Česká národní rada 1990 – 1992

(1) Ministerstvo zemědělství České republiky v dohodě s ministerstvem financí České republiky upraví vyhláškou seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek, jehož součástí bude i ocenění vlivu některých faktorů na hospodářské využití pozemků vymezených v § 12 odst. 1 písm. a) bod 1.

(2) Vláda České republiky může nařízením poskytnout úlevu, případně osvobození od daně z nemovitostí některých druhů pozemků a staveb nebo některým skupinám poplatníků.

(1) Osvobození od daně z pozemků podle § 4 zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, a nařízení vlády České republiky č. 554/1991 Sb., o osvobození některých příjmů od daně z příjmů obyvatelstva a daňových úlevách pro začínající samostatně hospodařící rolníky, zůstává v platnosti až do uplynutí lhůty rozhodné pro osvobození, pokud tento zákon nestanoví nové lhůty.

(2) Úlevy, na které vznikl nárok podle nařízení vlády České republiky č. 579/1990 Sb., o úlevách na domovní dani, se poskytnou poplatníkům formou odpočtu od vypočtené daně z nemovitosti.

U staveb, kde vznikla daňová povinnost platit domovní daň podle nájemného a ceny užívání podle zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani, v roce 1992, vyměří příslušný obecní úřad daň na rok 1992 po jeho uplynutí z nájemného a ceny užívání připadající na dobu ode dne vzniku daňové povinnosti do konce roku 1992, po srážce odčitatelných položek připadajících na tuto dobu.

Daň z nemovitostí se vyměří podle tohoto zákona poprvé na rok 1993 podle stavu k 1. lednu 1993.

Zrušují se:

1. S působností pro Českou republiku zákon č. 143/1961 Sb., o domovní dani, ve znění zákona č. 129/1974 Sb..

2. § 8 zákona České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.

3. Nařízení vlády České socialistické republiky č. 82/1978 Sb., o osvobození obytných domů s byty v osobním vlastnictví od domovní daně.

4. Nařízení vlády České republiky č. 579/1990 Sb., o úlevách na domovní dani.

5. S působností pro Českou republiku vyhláška ministerstva financí č. 144/1961 Sb., kterou se provádí zákon č. 143/1961 Sb. o domovní dani.

6. S působností pro Českou republiku vyhláška ministerstva financí č. 14/1968 Sb., o úlevách na domovní dani.

7. Vyhláška ministerstva financí České republiky č. 101/1976 Sb., kterou se doplňuje vyhláška ministerstva financí č. 14/1968 Sb., o úlevách na domovní dani.

8. Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České republiky č. 217/1988 Sb., o odvádění nájemného na zvláštní účty nájemného, ve znění vyhlášky č. 29/1991 Sb..

9. Opatření ministerstva financí České republiky ze dne 25. 1. 1991 k odstranění nesrovnalostí při vyměřování domovní daně (registrováno v částce 55/1991 Sb.).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

I. Všeobecná část

Předkládaný návrh zákona zavádí s účinností od 1. ledna 1993 daň z nemovitostí, která nahrazuje dosavadní daň zemědělskou z pozemků podle zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění pozdějších předpisů, a daň domovní podle zákona č. 143/1961 Sb. o domovní dani, ve znění pozdějších předpisů.

Dosud se velká část nemovitého majetku vůbec nezdaňovala. Zdanění podléhaly pouze pozemky vedené v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda v lepších agroekologických podmínkách a okrasné zahrady ve vlastnictví občanů. Do celkové výměry všech pozemků podléhajících dani z pozemků se nezapočítávaly pozemky patřící k rodinným domkům a pozemky zemědělské půdy členů zemědělských družstev, které souvisely s pozemkem, na němž se nacházela obytná budova, nebo byl v zastavěném území obce, činila-li jejich úhrnná výměra mimo zastavěnou plochu nejvýše 800 m². Domovní dani podléhaly pouze budovy zřízené k trvalým účelům včetně plochy jimi zastavěné. Nezdaňovaly se budovy v tzv. socialistickém vlastnictví.

Podle nové právní úpravy bude daňově zatížena většina pozemků a zdanění bude podléhat většina staveb. Pro velký rozsah předmětu daně bylo nutno přihlédnout k hospodářským, celospolečenským a ekologickým zájmům České republiky rozšířením ustanovení o osvobození a úlevách na dani.

Stanovení základu daně z nemovitostí vychází z možností současného stavu v evidenci nemovitostí a oblasti ocenění nemovitostí. Navrhuje se stanovení základu daně u pozemků zemědělské půdy z průměrné ceny stanovené na 1 m² přiřazené ke katastrálnímu území odvozením od bonitovaných půdně ekologických jednotek, u pozemků hospodářských lesů a rybníků s chovem ryb z ceny zjištěné podle platných cenových předpisů a u ostatních nemovitostí z jejich výměry. Jedná se o jediné technicky i administrativně realizovatelné řešení do doby, než budou splněny podmínky pro určení cen nemovitostí, tzn. vytvořeny právní i materiální podmínky pro realizaci ocenění a jeho propojení na evidenci nemovitostí v plném rozsahu předmětu daně. Proto bylo nutno zvolit navrhovaný způsob stanovení základu daně s tím, že od roku 1996, kdy se předpokládá splnění výše uvedených podmínek, bude provedena úprava zákona, v níž základ daně u všech nemovitostí bude tvořit cena nemovitosti.

Při přípravě tohoto zákona byly zvažovány principy právních úprav daně z nemovitého majetku např. v Dánsku, SRN a Rakousku zejména v oblasti rozsahu předmětu daně. V oblasti stanovení základu daně již v současné době probíhají práce, které zajistí přechod ke koncepci odpovídající potřebám Evropských společenství. Podle názoru předkladatele tento návrh přechodné právní úpravy není v rozporu s právem a legislativními záměry Evropských společenství.

Návrh zásad zákona o dani z nemovitostí byl schválen vládou České republiky v září 1991 a výbory České národní rady v lednu 1992. V návrhu jsou promítnuty změny v některých právních institutech, ke kterým dochází v důsledku novelizace Občanského zákoníku. Dále došlo ke změně způsobu stanovení základu daně u pozemků zemědělské půdy, lesní půdy a rybníků s chovem ryb. Vzhledem k četným připomínkám ve výborech České národní rady k převzetí dosavadní právní úpravy zdanění dle produkčních ekonomických skupin byl ve spolupráci s resortem zemědělství a geodezie navržen nový způsob zdanění zemědělské půdy na základě průměrné ceny půdy.

V rámci komplexního zabezpečení daní bude i tato daň spravována finančními úřady. Z návrhu zákona byla vypuštěna ustanovení procesního charakteru, která budou upravena zákonem České národní rady o správě daní a poplatků.

Z rozpočtového hlediska se výnos daně předpokládá jako příjem měst a obcí, který významně posílí jejich příjmovou základnu. Rozpočtové určení výnosu daně se upravuje zákonem České národní rady o rozpočtových pravidlech. Vzhledem ke skutečnosti, že rozsah předmětu daně je možno určit pouze kvalifikovaným odhadem, byla provedena pouze hrubá kvantifikace s tím, že předpokládaný výnos daně z nemovitostí dosáhne přibližně částky 5,5 mld Kčs. Výnos daně z pozemků a domovní daně za rok 1990 podle dosud platné právní úpravy činil 2 mld Kčs, z toho příjmem rozpočtu obcí byly pouze 0,4 mld Kčs. Vzhledem k poměrně nízkým sazbám daně lze předpokládat, že daňové zatížení fyzické osoby s průměrným příjmem bude únosné. Předpokládá se, že daň z nemovitostí bude výdajovou položkou u daně z příjmů podnikatelských subjektů.

II. Zvláštní část

K § 1

Nemovitostmi se v souladu s § 119 občanského zákoníku rozumějí pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. V porovnání s dosavadní zemědělskou daní z pozemků a domovní daní se zdaňují téměř všechny pozemky a stavby.

K § 2

Evidence nemovitostí v kategorii druhu pozemku "zastavěná plocha a nádvoří" nerozlišuje výměru pozemků, na které stavba ve skutečnosti stojí a zbývající část pozemku, která dle odst. 2 písm. a) podléhá dani z pozemků. Správce daně bude mít k dispozici informaci o tomto rozlišení pouze od poplatníka.

Dani z pozemků podléhají pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin, lesní půdy hospodářských lesů, rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb, stavební pozemky a ostatní plochy. Pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat nebo nemohou poskytovat žádný užitek, nejsou předmětem daně. Z lesních pozemků podléhá dani pouze půda hospodářských lesů, zbývající část lesních pozemků se nezdaňuje, neboť se jedná o pozemky lesů ochranných a zvláštního určení, kde převládají výslovně ochranné, ekologické a celospolečenské funkce nad funkcí produkční. Z vodních ploch podléhají dani pouze rybníky s intenzivním a průmyslovým chovem ryb. Údaje o tom, zda je rybník intenzifikační s omezeným obecným užíváním povrchové vody, se vedou na referátech životního prostředí příslušných okresních úřadů. Ostatní vodní plochy přírodních a umělých toků a nádrží jsou převážně zdrojem pitné vody, energie, popř. jsou veřejně přístupné nebo se jedná o močály a bažiny, a proto z důvodů ekologických, národohospodářských a celospolečenských nejsou do daně zahrnuty.

K § 3

Daňová povinnost se stanoví každé fyzické a právnické osobě, která je vlastníkem pozemku nacházejícího se na území České republiky bez ohledu na její bydliště a sídlo. Při zdanění se vychází především z vlastnického práva k pozemkům. Vzhledem k nevyhovujícímu stavu v evidování pozemků, jejichž hranice v terénu neexistují ani v mapách evidence nemovitostí, nebo u pozemků, jejichž vlastník není znám, nebo jsou v rámci pozemkových úprav přiděleny do časově omezeného nájmu, se podpůrně navrhuje jako poplatník daně skutečný uživatel. Jde zejména o případy, kdy není možno vlastníkovi vyčlenit k zajištění zemědělské výroby při pozemkových úpravách z technického hlediska jeho pozemky. Poplatníkem daně se zároveň stanoví nositel práva hospodaření nebo trvalého užívání dle § 761 obchodního zákoníku a § 876 občanského zákoníku.

K § 4

Pozemky uvedené pod písmenem a), b) a d) se osvobozují z důvodu zamezit zvýšení nároků na výdaje státního rozpočtu, u obcí se jedná o rozpočtové určení daně. Pod písm. c) se osvobozují pozemky na základě mezinárodních dohod. Pod písm. e) až i) a l) se osvobozují pozemky na základě celospolečenského zájmu a na základě poznatků ze zahraničních právních úprav. Pozemky zdravotnických zařízení se osvobozují z důvodu nezvyšovat nároky na zdravotní pojištění občanů. Pozemky nadací se osvobozují z důvodu obecně prospěšných cílů. Pod písm. j), k) a m) se osvobozují pozemky z důvodu ekologického zájmu. Pod písm. n) se osvobozují pozemky zemědělské a hospodářských lesů z důvodu podpory soukromého podnikání. Pod písm. o) se osvobozují pozemky z důvodu veřejné prospěšnosti. Pod písm. p) se osvobozují pozemky, u nichž příslušná právní úprava zamezuje využití k účelům, k nimž jsou svým charakterem určeny.

K § 5

Základem daně z pozemků u zemědělské půdy je průměrná cena půdy přiřazená k jednotlivým katastrálním územím odvozením z bonitovaných půdně ekologických jednotek. Takto se stanoví cena zemědělské půdy do doby, než dojde k propojení evidence nemovitostí a bonitace půd, tzn. až bude bonita půdy přiřazena k jednotlivým pozemkům. Ministerstvo zemědělství ČR bude do té doby vydávat a každoročně aktualizovat v dohodě s ministerstvem financí ČR seznam průměrných cen zemědělské půdy na 1 m² v katastrálních územích, který bude k dispozici poplatníkům daně a finančním úřadům. V průměrné ceně přiřazené ke katastrálnímu území nebudou zohledněny podmínky u pozemků podstatně horších ve srovnání s ostatními v témže katastrálním území a bude tak zvýšen počet žádostí o úlevu na dani.

Základem daně u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je cena pozemku zjištěná podle platného cenového předpisu. Podle současně platného cenového předpisu je cena za 1 m² lesního pozemku 3,80 Kčs a cena za 1 m² pozemku rybníku 3,00 Kčs.

Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra v m², což je pro nejbližší období jediným technicky a organizačně proveditelným řešením.

K § 6

Sazba daně u zemědělské půdy se stanoví procentem z průměrné ceny pozemku v katastrálním území, u pozemků hospodářských lesů a rybníků se stanoví procentem z ceny zjištěné dle platného cenového předpisu. U ostatních pozemků jsou sazby daně určeny diferencovaně na základě charakteru jednotlivých druhů zdaňovaných pozemků. Soukromé zahrady se zařazují k sazbě podle odst. 1 písm. a), pokud jsou součástí zemědělského půdního fondu (např. zahrady u chat a staveb sloužících k individuální rekreaci) a k sazbě dle odst. 2 písm. c) - ostatním plochám, pokud jsou vyňaty ze zemědělského původního fondu (např. okrasné zahrady u obytných domů v intravilánu obce).

Evidence nemovitostí vede pod pojmem zastavěná plocha plochu zastavěnou stavbou včetně jejího nezastavěného okolí bez možností rozlišení. Připravovaná právní úprava katastru nemovitostí bude zastavěné plochy vést stejným pro daň z nemovitostí nevyhovujícím způsobem.

K § 7

Daní ze staveb se zdaňují stavby ve vlastnictví fyzických a právnických osob, které slouží k bydlení, rekreaci a podnikatelské činnosti bez ohledu na jejich stavebně-technické vyhotovení a stáří. Jde zejména o stavby zkolaudované a o stavby, na které v souladu s dříve platným právním stavem nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí. Stavby sloužící k uspokojování některých celospolečenských potřeb nejsou do této daně zahrnuty, např. přehrady a liniové stavby.

Daň ze skutečně zastavěných částí zastavěných ploch je v dani ze staveb zahrnuta.

K § 8

Daň je povinna platit každá fyzická a právnická osoba, která vlastní nebo má právo hospodaření ke stavbě nacházející se na území České republiky bez ohledu na její bydliště a sídlo.

K § 9

Osvobození od daně je dáno celospolečenským zájmem a změnou vlastnických vztahů. Stavby uvedené pod písm. a), b) a d) se osvobozují z důvodu zamezit zvýšení nároků na výdaje státního rozpočtu, u obcí se jedná o rozpočtové určení daně. Pod písm. c) se osvobozují stavby na základě mezinárodněprávních předpisů. Stavby uvedené pod písm. e), f), k) a l) se osvobozují na základě celospolečenského zájmu a poznatků ze zahraničních právních úprav obdobných daní. Stavby sloužící zdravotnickým zařízením se osvobozují z důvodu nezvyšovat nároky na zdravotní pojištění občanů. Stavby sloužící nadacím se osvobozují z důvodu veřejné prospěšnosti. Stavbami sloužícími bezprostředně k poskytování veřejných dopravních služeb se rozumějí např. železniční a autobusová nádraží, železniční zastávky a přístřešky u zastávek MHD. Tyto stavby slouží veřejnosti, přičemž nemusí být vždy ve vlastnictví státu nebo obce. Stavby uvedené pod písm. g) až j) se osvobozují z důvodů státní podpory bydlení. Stavby pod písm. m) se osvobozují z důvodů ekologických. Bude se jednat např. o stavby větrných elektráren, stavby využívající bioplyn a čističky odpadních vod.

K § 10

Způsob určení základu daně je od nabytí účinnosti této právní úpravy pro nejbližší období jediným technicky a organizačně proveditelným řešením. Pro další období se předpokládá přijetí nové právní úpravy, v níž způsob stanovení základu daně bude vycházet z ceny stavby, určené obecně závazným právním předpisem.

K § 11

Sazby daně vycházejí ze společenského a hospodářského určení staveb. U obytných domů je zohledněna polohová renta s ohledem na výhodnost umístění stavby pro osobní užívání s tím, že se přebírá rozšířené členění obcí z dosavadní právní úpravy. Rozdíl mezi jednotlivými sazbami daně u staveb pro podnikatelskou činnost vychází z odlišných podmínek a charakter odvětví podnikatelských činností. Například stavby zemědělské prvovýroby zabírají větší zastavěnou plochu na rozdíl od staveb hotelů či peněžních ústavů, které mají menší zastavěnou plochu. Při stanovení sazeb se též vychází z možné výnosnosti staveb.

K § 12

Úlevami na dani se sleduje podpora nemovitostem sloužícím k uspokojování veřejně prospěšných zájmů a prosazujícím minimální dopady na životní prostředí jejich modernizací. Daňová úleva se poskytne pro pozemky, na nichž je ztíženo hospodářské využití v závislosti na místních podmínkách. Ocenění vlivu některých faktorů na hospodářské využití pozemků bude obsaženo v seznamu průměrných cen zemědělské půdy vydaném ministerstvem zemědělství České republiky dle § 19. Vzhledem ke skutečnosti, že průměrná cena přiřazená k jednotlivým katastrálním územím odvozená z BPEJ neodráží skutečné podmínky jednotlivých pozemků, bude nezbytné poskytnout úlevu pro pozemky nacházející se v podmínkách výrazně horších než ostatní v témže katastrálním území. Tento postup však zvýší administrativní náročnost správy daně a zároveň bude klást zvýšené požadavky na činnost pozemkových úřadů.

K § 13

Zdaňovací období je stanoveno v souladu s daňovým systémem platným v České republice.

K § 14

Zaokrouhlování odpovídá záměru vyměřit daň celou bez omezení částkou, do které by se daň nevyměřila.

K § 15

Odlišné splátkování se odůvodňuje charakterem zemědělské výroby a termínem realizace její produkce. Splátkování u ostatních poplatníků odpovídá potřebám rozpočtů obcí. Výše jednorázově splatné částky odpovídá možnostem poplatníka. Odlišné splátkování v roce 1993 je odůvodněno posunutím termínu podání daňového přiznání.

K § 16

Zákonem České národní rady o správě daní a poplatků se upraví veškeré procesní právní instituty týkající se daní.

K § 17

Vyhláškou ministerstva zemědělství České republiky bude vydán seznam, v němž se přiřadí průměrná cena zemědělské půdy za 1 m² k jednotlivým katastrálním územím odvozením z bonitovaných půdně ekologických jednotek. Tento seznam bude třeba v závislosti na změně bonity půd každoročně upravovat.

V současnosti nelze předvídat konkrétní záměry státu např. v zemědělské politice, kdy může dojít k požadavku uvedení některých pozemků orné půdy do klidu a bude odůvodněné, aby vláda České republiky svým nařízením osvobodila nebo poskytla úlevu z daně na některé pozemky nebo některým skupinám poplatníků.

K § 18

Vzhledem ke lhůtám některých osvobození obsažených v předešlé právní úpravě je nutno ponechat již poskytnutá osvobození v platnosti až do uplynutí jejich lhůt.

K § 19

Je nezbytné vzhledem k § 21 upravit vyměření daně podle předchozí právní úpravy.

K § 20 a 22

Podle zásad daňové reformy má tento zákon nabýt účinnosti k 1. 1. 1993.

K § 21

Tato právní úprava nahrazuje dosavadní daň z pozemků a daň domovní. K zamezení dvojího zdanění je třeba zrušit dislokační poplatek.