Česká národní rada 1990 – 1992

(1) Okresní komise vyhotoví ve dvojím stejnopisu zápis o výsledku hlasování v okrese, který podepíší předseda, místopředsedové a ostatní členové komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.

(2) Okresní komise provádí sčítání a zjišťuje výsledky hlasování v okrese na základě zápisů o průběhu a výsledku hlasování odevzdaných okrskovými komisemi.

(3) V zápisu okresní komise musí být uvedeny:

a) počet okrsků v okrese a počet okrskových komisí, které zaslaly zápis o průběhu a výsledku hlasování,

b) celkový počet oprávněných občanů zapsaných v seznamech pro hlasování v rámci okresu,

c) celkový počet oprávněných občanů, kterým byly v rámci okresu vydány úřední obálky,

d) celkový počet odevzdaných úředních obálek v rámci okresu,

e) celkový počet odevzdaných platných hlasovacích lístků a celkový počet odevzdaných neplatných hlasovacích lístků v rámci okresu,

f) celkový počet hlasů "ano" a celkový počet hlasů "ne" ke každé jednotlivé otázce, celkový počet hlasů pro každé z navrhovaných řešení ke každé jednotlivé otázce v rámci okresu.

(4) K zápisu okresní komise přiloží stručnou zprávu o obsahu stížností, které jí byly podány a usneseních, která k nim přijala, jakož i o případech porušení právních předpisů při přípravě a provádění referenda, nebyla-li zjištěná závada odstraněna.

(5) Po podepsání obou stejnopisů zápisu o výsledku hlasování v okrsku odevzdá předseda okresní komise jeden stejnopis zápisu neprodleně Ústřední komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti okresní komise. Ostatní doklady o hlasování předá do úschovy příslušnému okresnímu úřadu.

(1) Ústřední komise vyhotoví v potřebném počtu stejnopisů zápis o celkovém výsledku hlasování, který podepíší předseda, místopředsedové a ostatní členové Ústřední komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.

(2) Ústředí komise přezkoumá zápisy okresních komisí a na jejich základě provádí sčítání a zjišťuje celkové výsledky hlasování.

(3) V zápisu Ústřední komise uvede:

a) celkový počet okresů a okrsků a celkový počet okrskových a okresních komisí, které odevzdaly zápis o výsledku hlasování,

b) celkový počet oprávněných občanů zapsaných v seznamech pro hlassování,

c) celkový počet oprávněných občanů, kterým byly vydány úřední obálky,

d) celkový počet odevzdaných úředních obálek,

e) celkový počet odevzdaných platných hlasovacích lístků a celkový počet odevzdaných neplatných hlasovacích lístků,

f) celkový počet hlasů "ano" a celkový počet hlasů "ne" ke každé jednotlivé otázce, celkový počet hlasů pro každé z navrhovaných řešení ke každé jednotlivé otázce.

(4) V zápisu Ústřední komise dále uvede stručný obsah stížností, které jí byly podány a usnesení, která k nim přijala, jakož i případy porušení právních předpisů při přípravě a provádění referenda, nebyla-li zjištěná závada odstraněna.

(5) Po podepsání všech stejnopisů zápisu o výsledku hlasování odevzdá předseda Ústřední komise jeden stejnopis zápisu neprodleně předsednictvu České národní rady. Dokumentaci o činnosti Ústřední komise předá její předseda do úschovy ministerstvu vnitra České republiky.

Pro opatření pomocných prostředků k zajištění referenda platí přiměřeně ustanovení volebního zákona o opatření pomocných prostředků k zajištění voleb.

(1) Všechny státní orgány a orgány místní samosprávy jsou povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona.

(2) Fyzické i právnické osoby podnikající v oboru polygrafické činnosti jsou povinny, v rozsahu odpovídajícím technickým možnostem jejich provozu, na žádost státních orgánů nebo orgánů místní samosprávy plnících úkoly podle tohoto zákona za úplatu zajistit, aby hlasovací lístky, hlasovací průkazy a všechny ostatní dokumenty potřebné pro referendum byly včas a řádně rozmnoženy. Nároky na náhradu škody vzniklé při plnění těchto úkolů nejsou tímto ustanovením dotčeny.

O nárocích členů komisí platí obdobně ustanovení volebního zákona o nárocích členů volebních komisí.

(1) Výdaje spojené s přípravou, provedením a zjišťováním výsledků referenda se hradí ze státního rozpočtu České republiky. Ministerstvo financí České republiky stanoví způsob úhrady výdajů, které vznikly obcím.

(2) Výdaji podle odst. 1 nejsou výdaje spojené s kampaní před referendem.

(1) Výsledek referenda oznamuje předsednictvo České národní rady.

(2) Oznámení výsledku referenda obsahuje zejména tyto údaje:

a) území, na kterém se referendum konalo,

b) den, popř. dny, kdy se referendum konalo,

c) celkový počet oprávněných občanů,

d) celkový počet oprávněných občanů, kteří se zúčastnili hlasování,

e) celkový počet oprávněných občanů, kteří na otázku opověděli "ano" a celkový počet oprávněných občanů, kteří na otázku odpověděli "ne", celkový počet oprávněných občanů, kteří se vyjádřili pro jednotlivé navrhované řešení v každé jednotlivé otázce.

(3) Oznámení výsledku referenda se zveřejní prostřednictvím Československé tiskové kanceláře České republiky a uveřejní se ve Sbírce zákonů.

(1) Ministerstvo vnitra České republiky stanoví:

a) vzory seznamů pro hlas ování, hlasovacích průkazů, zápisů komisí a popřípadě dalších dokladů pro referendum,

b) podrobnosti o úkolech orgánů obcí a okresních úřadů při

1. vytváření okrsků pro hlasování,

2. sestavování a vedení seznamů pro hlasování,

3. vystavování hlasovacích průkazů,

4. zajišťování a vybavování místností pro hlasování,

5. úschově hlasovacích lístků a jiných dokladů o hlasování.

(2) Český statistický úřad v dohodě s ministerstvem vnitra České republiky vydá metodiku zpracování výsledků hlasování.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Návrh zákona České národní rady o referendu vychází z ustanovení čl. 2 odst. 2 Ústavy ČSFR, ve znění pozdějších ústavních zákonů, podle něhož "státní moc vykonává lid zákonodárnými sbory, které jsou jím voleny, a lidovým hlasováním (referendem)".

Referendum je podle návrhu pouze referendem konzultativním, z jehož výsledku mají orgány České republiky vycházet (§ l odst. 2), nejsou tedy výsledkem vázány právně, ale především politicky. K úpravě referenda proto postačuje obyčejný zákon České národní rady.

V zájmu jednoty právního řádu a politických institucí návrh respektuje principy provádění referenda vyjádřené v zákonu Federálního shromáždění č. 490/1991 Sb., o způsobu provádění referenda, který se ovšem týká jen zvláštního druhu referenda podle ústavního zákona č. 327/1991 Sb.

Vzhledem k tomu, že po organizační a technické stránce je provádění referenda v mnoha směrech podobné provádění voleb, návrh v některých případech odkazuje na obdobné nebo přiměřené použití zákona ČNR č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady (např.§ 2 odst. 2, § 9, § 16, § 20, § 25 a § 27).

Návrh výslovně připouští, aby se referendum konalo současně s volbami do České národní rady (§ 11 odst. 7).

Na rozdíl od zákona č. 490/1991 Sb. návrh připouští, aby v referendu byla položena jak otázka, na kterou lze odpovědět "ano" nebo "ne", tak i otázka, na kterou se odpovídá výběrem z několika navržených variantních řešení.

K části první (§ 2 až 6)

Referendum se podle návrhu nemusí konat na území celé České republiky. Usnese-li se tak Česká národní rada, může se konat i jen v některé části České republiky, vymezené podle krajů nebo okresů a popř. i podle obcí (§ 4).

Právo hlasovat v referendu je odvozeno od práva volit do České národní rady, překážky ve výkonu tohoto práva jsou shodné (§ 2).

Aby výsledek referenda vyjadřoval co nejpřesněji skutečné stanovisko občanů k otázce veřejného zájmu, musí být otázky formulovány srozumitelně a co nejpřesněji (§ 3).

Právo podat návrh na vyhlášení referenda má každý, kdo má právo zákonodárné iniciativy (§5 odst. 2 - srovn. čl. 111 odst. 1 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.).

K části druhé (§ 7 a 8)

Vzhledem k odlišnostem referenda od voleb do České národní rady není třeba vytvářet kraje pro konání referenda ani krajské komise.Zcela postačují okrsky a okresy (stejně jako podle zákona č. 490 (1991 Sb.).

Kdyby bylo třeba zjistit stanovisko občanů žijících na území, které se zcela nekryje s územím administrativních krajů a okresů, lze podle návrhu upravit území okresů pro konání referenda odlišně od území okresů administrativních.

K části třetí (§ 9 a 10)

Úprava je obdobná jako v zákoně o volbách do ČNR. Pokud oprávněný občan hlasuje za použití hlasovacího průkazu, nebylo by vhodné, aby vyjadřoval své stanovisko k otázkám, o nichž se nehlasuje v místě jeho trvalého pobytu, avšak ani k otázkám, které jsou specifické pro místo, kde se hlasování v referend zúčastňuje (§ 10 odst. 2).

K části čtvrté (§ 11 až 14)

Návrh je koncipován obecně a vychází proto z předpokladu, že referendum může být vyhlášeno kdykoliv během volebního období České národní rady. Proto upravuje složení komisí pro referendum tak, aby odráželo aktuální politické složení České národní rady (§ 12 odst. 1, § 13 odst. 1) a obecních zastupitelstev (§ 14 odst. 1).

Pokud by se referendum konalo současně s volbami do ČNR, umožňuje návrh, aby místo zvláštních komisí pro referendum plnily jejich úkoly volební komise, které ovsem budou mít odlišné složení (§ 11 odst. 7).

K části páté (§ 15 až 20)

Pro konání referenda platí přiměřeně ustanovení zákona o volbách do ČNR (§ 20). Výslovně se upravují jen nezbytné odchylky, jako je obsash hlasovacího lístku, kampaň před referendem a některé otázky samotného hlasování.

Návrh na rozdíl od zákona č. 490/1991 Sb. neumožňuje, aby se oprávněný občan zdržel hlasování odevzdáním nevyplněného lístku, protože v konzultativním referendu není takovýto projev stanoviska potřebný. Odevzdaný nevyplněný hlasovací lístek se proto považuje za neplatný (§ 19 odst. 2) stejně jako v případě, že nebyl vyplněn stanoveným způsobem.

K části šesté (§ 21 až 24)

Úprava zjišťování výsledků referenda má zajistit, aby byl zjištěn skutečný, pravdivý a přesný obraz o průběhu a výsledcích hlasování v referendu.

K části sedmé (§ 25 až 30)

V této části se stanoví opatření, která jsou nezbytná k zajištění hladkého průběhu referenda.

Úprava spolupráce jiných orgánů a osob (§ 26) vychází z úpravy provedené zákonem č. 490/1991 Sb.

Vzhledem k právní povaze výsledku referenda (§ 1 odst. 2) a ke způsobu oznamování usnesení ČNR o vyhlášení referenda (§ 5 odst. 2) se upravuje i oznámení výsledku referenda tak, aby se tento výsledek dostal v obecnou známost.

V § 30 se dává ministerstvu vnitra České republiky a Českému statistickému úřadu obdobné zmocnění, jako ve všech velebních zákonech i v zákoně č. 490/1991 Sb. Jde tu jen o stanovení organizačních, popř. administrativních podrobností.

V. Žák v. r.

J. Müller v. r.

J. Sapák v. r.

§ 2 odst. 4

Výsledek referenda je platný, jestliže se referenda zúčastnila nadpoloviční většina oprávněných občanů.

§ 4 odst. 3

ČNR může v usnesení vymezené území dále členit a stanovit pro ně různé otázky.

§ 17 odst. 9

V případě, že se bude referendum konat současně s volbami do ČNR (§ 11 odst. 7), platí pro kampaň před referendem obdobné ustanovení jako pro volební kampaň [§ 27 zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 54/1990 Sb., o volbách do ČNR, ve znění zákonů ČNR č. 221/1990 Sb. a č. 435/1991 Sb.].