Česká národní rada 1990 – 1992

Zásada číslo 70

Zabezpečení nestrannosti a objektivnosti při výkonu státní správy v orgánech a organizacích státní správy

Pracovníci státní správy na úseku požární ochrany nesmí vykonávat činnosti které jsou v rozporu s oprávněnými zájmy státní správy tzn. výkon jiné výdělečné činnosti včetně soukromého podnikání při níž mohou využívat informací získaných v souvislosti s výkonem státní správy nebo řízením organizací, s výjimkou činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké a správy vlastního majetku.

Zásada číslo 71

Financování požární ochrany

1. Výkon státní správy:

- stát ji v přenesené působnosti na obce, města, okresy plně financuje ze státního rozpočtu na základě vymezených činností v jednotlivých úrovních,

- rozdělování státní dotace z ministerstva financí ČR přímo na okresní úřady které rozdělují obcím na základě objektivní znalosti potřeb daného územního celku po projednání v radě ředitele okresního požárního ředitelství.

2. Náklady na činnost hasičských sborů jsou hrazeny z:

- rozpočtu státu, státní dotace,

- rozpočtu obce (daně),

- příjmů z pojišťoven které pojišťují právnické a fyzické osoby proti ohni,

- výnosu z poskytování služeb,

- vytváření účelových fondů,

- instalování a provozování bezpečnostních a zabezpečovacích systémů,

- sponzorství a jiné zdroje.

Předchozí praxe přerozdělování se neosvědčila. Financování neprůhledné administrativně složité, neobjektivně přerozdělované. Navrhované řešení průhledné, jednoduché objektivní, jednoduchá kontrola a porovnání.

Zásada číslo 72

Pracovní vztahy pracovníků obcí nebo právnických osob na úseku požární ochrany

Na pracovně právní vztahy pracovníků hasičských sborů, kteří jsou v pracovním poměru k obcím nebo právnickým osobám, se vztahují ustanovení zásad číslo 43-50, 52-54, 55 písm. c, a 56 tohoto zákona.

Zásada vychází z nutnosti stanovit stejné podmínky pro činnost všech profesionálních pracovníků požární ochrany. Proto vyjadřuje, že odchylná úprava pracovně právních vztahů od zákoníku práce se vztahuje též na pracovníky hasičských sborů, kteří jsou v pracovním poměru k obcím nebo právnickým osobám. Tito pracovníci plní při hašení požáru stejné úkoly a podstupují stejná rizika jako pracovníci hasičských sborů z povolání.

Zásada číslo 73

Vztah práv a povinnosti k osobám, které nevykonávají požární ochranu jako své povolání

Práva a povinnosti uvedené v zásadách č. 44, 46, 49, 55 písm. a, b, a 63 se vztahují přiměřeně též na fyzické osoby zařazené v hasičském sboru, které nevykonávají činnost v těchto sborech jako své povolání, a na zřizovatele těchto jednotek.

Účelem této zásady je zajistit srovnatelné podmínky i pro osoby zařazené v hasičských sborech, které činnost v těchto sborech nevykonávají jako své povolání.

Zásada číslo 74

Nasazení hasičských sborů

Ministerstvo vnitra, okresní úřady a pověřené obecní úřady jsou oprávněny v případě naléhavé potřeby při hašení požáru soustřeďovat hasičské sbory bez ohledu na to, komu jsou podřízeny a věcné prostředky požární ochrany bez ohledu na to, kdo s nimi disponuje.

Zásada číslo 75

1. Dobrovolné veřejné požární sbory zřízené podle dosavadních předpisů se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za dobrovolné hasičské sbory podle tohoto zákona.

2. Závodní požární útvary nebo dobrovolné závodní požární sbory zřízené podle dosavadních předpisů se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za hasičské sbory z povolání zřízené právnickou osobou nebo podnikatelem.

3. Okresní správy Sboru požární ochrany a okresní útvary Sboru požární ochrany zřízené podle dosavadních předpisů se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za okresní požární ředitelství podle tohoto zákona, městská správa Sboru požární ochrany hl. m. Prahy a Hasičský Sbor hl. m. Prahy zřízený podle dosavadních předpisů se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za požární ředitelství hlavního města Prahy podle tohoto zákona.

4. Okresní útvary Sboru požární ochrany zřízené podle dosavadních předpisů se považují dnem nabytí tohoto zákona za hasičský sbor z povolání. Do 31. 12. 1994 fungují jako okresní hasičské sbory z povolání dále jako hasičský sbor z povolání dané obce a pro zajištění technických služeb, technické a odborné pomoci daného regionu, pomoc obcím při složitějších a rozsáhlejších požárech, disponování speciální technikou požární ochrany.

5. Členové dobrovolných veřejných požárních sborů a členové dobrovolných závodních požárních sborů podle dosavadních předpisů se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za členy dobrovolných hasičských sborů a pracovníky hasičských sborů dobrovolných zřízené právnickou osobou nebo podnikatelem podle tohoto zákona.

6. Pracovníci zařazení v závodních požárních útvarech podle dosavadních předpisů se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za pracovníky zařazené do hasičských sborů z povolání podle tohoto zákona.

7. Příslušníci Sboru požární ochrany podle dosavadních předpisů se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za pracovníky požárních ředitelství podle tohoto zákona.

8. Pokud se v zásadách jedná o pracovníky orgánů státní správy nebo hasičských sborů ve smyslu zákoníku práce se jedná o příslušníky.

V zájmu zjednodušení postupu po nabytí účinnosti tohoto zákona se navrhuje vyhlásit současný stav za právní stav podle navrhovaného zákona.

Zásada číslo 76

Zrušuje se zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí předpisy k zákonu ČNR č. 133/85 Sb. o požární ochraně.

V souvislosti s vydáním nového zákona o požární ochraně bude zrušen zákon ČNR č. 133/85 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona ČNR č. 425/90 Sb. a prováděcí předpisy.

Zásada číslo 77

Tento zákon nabývá účinnosti dnem.................

Důvodová z práva

Předložené zásady zákona o požární ochraně vychází z filosofie, že požární ochrana je veřejná služba občanům. Účelem zákona je celoplošné zajištění požární ochrany na celém území České republiky a vytvoření podmínek pro účinnou ochranu života a zdraví občanů, majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a nadměrnému ohrožení prostředí ekologickými, chemickými a technickými katastrofami. Požární ochrana je jedna ze základních služeb obce, města občanovi a je nerozlučně spjata s územním celkem, který je plně zodpovědný za bezpečnost a rozvoj územního celku na úseku požární ochrany.

Návrh byl v připomínkovém řízení projednán se všemi okresními sdruženími Hasičů Čech, Moravy a Slezska, Magistrátním úřadem hl. m. Prahy, Unií pracovníků požární ochrany organizací, a s 10 starosty obecních úřadů. Uplatněné připomínky byly do návrhu promítnuty. Všechny výše uvedené subjekty návrh podporují a souhlasí s jeho koncepcí.

Hlavním cílem navrhovaných zásad zákona je stanovení nové koncepce požární ochrany, přenesení působnosti na obce, pověřené obecní úřady a okresní úřady, celoplošné zajištění požární ochrany v celé republice, úprava postavení a působnosti orgánů státní správy na úseku požární ochrany, přesné stanovení působností státní správy a samosprávy, větší zapojení a podíl na zajištění požární ochrany sdruženími občanů na úseku požární ochrany, a způsob financování požární ochrany bez přerozdělování. Pokud je v návrhu použito současného právního stavu, je to s důvodu, že se současná právní úprava osvědčila.

V průběhu prací bude docházet ke změnám v daňovém systému, v odvodech do rozpočtů obcí, v systému pojišťovnictví, budou vznikat nové iniciativy v podnikatelské sféře. Na všechny tyto případy bude nutno reagovat v průběhu prací na přípravě paragrafového znění.

Stávající platný právní předpis o požární ochraně zákon ČNR č. 133/1985 Sb. již nevyhovuje, závažné společensko-ekonomické změny vyžadují nezbytné změny v celkové koncepci požární ochrany s přihlédnutím na začlenění do bezpečnostního systému evropského společenství.

Zvýrazňuje se postavení právnických osob a podnikatelů, posouzení požárního nebezpečí v jejich objektech a na jeho základě ustavení hasičského sboru, je dána možnost ustavení hasičského sboru pro více právnických osob nebo může zajišťovat za úplatu obec a naopak. Povinnost zpracovávat stanovenou dokumentaci požární ochrany a provádět školení požární ochrany se osvědčily, navrhuje se proto jejich zachování. Totéž se týká základnách povinností občanů, poskytování osobní a věcné pomoci a náhrady účelně vynaložených nákladů. Povinnost vlastníka (správce, uživatele) nemovitosti umožnit v případě požáru vstup na nemovitost musí být zachována. Nově je vložena zásada povinnost čištění komínů.

Na obce a města se přenáší povinnost v samostatné působnosti zřizovat a zpravovat hasičský sbor, zajišťovat finanční prostředky na požární techniku a materiálně technické vybavení požární ochrany. Do zavedení nového daňového systému bude stát dotovat prostředky na požární ochranu ze státního rozpočtu jako v současné době, dále jen částečně dle specifických potřeb dané obce.

Podstatně šířeji je rozvedena součinnost a spolupráce se sdružením občanů na úseku požární ochrany zejména se Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska. Sdružení jsou nezastupitelným pomocníkem obcí a státní správy v oblasti požární ochrany. S jejich pomocí je možné uskutečnit celoplošné zabezpečení požární ochrany v České republice. Návrh vymezuje oblasti v nichž je pomoc združení nejpotřebnější. Je to zejména v zřizování a zabezpečování činnosti dobrovolných hasičských sborů, organizování a provádění preventivních požárních kontrol a preventivně výchovné činnosti zejména u mládeže.

Nově je vymezena působnost při výkonu státní správy na úseku požární ochrany u obcí, pověřených obecních úřadů které vykonávají statní správu v prvoinstančním řízení, tj. přiblížení výkonu státní správy občanům, decentralizace dřívějšího monopolu výkonu státní správy na úseku požární ochrany ministerstvem vnitra a okresními úřady. V působnosti orgánů státní správy je základním úkolem výkon státního požárního dozoru, který zahrnuje kontrolu dodržování povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně. Tento institut se osvědčil a spolu s vyloučením věci z užívání, zákazem činnosti a zastavením požárně nebezpečných provozů, které vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru, jde o opatření potřebná, neboť možnost vzniku požárů podstatně omezují. Preventivní činnost v obcích představuje rovněž důležité protipožární opatření, je však nutno změnit stereotypní způsob provádění preventivních požárních kontrol. Je přesně vymezena působnost při výkonu státní správy na úseku požární ochrany pověřeného obecního úřadu, okresního úřadu a ministerstva vnitra. U posledně jmenovaného je to výkon pouze řídicí, metodický, koordinační a legislativní. Nepředpokládá přímý výkon státní správy mimo druhoinstančního řízení k rozhodnutí okresních úřadů.

Výkon státní správy na úseku požární ochrany a řízení hasičského sboru u pověřeného obecního úřadu zajišťuje referát požární ochrany v čele s požárním radou, který zodpovídá, zajišťuje, koordinuje a řídí činnost represe a prevence tzn. zastřešuje samosprávu a státní správu na úseku požární ochrany daného územního celku.

Okresní úřad zřizuje okresní požární ředitelství jako samostatnou organizaci která zastřešuje obdobně jako u pověřeného obecního úřadu požární represi a prevenci. V čele stojí okresní požární ředitel. Pro zajištění úseku prevence stojí v čele vrchní požární rada a pro zajištění úseku represe velitel hasičského sboru jako zástupci okresního požárního ředitele pro dané úseky. Předpokládá se, že po 31. 12. 1994 tj. již zavedený nový daňový systém, okresní hasičský sbor se přetransformuje na základě dohody na hasičský sbor z povolání příslušné obce v které sídlí a na základě lepšího a speciálnějšího vybavení bude zajišťovat technické služby, technickou a metodickou pomoc obcím, které ještě nebudou mít - speciální techniku a dále se předpokládá pomoc obcím při hašení větších a složitějších požárů na základě vyžádání nebo určení.

Ministerstvo vnitra zřizuje pro plnění úkolů ústředního orgánu státní správy v požární ochraně jako svůj orgán hlavní požární ředitelství v jehož čele stojí hlavní požární ředitel. Jako nový institut se zřizují na všech úrovních požární rady, jako poradní orgány požárních ředitelů a požárního rady pověřeného obecního úřadu.

Školství v požární ochraně je řešeno v souladu s platnými předpisy o samosprávě a státní správě ve školství. Je tendence zrušit monopol školství na úseku požární ochrany ministerstvu vnitra a celkově je rozšířit i pro jiné právnické subjekty. Ministerstvu vnitra přísluší stanovit zásady a základní kriteria úrovně a odbornosti požárního školství.

Dosavadní právní úpravou zavedený postih organizací se osvědčil a vedl k lepšímu respektování zejména těch opatření, která směřují k předcházení vzniku požárů. Úprava projednávání přestupků na úseku požární ochrany je řešena dosavadním zákonem podstatně se zvýšila vzhledem k současným podmínkám výše pokuty u přestupků. Nově je zaveden institut udělování pokut obcemi a to až do 100.000 Kčs, vychází ze zákona 367/90 Sb. o obcích.

Oproti stávajícímu zákonu se ruší Sbor požární ochrany jako přísně státně organizovaný, jednotně řízené hasičstvo, jednotná unifikovaná výzbroj a výstroj, jeden školicí proces a jednotné řídící principy dle sovětského modelu, které mohl kdekoliv a kdokoliv nasadit a zneužít humanitární charakter této organizace.

Hasičské sbory má povinnost zřídit každá obec dle svých možností (z povolání, dobrovolné, smíšené, povinné) nebo hasičské hlídky. Právnické osoby a podnikatelé zřizují hasičské sbory na základě stanovení požárního nebezpečí v daném zařazení.

Na základě dohod mohou zabezpečovat požární ochranu mezi sebou právnické osoby, podnikatelé i obce nebo okresní hasičské sbory na základě odsouhlasení okresním úřadem. Je stanovena povinnost vzájemné pomoci všech všem při zdolávání požárů nebo jiných mimořádných událostí. Každý pracovník hasičského sboru, požárního ředitelství a požárního referátu musí splňovat stanovenou odbornou způsobilost pro výkon zastávané funkce.

Výkon práce v požární ochraně je specifickou činností, při níž není možné vždy vystačit s běžnými instituty zákoníku práce. Proto lze kladně hodnotit možnost danou § 5 zákoníku práce o odchylném řešení některých pracovně právních vztahů příslušníků Sboru požární ochrany, v těchto zásadách pokud je jednáno o pracovníku hasičského sboru nebo požárního ředitelství a požárního referátu ve smyslu zákoníku práce se jedná o příslušníka. Některé z uvedených institutů se osvědčily a je proto vhodné je zachovat. Oprávněným požadavkem je sjednotit pracovní podmínky hasičů z povolání a i dobrovolných a to zejména v pracovně právních vztazích.

Pracovníkům státní správy na úseku požární ochrany a pracovníkům hasičských sborů plnícím úkoly na úseku požární ochrany náleží funkční označení, hodnostní označení, stejnokroj, výzbroj a výstroj. Hodnosti a funkční označení představují jejich postavení, zastávanou funkci a odráží délku služby v požární ochraně. Záporem je přílišná podobnost s ozbrojenými silami a ozbrojenými bezpečnostními sbory. S přihlédnutím k nutné nadřízenosti a podřízenosti při zabezpečování úkolů na úseku požární ochrany se navrhuje systém hodností zachovat.

V zásadách jsou řešeny náhrady věcných škod, škod za poškození na zdraví nebo smrti při činnostech na úseku požární ochrany a mimořádné odškodnění. U profesionálních pracovníků požární ochrany je třeba zvážit omezení práva na podnikání a hospodářskou činnost v oblastech souvisejících s výkonem státní správy na tomto úseku. Činnost v požární ochraně bezprostředně souvisí s ochranou života a zdraví a bude proto třeba v paragrafovém znění omezit též právo pracovníků hasičských sborů na stávku.

Realizace návrhu nevyžaduje zvýšení počtu pracovních sil. Bude ale nutné k celoplošnému zajištění požární ochrany přeskupit pracovníky požární ochrany např. z hlavního požárního ředitelství, které bude mít jiné úkoly než v minulosti na obce, okresní požární ředitelství. Bude nutno přehodnotit stavy na jednotlivých úrovních a porovnat stávající stav, který je v mnoha případech zbytečně rozbujelý a nefunkční, se stavem žádoucím, tj. vytvořit jednoduchý a funkční model zajištění požární ochrany. Z výše uvedeného vyplývá, že se nepředpokládá zvýšení administrativní náročnosti pouze přehodnocení a zprogresivnění stávajícího stavu.

Se zavedením odstupného, rekondičního pobytu a zvýšením nároků na jednorázové mimořádné odškodnění je spojen zvýšený požadavek na státní rozpočet České republiky:

Zvýšené roční náklady budou představovat částku ve výši asi 1,761 mil. Kčs