výborem podle ustanovení § 61 odst. 2."

32. § 63 zní:

(1) Návrh zákona odůvodňuje ve výboru člen vlády České republiky nebo jiná osoba, kterou tím vláda České republiky pověřila; návrh podaný výborem nebo skupinou poslanců odůvodní jimi pověřený poslanec, a jde-li o návrh poslance, navrhující poslanec.

(2) Výbory, kterým nebyl návrh zákona přikázán k projednání, mohou k němu jako celku nebo k jeho jednotlivým částem zaujmout stanovisko a postoupit je pověřenému výboru.

(3) Poslanci, kteří nejsou členy výboru, kterému byl návrh zákona přikázán k projednání, mohou své stanovisko sdělit pověřenému výboru, a to i písemně."

33. § 64 zní:

(1) Pro projednání návrhu zákona ve výboru výbor zpravidla určí některého ze svých členů jako zpravodaje, který vystoupí po navrhovateli. Nejméně jedna třetina členů výboru může navrhnout, aby byl určen ještě jeden zpravodaj jako koreferent.

(2) Zpravodaj výboru při projednávání návrhu zákona výborem podá zprávu o všech podstatných otázkách potřebných k posouzení návrhu a přijetí doporučení pro Českou národní radu. Současně rovněž informuje výbor o případných stanoviscích jiných výborů (§ 63 odst. 2), stanoviscích a podnětech poslanců, kteří nejsou členy výboru (§ 63 odst. 3) a o vyjádřeních, posudcích nebo informacích, které si výbor vyžádal nebo které získal podle ustanovení § 50 a vyjádří se k nim.

(3) Pověřený výbor vždy zaujme stanovisko k návrhům a stanoviskům jiných výborů, kterým byl návrh zákona přikázán k projednání a dále ke stanovisku vlády České republiky podle ustanovení § 60 odst. 1."

34. § 65 zní:

(1) O návrhu zákona se koná povšechná i podrobná rozprava; při podrobné rozpravě projednává výbor, kterému byl návrh zákona přikázán k projednání, každé ustanovení návrhu zákona odděleně.

(2) K vyjasnění obsahu podaného vyjádření nebo posudku může výbor požádat, aby jeho zpracovatel podal ústní vysvětlení před výborem.

(3) Výbor nebo na základě jeho pověření zpravodaj může svolat poradu znalců, zástupců dotčených orgánů a organizací a jiných osob, které mohou přispět k posouzení návrhu zákona. Při jejich výběru musí být přiměřeně respektovány i návrhy menšiny členů výboru. Výbor zpravidla předem na návrh zpravodaje určí otázky, na které mají přizvané osoby odpovědět. Těmto osobám náleží náhrada cestovních výloh podle zvláštních předpisů, nejde-li o pracovníky státních orgánů."

35. § 66 zní:

Výbor vypracuje o výsledku projednání návrhu zákona písemnou zprávu pro Českou národní radu obsahující stanovisko výboru, v němž zejména navrhne, zda má Česká národní rada návrh zákona schválit nebo zamítnout; usnese-li se výbor na změnách návrhu zákona, obsahuje zpráva jejich přesné znění."

36. § 67 zní:

(1) Byl-li návrh zákona projednán v několika výborech, mohou tyto výbory podat České národní radě společnou písemnou zprávu, kterou vypracují zpravodajové výborů nebo zmocnění členové výborů. Jsou-li stanoviska výborů rozdílná, působí pověřený výbor k jejich sjednocení.

(2) Nepodaří-li se stanoviska výborů sjednotit, je součástí zprávy pověřeného výboru i přehled stanovisek jiných výborů s uvedením důvodů, pro které je pověřený výbor nedoporučuje přijmout.

(3) Pro projednání návrhu zákona v České národní radě určí výbor zpravodaje. Byl-li návrh zákona přikázán k projednání více výborům, je zpravodajem poslanec určený pověřeným výborem. Úkolem zpravodaje je podat České národní radě zprávu o projednání návrhu zákona ve výboru a odůvodnit návrh stanoviska, které se České národní radě navrhuje k zaujetí.

(4) Zprávu pověřeného výboru nechá předseda České národní rady vytisknout a rozeslat, popř. rozdat všem poslancům České národní rady a vládě České republiky. Přílohu zprávy tvoří vyjádření rozpočtového výboru (§ 61 odst. 2) a případná odchylná stanoviska jiných výborů, kterým byl návrh zákona přikázán. Rozdané, popř. rozeslané zprávy se nepředčítají.

Varianta:

(5) Byl-li návrh zákona výjimečně přikázán i jiným výborům, a nepodařilo-li se sladit jejich stanoviska se stanoviskem a doporučením pověřeného výboru, mohou tyto výbory pověřit svého zpravodaje jako koreferenta."

37. § 68 zní:

(1) Druhé čtení návrhu zákona lze zahájit nejdříve třetí den po rozdání, popř. rozeslání zprávy podle ustanovení § 67 odst. 4.

(2) O návrhu zákona se koná ve druhém čtení povšechná i podrobná rozprava. Pokud to zejména v případě jednoduchých předloh navrhne předsednictvo České národní rady, rozhodne Česká národní rada hlasováním bez rozpravy, že se bude konat pouze podrobná rozprava vedená o každém ustanovení návrhu. Se souhlasem České národní rady lze též rozpravu o více ustanoveních spojit nebo ji rozdělit na rozpravu o částech jednotlivých ustanovení.

(3) Jak v povšechné, tak i podrobné rozpravě obdrží nejprve slovo zpravodaj pověřeného výboru.

(4) Pozměňující a doplňující návrhy k návrhu zákona mohou podávat jednotliví poslanci písemně s případným odůvodněním. Nejsou-li vytištěny nebo poslanec, který je podal, není v době udělení slova v jednací síni, jsou přečteny; odůvodnění návrhu se však v tomto případě nečte."

38. § 69 zní:

(1) Po skončení povšechné rozpravy Česká národní rada hlasuje, zda přikročí k rozpravě podrobné nebo zda bude osnova návrhu zákona zamítnuta. Je-li předloženo více návrhů zákona v téže věci, určí Česká národní rada, který z nich bude základem pro podrobnou rozpravu. Nebyl-li žádný z návrhů zákona v téže věci přijat za základ podrobné rozpravy, je každá z navržených osnov zákona zamítnuta.

(2) Ve druhém čtení rozhoduje Česká národní rada o jednotlivých ustanoveních osnovy zákona nebo o více ustanoveních společně anebo o osnově zákona jako celku.

(3) Jsou-li ve druhém čtení Českou národní radou zamítnuty všechny části osnovy nebo osnova zákona jako celek, třetí čtení se nekoná.

(4) Jsou-li ve druhém čtení přijaty pozměňovací a doplňovací návrhy, nechá je předseda České národní rady vytisknout a rozdat, popř. rozeslat všem poslancům České národní rady a vládě České republiky; Česká národní rada se může na návrh svého předsednictva usnést, že tyto návrhy projedná pověřený výbor a podá o nich před hlasováním České národní radě zprávu. To platí i pro jednotlivé návrhy."

39. § 70 zní:

(1) Třetí čtení návrhu zákona lze zahájit nejdříve následující den po druhém čtení; to neplatí, byla-li osnova zákona přijata ve druhém čtení beze změn.

(2) Povšechnou rozpravu lze konat jen na návrh předsednictva České národní rady nebo 20 poslanců v případě, že se nekonala ve druhém čtení.

(3) Ve třetím čtení lze předkládat pozměňovací návrhy jen k těm ustanovením osnovy zákona, která byla změněna a doplněna ve druhém čtení, dále návrhy na opravu slohových, pravopisných a podobných chyb nebo návrhy na dodatečné projednání pozměňovacích a doplňovacích návrhů v pověřeném výboru nebo jiném výboru. Pouze k těmto otázkám lze konat podrobnou rozpravu.

(4) Ve třetím čtení hlasuje Česká národní rada nejdříve o pozměňovacích a doplňovacích návrzích podle odstavce 3. K hlasování je možné přistoupit teprve poté, kdy byly tyto návrhy vytištěny a rozdány, popř. rozeslány členům České národní rady a vládě Česká republiky, popř. kdy k nim zaujal stanovisko výbor, který je dodatečně projednal; to neplatí, jde-li o návrhy věcně a právně jednoduché a Česká národní rada s tím vysloví souhlas hlasováním bez rozpravy.

(5) O návrzích na opravu slohových, pravopisných a podobných chyb a nedopatření se hlasuje jen tehdy, nesouhlasí-li s nimi zpravodaj.

(6) Na závěr hlasuje Česká národní rada o osnově zákona jako o celku."

40. § 71 zní:

(1) Lhůty pro projednání návrhu zákona v jednotlivých čteních lze zkrátit pouze ve výjimečných případech. Česká národní rada o tom rozhodne hlasováním bez rozpravy na odůvodněný návrh svého předsednictva nebo vlády České republiky. Ke schválení je třeba třípětinové většiny všech poslanců.

(2) Orgány uvedené v odstavci 1 mohou též z naléhavých důvodů České národní radě navrhnout, aby byl návrh zákona projednán ve dvou čteních. Česká národní rada o tom rozhodne třípětinovou většinou všech svých členů. Před hlasováním se k takovému návrhu může vyjádřit každý poslanecký klub.

(3) Druhé čtení návrhu zákona proběhne následující den po prvém čtení nebo v jiné určené lhůtě. Nepředloží-li pověřený výbor v této lhůtě zprávu, určí zpravodaje předsednictvo Česká národní rady.

41. § 72 až 75 se vypouštějí.

42. V § 77 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: "Předsednictvo České národní rady může též návrh projednat ve zkrácených lhůtách nebo pouze v jednom čtení".

Za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní:"

"(3) Zákonná opatření předsednictva České národní rady se uvádějí touto větou: "Předsednictvo České národní rady se usneslo na tomto zákonném opatření".

Dosavadní odstavec 3 se označní jako odstavec 4.

43. V § 78 odst. 1 se vypouštějí slova "obdobně jako zásady zákonů České národní rady".

Za odstavec 3 se vkládá nový odstavec 4, který zní:

"(4) Předsednictvo České národní rady může rozhodnout, že stanoviska výborů projedná Česká národní rada a zaujme na jejich základě vlastní stanovisko. V takovém případě pověří některý z výborů, aby přednesl České národní radě návrh stanoviska a doporučení. Ustanovení § 67 platí obdobně."

Varianta l:

44. Za § 78 se vkládá nové ustanovení § 78a, které zní:

(1) Stanoví-li ústavní zákon jako podmínku platnosti ústavního zákona Federálního shromáždění jeho potvrzení národními radami, projedná Česká národní rada tento ústavní zákon ve dvou čteních.

(2) Ve druhém čtení projedná Česká národní rada ústavní zákon Federálního shromáždění na základě zprávy pověřeného výboru. Ustanovení § 67 platí obdobně. Pověřený výbor České národní radě doporučí, aby ústavní zákon Federálního shromáždění potvrdila jako celek nebo aby jej odmítla potvrdit.

(3) Česká národní rada koná pouze povšechnou rozpravu.

(4) Obsah přijatého usnesení sdělí předseda České národní rady předsedovi Federálního shromáždění. Usnesení se vyhlásí ve Sbírce zákonů.

45. V § 79 odst. 2 se věta druhá nahrazuje touto větou:"

"Koná se však k nim pouze povšechná rozprava. K návrhům dvoustranných mezinárodních smluv nejsou pozměňovací a doplňovací návrhy přípustné". Za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní:

"(3) Obsah přijatého usnesení sdělí předseda České národní rady předsedovi Federálního shromáždění".

46. § 81 a 82 se vypouštějí.

47. V § 83 odst. 1 a 2 znějí:

"(1) O vypracování a projednání návrhu zákona Federálního shromáždění platí obdobně ustanovení o vypracování a projednání návrhu zákona České národní rady (§ 61 až 70). Česká národní rada též může požádat vládu České republiky, aby se podílela na přípravě návrhu zákona Federálního shromáždění.

(2) Při přípravě návrhu zákona výbor zpravidla postupuje podle ustanovení §§ 50 a 52.

48. Název části třinácté zní: "Ustanovení všeobecná a závěrečná".

49. Vkládá se § 97a, který zní:

Po uplynutí volebního období České národní rady již nelze projednat návrhy a podání, které nebyly do té doby projednány a vyřízeny, s výjimkou peticí a těch záležitostí, o kterých může v době, kdy skončilo volební období České národní rady rozhodovat její předsednictvo".

50. § 98 se označí jako § 98a.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 7. června 1992