Česká národní rada 1990 – 1992

Obecná část

Nabytím účinnosti zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích /obecní zřízení/ zanikla 24.11.1990 dosavadní soustava národních výborů. Došlo k oddělení státní správy od samosprávy obcí.

Stát svěřil obcím v určitém rozsahu i výkon své funkce v oblasti státní správy jako přenesenou působnost.

Přestože od účinnosti zákona ČNR o obcích uplynula teprve krátká doba, lze konstatovat, že zvolená koncepce místní samosprávy prokázala své přednosti. Institucionální zabezpečení samosprávy měst a obcí vytvořilo podmínky pro žádoucí rozvoj místní aktivity a zároveň předpoklady pro kvalitnější výkon státní správy v přenesené působnosti obcemi.

Obnovení obecního zřízení však bylo teprve prvním, základním krokem při vytváření takového systému místní samosprávy, který je schopen především využíváním místních zdrojů samostatně zajišťovat rozvoj obce, uspokojování potřeb jejích obyvatel, včetně tvorby a ochrany zdravého životního prostředí.

Byl tím zahájen náročný proces, v jehož průběhu musí docházet k vytváření dalších nezbytných ekonomických a právních podmínek pro fungování skutečné samosprávy obcí. Navrhovaná novelizace sleduje především posílení postavení obcí jako samosprávného společenství občanů. Obcím se umožňuje vytvářet dobrovolné svazky obcí, jimž obce mohou svěřit část své samostatné působnosti. Nově je koncipováno postavení obecní rady, která se stává výkonným orgánem pouze v oblasti samosprávy. Navrhovaná novelizace je v souladu s Listinou základních práv a svobod a Evropskou chartou místní samosprávy. Realizace navržené novelizace zákona ČNR o obcích nebude mít vliv na vztahy obcí k rozpočtu republiky.

Zvláštní část

Článek I

K bodu 1, 2 (§ 2)

Určování obcí městem se v souladu s připravovaným zákonem o zemské samosprávě svěřuje příslušnému orgánu zemské samosprávy.

Obdobný režim se použije i v opačném případě, kdy bude potřebné určit, že obec již nebude městem. V praxi se již vyskytl návrh města, aby bylo určeno, že přestalo být městem.

K bodům 3, 7, 20, 21, 22, 33, 43, 49 (§ 3, 10, 27, 28, 44, 54 a 58)

Harmonogram legislativních prací nezbytných k realizaci koncepce výstavby orgánů místní správy v České republice předpokládá, že statutární města, jejich postavení a působnost, budou upravena v samostatném zákoně ČNR.

K bodu 4 (§ 5)

Uvedené ustanovení se dává do souladu s návrhem zákona ČNR o statutárních městech a městech se zvláštním postavením, který udělování znaku a praporu obci svěřuje do působnosti země.

K bodům 6 až 8 (§ 10)

Jde o zpřesnění dosavadního ustanovení tak, aby se odstranily pochybnosti, které vznikaly při jeho výkladu.

K bodu 9 (§ 11)

Místní referendum se bude konat jen v té části obce, která se hodlá odloučit, protože rozhodující je vůle občanů, kteří chtějí vytvořit samostatnou obec. Vzhledem k závažným právním důsledkům, které přináší rozdělení obce, navrhuje se zákonem stanovit, které náležitosti musí návrh na rozdělení obce obsahovat. Předpokládá se, že o rozdělení obce bude rozhodovat příslušný orgán zemské samosprávy. Upravuje se i postup v případě nečinnosti orgánů obce po uskutečnění referenda.

K bodu 10 (§ 12)

Z praktických důvodů je den 30.9. stanoven jako nejzazší termín pro podání návrhu, aby obec mohla být rozdělena k počátku příštího roku.

K bodu 11 (§ 14)

Navrhovanou úpravou se obecně definuje pojem samostatné působnosti a podává se výčet činností, z praktických důvodů podrobnější než dosud, které jsou součástí samostatné působnosti obce. Jsou to zejména takové činnosti, v nichž se realizuje právní subjektivita obce.

K bodu 12 (§ 15a)

Podobné ustanovení dosud v zákoně o obcích chybělo. Sleduje se jím stanovení povinnosti obcí k umístění okresních úřadů a orgánů zemské samosprávy. Stanovení povinnosti obcím pomáhat okresním úřadům a orgánům zemské samosprávy při vyhledávání důstojného umístění se považuje za povinnost obce vůči státu.

K bodům 13 a 14 (§ 16)

Zpřesňuje se ustanovení o nabývání platnosti obecně závazných vyhlášek. Dosud nebylo výslovně uvedeno, kterým dnem obecně závazná vyhláška nabývá platnosti. To vedlo k nejasnostem, kdy nabývá platnosti vyhláška, která ve výjimečných případech může nabýt účinnosti již dnem vyhlášení.

K bodu 15 (§ 17)

Ustanovení se vypouští s ohledem na nově začleněný oddíl druhý hlavy druhé.

K bodu 16 (§ 19)

Ustanovení § 19 se vypouští, protože problematika rozpočtů obcí je upravena v zákoně ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR a obcí v ČR /rozpočtová pravidla republiky/.

K bodům 17 a 18 (§ 20)

Sjednocuje se lhůta pro zveřejnění návrhu rozpočtu a vyúčtování hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Stanoví se povinnost obce nechat přezkoumat hospodaření obce odborníkem v oblasti účetnictví.

K bodu 19 (oddíl druhy hlavy druhé)

Možnost vytváření dobrovolných svazků obcí /oddíl druhý/ na základě dobrovolnosti je jedním z projevů samosprávy obcí. Svazky obcí jako právnické osoby, na něž obce přenesly část své samostatné působnosti, budou významným činitelem při zabezpečování společných úkolů obcí.

Svazky obcí se podrobují režimu ustanovení § 20f a násl. občanského zákoníku a upravuje se způsob nápravy nezákonných opatření svazku obcí.

Reaguje se na živelné vytváření tzv. euroregionů tím, že se vymezuje rámec pro spolupráci obcí a svazků obcí s obcemi jiných států a pro členství obcí v mezinárodních sdruženích místních orgánů.

K bodu 23 a 24 (§ 32)

V návaznosti na změny v působnosti orgánů republik v pracovněprávních vztazích se vypouští ustanovení o úhradě vyplacené náhrady mzdy zaměstnavateli a o souhlasu obecného zastupitelstva s ukončením pracovního poměru člena zastupitelstva. Uvedené otázky jsou předmětem úprav ve federálních právních předpisech /zákoník práce a nařízení vlády ČSFR vydané k jeho provedení/.

K bodům 25 a 26 /§ 34/

Upouští se od oprávnění člena zastupitelstva požadovat od právnických osob bez rozdílu informace, protože důsledná realizace tohoto oprávnění by mohla zasahovat do podnikatelské činnosti právnických osob a právnické osoby nemají zákonem stanovenou povinnost tyto informace poskytovat.

K bodům 27 a 28 (§ 36 a 37)

Navrhované ustanovení upřesňuje dosavadní vyjádření pravomoci obecního zastupitelstva. Výslovně se do jeho pravomoci zařazuje i stanovení výše odměn členům obecního zastupitelstva podle § 32 odst.3 tohoto zákona. Důvodem je, aby v obcích, v nichž se nevolí obecní rada, tyto pravomoci nevykonával sám starosta. Dosavadní praxe schvalování rozpočtových opatření ukázala, že je nezbytné dát obecnímu zastupitelstvu možnost svěřit obecní radě provádění některých rozpočtových opatření. Půjde o taková rozpočtová opatření, která je nutné provádět operativně a nejsou zásadním zásahem do schváleného rozpočtu.

K bodům 29 a 30 (§ 38)

Protože koncepce výstavby orgánů místní správy předpokládá vytvoření samosprávy na úrovni zemí, svěřují se některá oprávnění, příslušející ve vztahu k obecnímu zastupitelstvu dosud okresnímu úřadu, zemské samosprávě a jejím příslušným orgánům. Nově se stanoví možnost rozpuštění obecního zastupitelstva pro případ jeho dlouhodobé nečinnosti.

K bodu 31 (§ 39)

Dosavadní ustanovení, které kogentně stanovilo, že ustavujícímu zasedání předsedá nejstarší člen obecního zastupitelstva se ukázalo jako nepraktické, protože nebylo pamatováno na řešení případů, kdy nejstarší člen obecního zastupitelstva nechtěl z různých osobních důvodů předsedat ustavujícímu zasedání.

K bodu 32 (§ 41)

Vzhledem k tomu, že komise jsou orgány rady, nikoliv zastupitelstva a jejich členové nemusí být členy obecního zastupitelstva, není důvod zachovávat jejich právo předkládat návrhy zasedání obecního zastupitelstva.

K bodům 33 až 35 (§ 44)

Nově se koncipuje na základě poznatků získaných z praxe postavení obecní rady, která napříště bude jen výkonným orgánem samosprávy.

Navrhovaná změna dále reaguje na přípravu zákona ČNR o statutárních městech, který má nabýt účinnosti ve stejnou dobu jako navrhovaná novelizace. Dále se výslovně řeší případ event. dalšího členství starosty nebo jeho zástupce v obecní radě, jestliže tyto osoby resignovaly na funkci starosty nebo zástupce starosty, popřípadě z ní byly odvolány. Ukončení členství v obecní radě však nezpůsobuje zánik funkce člena obecního zastupitelstva. Vychází se z toho, že starosta a zástupce starosty jsou členy rady jen z titulu těchto funkcí.

K bodu 36 (§ 45)

Navrhovanou úpravou se zpřesňují některé pravomoce obecní rady, zejména v souvislosti s úpravou postavení obecní rady jako výkonného orgánu pouze v oblasti samosprávy, jakož i postavení odborů obecního úřadu.

K bodu 37 (§ 46)

Změnou terminologie se reaguje na vydání zákona ČNR č.283/ 1991 Sb., o Policii České republiky.

K bodu 38 (§ 47)

Aby poskytnutí osobní a věcné pomoci při živelných pohromách a jiných mimořádných událostech bylo efektivní, je nutné tuto pomoc poskytovat bezodkladně. V některých případech však nebude možné obecní radu operativně svolat, aby poskytnutí takové pomoci mohla urychleně uložit. Proto se pro určité případy svěřuje toto oprávnění i starostovi obce.

K bodu 39 (§ 51a)

Ukládání pokut stanovených v § 47 odst. 2, § 48, § 49 a § 50 výhradně obecní radou se ukázalo, zvláště ve větších městech, jako velmi nepraktické. Proto se umožňuje, aby obecní rada podle svého uvážení, v rozsahu, který si určí, svěřila ukládání těchto pokut obecnímu úřadu.

K bodu 40 (§ 52)

Praxe vyžaduje rozšířit okruh osob, které mohou užívat závěsného odznaku. Je to praktické konkrétně při občanských obřadech.

K bodu 41 (§ 52 odst. 3)

Změnou terminologie se zabezpečuje soulad s terminologií zákoníku práce.

K bodům 42 a 43 (§ 53 a 54)

Pro zabezpečení informovanosti okresního úřadu se navrhuje stanovit povinnost starosty zaslat na požádání přednostovi okresního úřadu usnesení obecního zastupitelstva nebo obecní rady. Starostovi je dána možnost svěřit část výkonu přenesené působnosti komisi.

Dosavadní ustanovení § 54 se týkalo výhradně statutárních měst; otázky v něm obsažené budou upraveny samostatným zákonem. V souvislosti se změnou postavení obecní rady se starostovi dává oprávnění svěřovat komisi výkon státní správy v určitých věcech.

K bodům 44 až 47 (§ 56)

Navrhovaným ustanovením se dává do souladu nadpis oddílu pátého s jeho obsahem. Povinné zřizování kontrolní komise se neukázalo jako nezbytné, protože kontrolu finančního hospodaření provádí komise finanční, jejíž povinné zřizování se zachovává. V souvislosti se změnou postavení obecní rady, nebude komise při výkonu přenesené působnosti již podřízena obecní radě.

K bodům 48 a 49 (§ 57 a 58)

Zpřesňuje se zřizování odborů a postavení obecního úřadu při plnění úkolů v samostatné i přenesené působnosti.

K bodu 50 (§ 59)

Dosavadní úprava postavení tajemníka obecního úřadu se ukázala jako nedostačující. Funkce tajemníka má praktický smysl tehdy, jestliže obecní rada zřídila odbory obecního úřadu. Proto se možnost zřízení funkce tajemníka váže na zřízení odborů obecního úřadu. Nutnost zřídit funkci tajemníka na pověřených obecních úřadech vyplývá z toho, že pověřené obecní úřady se mají stát prvostupňovými orgány státní správy a mají na ně přejít další působnosti z okresních úřadů. Zároveň se zpřesňuje i úprava odpovědností tajemníka obecního úřadu, a sice v oblasti samostatné působnosti obecní radě a starostovi a v oblasti přenesené působnosti starostovi.

K bodům 51 a 52 (§ 60)

Zakládá se oprávnění okresního úřadu stanovit, že pověřený obecní úřad může vykonávat státní správu i v územních obvodech jiných pověřených obecních úřadů.

K zajištění nezbytné informovanosti příslušných ústředních orgánů státní správy, musí být přenesení působnosti okresních úřadů na pověřené obecní úřady, jakož i jejich pověření výkonem státní správy v územním obvodu jiného pověřeného obecního úřadu, předem projednáno s příslušným ústředním orgánem státní správy.

K bodu 53 (§ 61)

V dosavadním znění zákona chybělo zmocnění pro stanovení předpokladů pro zabezpečování odborných činností obecními úřady v přenesené působnosti. Stanovení určitých předpokladů pro výkon odborných činností ve státní správě, jakož i ověřování zvláštní odborné způsobilosti pracovníků obecních úřadů, je nezbytné zejména s ohledem na předpokládané přenesení některých působností okresních úřadů na pověřené obecní úřady. Dosavadní úprava působnosti úřadů statutárních měst a úřadů městských obvodů nebo městských částí v těchto městech bude předmětem úpravy samostatného zákona ČNR o statutárních městech.

K bodům 54 až 56 (§ 62)

Orgánům připravované zemské samosprávy se navrhuje svěřit nápravu nesprávných opatření orgánů obce v oblasti samostatné působnosti a prodloužit lhůtu okresnímu úřadu pro předložení věci na 30 dnů.

K bodu 57 (§ 66)

Jde o zpřesnění ustanovení tak, aby obec mohla vykonávat svá správní rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti.

K bodu 58 (§ 71)

Podpůrná platnost tohoto zákona se bude vztahovat i na statutární města.

K bodu 59 (příloha, položka č. 13)

Dosavadní text předmětu přenesené působnosti se dává do souladu s dikcí § 3 odst. 2 písm.b) zákona ČNR č. 77/1976 Sb., o působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu České socialistické republiky.

K čl. II

Obce, které získaly postavení města na základě rozhodnutí předsednictva ČNR do počátku účinnosti tohoto zákona, si toto postavení zachovávají i nadále.

K čl. III

Zákon ČNR o obcích v dosavadním znění nezrušil výnos býv. MVŽP ČSR o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků národních výborů pro výkon některých činností, takže tento výnos dosud zůstává v platnosti, ačkoliv jej nelze použít pro pracovníky obecních úřadů.

K čl. IV a V

Nabytí účinnosti se předpokládá od 1.7.1992. Vzhledem k rozsahu navrhované novelizace bude praktické provést republikaci zákona.

k návrhu zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích /obecní zřízení/ ve znění zákona ČNR č. 439/1991 Sb., zákona ČNR č. 485/1991 Sb. a zákona ČNR č. 553/1991 Sb.

Návrh zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích /obecní zřízení/, ve znění zákona ČNR č. 439/1991 Sb., zákona ČNR č.485/1991 Sb. a zákona ČNR č.553/1991 Sb., byl rozeslán do připomínkového řízení celkem 95 subjektům. Byl zaslán všem ústředním orgánům státní správy České republiky, Generální prokuratuře ČR, Nejvyššímu soudu ČR, 22 okresním úřadům, všem statutárním městům, 23 městským a 4 obecním úřadům. Dále byl návrh zaslán Svazu měst a obcí, Ústavu státu a práva ČSAV a právnické fakultě UK.

Přehled zásadních připomínek, kterým nebylo vyhověno

1. Obecné připomínky ke koncepci zákona

Řada městských obvodů a městských částí hl.m.Prahy a Okresní úřad Ústí nad Labem odmítla návrh novelizace zákona o obcích jako celek.

Město Havířov rovněž trvá na tom, aby stávající zákon o obcích nebyl novelizován, ale v delším připomínkovém řízení byly shromážděny zkušenosti obcí s tímto zákonem a teprve na základě těchto podkladů byla připravena novela zákona o obcích, která by měla nabýt účinnosti dnem komunálních voleb v r. 1994.

Města Ostrava, Plzeň, Liberec, Kladno nesouhlasí s návrhem zákona ČNR o zemské samosprávě v České republice a požadují, aby všechna ustanovení, která v návrhu novely zákona o obcích na tento zákon navazují, byla vypuštěna nebo změněna.

Města Karviná, Most, Mladá Boleslav a Kravaře jsou toho názoru, že návrh novely přináší další omezení samosprávy obcí. Město Karviná dále kritizuje, že ani připravovaná novela neřeší zásadně oddělení státní správy od samosprávy.

2. K § 2:

Okresní úřady Přerov a Karviná navrhují ponechat určování obce za město, jakož i určení, že obec přestává být městem, na České národní radě, resp. jejím předsednictvu.

3. K § 3:

Města Pardubice a Opava trvají na tom, aby základní úprava statutárních měst byla ponechána v zákoně o obcích.

4. K § 11:

Okresní úřady Brno - město a Plzeň - město navrhují řešit v tomto zákoně zvlášť rozdělení statutárních měst s tím, že u statutárních měst nemůže dojít k osamostatnění městských částí, pokud s městem tvoří funkční celek.

5. K oddílu druhému hlavy druhé:

Město Havířov navrhuje, aby každý vzniklý svazek obcí měl povinnost vytvořit si příslušný článek státní správy.

6. K § 32:

Okresní úřad Strakonice, Ústav státu a práva, města Karviná, Kladno, Přelouč a Kojetín navrhují ponechat odstavec 4, který umožňuje rozvázání pracovního poměru se členem obecního zastupitelstva jen se souhlasem tohoto zastupitelstva.

7. K § 34:

Ústav státu a práva, Okresní úřad Strakonice, města Opava, Karviná, Kladno, Mladá Boleslav, Most, Přelouč, hl.m. Praha navrhují ponechat právo člena zastupitelstva požadovat informace od státních orgánů a tomu odpovídající povinnost státních orgánů.

8. K § 36:

Město Pardubice navrhuje, aby byly zakotveny jmenovitě důvody, pro něž lze odvolat starostu nebo členy rady.

9. K § 38:

Okresní úřady Sokolov, Ústí nad Labem a město Kravaře nesouhlasí s oprávněním přednosty okresního úřadu navrhovat rozpuštění obecního zastupitelstva. Město Opava považuje zakotvení možnosti rozpuštění obecního zastupitelstva za bezprecedentní totalitní zásad do samosprávy obcí.

10. K § 45:

Město Opava požaduje, aby obecní radě byl ponechán i výkon přenesené působnosti jako dosud.

11. K § 54:

Okresní úřady Teplice a Brno - venkov nepovažují za vhodné, aby komisím byl svěřován výkon přenesené působnosti.

12. K § 58:

Hl.m. Praha a město Přelouč zpochybňují nutnost ustanovení, že v čele obecního úřadu je starosta.

13. K § 60:

Okresní úřad Přerov požaduje vypuštění ustanovení, že pověřený obecní úřad vykonává státní správu i v územních obvodech jiných pověřených obecních úřadů, stanoví-li tak okresní úřad.

14. K § 61:

Ministerstvo životního prostředí požaduje, aby ministerstvo vnitra v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy stanovilo obecně závazným právním předpisem též organizační, osobní a věcné podmínky pro výkon činností v přenesené působnosti.

15. K § 62:

Město Opava požaduje zcela vypustit úpravu nápravy nesprávných opatření s tím, že o případné nezákonnosti obecně závazných vyhlášek obcí a opatření jejích orgánů by měl rozhodovat soud.