674
Vládní návrh
Zákon
České národní rady
ze dne 1992,
o zemské samosprávě v české republice
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Oddíl první
Základní ustanovení
§ 1
/1/ Země je samosprávným svazkem všech obcí, které se nacházejí na jejím území. Posláním tohoto samosprávného svazku je přispívat k všestrannému rozvoji obcí.
/2/ Každá obec v české republice patří do některé země.
/3/ Země je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vznikající.
§ 2
/1/ V české republice jsou tyto země: země Česká, země Moravská a země Slezská.
/2/ Hlavní město Praha je součástí země České. Jeho postavení, výstavbu jeho orgánů a vztahy k ústředním orgánům České republiky upravuje zvláštní zákon. [Zákon České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze ve znění zákona české národní rady č. /1992 Sb.]
§ 3
/1/ Země má vlastní finanční zdroje.
/2/ Země má ve vlastnictví majetek, s nímž hospodaří samostatně.
§ 4
/1/ Není-li zvláštním zákonem stanoveno jinak, mohou země, jejich orgány a právnické osoby užívat znak a prapor země. Jiné orgány, právnické i fyzické osoby tak mohou učinit jen se souhlasem příslušného orgánu zemské samosprávy.
/2/ Země může za významná umělecká, vědecká a jiná významná díla udělovat ceny země.
Oddíl druhý
Působnost země
§ 5
/1/ Země vykonává svou působnost samostatně. Ve své činnosti se řídí jen zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy.
/2/ Zemi nepřísluší výkon státní správy, s výjimkou § 6 odst. 1 písm. d).
§ 6
/1/ Do působnosti země, kromě věcí uvedených v jiných ustanoveních tohoto zákona, patří
a) správa majetku a finančních zdrojů země, sestavování a schvalování rozpočtu země a hospodaření podle něj,
b) poskytování dotací obcím, dobrovolným svazkům obcí a jiným právnickým osobám působícím v zemi,
c) ustavování orgánů zemské samosprávy a vymezení jejich činností,
d) schvalování územně plánovací dokumentace velkých územních celků, pokud si toto schvalování nevyhradí vláda České republiky,
e) udělování znaku a praporu obce na její návrh [§ 5 zákona ČNR č.367/1990 Sb., o obcích /obecní zřízení/,ve zně ČNR č. /1992 Sb.].
/2/ Země může zřídit a řídit organizace podle zvláštního zákona [Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice /rozpočtová pravidla republiky/, ve znění pozdějších předpisů.] sloužící k uspokojování potřeb více obcí v zemi.
/3/ Země dále
a) určuje obce městy rozhoduje o tom, že obec přestává být městem a o rozdělení obce na dvě nebo více obcí [§ 2, § 11 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích /obecní zřízení/ ve znění zákona ČNR č. /1992 Sb.],
b) stanoví počet členů zastupitelstva obce, vznikne-li nová obec,
c) určuje odměny členům zemského sněmu: stanoví mzdy a odměny pracovníkům Kanceláře zemského sněmu podle zvláštních předpisů,
d) přezkoumává rozhodnutí obcí vydaná na úseku samostatné působnosti [§ 47 odst. 3, § 48 a § 50 zákona ČNR č.367/1990 Sb., ve znění zákona ČNR č. /1992 Sb.],
e) zrušuje nezákonná opatření vydaná na úseku samostatné působnosti obecními zastupitelstvy a obecními radami, zastupitelstvy měst a radami měst, popřípadě orgány městských obvodů statutárních měst a orgány městských částí ve městech se zvláštním postavením, nezjednalo-li nápravu zastupitelstvo města, dále dobrovolnými svazky obcí a jejich orgány, pokud se na taková opatření nevztahují obecné předpisy o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení /správní řád/.],
f) rozhoduje
1. o sporech mezi obcemi v oblasti samosprávy obcí, mezi dobrovolnými svazky obcí a mezi členy dobrovolného svazku obcí, pokud podle zvláštních předpisů nejsou příslušné jiné orgány,
2. o rozpuštění obecního zastupitelstva na návrh přednosty okresního úřadu /primátora statutárního města/, nesejde-li se obecní zastupitelstvo po dubu delší než šest měsíců [§ 38 odst. 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., ve znění zákona ČNR č. /1992 Sb.],
g) provádí kontrolu finančního hospodaření obcí na úseku samostatné působnosti včetně oprávnění ukládat obcím opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
§ 7
Země prosazuje společné zájmy obcí u ústředních orgánů České republiky.
§ 8
Každý má právo podávat petice [Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním.] orgánům země.
§ 9
/1/ Země sestavuje svůj rozpočet na příslušný kalendářní rok a závěrečný účet za uplynulý rok; závěrečný účet musí vyhotovit nejpozději do čtyř měsíců od skončení kalendářního roku.
/2/Země může zřizovat zemské fondy podle zvláštního zákona [Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice /rozpočtová pravidla republiky/, ve znění pozdějších předpisů.].
/3/ Příjmy země tvoří:
a) výnos majetku země a zemských fondů,
b) daně, odvody a poplatky, popřípadě podíl na nich, podle zvláštního zákona,
c) úvěry, půjčky a návratné finanční výpomocí,
d) sdružené prostředky, dary, výnosy sbírek a loterií a jiné nahodilé příjmy,
e) dotace ze státního rozpočtu, státních fondů a dobrovolné příspěvky obcí,
f) jiné příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy.
/4/ Z rozpočtu země se hradí zejména:
a) výdaje na činnost země, výdaje jí řízených rozpočtových organizací a příspěvky jí řízeným příspěvkovým organizacím,
b) dotace a návratné finanční výpomoci obcím, dobrovolným svazkům obcí a jiným právnickým osobám působícím v zemi,
c) splátky přijatých úvěrů a půjček a úniky z nich,
d) splátky přijatých návratných finančních výpomocí,
e) výdaje na emisi cenných papírů a na úhradu výnosů jejich vlastníkům, jakož i výdaje na nákup cenných papírů realizovaný z prostředků rozpočtu země.
§ 10
/1/ Země vypracovává svůj rozpočet na stejné období, na které se vypracovává státní rozpočet republiky.
/2/ Země musí přednostně zabezpečit krytí veškerých závazků, vyplývajících z plnění povinností stanovených jí zákonem.
/3/ Přebytky finančního hospodaření země koncem roku nepropadají.
/4/ Nebude-li schválen rozpočet země na příslušný rozpočtový rok před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od 1. ledna rozpočtového roku do schválení rozpočtu země pravidly rozpočtového provizória, které stanoví zemský sněm.
§ 11
/1/ Dotace pro obce na úseku samostatné působnosti, které země obdrží ze státního rozpočtu, rozepíše na obce; přitom může stanovit závazné podmínky pro jejich využívání.
/2/ Země může poskytovat obcím a hlavnímu městu Praze dotace i ze svého rozpočtu a ze svých fondů.
Oddíl třetí
Zemský sněm
§ 12
/1/ Představitelem zemské samosprávy je zemský sněm. Přísluší mu rozhodovat o všech otázkách patřících do zemské samosprávy, pokud tento zákon nestanoví jinak.
/2/ Zemský sněm může svěřit zabezpečování některých činností zemské radě.
§ 13
/1/ Zřizují se
a) sněm země České se sídlem v Praze,
b) sněm země Moravské se sídlem v Brně,
c) sněm země Slezské se sídlem v Ostravě.
/2/ Zemský sněm má v zemi České 120, v zemi Moravské 70 a v zemi Slezské 40 členů.
/3/ Zemský sněm se volí na dobu čtyř roků.
§ 14
/1/ Počet členů zemského sněmu, kteří se volí v každém akcese, stanoví zemská rada na základě směrného čísla.
/2/ Směrné číslo se stanoví tak, že celkový počet obyvatel země se dělí počtem členů zemského sněmu. Do celkového počtu obyvatel země České se nezapočítává počet obyvatel hlavního města Prahy. Rozhodující pro stanovení počtu obyvatel je stav k 1. lednu kalendářního roku, v němž dochází k volbě zemského sněmu.
/3/ v každém okrese se stanoví tolik členů zemského sněmu, kolikrát je směrně číslo obsaženo v počte obyvatel okresu. Pokud by byl při tomto postupu stanoven nižší než zákonem určený počet členů zemského sněmu, zvýší se stanovený počet členů zemského sněmu v okresech s nejvyššími zůstatky dělení počtu obyvatel okresu směrným číslem o dalšího člena zemského sněmu.
§ 15
/1/ Volby do zemského sněmu se konají téhož dne v každém okrese na území země.
/2/ Den voleb stanoví a vyhlásí zemská rada nejpozději do 10 dnů po konání voleb do zastupitelstev v obcích.
§ 16
/1/ Volby do zemského sněmu v okrese zabezpečuje okresní volební komise pro volby do zemského sněmu /dále jen "okresní volební komise"/. Do této komise může delegovat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení dne voleb jednoho člena a jednoho náhradníka každá registrovaná politická strana nebo politické hnutí /dále jen "politická strana"/, které ve volbách [Zákon České národní rady č. 368/1990 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích.] získaly alespoň 20 mandátů do obecních zastupitelstev v okrese. Členem komise je i zmocněnec zemské rady.
/2/ První zasedání okresní volební komise svolá do tří dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 přednosta okresního úřadu, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň primátor tohoto města. Okresní komise na svém prvním zasedání určí losem ze svého středu předsedu.
/3/ Pokud opatření okresní volební komise není v souladu se zákonem, zmocněnec zemské rady je pozastaví; věc ihned předloží k rozhodnutí zemské radě.
§ 17
/1/ Politické strany zastoupené v okresní volební komisi mohou navrhnout nejpozději do 15 dnů po prvním zasedání volební komise kandidáty pro volby do zemského sněmu. Každá politická strana může navrhnout nejvýše tolik kandidátů, kolik má být v okrese zvoleno členů zemského sněmu; současně předloží vlastnoručně podepsané prohlášení kandidátů, že souhlasí, aby byli uvedeni na kandidátní listině.
/2/ Za kandidáta může být navržen občan české a Slovenské Federativní Republiky, který má trvalý pobyt na území země a v den voleb dosáhl věku 21 let. Za kandidáta nemůže být navržen občan, který
a) byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena,
b) je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu vazby,
c) který vykonává základní nebo náhradní vojenskou službu.
/3/ Z navržených kandidátů sestaví okresní volební komise jednu kandidátní listinu: Kandidátní listina obsahuje:
a) v záhlaví označení okresu a počet členů zemského sněmu, který má být v okrese zvolen,
b) jméno, příjmení, věk, povolání a trvalý pobyt všech kandidátů, a to v abecedním pořadí,
c) název politické strany, která kandidáta navrhla.
/4/ Kandidátní listina musí být v okrese tištěna na papíru téže barvy, jakosti a rozměru: pro všechny údaje o kandidátech musí být použito stejných druhů a velikostí písma.
/5/ Přednostově okresních úřadů zabezpečí dodání potřebného počtu kandidátních listin všem obcím v okrese.
§ 18
Kandidát se může písemně vzdát své kandidatury. Okresní volební komise to neprodleně písemně oznámí všem obcím. Pokud k této změně dojde až po dodání kandidátních listin obcím, zůstává kandidát a údaje o něm na kandidátní listině, ale při zjišťování výsledků hlasování se k němu nepřihlíží.
§ 19
/1/ Členy zemského sněmu volí tajnou volbou na svém zasedání obecní zastupitelstva v okrese, ve statutárních městech a městech se zvláštním postavením zastupitelstva těchto měst. V hlavním městě Praze se členové sněmu země České nevolí.
/2/ Na průběh voleb dohlíží 3-5 členná místní volební komise. Jedním členem této komise je zmocněnec zemské rady. Ostatní členy komise zvolí před zahájením voleb obecní zastupitelstvo z řad svých členů.
/3/ Komise určí losem ze svého středu předsedu. Ustanovení § 16 odst. 3 platí obdobně s tím, že o pozastaveném opatření rozhodne okresní volební komise.
/4/ Každý člen obecního zastupitelstva přítomný na zasedání obdrží jednu kandidátní listinu a úřední obálku ve zvláštním odděleném prostoru označí na kandidátní listině před jménem kandidáta křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje.
Takto označit může nejvýše tolik kandidátů, kolik členů zemského sněmu má být v okrese zvoleno. Poté kandidátní listinu vloží do úřední obálky a obálku pak do volební schránky.
/5/ Jakmile odvolí všichni přítomní členové obecního zastupitelstva, prohlásí předseda místní volební komise hlasování za ukončené.
§ 20
/1/ Po ukončení hlasování místní volební komise otevře volební schránku a po vyjmutí kandidátních listin z úředních obálek sečte hlasy pro jednotlivé kandidáty.
/2/ Neplatnými hlasy jsou odevzdané kandidátní listiny, které nejsou v úředních obálkách nebo na předepsaném tiskopise nebo jsou přetrženy, dále i ty, na nichž člen zastupitelstva neoznačil ani jednoho kandidáta, nebo označil-li křížkem před jménem kandidáta více kandidátů, než má být zvoleno.
/3/ Je-li v úřední obálce odevzdáno více kandidátních listin se shodně označenou volbou kandidátů, počítají se jako jeden hlas. Liší-li se od sebe kandidátní listiny pouze počtem jinak shodně provedených voleb kandidátů, přihlíží se k té kandidátní listině, na které byla označena volba více kandidátů v ostatních případech jsou všechny stejné kandidátní listiny neplatné.
/4/ Poškození nebo přeložení kandidátní listiny nemá vliv na platnost hlasu, pokud je zřejmé, komu byl hlas odevzdán.
§ 21
/1/ O průběhu a výsledku hlasování vyhotoví místní volební komise ve dvojím stejnopise zápis, který podepíší všichni členové místní volební komise.
/2/ V zápise musí být uvedeno:
a) název obce,
b) celkový počet členů obecního zastupitelstva,
c) počet členů obecního zastupitelstva, kterým byla vydána kandidátní listina,
d) počet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty,
e) počet neplatných odevzdaných kandidátních listin,
f) počet zbylých nepoužitých kandidátních listin.
/3/ Po podepsání zašle místní volební komise jeden stejnopis zápisu neprodleně okresní volební komisi.
§ 22
/1/ Okresní volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování v okrese na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování zaslaných místními volebními komisemi.
/2/ Volby členů zemského sněmu jsou platné, jestliže se jich zúčastnila nadpoloviční většina členů všech zastupitelstev v okrese. Jinak se volby musí opakovat do 14 dnů v těch obcích, kde se voleb nezúčastnila nadpoloviční většina obecního zastupitelstva.
§ 23
/1/ Okresní volební komise vyhotoví ve dvou stejnopisech zápis o výsledku voleb v okrese. Zápis podepíší všichni členové okresní volební komise.
/2/ V zápise okresní volební komise musí být uvedeny:
a) v záhlaví název okresu a počet obcí v okrese,
b) počet obcí, kde volby neproběhly nebo kde byly volby neplatné,
c) celkový počet členů obecních zastupitelstev v okrese,
d) počet členů obecních zastupitelstev, kterým byla vydána kandidátní listina,
e) počet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty a jejich pořadí podle počtu získaných hlasů,
f) jména kandidátů, kteří byli zvoleni za členy zemského sněmu,
g) jména zvolených náhradníků s vyznačením jejich pořadí podle počtu získaných hlasů.
/3/ Okresní volební komise zašle jeden stejnopis zápisu zemské radě a zvoleným členům zemského sněmu a náhradníkům vydá osvědčení o zvolení za člena zemského sněmu nebo za náhradníka. V osvědčení pro náhradníka se uvede i jeho pořadí.
§ 24
/1/ Zvoleni jsou ti kandidáti, kteří získali nejvíce hlasů až do počtu mandátů, které byly stanoveny okresu pro volby do zemského sněmu. V případě rovnosti počtu hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty na místech, která získávají mandát a na místech, která mandát nezískávají, rozhodne o zvolení kandidáta los.
/2/ Kandidáti, kteří neobdrželi mandát, se stávají náhradníky v pořadí podle počtu pro ně odevzdaných hlasů. Kandidát, který neobdržel žádný hlas, se nestává náhradníkem.
§ 25
Funkce člena zemského sněmu je neslučitelná s funkcí
a) člena vlády České a Slovenské Federativní Republiky, nebo České republiky,
b) soudce,
c) prokurátora,
d) pracovníka orgánu státní správy, pokud tento pracovník zabezpečuje výkon státní správy na území země.
§ 26
/1/ Ustavující zasedání zemského sněmu lze uskutečnit jestliže byly zvoleny alespoň čtyři pětiny jeho členů. V okresech, kde nebyl zvolen stanovený počet členů zemského sněmu se volby opakují.
/2/ Při opakovaných volbách se přiměřeně použijí předchozí ustanovení.
§ 27
/1/ Výdaje spojené s volbami členů zemských sněmů se hradí ze státního rozpočtu České republiky.
/2/ Každá politická strana nese náklady své volební kampaně.
§ 28
/1/ Člen zemského sněmu nabývá práv a povinností člena zemského sněmu zvolením. Platnost volby ověřuje zemský sněm na prvním zasedání, jakož se člen zemského sněmu zúčastní.
/2/ Funkční období člena zemského sněmu končí dnem, kdy byl zvolen nový zemský sněm /§ 26 odst. 1/. Funkční období členů zemského sněmu, kteří jsou členy zemské rady, končí až zvolením nové zemské rady.
/3/ Členství v zemském sněmu zaniká:
a) vzdáním se členství,
b) uplynutím tří měsíců ode dne, kdy nastala neslučitelnost členství v zemském sněmu s funkcemi uvedenými v § 25, pokud člen zemského sněmu v této lhůtě neukončí výkon takové funkce,
c) byl-li člen zemského sněmu pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin,
d) úmrtím.
§ 29
/1/ Za člena zemského sněmu, jehož členství zaniklo, nastupuje podle pořadí náhradník z toho okresu, kde byl zvolen člen, jehož členství zaniklo.
/2/ Náhradník se stává členem zemského sněmu dnem, kdy mu skutečnost uvedená v odstavci 1 byla písemně sdělena zemskou radou.
§ 30
/1/ Výkon povinností vyplývajících z funkce člena zemského sněmu se považuje za výkon veřejné funkce.
/2/ Člen zemského sněmu nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.
§ 31
/1/ Zemský prezident a zemský viceprezident jsou pro výkon těchto funkcí dlouhodobě uvolněni ze svého zaměstnání. Zachovává se jim dosavadní pracovní nebo jiný poměr obdobný pracovnímu poměru. Místo mzdy nebo jiné odměny za práci jim přísluší od země odměna stanovená zemským sněmem. Tato odměna jim přísluší, i když nebyli před tím pracovním nebo jiném poměru obdobném pracovnímu poměru. Odměnu lze stanovit v mezích rozpětí určeného předsednictvem České národní rady.
/2/ Členovi zemského sněmu, který není pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn ze svého zaměstnání, poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce v rozsahu stanoveném zemským sněmem pracovní volno s náhradou mzdy.
§ 32
/1/ Členovi zemského sněmu, který není v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, je však výdělečně činný, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena zemského sněmu nebo jiných povinností spojených s touto funkcí v jím prokázané výši, nejvýše však 75,- Kčs za jednu hodinu nebo 600,- Kčs za jeden den.
/2/ Základem pro výpočet náhrady ušlého výdělku podle odstavce 1 je základ daně z příjmu obyvatelstva. [§ 5 odst. 1 zákona č. 389/1990 Sb., a dani z příjmů obyvatelstva.]
/3/ Členovi zemského sněmu uvedenému v odstavci 1 náleží za jednu hodinu náhrada ušlého výdělku, vypočtená dělením základu podle odstavce 2 počtem pracovních hodin připadajících na kalendářní rok, kterou zvláštní předpis [§ 83 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.] stanoví jako nejvyšší rozsah pracovní doby pracovníků v pracovním poměru.
/4/ Základ podle odstavce 2 prokazuje člen zemského sněmu posledním platebním výměrem orgánu vykonávajícího správu daně, jenž předcházel dni výkonu funkce člena zemského sněmu, za který se náhrada poskytuje.
/5/ Nemůže-li člen zemského sněmu prokázat výši ušlého výdělku způsobem uvedeným v odstavci 4, přísluší mu náhrada ušlého výdělku v částce 35,- Kčs za jednu hodinu, nejvýše však 280,- Kčs za jeden den.
/6/ Členovi zemského sněmu uvedenému v odstavci 1 může země poskytnout za výkon funkce ještě odměnu stanovenou zemským sněmem.
§ 33
Náhrada skutečných výdajů, které členovi zemského sněmu vzniknou v souvislosti s výkonem jeho funkce, mu náleží podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru. [Zákon č. /1992 Sb., o cestovních náhradách.]
§ 34
Člen zemského sněmu má při výkonu své funkce právo:
a) předkládat zemskému sněmu návrhy,
b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na zemskou radu a její jednotlivé členy, na vedoucí právnických osob a zařízení, které země zřídila nebo řídí; odpověď na ně mu musí být dána bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů,
c) požadovat od pracovníků Kanceláře zemského sněmu informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce.
§ 35
Člen zemského sněmu je povinen zúčastňovat se zasedání zemského sněmu, popřípadě zemské rady nebo zemské komise, jeli jejich členem, a plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží.
§ 36
/1/ Zemský sněm se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za pololetí. Zasedání zemského sněmu svolává a řídí zemský prezident.
/2/ Zemský sněm je schopen se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. K platnému usnesení nebo volbě je třeba nadpoloviční většiny všech členů zemského sněmu.
§ 37
Ustavující zasedání nově zvoleného zemského sněmu svolá dosavadní zemská rada tak, aby se konalo do 30 dnů po zvolení členů zemského sněmu. Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla nejstarší člen zemského sněmu do doby než je zvolen nový zemský prezident. Ustavující zasedání zemského sněmu zvolí zemského prezidenta, zemského viceprezidenta a další členy zemské rady.
§ 38
/1/ Zasedání zemského sněmu jsou veřejná. Vyžaduje-li to zájem země nebo došlo-li by při jednání k vyzrazení státního tajemství, může zemský sněm své zasedání nebo jeho část prohlásit za neveřejnou.
/2/ Právo předkládat návrhy k projednání na zasedání zemského sněmu mají zemský prezident, zemská rada, ostatní členové zemského sněmu, obce a svazky obcí.
§ 39
Zemský sněm vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o svém jednání.
Oddíl čtvrtý
Zemská rada
§ 40
/1/ členy zemské rady volí z řad svých členů a odvolává zemský sněm. Zánikem členství v zemském sněmu zaniká i členství v zemské radě.
/2/ Zemskou radu tvoří zemský prezident, zemský viceprezident a další členové. Zemská rada má v zemi České 15 členů, v zemi Moravské 11 členů a v zemi Slezské 9 členů.
/3/ Zemská rada se schází podle potřeby, její schůze jsou neveřejné. Usnáší se většinou hlasů všech svých členů.
§ 41
/1/ Zemská rada zabezpečuje činnosti zemské samosprávy svěřené jí tímto zákonem, jakož i činnosti, jimiž ji pověří zemský sněm.
/2/ Zemský sněm však nemůže pověřit zemskou radu:
a) schvalováním rozpočtu země a závěrečného účtu země,
b) zřizováním právnických osob a účelových fandů a schvalováním jednacího řádu zemského sněmu,
c) určováním odměn dlouhodobě uvolněným členům zemského sněmu § 31 odst. 1 a neuvolněným členům zemského sněmu podle § 32 odst. 6 tohoto zákona,
d) ustavováním zemské rady a vymezením její činnosti,
e) rozhodováním o rozpuštění obecního zastupitelstva,
f) činnostmi uvedenými v § 6 odst. 1 písm. b), d), e) a v odst. 3 písm. a) a e),
g) udělováním cen země.
/3/ V době, kdy byli již zvoleni noví členové zemského sněmu, avšak dosud nebyla zvolena nová zemská rada může dosavadní zemská rada zabezpečovat pouze úkoly uvedené v § 42 a řešit spory mezi obcemi v oblasti samosprávy obcí.
§ 42
/1/ Zemská rada řídí právnické osoby a zařízení zřízené zemským sněmem, jmenuje a odvolává jejich vedoucí a stanoví jim jejich mzdu.
/2/ Zemská rada jmenuje své zmocněnce do okresních a místních volebních komisí pro volby členů zemského sněmu.
Oddíl pátý
Zemský prezident
§ 43
/1/ Zemského prezidenta a zemského viceprezidenta volí zemský sněm na dobu 4 roků.
/2/ Zemský prezident zastupuje zemi navenek. Je nadřízeným všem pracovníkům Kanceláře zemského sněmu, stanoví jejich mzdu a odměny. Plní funkci statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních předpisu.
/3/ Po dobu nepřítomnosti zastupuje zemského prezidenta zemský viceprezident.
/4/ Zemský prezident je ze své činnosti odpovědný zemskému sněmu.
/5/ Zemský prezident setrvává ve své funkci i po skončení funkčního období až do zvolení nového zemského prezidenta.
§ 44
/1/ Zemský prezident připravuje, svolává a řídí schůze zemské rady a podepisuje její usnesení.
/2/ Zemský prezident může pozastavit výkon usnesení zemské řady, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zemského sněmu.
Oddíl šestý
Zemské komise
§ 45
/1/ Zemská rada může pro výkon kontroly nad organizacemi, které země řídí, a pro zabezpečování některých záležitostí ustavit podle potřeb zemské komise jako poradní, iniciativní a kontrolní orgány.
/2/ Zemská rada volí členy zemských komisí z řad členů zemského sněmu i z řad ostatních občanů a odvolává je.
/3/ Zemské komise jsou podřízeny zemské radě, které také předkládají své návrhy a nejméně jednou ročně zprávu o své činnosti.
Oddíl sedmý
Kancelář zemského sněmu
§ 46
/1/ Zemský sněm zřizuje pro zabezpečování své běžné činnosti Kancelář zemského sněmu /dále jen "Kancelář"/.
/2/ Kancelář je podřízena zemskému prezidentovi. Člení se na sekce. Organizaci Kanceláře stanoví zemský prezident.
/3/ Kancelář
a) plní úkoly, které jí uloží zemská rada nebo zemský prezident,
b) připravuje podle pokynů zemského prezidenta podklady pro jednání zemského sněmu a zemské rady,
c) zabezpečuje plnění usnesení zemského sněmu a zemské rady,
d) pomáhá zemským komisím v jejich činnosti.
Oddíl osmý
Náprava nesprávných opatření
§ 47
/1/ Odporuje-li usnesení zemského sněmu zákonu Či jinému obecně závaznému právnímu předpisu, zruší je Česká národní rada.
/2/ Odporuje-li usnesení zemské rady zákonu nebo jinému obecně závaznému právnímu předpisu, zruší je zemský sněm. Pokud tak neučiní do dvou měsíců od přijetí nesprávného usnesení zemské rady, zruší je předsednictvo České národní rady.
/3/ Nesprávná opatření zemských komisí a Kanceláře zruší zemská rada.
Oddíl devátý
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 48
Obecné předpisy o správním řízení 6) se vztahují pouze na rozhodování orgánů zemské samosprávy podle § 6 odst. 3 písm. d) tohoto zákona.
§ 49
/1/ Pro první volby členů zemských sněmů se lhůty stanovené tímto zákonem počítají ad počátku účinnosti tohoto zákona, nestanoví-li předsednictvo České národní rady jinak.
/2/ Úkoly, které při přípravě voleb do zemských sněmů a při přípravě ustavujících zasedání zemských sněmů v roce 1992 vyplývají pro zemskou radu, zabezpečí předsednictvo České národní rady. K tomu účelu ustaví pro každou zemi pracovní komisi z řad poslanců české národní rady. Jmenuje rovněž své zmocněnce do okresních a místních volebních komisí.
§ 50
/1/ Funkční období zemských sněmů zvolených v roce 1992 končí dnem, kdy budou zvoleny nové zemské sněmy po volbách do zastupitelstev v obcích v roce 1994.
/2/ Funkční období zemských rad a zemských prezidentů zvolených zemskými sněmy v roce 1992 končí dnem, kdy zemské sněmy zvolí po volbách do zastupitelstev v obcích v roce 1994 nové zemské rady a zemské prezidenty.
§ 51
/1/ Do nabytí účinnosti nového zákona České národní rady o územním členění České republiky tvoří
a) území země České území dosavadních krajů Středočeského, Jihočeského, Západočeského, Severočeského, Východočeského a hlavního města Prahy;
b) území země Moravské území dosavadního Jihomoravského kraje a z území Severomoravského kraje okresy Šumperk, Olomouc, Přerov, Vsetín /varianta: bez okresu Šumperk/;
c) území země Slezské území okresů Bruntál, Opava, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava - město /varianta: plus okres Šumperk/.
/2/ Na území hlavního města Prahy se působnost sněmu země České vztahuje jen v případě poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci hlavnímu městu Praze.
§ 52
Tento zákon nabývá účinnosti dnem.......