Česká národní rada 1990 – 1992

(1) Účastníci, jejich zástupci a právní nástupci mohou nahlížet do spisů a činit si z nich výpisy a opisy.

(2) Někdo jiný než osoba uvedená v odstavci 1 může nahlížet do spisů a činit si z nich výpisy a opisy, jsou-li pro to vážné důvody a oprávněné zájmy účastníků tím nemohou být dotčeny.

(3) Do spisů týkajících se činnosti podle § 3 odst. 1 může nahlížet jen klient, a jiné osoby jen s jeho souhlasem.

(4) Osoby uvedené v odstavcích 1 až 3 nahlížejí do spisů v kanceláři notáře a pod jeho dohledem nebo pod dohledem jím pověřeného pracovníka. O nahlédnutí se ve spise učiní záznam.

Notář zapůjčí své spisy týkající se notářské činnosti na základě písemné žádosti ministerstvu, Komoře, příslušné notářské komoře, soudům, orgánům činným v trestním řízení, finančním orgánům a znalcům ustanoveným v řízení před státním orgánem, pokud nemohou podat znalecký posudek bez znalosti spisu. Spisy týkající se činnosti podle § 3 odst. 1 zapůjčí jen se souhlasem klienta.

(1) Notář rekonstruuje na návrh účastníků nebo i bez návrhu spisy, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se ztratily.

(2) Notář pořídí ověřené opisy písemností, které si zapůjčí od účastníků, jejich právních zástupců nebo právních nástupců účastníků, od soudu, katastrálního úřadu či od jiného orgánu, od jiného notáře či od znalce. Na opisech uvede doložku o tom, že písemnost nastupuje místo zničené nebo ztracené listiny.

(3) Notář může rovněž provést potřebné šetření o obsahu listiny, zejména vyslechne účastníky, popřípadě jejich právní nástupce. O výsledku šetření sepíše protokol, v němž uvede všechny okolnosti, které zjistil při svém šetření, a zachytí obsah sdělení účastníků nebo jejich právních nástupců.

Notář ukládá spisy skončených věcí odděleně podle jejich jednotlivých druhů pod uzávěrou ve své kanceláři.

O nahlížení do notářských zápisů platí obdobně úprava § 94, není-li stanoveno jinak.

Do notářského zápisu o závěti za života pořizovatele má právo nahlížet pouze pořizovatel.

(1) Notář zapůjčí notářský zápis jen soudu, ministerstvu, Komoře, příslušné notářské komoře na jejich žádost. Notářský zápis o závěti však nesmí být za života pořizovatele zapůjčen nikomu.

(2) Notář založí namísto zapůjčeného notářského zápisu jeho ověřený opis s připojením žádosti, na jejímž základě byl notářský zápis vydán.

(3) Je-li prvopis notářského zápisu zapůjčen podle odstavce 1, může notář vydávat stejnopisy, popřípadě ověřené opisy, z ověřeného opisu založeného podle odstavce 2. To neplatí, jestliže soud, ministerstvo, Komora nebo příslušná komora toto vydávání pozastavily.

Notář ukládá notářské zápisy odděleně od spisů.

(1) Notář, který byl jmenován do uvolněného notářského úřadu, převezme do úschovy notářské zápisy, spisy, předměty úschov a evidenční pomůcky notáře, který zemřel nebo který byl odvolán.

(2) Úřední razítka notáře, který zemřel nebo byl odvolán, převezme příslušná notářská komora.

(1) Je-li uvolněný notářský úřad zrušen podle § 8, převezme do úschovy věci uvedené v § 102 odst. 1 notář, kterého určí příslušná notářská komora.

(2) O převzetí úředních razítek platí § 102 odst. 2.

Notář, který převzal do úschovy notářské zápisy a spisy podle § 102 a 103, vydává z nich stejnopisy, opisy, výpisy a potvrzení. O nahlížení a zapůjčení těchto notářských zápisů a spisů platí § 94 a násl.

Za činnost podle § 2 a podle § 3 odst. 1 náleží notáři odměna a náhrada hotových výdajů.

Je-li notář zastoupen podle § 14, náleží zástupci podíl na odměně notáře, který stanoví příslušná notářská komora. Je-li notář zastoupen podle § 24, náleží zástupci podíl na odměně notáře stanovený příslušnou notářskou komorou tehdy, jestliže notář nevykonává činnost notáře po dobu delší než jeden měsíc.

Podrobnosti o výši a způsobu určení odměny a hotových výdajů stanoví ministerstvo vyhláškou.

Odměnu notáře platí ten, kdo žádá o provedení notářského úkonu. Je-li plátců více, platí odměnu společně a nerozdílně.

Notář má právo vyžadovat složení přiměřené zálohy na odměnu a na náhradu hotových výdajů.

(1) Státní notáři, kteří byli ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru k příslušnému krajskému soudu, se stávají tímto dnem, pokud s tím souhlasí, notáři podle tohoto zákona v obvodu okresního soudu, v jehož obvodu vykonávali ke dni účinnosti tohoto zákona funkci státního notáře.

(2) Ministr zřídí ke dni účinnosti tohoto zákona v obvodu každého okresního soudu notářské úřady v počtu odpovídajícím počtu notářů podle odstavce 1.

(1) Do doby ustanovení orgánů notářských komor vykonávají jejich funkce krajské soudy. Do doby ustanovení Komory vykonává její funkce ministerstvo.

(2) Krajské soudy svolají nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona ustavující zasedání kolegií notářských komor, které zvolí orgány notářských komor a delegáty sněmu. Ministerstvo svolá nejpozději do 90 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona ustavující zasedání sněmu, které zvolí orgány Komory.

(1) Ministr na návrh Komory může po dobu dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona zcela započítat do notářské praxe podle § 7 odst. 2 jinou právní praxi.

(2) Notářská komora může po dobu dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona započítat do doby podle § 26 odst. 2 dobu výkonu jiné obdobné činnosti.

Stejnopisy, opisy a výpisy z notářských zápisů sepsaných státním notářstvím a potvrzení ze spisů vedených v nerozhodovací činnosti státního notářství, které jsou uloženy u okresního soudu, vydává notář se sídlem v sídle tohoto okresního soudu, který byl pro příslušný kalendářní rok určen notářskou komorou.

Předseda okresního soudu rozdělí stejnoměrně mezi notáře v obvodu okresního soudu závěti, které byly uloženy do úschovy státního notářství. Notář postupuje podle § 83; o úschově závěti vyrozumí pořizovatele.

(1) Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: V § 11 odst. 1 se vypouštějí slova "a notářství".

(2) Zákon České národní rady č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky, se mění a doplňuje takto:

1. V § 1 odst. 1 písm. e) se vypouštějí slova "státní notářství".

2. V § 1 odstavec 2 zní:

"(2) Státního znaku České republiky je oprávněn užívat notář.".

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem ......................

Obecná část:

Návrh zákona ČNR o notářích a jejich činnosti (notářský řád) tvoří součást celého komplexu navrhovaných zákonných úprav, které souvisí s procesem privatizace státních notářství. Jedná se o proces, který představuje rozsáhlou systémovou změnu našeho právního řádu. Jejím základním smyslem je přispět k obnově klasické institucionální struktury právního státu a k posílení právních jistot občanů v majetkové oblasti a v neposlední řadě k podpoře právních záruk tržní ekonomiky.

Československá státní notářství se svou rozsáhlou rozhodovací pravomocí (v řízení o dědictví, o registraci smluv, o úschovách a o umořování listin) vymykají charakteru notáře jako svobodného právnického povolání tak, jak je to běžné ve většině zemí světa a jak se to osvědčilo i v naší právní úpravě platné do počátku padesátých let. Veřejný notář působí vlastním jménem a na vlastní účet a stát mu svěřuje výkon některých svých funkcí (sepisování a vydávání veřejných listin o právních úkonech, osvědčování právně významných skutečností, činnost notáře jako soudního komisaře apod.). Notář není státním orgánem a proto nemá žádnou rozhodovací pravomoc. K procesu privatizace v současné době dochází i v ostatních zemích východní Evropy (v Polsku a Maďarsku již k privatizaci došlo).

Notář jako veřejný činitel nestátního charakteru požívá přirozeně vyšší důvěru svých klientů než státní notář, neboť nemá pravomoc autoritativně zasahovat do právních vztahů. Jeho přirozeným zájmem je poskytovat právní služby vysoké profesionální úrovně. Listiny sepsané nestranným notářem a osvědčení jím vydaná jsou veřejnými listinami a těší se autoritě v soukromoprávní a podnikatelské sféře. Významnou úlohu sehrává zejména v tržní ekonomice při rozvoji jejich právních a institucionálních záruk (např. při vzniku a činnosti akciových společností).

Samotná náplň činnosti notáře se oproti dosavadnímu stavu významně změní. Notář bude oproštěn od veškeré rozhodovací činnosti. Ta bude přesunuta celkem na tři státní orgány - na soudy, na nově vzniklé katastrální úřady a na finanční úřady. Soudy opětovně převezmou rozhodování v řízení o dědictví, v řízení o úschovách a v řízení o umořování listin; v řízení o dědictví budou soudy využívat notáře jako soudní komisaře. Katastrální úřady budou rozhodovat o právních vztazích k nemovitostem a finančním orgánům se vrátí rozhodovaní o dani dědické, převodní a darovací, které v rámci nové daňové soustavy nahradí dosavadní notářské poplatky. Ke splnění těchto cílů bude nutno přistoupit k vydání souhrnu celkem jedenácti federálních a národních zákonů; účinnost všech těchto zákonů musí nastat ve stejném okamžiku.

Přijetí zákona o notářích a jejich činnosti (notářského řádu) spadá do působnosti republik. Podle § 3 ústavního zákona č. 155/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje hlava osmá Ústavy, sice Federální shromáždění upravuje organizaci a činnost státního notářství a řízení před ním a právní postavení státních notářů. Státní notářství však na základě úpravy zákona o zrušení státního notářství zanikne. Bude nahrazeno notářem jako fyzickou osobou, kterou stát pověřil notářským úřadem. Citované ustanovení, týkající se státních notářství, tedy již nebude možno aplikovat.

Čl. 9 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 103/1991 Sb.) stanoví, že věci, které nejsou ústavním zákonem Federálního shromáždění svěřeny do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky, patří do působnosti České republiky a Slovenské republiky. Je tomu tak i v tomto případě.

Na působnost federace nelze usuzovat ani s ohledem na článek 24 písm. b) posledně uvedeného ústavního zákona, podle kterého náleží do působnosti federace úprava podnikání občanů a právnických osob. Notář bude státem pověřen notářským úřadem, jejichž celkový počet bude pevně stanoven, bude vykonávat některé funkce státu a v dědickém řízení i některé úkony soudu a jeho odměny budou stanoveny pevným tarifem. Především však bude působit nestranně, tj. - na rozdíl od advokáta - bude ve své činnosti dbát o zájmy všech účastníků právních úkonů, tedy i těch, kteří jej o provedení úkonu nepožádali. To vše činnost notáře výrazně odlišuje od podnikatelské činnosti.

Činnost notáře sice bude nabývat některé omezené rysy podnikatelské činnosti, rozhodující však je, že tyto rysy budou podstatným způsobem potlačeny. V zájmu nestrannosti notáře totiž není žádoucí, aby se plně prosadil princip konkurence jako např. v advokacii. Rozhodující navíc je, že notářský řád bude upravovat jen tu část notářské činnosti, která není podnikatelského rázu.

Z uvedených důvodů nelze notářský řád chápat jako úpravu podnikání občanů. Vydání zákona proto spadá do působnosti republik.

Zvláštní část:

K § 1 - 6:

Činnost notáře je vymezena ve třech základních oblastech:

1. klasická notářská činnost typická pro úřad notáře v kontinentálním právním systému (§ 2); notář v ní v rámci svého svobodného povolání plní některé funkce státu - zejména sepisuje veřejné listiny a osvědčuje právně významné skutečnosti; tato činnost odpovídá tzv. ostatní činnosti podle § 2 odst. 2 dosud platného notářského řádu; zatímco tato činnost byla na okraji zájmu dosavadní zákonné úpravy, stává se činnost pro notáře dominantní vzhledem k potřebě listin s vyšší důkazní silou v důsledku rozvoje tržních vztahů a s tím související zvyšující se míry potřeby jistot v majetkových vztazích;

2. poskytování právní pomoci (§ 3 odst. 1); tu však notář bude moci poskytovat jen v omezené míře. Musí se předně jednat o právní pomoc, která souvisí s notářskou činností. V občanském soudním řízení bude notář moci poskytovat právní pomoc však jen v některých přesně vymezených druzích řízení nesporného charakteru.

Možnost, aby notář vystupoval jako právní zástupce, je nutná k tomu, aby právní služba poskytovaná notářem mohla být kompletní. Jestliže např. notář sepíše notářský zápis o smlouvě týkající se převodu vlastnictví k nemovitosti, bude moci v zastoupení účastníků smlouvy provést i některé další úkony nutné k převodu vlastnictví. Notář má možnost zastupovat v soudním řízení i v rakouské úpravě, která je naším poměrům nejbližší. Taková možnost je pojata i do nových právních úprav v zemích východní Evropy, v nichž dochází k privatizaci notářství. Toto pojetí odpovídá i závěrům kongresu Mezinárodní unie latinských notářství konaném v roce 1989 v Macau. Poskytování právní pomoci bude též spočívat ve výkonu správy majetku a v zastupování v této souvislosti a v sepisování listin soukromého charakteru, které nebudou veřejnými listinami. Vedle poskytování právní pomoci bude notář moci vykonávat též funkci správce podstaty v řízení konkursním a vyrovnacím.

Notářské listiny budou považovány za veřejné listiny s důsledky plynoucími z § 134 občanského soudního řádu. Notářské zápisy, které splňují obsahové náležitosti uvedené v § 274 písm. e) občanského soudního řádu, budou navíc i nadále podkladem pro výkon rozhodnutí;

3. činnost stanovená zvláštním předpisem (§ 4); předpokládá se, že se bude jednat o činnost notáře jako soudního komisaře při provádění úkonů v řízení o dědictví, která bude upravena v občanském soudním řádu.

K § 7 - 13:

Notář bude jmenován ministrem spravedlnosti ČR na návrh Notářské komory České republiky. Ta bude ve svém návrhu vždy vycházet z výsledků konkursu, který vyhlásí v každém případě, kdy se uvolní notářský úřad. Postup při vyhlašování a organizaci konkursu bude schvalovat ministerstvo spravedlnosti ČR.

Účastníky konkursu se mohou stát všechny osoby, které splňují požadavky stanovené v § 7. Patří k nim mimo jiné i vykonaná pětiletá notářská praxe. Ministr spravedlnosti ČR bude na návrh Notářské komory ČR oprávněn do notářské praxe plně započítat praxi soudce, prokurátora, advokáta, komerčního právníka a praxi čekatelů na uvedená právnická povolání. Z jiné právní praxe bude možno započítat nejvýše dva roky. Po dobu dvou let ode dne účinnosti zákona bude však možno započítat jinou právní praxi do notářské praxe zcela (§ 112 odst. 1).

Počet notářských úřadů v každém okrese bude pevně stanoven ministrem spravedlnosti ČR. Na návrh Notářské komory ČR bude možno tento počet měnit.

Jednotlivé notářské úřady v okrese, které se budou od sebe navzájem odlišovat pořadovým číslem, bude zřizovat a rušit ministr spravedlnosti ČR na návrh Notářské komory ČR. Notářský úřad tedy bude při svém zřízení určen vždy obvodem okresního soudu a příslušným pořadovým číslem v rámci tohoto obvodu; tyto údaje budou notářský úřad trvale označovat (na rozdíl od sídla úřadu, které bude možno v rámci okresu měnit). Každý notář bude jmenován do konkrétního notářského úřadu. Samotný notářský úřad bude možno zrušit jen v případě, že notář zemřel nebo byl odvolán (§ 8 odst. 5).

Sídlem notářských úřadů všech notářů v době účinnosti zákona bude sídlo okresního soudu, v jehož obvodu notáři v této době působili jako státní notáři (§ 8 odst. 4 a § 110). Příslušná notářská komora však bude oprávněna na návrh notáře změnit sídlo notářského úřadu v rámci tohoto obvodu. Jestliže se notářský úřad uvolní, sídlo notářského úřadu se nezmění; další notář bude tedy jmenován do sídla v notářském úřadu v době jeho uvolnění. Bude však mít opět možnost navrhnout změnu sídla notářského úřadu (§ 8 odst. 4).

K § 14 - 16:

Nevykonává-li notář z jakýchkoli důvodů činnost notáře, ustanoví mu notářská komora - není-li zastoupen notářem společníkem (§ 13) nebo notářským kandidátem (§ 24) - zástupce. Děje se tak na návrh notáře anebo i bez návrhu, jestliže notář nevykonává svou činnost po dobu delší než 1 měsíc.

Zástupce zastupuje notáře zejména ve věcech, které nesnesou odkladu. Působí jménem zastupovaného notáře a podílí se na odměně notáře v míře, kterou stanoví svým rozhodnutím notářská komora (§ 14 odst. 1 a § 106).

K překlenutí období po uvolnění notářského úřadu až do jmenování nového notáře ustanovuje notářská komora náhradníka notáře. Ten na rozdíl od zástupce vykonává činnost notáře vlastním jménem. Náhradníkem nemůže být - na rozdíl od zástupce - ustanoven kandidát notáře, který by s ohledem na existenci vlastního pracovního poměru u notáře nemohl při výkonu činnosti notáře vystupovat vlastním jménem. Obdobně jako zástupce, náhradník vykonává zejména ty úkony v notářském úřadu, které nesnesou odkladu.

K § 17 - 20:

Notářským koncipientem se může stát každý uchazeč, který splňuje předepsané náležitosti (§ 18 odst. 1). Zápisu do seznamu notářských koncipientů se lze domáhat návrhem u soudu (§ 18 odst. 3). Rovněž se lze domáhat u soudu ochrany proti vyškrtnutí ze seznamu notářských koncipientů.

K § 21 - 25:

Notářským kandidátem se může stát každý uchazeč, který splňuje předpoklady potřebné pro zápis do seznamu notářských koncipientů a navíc vykonal alespoň tříletou notářskou praxi a složil notářskou zkoušku. Zápisu do seznamu notářských kandidátů se lze rovněž domáhat návrhem u soudu (§ 22 odst. 4). Notářský kandidát může být na rozdíl od notářského koncipienta pověřen větším rozsahem oprávnění při výkonu činnosti podle § 3. Může být rovněž pověřen tzv. trvalým zastupováním notáře v době jeho nepřítomnosti (§ 24).

Rozsáhlá oprávnění notářského kandidáta jsou na místě z toho důvodu, že s ohledem na omezený počet notářských úřadů bude doba, než bude kandidát jmenován notářem, často velmi dlouhá (podle zkušeností ze zahraničí 10 - 20 let). Je proto vhodné, aby takto kvalifikovaná osoba mohla vykonávat odborně náročnější činnost, dokonce zastupovat notáře.

K § 26 - 28:

Pracovněprávní vztahy notáře k jeho pracovníkům (notářští kandidáti, notářští koncipienti a další pracovníci notáře) nejsou upraveny v tomto zákoně; v § 28 odst. 2 se pouze odkazuje na pracovněprávní předpisy včetně pracovněprávních předpisů o soukromém podnikání občanů, jimiž se tyto pracovněprávní vztahy budou řídit. Činnost pracovníků notáře v mezích pověření v souladu se zákonem se považuje za činnost notáře.

Lze rozlišovat dvě skupiny dalších pracovníků notáře. První z nich tvoří ti, kteří nesložili kvalifikační zkoušku. Pracovníci, kteří zkoušku složili, tvoří druhou skupinu; mohou být pověřeni stejným rozsahem činnosti jako notářští koncipienti s výjimkou jednotlivých úkonů při poskytování právní pomoci.

K § 29 - 34:

Notářskou samosprávu představují notářské komory a Notářská komora České republiky (dále jen "Komora"). Komoru přitom tvoří notářské komory (§ 35 odst. 2).

Notářské komory jsou základním článkem notářské samosprávy; zřizují se v obvodu každého krajského soudu a městského soudu v Praze, bude tedy zřízeno celkem 8 notářských komor, které budou právnickými osobami. Členství v notářské komoře bude pro každého notáře povinné a vznikne dnem jeho jmenování notářem. Rovněž jeho členství v notářské komoře zanikne jeho odvoláním nebo smrtí.

Nejvýznamnějším orgánem notářské komory bude kolegium, které volí jednak ostatní orgány notářské komory (prezidium, prezidenta, viceprezidenta, revizní komisi) a jednak delegáty notářské komory v Komoře.

Prezidium notářské komory vykonává veškerou působnost notářské komory stanovenou zákonem (např. vyjadřuje souhlas k zavedení úředních dnů mimo sídlo notáře v rámci obvodu podle § 12 odst. 2, ustanovuje zástupce notáře a rozhoduje o výši jeho podílu na odměně notáře podle § 14, vede seznam notářských koncipientů podle § 17 odst. 2, vede seznam notářských kandidátů podle § 21 odst. 2).

K § 35 - 41:

Komora je nejvyšším článkem notářské samosprávy. Má kolektivní členství; tvoří ji jednotlivé notářské komory. Je právnickou osobou.

Nejvyšším orgánem Komory je sněm tvořený jednak delegáty zvolenými v notářských komorách a jednak prezidenty notářských komor. Sněm volí orgány Komory (prezidium, prezidenta, viceprezidenta revizní komisi, kárnou komisi) a přijímá volební, organizační, kancelářský, kárný a zkušební řád a stanoví postup při organizaci konkursu do uvolněných notářských úřadů. K platnosti kancelářského, kárného a zkušebního řádu a postupu při vyhlašování a organizaci konkursu je přitom zapotřebí souhlasu ministerstva spravedlnosti ČR. Jelikož do doby ustanovení orgánů Komory bude jejich funkce vykonávat ministerstvo spravedlnosti ČR (§ 111 odst. 1), předpokládá se, že první kancelářský řád a volební řád vydá toto ministerstvo. To také svolá nejpozději do 90 dnů ode dne účinnosti zákona první zasedání sněmu (§ 111 odst. 2).

Prezidium Komory jako její řídící a výkonný orgán bude vykonávat veškerou působnost Komory stanovenou zákonem, pokud nepřísluší sněmu. Jedná se např. o návrh na započtení praxe soudce či jiné praxe do notářské praxe podle § 7 odst. 2, o návrh na jmenování notáře podle § 8 odst. 1, o výkon dohledu na činnost notářských komor a na činnost notáře a na vedení notářského úřadu podle § 45 odst. 2 apod.

K § 42 - 44:

Volební období do všech orgánů notářských komor a Komory je tříleté. Jedná se přitom o funkce čestné. Základní podmínky platných voleb stanoví zákon (§ 42), podrobnější postup pak volební řád.

K § 45 - 51:

Státní dohled na notářskou činnost přísluší ministerstvu spravedlnosti ČR. Jedná se o činnost, v níž se na notáře přenáší některé funkce státu (sepisování veřejných listin, osvědčování apod.). Výkon státního dohledu na činnost notáře jako soudního komisaře není tímto zákonem upraven.

Dohled na veškerou činnost notáře a na vedení notářského úřadu přísluší notářským komorám a Komoře. Komoře navíc přísluší i dohled na činnost jednotlivých notářských komor.

Drobné nedostatky v činnosti notáře nebo drobné poklesky v jeho chování budou notáři vytknuty. Při závažném nebo opětovném porušení jeho povinností podá orgán dohledu návrh na zahájení kárného řízení. Kárné řízení provádí kárná komise, která je orgánem Komory a je volena sněmem. Tvoří ji předseda a další čtyři členové (§ 41).

Kárná komise může notáři uložit jako kárná opatření písemné napomenutí, pokutu až do výše 30. 000 Kčs a odvolání notáře, event. kandidátovi uložit kárné opatření písemné napomenutí a odvolání ze zastupování. O odvolání proti rozhodnutí kárné komise o uložení kárných opatření písemného napomenutí a pokuty rozhoduje prezidium Komory, proti rozhodnutí o kárném opatření odvolání notáře či odvolání ze zastupování se lze odvolat k soudu.

Kárná komise vedle kárného řízení rozhoduje i o návrhu notářské komory, že zdravotní stav notáře mu trvale neumožňuje vykonávat činnost notáře. Ministr spravedlnosti na základě takového rozhodnutí notáře odvolá (§ 11 písm. i)).

K § 52 - 60:

Obecná ustanovení o notářské činnosti a o poskytování právní pomoci upravují zejména případy, kdy notář může provedení požadovaných úkonů odmítnout (§ 53) anebo od již uzavřené smlouvy odstoupit (§ 54). Stížnosti na takový postup notáře posuzuje notářská komora. Upraveny jsou zde rovněž obecné náležitosti notářských listin.

K § 61 - 70:

Notářské zápisy jsou veřejnou listinou (§ 6; § 134 o. s. ř.). Obsahuje-li notářský zápis občanskoprávní závazek a jsou-li v něm vyznačeny osoba oprávněná a povinná, právní předmět a doba plnění a jestliže osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti, stává se notářský zápis titulem pro výkon rozhodnutí (§ 274 písm. e) občanského soudního řádu). Návrh zákona proto podrobně upravuje náležitosti notářských zápisů.

K § 71 - 79:

Osvědčování právně významných skutečností a prohlášení je typickou agendou notáře. Notář je státem pověřen osvědčit, že se před ním odehrála anebo že zjistil určitou skutečnost, která může mít právní význam. Osvědčovací agenda může sehrát důležitou roli ve sféře obchodního práva (např. osvědčení o průběhu valných hromad a schůzí právnických osob). Specifickou formou osvědčování je osvědčování shody opisů nebo kopie s listinou (vidimace) a ověřování pravosti podpisu (legalizace).

K § 80 - 88:

Zatímco úschovy, o nichž dosud státní notářství rozhoduje, převezme v podobě řízení o úschovách soud, notář bude i nadále přijímat úschovy, s nimiž nejsou spojovány právní následky.

Úschovy u notáře lze lišit na ty, jejichž účelem je vydání dalším osobám (§ 84 - 88) a ty, které takový účel nemají (§ 81 - 83). První skupina se týká peněz a listin, zatímco druhá pouze listin.

Notář povede zejména úschovu závětí, jejichž evidenci však bude vést soud. Po zjištění stavu a obsahu závěti v řízení o dědictví se předpokládá, že závěti budou předány soudu.

K § 89 - 93:

Stejnopisy notářských zápisů budou rovněž veřejnými listinami (§ 6). Proto musí být režim jejich vydávání přesně upraven. Stejnopis notářského zápisu o závěti nebude možno vydávat vůbec.

K § 94 - 104:

Zákon upraví jen zásadní otázky manipulace se spisy a notářskými zápisy (nahlížení do spisů, zapůjčování spisů, rekonstrukce spisů, nahlížení do notářských zápisů a jejich zapůjčování). Zvláštní úprava týkající se notářských zápisů (§ 98 - 101) respektuje jejich význam jako veřejných listin. U notářských zápisů o závětích je zapotřebí zvláště přísně chránit intimitu projevu vůle pořizovatele. V § 102 - 104 se řeší situace, která nastane s písemnostmi a předměty úschov notáře, který zemřel nebo byl odvolán. Nejdříve se o tyto věci postará náhradník notáře (§ 14 odst. 3) a po jmenování nového notáře do uvolněného úřadu tento notář (§ 102).

K § 105 - 109:

V návrhu zákona se upravují základní otázky odměn notářů za jejich činnost s výjimkou jejich působení podle zvláštních předpisů. Podrobnější otázky stanoví ministerstvo spravedlnosti vyhláškou (§ 107).

K § 110 - 115:

Ke změně státních notářů na notáře podle navrhovaného zákona dojde dnem účinnosti zákona, jestliže státní notáři s tím vyjádří souhlas. V přechodných a závěrečných ustanoveních se dále upravuje postup týkající se notářských zápisů sepsaných státním notářstvím, závětí v úschově státního notářství a spisů ostatní činnosti státního notářství, které budou dnem účinnosti zákona převzaty okresním soudem.

Navrhovaný zákon si nevyžádá nároky na pracovní síly ani prostředky ze státního rozpočtu, dojde naopak k úspoře finančních prostředků ze státního rozpočtu.

Zpracoval: JUDr. Milan Kamlach

ředitel legislativního odboru ministerstva spravedlnosti České republiky