/2/ Na území první zóny národního
parku je dále zakázáno
a) povolovat a umisťovat nové stavby,
b) vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu
ochrany přírody kromě vlastníků
a nájemců pozemků,
c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li
změna z plánu péče o národní
park,
d) hnojit, používat kejdu, silážní
šťávy a ostatní tekuté odpady.
/1/ Metody a způsoby ochrany národních parků
jsou odstupňovány na základě členění
území národních parků zpravidla
do tří zón ochrany přírody
vymezených s ohledem na přírodní hodnoty.
Nejpřísnější režim ochrany
se stanoví pro první zónu. Bližší
charakteristiku a režim zón upravuje obecně
závazný právní předpis, kterým
se národní park vyhlašuje.
/2/ Vymezení a změny jednotlivých zón
ochrany přírody stanoví orgán ochrany
přírody v dohodě s Federálním
ministerstvem obrany a ministerstvem zemědělství
České republiky (dále jen "ministerstvo
zemědělství") a po projednání
s dotčenými ústředními orgány
státní správy, okresními úřady
a obcemi a zaznamená je v mapových podkladech vhodného
měřítka, uložených též
u všech orgánů, s nimiž byly zóny
projednány. Hranice první zóny vyznačí
orgán ochrany přírody vhodným způsobem
v terénu.
/1/ Pro každý národní park navrhuje
a schvaluje orgán ochrany přírody plán
péče o národní park a jeho ochranné
pásmo (dále jen "plán péče"),
a to na období zpravidla deseti let. Jeho východiskem
je členění území národního
parku do jednotlivých zón (§ 17), obsahem pak
zejména stanovení dlouhodobých i krátkodobých
úkolů pro ochranu rostlin a živočichů,
péči o les i půdu, vzhled krajiny, ekologické
limity osídlení, dopravu a turistiku na území
národního parku.
/2/ Plán péče obsahuje též úkoly
na úseku strážní a informační
služby a zásadní vnitřní úkoly
pro činnost orgánu ochrany přírody.
Slouží jako závazný podklad pro jiné
plánovací dokumenty a pro činnost orgánu
ochrany přírody.
/3/ Plán péče se může členit
do podrobnějších záměrů
i na kratší časové úseky a může
být zpracován pro části území
národního parku.
/1/ Na území národních parků
je omezen vstup, vjezd, volný pohyb osob mimo zastavěné
části obcí a rekreační a turistická
aktivita osob. Podmínky tohoto omezení a výčet
turistických a rekreačních činností,
které jsou zakázány, stanoví tento
zákon a návštěvní řády.
/2/ Návštěvní řád vydává
orgán ochrany přírody národního
parku formou obecně závazné vyhlášky;
osoby trvale bydlící či pracující
v národním parku mohou být z její
působnosti ve stanoveném rozsahu vyňaty.
Návštěvní řád může
být vydán také pro část území
národního parku.
/3/ Návštěvní řád obsahuje
ustanovení o výchovném a osvětovém
využívání národního parku.
/1/ K projednání a posouzení všech důležitých
dokumentů ochrany a řízení národního
parku a jeho ochranného pásma, zejména členění
území národního parku do zón
ochrany přírody, plánu péče,
návštěvního řádu, způsobu
péče o les a územních plánů,
zřizuje orgán ochrany přírody národního
parku radu národního parku (dále jen "rada")
jako iniciativní a konzultační orgán
pro záležitosti příslušného
národního parku.
/2/ Členy rady jsou delegovaní zástupci obcí
a okresních úřadů, na jejichž
území se národní park a jeho ochranné
pásmo rozkládá. Další členy
rady jmenuje orgán ochrany přírody národního
parku z nejvýznamnějších právnických
a fyzických osob s podnikatelskou činností
na území národního parku, zejména
z oblasti lesnictví, zemědělství,
obchodu a cestovního ruchu, odborníků z vědeckých
a odborných pracovišť, popřípadě
z jiných orgánů státní správy.
Výkon práva myslivosti a práva rybářství
podle zvláštních předpisů [Zákon
č. 23/1962 Sb., Zákon č. 102/1963 Sb.]
může být v určitých částech
národního parku nebo na celém jeho území
orgánem ochrany přírody omezen nebo vyloučen.
/1/ Lesy v národním parku nelze zařazovat
do kategorie lesů hospodářských [Zákon
č. 61/1977 Sb. Zákon ČNR č. 96/1977
Sb.]; ustanovení o zásazích proti škůdcům
[§ 20 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.]
a o případech mimořádných okolností
a nepředvídaných škod [§ 21
zákona ČNR č. 96/1977 Sb.] lze použít
jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem
ochrany přírody.
/2/ Právo hospodaření k lesům, lesnímu
půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku
ve státním vlastnictví, který je na
území národních parků a jejich
ochranných pásem, převedou právnické
osoby vykonávající právo hospodaření
na příslušnou správu národního
parku do jednoho roku od nabytí účinnosti
tohoto zákona, a u národních parků
vyhlášených po nabytí účinnosti
tohoto zákona do jednoho roku od vyhlášení
národního parku.
Lesy, lesní půdní fond, vodní toky
a vodní plochy na území národních
parků, které jsou ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona ve státním vlastnictví,
nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických
a právnických osob podle předpisů
o majetkové restituci [Např. zákon č.
298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových
vztahů řeholních řádů
a kongregací a arcibiskupství olomouckého,
zákon č. 403/1990 Sb., o odstranění
některých majetkových křivd, zákon
č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích,
zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách
převodu majetku státu na jiné osoby, zákon
č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku.].
/1/ Za vjezd a setrvání motorovými vozidly
na území národního parku nebo za vstup
do jeho vybraných míst mimo zastavěná
území obcí může orgán
ochrany přírody vybírat poplatek. Tento poplatek
neplatí osoby pracující, trvale bydlící
nebo fyzické osoby vlastnící rekreační
objekty na území národního parku.
/2/ Za jízdu na území národního
parku motorovým vozidlem, jehož vjezd podléhá
poplatku podle odstavce 1, může orgán ochrany
přírody rovněž vybírat jednorázový
poplatek. Maximální výši a způsob
vyměření tohoto poplatku stanoví ministerstvo
životního prostředí obecně závazným
právním předpisem.
/3/ Výši poplatku podle odstavců 1 a 2 a způsob
vybírání poplatku stanoví orgán
ochrany přírody národního parku vyhláškou.
/4/ Poplatky v národních parcích jsou příjmem
příslušného orgánu ochrany přírody
národního parku.
/5/ Využije-li orgán ochrany přírody
oprávnění podle odstavce 1 a 2, nelze v těchto
místech vybírat poplatek podle zákona o místních
poplatcích. [§ 10 zákona ČNR č.
565/1990 Sb., o místních poplatcích.]
/1/ Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou
krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným
podílem přirozených ekosystémů
lesních a trvalých travních porostů,
s hojným zastoupením dřevin, popřípadě
s dochovanými památkami historického osídlení,
lze vyhlásit za chráněné krajinné
oblasti.
/2/ Hospodářské využívání
těchto území se provádí podle
zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval
a zlepšoval jejich přírodní stav a byly
zachovány a vytvářeny optimální
ekologické funkce těchto území. Rekreační
využití je přípustné, pokud nepoškozuje
přírodní hodnoty chráněných
krajinných oblastí.
/3/ Chráněné krajinné oblasti, jejich
poslání a bližší ochranné
podmínky vyhlašuje vláda republiky nařízením.
/1/ Na celém území chráněných
krajinných oblastí je zakázáno
a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená
se souhlasem orgánu ochrany přírody,
b) tábořit a rozdělávat ohně
mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu
ochrany přírody,
c) vjíždět a setrvávat s motorovými
vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice
a místní komunikace a místa vyhrazená
se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě
vjezdu a setrvávání vozidel orgánů
státní správy, vozidel potřebných
pro lesní a zemědělské hospodaření,
obranu státu a ochranu státních hranic, požární
ochranu a zdravotní a veterinární službu,
d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné
rozšiřování geograficky nepůvodních
druhů rostlin a živočichů,
e) používat otrávených návnad
při výkonu práva myslivosti,
f) stavět nové dálnice, sídelní
útvary a plavební kanály,
g) pořádat automobilové a motocyklové
soutěže,
h) provádět chemický posyp cest,
i) měnit dochované přírodní
prostředí v rozporu s bližšími
podmínkami ochrany chráněné krajinné
oblasti.
/2/ Na území první zóny chráněné
krajinné oblasti je dále zakázáno
a) umisťovat a povolovat nové stavby,
b) povolovat a měnit využití území,
c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li
změna z plánu péče o chráněnou
krajinnou oblast,
d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní
šťávy a ostatní tekuté odpady,
e) těžit nerosty a humolity.
/3/ Na území první a druhé zóny
chráněné krajinné oblasti je dále
zakázáno
a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná
území obcí způsobem vyžadujícím
intenzivní technologie, zejména prostředky
a činnosti, které mohou způsobit podstatné
změny v biologické rozmanitosti, struktuře
a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat
půdní povrch, používat biocidy, měnit
vodní režim či provádět terénní
úpravy značného rozsahu,
b) zavádět intenzivní chovy zvěře,
například obory, farmové chovy, bažantnice,
c) pořádat soutěže na jízdních
kolech mimo silnice, místní komunikace a místa
vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.
/1/ K bližšímu určení způsobu
ochrany přírody chráněných
krajinných oblastí se vymezují zpravidla
čtyři, nejméně však tři
zóny odstupňované ochrany přírody;
první zóna má nejpřísnější
režim ochrany. Zóny vymezuje orgán ochrany
přírody po projednání s dotčenými
ústředními orgány státní
správy, okresními úřady a obcemi.
Podrobnější režim zón ochrany přírody
chráněných krajinných oblastí
se stanoví při vyhlášení či
změně bližších ochranných
podmínek chráněných krajinných
oblastí (§ 25 odstavec 3) obecně závazným
právním předpisem.
/2/ K usměrňování a ovlivňování
lidské činnosti s ohledem na poslání
chráněných krajinných oblastí
a ke stanovení střednědobých a dlouhodobých
úkolů ochrany přírody v těchto
oblastech, zejména v péči o rostliny a živočichy,
orgány ochrany přírody navrhují a
schvalují plány péče v chráněných
krajinných oblastech (dále jen "plány
péče"), a to zpravidla na období deseti
až patnácti let.
/3/ Plány péče vycházejí z
ochranných podmínek a z režimu zón ochrany
přírody chráněných krajinných
oblastí (odstavec 1), jsou výchozím podkladem
pro územně plánovací dokumentaci,
lesní hospodářské plány, směrný
vodohospodářský plán a jiné
druhy plánovací dokumentace.
/1/ Menší území mimořádných
přírodních hodnot, kde jsou na přirozený
reliéf s typickou geologickou stavbou vázány
ekosystémy významné a jedinečné
v národním či mezinárodním
meřítku může orgán ochrany přírody
vyhlásit za národní přírodní
rezervace; stanoví přitom také jejich bližší
ochranné podmínky.
/2/ Využívání národní
přírodní rezervace je možné jen
v případě, že se jím uchová
či zlepší dosavadní stav přírodního
prostředí.
Na celém území národních přírodních
rezervací je zakázáno
a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím
intenzivní technologie, zejména zejména mechanismy,
které mohou způsobit změny v biologické
rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů
nebo nevratně poškozovat půdní povrch,
provádět chemizaci, změnu vodního
režimu a terénní úpravy,
b) povolovat a umisťovat stavby,
c) těžit nerosty a humolity,
d) vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené
se souhlasem orgánu ochrany přírody kromě
vlastníků a nájemců pozemků,
e) povolovat nebo uskutečňovat záměrné
rozšiřování geograficky nepůvodních
druhů rostlin a živočichů,
f) provozovat horolezectví a létání
na padácích a závěsných kluzácích,
g) zavádět intenzivní chovy zvěře,
například obory, farmové chovy a bažantnice,
a používat otrávených návnad
při výkonu práva myslivosti,
h) vjíždět motorovými vozidly kromě
vozidel orgánů státní správy,
vozidel potřebných pro lesní a zemědělské
hospodaření, obranu státu a ochranu státních
hranic, požární ochranu, zdravotní a
veterinární službu,
i) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy,
nejde-li o případy podle § 30,
j) tábořit a rozdělávat ohně
mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
k) měnit dochované přírodní
prostředí v rozporu s bližšími
podmínkami ochrany národní přírodní
rezervace.
Výkon rybářského a mysliveckého
práva v národních přírodních
rezervacích je možný jen se souhlasem orgánu
ochrany přírody.
Lesy v národních přírodních
rezervacích nelze zařazovat do kategorie lesů
hospodářských 11/; ustanovení o zásazích
proti škůdcům 12/ a o případech
mimořádných okolností a nepředvídaných
škod 13/ lze použít jen se souhlasem a v rozsahu
stanoveném orgánem ochrany přírody.
Lesy, lesní půdní fond, vodní toky,
vodní plochy a nezastavěné pozemky na území
národních přírodních rezervací,
které jsou ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona ve státním vlastnictví,
nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických
a právnických osob podle předpisů
o majetkové restituci 14/.
/1/ Menší území soustředěných
přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů
typických a významných pro příslušnou
geografickou oblast může orgán ochrany přírody
vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví
přitom také jejich bližší ochranné
podmínky.
/2/ Nezastavěné pozemky na území přírodních
rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona ve státním vlastnictví,
lze zcizit jen se souhlasem ministerstva životního
prostředí. Tím nejsou dotčena práva
fyzických a právnických osob podle předpisů
o majetkové restituci. 14/
/1/ Na celém území přírodních
rezervací je zakázáno
a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím
intenzivní technologie, zejména prostředky
a činnosti, které mohou způsobit změny
v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému
anebo nevratně poškozovat půdní povrch
a používat biocidy,
b) povolovat a umisťovat nové stavby,
c) povolovat nebo uskutečňovat záměrné
rozšiřování geograficky nepůvodních
druhů rostlin a živočichů,
d) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy
kromě výkonu práva myslivosti a rybářství
či sběru lesních plodů,
e) měnit dochované přírodní
prostředí v rozporu s bližšími
podmínkami ochrany přírodní rezervace.
/2/ Výkon práva myslivosti a rybářství
může příslušný orgán
omezit, pokud tento výkon je v rozporu s podmínkami
ochrany území přírodní rezervace.
/1/ Přírodní útvar menší
rozlohy, zejména geologický či geomorfologický
útvar, naleziště nerostů nebo vzácných
a ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů,
s národním nebo mezinárodním ekologickým,
vědeckým či estetickým významem,
a to i takový, který vedle přírody
formoval svou činností člověk, může
orgán ochrany přírody vyhlásit za
národní přírodní památku;
stanoví přitom také její bližší
ochranné podmínky.
/2/ Změny či poškozování národních
přírodních rezervací či jejich
hospodářské využívání,
pokud by tím hrozilo jejich poškození, je zakázáno.
/3/ Lesy, lesní půdní fond, vodní
toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky
na území národních přírodních
památek, které jsou kw dni nabytí účinnosti
tohoto zákona ve státním vlastnictví,
nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických
a právnických osob podle předpisů
o majetkové
/1/ Přírodní útvar menší
rozlohy, zejména geologický či geomorfologický
útvar, naleziště vzácných nerostů
nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů,
s regionálním ekologickým, vědeckým
či estetickým významem, a to i takový,
který vedle přírody formoval svou činností
člověk, může orgán ochrany přírody
vyhlásit za přírodní památku;
stanoví přitom také její bližší
ochranné podmínky.
/2/ Nezastavěné pozemky na území přírodních
památek, které jsou ke dni nabytí účinností
tohoto zákona ve státním vlastnictví,
lze zcizit jen se souhlasem ministerstva životního
prostředí. Tím nejsou dotčena práva
fyzických a právnických osob podle předpisu
o majetkové restituci.
/1/ Je-li třeba zabezpečit zvláště
chráněná území před
rušivými vlivy z okolí, může být
pro ně vyhlášeno ochranné pásmo,
ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy,
které jsou vázány na předchozí
souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné
pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště
chráněné území vyhlásil,
a to stejným způsobem. Pokud se ochranné
pásmo národní přírodní
rezervace, národní přírodní
památky, přírodní rezervace nebo přírodní
památky nevyhlásí, je jím území
do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště
chráněného území.
/2/ Ke stavební činnosti, terénním
a vodohospodářským úpravám,
k použití chemických prostředků,
změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu
hospodaření v lesích v ochranném pásmu
je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.
/1/ Vývoj přírodních poměrů
v národních přírodních rezervacích,
přírodních rezervacích, případně
v národních přírodních památkách
a přírodních památkách a jejich
ochranných pásmech se usměrňuje na
základě plánů péče.
Tyto plány obsahují pokyny pro regulaci přirozeného
vývoje a lidských činností, zejména
pro provádění praktických zásahů
v příslušných zvláště
chráněných částech přírody.
/2/ Plány péče schvaluje orgán ochrany
přírody zpravidla na období deseti let. Jsou
využívány jako závazný podklad
pro jiné druhy plánovacích dokumentů,
zejména pro lesní hospodářské
plány a územně plánovací dokumentace.
/3/ Podrobnosti o náležitostech plánů
péče může stanovit ministerstvo životního
prostředí obecně závazným právním
předpisem.
Přírodní rezervace, přírodní
památky a památné stromy (§ 46) včetně
jejich ochranných pásem mohou orgány ochrany
přírody zřizovat též na základě
písemné dohody o ochranných podmínkách
uzavřené mezi orgánem oprávněným
k jejich vyhlášení a vlastníkem dotčeného
pozemku za předpokladu, že takto zřízená
ochrana bude k pozemku vázána trvale formou věcného
břemene.
/1/ Záměr vyhlášení zvláště
chráněných území oznamuje písemně
orgán ochrany přírody příslušný
k vyhlášení vlastníkům a nájemcům
pozemků dotčených zamýšlenou
ochranou. O záměru vyhlášení
národních parků a chráněných
krajinných oblastí vyrozumí orgán
ochrany přírody vlastníky a nájemce
dotčených pozemků prostřednictvím
orgánů obce zpravidla formou veřejné
vyhlášky. Náležitosti oznámení
podle tohoto odstavce upraví podrobněji ministerstvo
životního prostředí obecně závazným
právním předpisem.
/2/ Vlastníci dotčených pozemků mají
právo vznést k záměru vyhlásit
část přírody podle odstavce 1 za zvláště
chráněnou výhrady do 30 dnů od doručení
oznámení či jeho veřejného
oznámení k orgánu ochrany přírody,
který oznámení vydal.
/3/ Orgán ochrany přírody příslušný
k vyhlášení je povinen včas podané
výhrady posoudit ve lhůtě 60 dnů a
se svými závěry seznámit toho, kdo
je podal.
/4/ Od doby oznámení záměru vyhlásit
část přírody podle odstavce 1 za zvláště
chráněnou až do konečného rozhodnutí,
nejdéle však po dobu dvou let, se musí vlastníci
dotčených pozemků zdržet všech
zásahů, které by negativně měnily
či poškozovaly dochovaný stav přírody
území navrhovaného ke zvláštní
ochraně.
/1/ Záměr vyhlášení národních
parků, chráněných krajinných
oblastí, národních přírodních
rezervací a národních přírodních
památek projedná orgán ochrany přírody
s ústředními orgány státní
správy dotčenými podle zvláštních
předpisů [Např. zákon č.
61/1977 Sb., zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu,
ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné
znění zákon č. 124/1976 Sb.), zákon
č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976 Sb.]
/2/ Dotčené ústřední orgány
státní správy se musí k předloženým
návrhům a záměrům podle odstavce
1 vyjádřit nejpozději do 30 dnů od
jejich předložení.