Česká národní rada 1990 – 1992

1) Prezident komory zastupuje komoru navenek. Svolává a řídí zasedání prezidia, zastupitelstva a valné hromady. Ve své funkci může být zastoupen vicepresidentem komory. Prezident řídí činnost kanceláře komory.

2) President skládá slib do rukou vládou určeného dozorčího orgánu a přijímá slib členů prezidia.

Prezident je statutárním zástupcem komory, která vykonává ve vymezeném rozsahu státní správu, proto je jeho vážnost zdůrazněna složením slibu do rukou dozorčího orgánu.

1) Revizní komise je kontrolním orgánem komory; má pět členů. Ze svého středu volí předsedu komise, který řídí její činnost. Člen revizní komise nesmí být členem zastupitelstva, čestné rady, profesní komise a správní rady fondu komory. Funkční období trvá tři roky.

2) Revizní komise kontroluje činnost komory, popř. pozastavuje výkon rozhodnutí prezidia a presidenta komory, je-li v rozporu s obecně závaznými právními předpisy nebo řády komory. Nezjedná-li prezident nebo prezidium nápravu, předloží revizní komise věc zastupitelstvu. Nemá-li zastupitelstvo a revizní komise shodný názor, rozhoduje s konečnou platností dozorčí orgán.

3) Revizní komise může pozastavit usnesení zastupitelstva, je-li v rozporu s obecně závaznými právními předpisy nebo řády komory a předložit věc dozorčímu orgánu.

4) Revizní komise pracuje z vlastní iniciativy nebo na návrh člena komory.

5) Revizní komise nejméně jednou do roka zajistí dva nezávislé auditory na kontrolu účetnictví komory a fondů.

6) Revizní komise je usnášeníschopná za přítomnosti tří členů, unáší se většinou hlasů přítomných.

Revizní komise je volena valnou hromadou a kontroluje činnost zastupitelstva a prezidia. Kontroluje plnění úkolů uložených prezidiu a vykonává dohled nad dodržováním právních předpisů a řádů komory. Je vnitřním kontrolním orgánem komory.

1) Profesní komise se vyslovuje a dává stanoviska k návrhům o závazných právních předpisů, které se týkají výkonu psychologické činnosti.

2) Profesní komise předkládá prezidiu stanoviska k žádostem o povolení vykonávat samostatnou psychologickou činnost s klienty. Prezidium k názoru profesní komise přihlíží, není jím však vázáno,

3) Dvacet členů profesní komise volí zastupitelstvo komory, deset členů jmenuje dozorčí orgán. Členové komise jsou voleni pokud možno tak, aby v ní byly zastoupeny všechny hlavní profesní specializace. Funkční období profesní komise jsou tři roky.

Profesní komise poradním orgánem prezidia a orgánů státní správy ve věcech týkajících se psychologické činnosti. Zastoupení všech psychologických specializací v profesní komisi zaručuje vyváženost a reprezentativnost názorů různých specializací zastoupených v komoře. Názory státní správy reprezentuje deset členů profesní komise jmenovaných dozorčím orgánem. Profesní komise je komunikačním orgánem mezi komorou a vládou České republiky, resp. všemi rezorty, jichž se psychologická činnost týká.

1) Čestná rada vykonává disciplinární pravomoc nad členy komory, kteří se disciplinárně proviní proti stavovskému řádu.

2) Čestná rada se skládá z 9 členů a 6 náhradníků. Členy čestné rady nemohou být členové zastupitelstva, jejich náhradníci a členové revizní komise. Čestná rada si ze svého středu volí předsedu a místopředsedu. Funkční období čestné rady jsou tři roky. Jednání čestné rady se řídí disciplinárním řádem.

3) K platnému rozhodnutí nebo usnesení čestné rady je nutná přítomnost nejméně šesti členů nebo náhradníků. Čestná rada se platně usnáší většinou hlasů přítomných. Odsuzující rozhodnutí čestné rady musí být vyneseno alespoň dvoutřetinovou většinou přítomných.

Čestná rada je orgánem, který postihuje nedodržování etických profesních zásad a odborné kvality výkonu povolání a chrání tím jak klienty, tak i profesní čest komory. Je jediným orgánem komory, který může členy disciplinárně postihnout. Proto se její činnost řídí disciplinárním řádem, jehož hlavní zásady jsou stanoveny tímto zákonem a ne předpisy nižší právní síly. Z téhož důvodu je v zásadě formulována i neslučitelnost členství v čestné radě s jinými funkcemi v komoře a výslovně je stanoven i počet náhradníků pro případ, že by u některých členů čestné rady bylo nebezpečí podjatosti.

Zásada v odst. 3 stanoví podmínky pro platné usnesení čestné rady. Protože se při řízení před čestnou radou rozhoduje ve velmi citlivých věcech, je k platnému rozhodnutí pro odsuzující nález potřebná kvalifikovaná většina.

Zastupitelstvo komory na návrh prezidia schválí řád komory, kterým určí složení orgánů komory, způsob jejich volby, jejich jednací řády a vztahy mezi orgány a členy komory.

Organizační struktura komory a činnost jejích orgánů je dána řádem komory, který podléhá schválení zastupitelstvem. Dozorčí orgán potvrdí, že řád komory je v souladu s tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy. Postup je obdobný, jako při registraci sdružení podle spolčovacího zákona, pouze registrující orgán je nahrazen dozorčím orgánem. Tentýž postup se použije i při každé změně řádu komory.

1) Zastupitelstvo přijímá stavovský řád, který zaručuje, aby neutrpěla vážnost členů komory, kteří vykonávají psychologickou činnost s klienty.

2) Stavovský řád stanoví

a) že člen komory musí vykonávat své povolání podle nejlepšího vědomí a svědomí, musí mít vždy na paměti nejlepší prospěch svého klienta a případnou závislost klienta nesmí zneužít k obohacení nebo k jiným činům protiřečícím dobrým mravům,

b) že není dovolena potulná praxe, vtíravé a nedůstojné inzeráty, zprostředkování pomocí letáků, plakátů apod.

c) že nejsou povoleny veřejné produkce s předváděním psychologických metod, zejména hypnózy,

d) že mohou být inzerována veřejně a nápadně jen střediska první psychologické pomoci, která poskytují psychologické služby anonymně a zdarma,

e) že je zakázáno podporovat a krýt neoprávněné vykonávání psychologické činnosti s klienty,

f) že člen komory nesmí vykonávat vedlejší zaměstnání, které se příčí vážnosti psychologického povolání,

g) způsob označení pracoviště člena komory,

h) další práva a povinnosti členů komory.

Stavovský řád je kodexem profesní etiky psychologů. Zákon stanoví jen některé principy, které musí vzít v úvahu prezidium při jeho vypracování. Jedná se o ustanovení, jimiž stát prostřednictvím zákona chrání zájem klientů, neboť při volbě psychologa je vhodné, aby se klient neřídil podbízivou reklamou, ale dobrou profesní pověstí psychologa. Zákon zároveň brání nekalé soutěži a případnému výkonu neoprávněné praxe. V případě potulné praxe nemá klient jistotu, že psycholog je členem komory a o koho se jedná. Veřejné produkce mohou provozovat cirkusoví artisté, avšak chce-li stát zaručovat klientům kvalitu poskytovaných služeb a autoritu psychologické profese, nemůže zákon připustit, aby se členové komory k obdobným aktivitám propůjčovali. Psychologická činnost není orientována výlučně na zisk, takže nelze uplatňovat pouze pravidla hospodářské soutěže. Podobně jako u advokátů, lékařů aj. je psychologická profese posláním.

Komora má monopolní postavení a aby stát mohl uvedené základní principy v každém případě zaručit veřejnosti, neponechává je podzákonné úpravě.

1) Zastupitelstvo přijímá disciplinární řád, který stanoví postup orgánů komory při disciplinárním řízení pro porušení řádu komory s jejím členem.

2) Disciplinární řízení sestává z předběžného disciplinárního šetření (dále jen "předběžné šetření"), disciplinárního šetření (dále jen "šetření"), jednání před čestnou radou a disciplinárního opatření.

3) Disciplinární řízení zahájí čestná rada z vlastního podnětu, nebo z podnětu prezidia komory.

4) Vědomě nepravdivá výpověď nebo vědomě nepravdivý posudek nebo porušení zásady mlčenlivosti, pokud se jedná o člena komory, je důvodem k zahájení disciplinárního řízení proti němu.

5) Disciplinární řízení se zastaví, jestliže disciplinárně obviněný zemřel, nebo z komory vystoupil.

6) Disciplinární řízení se obnoví, jestliže se objevily nové skutečnosti o věci. Právo na obnovu disciplinárního řízení mají i pozůstalí po zemřelém členu komory.

Zásada stanoví fáze disciplinárního řízení, podmínky jeho zahájení, zastavení a obnovení.

1) Členové komory jsou povinni vypovídat jako svědkové a podávat posudky, jsou-li o to požádání

2) Čestná rada je oprávněna uložit pokutu do výše 500 Kčs těm členům komory, kteří bez řádného důvodu odmítají svědčit nebo podat znalecký posudek, a to i opakovaně.

3) Pro výslech svědků a znalců a pro hrazení jejich ušlého zisku a odměn se přiměřeně použijí zásady trestního řádu.

Členové komory jsou povinni v rámci disciplinárního řízení svědčit nebo podávat posudky. Pro jejich práva a povinnosti se použijí přiměřeně ustanovení trestního řádu.

1) Čestná rada, pokud zahájí předběžné šetření z vlastního podnětu, oznámí to prezidiu komory

2) Prezidium komory neprodleně po zahájení předběžného šetření určí zástupce komory.

3) Čestná rada při zahájení předběžného šetření určí ze svých členů zpravodaje.

4) Disciplinární šetření probíhá před čestnou radou, která po vyslechnutí zástupce komory a zpravodaje rozhodne, zda je důvod pro pokračování disciplinárního řízení, nebo zda má být zastaveno.

5) Proti rozhodnutí o pokračování disciplinárního řízení není opravný prostředek. Proti zastavení disciplinárního řízení se může prezidium odvolat k dozorčímu orgánu, který rozhodne s konečnou platností. Rozhodne-li dozorčí orgán, že je dán podklad pro pokračování disciplinárního řízení, čestná rada řízení provede.

6) Má-li být vedeno disciplinární řízení proti poslanci zákonodárného sboru, čestná rada si vyžádá od příslušného orgánu souhlas k disciplinárnímu řízení. Má-li být vedeno disciplinární řízení proti členu ozbrojených sil, ozbrojených sborů nebo vysokoškolskému učiteli, předá čestná rada věc jeho zaměstnavateli. Příslušné orgány jsou pak čestné radě oznámí, jak bylo ve věci rozhodnuto.

7) Je-li shledán důvod pro pokračování disciplinárního řízení, čestná rada to neprodleně oznámí členu komory, proti němuž je vedeno.

V předběžném šetření se zjišťuje, zda existuje důvod pro pokračování disciplinárního řízení. Aby byla zajištěna maximální nezávislost a objektivita čestné rady, předběžné šetření vede zástupce komory, který není členem čestné rady. Zásada respektuje zvláštní postavení poslanců zákonodárných sborů a služební postavení členů ozbrojených sborů a akademickou svobodu univerzit a vysokých škol.

1) Předseda čestné rady určí disciplinárního vyšetřovatele, který není členem čestné rady.

2) Člen komory, proti němuž je vedeno řízení, má právo si z členů komory zvolit obhájce nebo se nechat zastupovat advokátem.

3) O průběhu disciplinárního šetření se vede zápis.

4) Disciplinární vyšetřovatel vyslechne svědky a člena komory, proti němuž je řízení vedeno; odepřeli vypovídat, šetření se nepřerušuje.

5) Spis může na závěr disciplinárního šetření zástupce komory doplnit a podá předsedovi čestné rady návrh na jednání před čestnou radou, nebo návrh na zastavení disciplinárního řízení.

6) Čestná rada o návrhu rozhodne do 14 dnů.

Disciplinární šetření provádí disciplinární vyšetřovatel, určený předsedou čestné rady, který není jejím členem. Členové komory jsou povinni svědčit a pro jejich právy a povinnosti se použijí přiměřeně ustanovení trestního řádu. Zákon o komoře se vztahuje jen na členy komory a jiné osoby mohou být vyslechnuty pouze v součinnosti se soudy. Disciplinárně obviněnému je zajištěno právo na obhajobu.

1) Jednání před čestnou radou (dále jen "jednání") je ústní a neveřejné. O průběhu jednání se pořizuje zápis.

2) Den jednání určí předseda čestné rady a vyrozumí o tom písemně alespoň 20 dnů předem obhájce, zástupce komory a člena komory, proti němuž je vedeno řízení, zároveň s disciplinárním obviněním a seznamem členů čestné rady.

3) Nedostaví-li se člen komory, proti němuž je vedeno řízení, může mu být udělena pořádková pokuta do výše 500 Kčs a náhrada nákladů disciplinárního řízení.

4) Při rozhodování o vyloučení členů čestné rady pro podjatost se použijí přiměřeně ustanovení trestního řádu. Kromě toho zástupce komory a člen komory, proti němuž je vedeno řízení, mohou do deseti dnů před jednáním odmítnout po jednom členu čestné rady bez udání důvodů.

5) Zástupce komory a člen komory, proti němuž je vedeno řízení, mají právo si přizvat nejvýše po třech důvěrnících z členů komory. Jednání je oprávněn se zúčastnit také prezident komory a její vicepresident.

6) Jednání řídí předseda nebo místopředseda čestné rady. Přečte rozhodnutí o disciplinárním obvinění. Čestná rada vyslechne zejména zástupce komory, svědky, znalce a člena komory, proti němuž je vedeno řízení.

7) Člen komory, proti němuž je vedeno řízení a jeho obhájce mají poslední slovo.

8) Čestná rada po hlasování vynese rozhodnutí o disciplinárním opatření. Čestná rada musí do 8 dnů odeslat rozhodnutí o disciplinárním opatření s odůvodněním členu komory, proti němuž je vedeno řízení, a jeho obhájci. Součástí rozhodnutí je i určení, kdo hradí náklady řízení.

9) Proti disciplinárnímu opatření lze podat opravný prostředek; pro disciplinární opatření uvedená v zás. č. 27 odst. 1) písm. a), b), c) u dozorčího orgánu a pro disciplinární opatření uvedená v písm. d), e) u příslušného soudu.

Zásada stanoví postup jednání před čestnou radou. Řízení se nemohou účastnit členové čestné rady, u nichž je podezření z podjatosti. Aby byla zajištěna maximální objektivita jednání, má zástupce komory a disciplinárně obviněný právo vyloučit z jednání po jednom členu čestné rady bez udání důvodů. Neveřejnost jednání zaručuje, že disciplinárně obviněný nebude postižen jinak, než jak stanoví rozhodnutí.

1) Čestná rada může uložit tato disciplinární opatření

a) výstraha,

b) důtka,

c) pokuta až do výše desetinásobku státem stanoveného životního minima na jednu osobu,

d) odnětí práva k výkonu samostatné psychologické činnosti s klienty nepřesahující dobu dvou let

e) vyloučeni z komory.

2) Disciplinární opatření uvedená pod písm. b) a c) mohou být zostřena uveřejněním v komorním věstníku; disciplinární opatření pod písm. d) a e) musí být uveřejněna. Disciplinární opatření pod písm. d) je opatřením mimořádným a lze jej uložit jen v případech velmi vážných provinění nebo pro opakovaná provinění. Disciplinární opatření pod písm. e) se může udělit pouze, jestliže byl člen komory soudem právoplatně odsouzen za úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody přesahujícímu dobu jednoho roku.

Disciplinární opatření podle odst. 1) písm. d) nelze chápat jako zákaz výkonu psychologického povolání, ale tak, že člen komory bude nadále vykonávat psychologickou činnost jen pod supervizi Disciplinární opatření podle odst. 1) písm. e) je možné uložit jen u těch členů komory, kteří byli právoplatně odsouzeni za trestný čin ke ztrátě svobody na dobu převyšující jeden rok. Tím je zaručeno, že odsouzený po vykonání trestu, chce-li vykonávat psychologickou činnost, musí znovu požádal o registraci v komoře.

1) Orgány činné v trestním řízení oznámí komoře, že je vedeno proti členu komory trestní stíhání Soud umožní zástupci čestné rady nahlížet do soudního spisu člena komory, který byl pravomocný odsouzen. Rozsudek nad členem komory nevylučuje disciplinární opatření.

2) Pokud čestná rada při disciplinárním řízení nabude podezření, že byl spáchán trestný čin, přeruší šetření a oznámí věc orgánům činným v trestním řízení. Po ukončení trestního řízení disciplinární řízení obnoví.

3) Požádá-li čestná rada příslušný soud o výslech osoby, která není členem komory, soud žádost vyhoví.

4) Uchazeč o řádné členství v komoře, který nebyl komorou zapsán do registru členů komory podle zásady č. 7 odst. 3), má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.

5) Proti rozhodnutí komory ve věcech podle zásady č. 2 odst. 3) lze podat opravný prostředek. O opravném prostředku rozhodne soud.

6) Členské příspěvky, pokuty a výkon usnesení orgánů komory jsou vymahatelné soudní cestou.

Aby mohla čestná rada řádně plnit předepsané úkoly, musí být zákonem zajištěna její součinnost se soudy. Čestné radě musí být umožněno nahlédnout do spisů pravomocně odsouzeného člena komory. Čestná rada musí mít možnost postihnout disciplinárně člena komory za věci, které nemohou být postiženy soudem. Trestní stíhání má přednost před stíháním disciplinárním.

Protože stanovení podmínek k výkonu samostatné psychologické činnosti s klienty a vydávání osvědčení o splnění těchto podmínek je přeneseno na komoru, je nutná možnost soudní přezkoumatelnosti rozhodnutí komory.

Členství v komoře je povinné a pro neplnění povinností nelze člena komory vyloučit. Zákon proto stanoví, že členské příspěvky, pokuty a výkon rozhodnutí jsou soudně vymahatelné.

1) Obecně závazný právní předpis stanoví po dohodě s komorou sazebník psychologických výkonů.

2) Člen komory se řídí tímto sazebníkem. Tím není dotčeno právo stran si smluvit odlišnou výši úplaty, přičemž je nutné brát zřetel k majetkovým poměrům klienta.

3) Psycholog nebo klient může požádat prezidium o smírné vyřízení sporu o oprávněnosti a přiměřenosti požadavku člena komory na výši úplaty.

Psychologická činnost není zaměřena, jako u jiných povolání, na maximální zisk. Zejména psychologická pomoc má být dostupná každému, kdo jí potřebuje a často díky svému psychickému stavu nemusí být schopen posoudit výši honoráře. Protože je psychologická činnost monopolizována na členy komory, může být jen částečně regulována nabídkou a poptávkou.

Při poskytování psychologické služby může dojít k citové závislosti klienta na psychologovi a v důsledku toho k požadavku či nabídce neúměrného honoráře.

To vše je důvodem k tomu, aby výše honoráře za psychologické úkony byla regulována sazebníkem. Nebrání to však tomu, aby výše odměny byla psychologem a klientem smluvena se souhlasem obou stran (podle občanského zákoníku) odlišně od tohoto sazebníku. Zda se tato dohoda nepříčí dobrým mravům posuzuje v případě sporu na návrh kterékoliv strany prezidium.

1) Vláda České republiky jmenuje dozorčí orgán, který dozírá na činnost komory.

2) Dozorčí orgán potvrzuje řád komory, stavovský a disciplinární řád. Nepotvrdí-li je dozorčí orgán, předloží zastupitelstvo rády komory se zamítavým stanoviskem dozorčího orgánu k rozhodnutí České národní radě.

3) Příslušné orgány státní správy stanoví obecně závaznými právními předpisy jakou psychologickou činnost a v jakém rozsahu mohou vykonávat osoby zapsané v registru řádných členů na základě ustanovení zásady č. 7 odst. 3) písm. c).

4) V případě, že orgány komory opakovaně porušují řády komory nebo jednají v rozporu s obecně závaznými právními předpisy a nebo jestliže orgány komory neplní úkoly podle tohoto zákona, dozorčí orgán je oprávněn rozpustit orgány komory a vyhlásit nové volby. Do zvolení nových orgánů komory řídí činnost komory správní komise jmenovaná dozorčím orgánem.

5) Prezident komory, nesouhlasí-li s rozhodnutím dozorčího orgánu, může předložit věc České národní radě k rozhodnutí, což nemá odkladný účinek.

Komora je veřejnoprávní korporací s nuceným členstvím, a níž je přenesena část výkonu státní správy. Stát má povinnost dohlížet na řádný výkon přenesené státní správy. Pokud komora neplní své povinnosti nebo je neplní řádně, je dozorčí orgán oprávněn rozpustit orgány komory a vypsat nové volby. V mezidobí řídí činnost komory jmenovaná dozorčí komise.

Členové komory musí být chráněni před případnou svévolí orgánů komory, protože nemají možnost z komory vystoupit, jak je tomu u soukromoprávních sdružení.

1) Vláda České republiky jmenuje dozorčí orgán.

2) Osoby, které vykonávají psychologickou činnost a splňují podmínky uvedené v zásadě č. 2 zašlou dozorčímu orgánu do..... 1992 příslušné doklady o vzdělání a přesnou adresu.

3) Dozorčí orgán pozve osoby, které splňují příslušné podmínky, k valné hromadě nejméně měsíc před jejím konáním. Valná hromada se koná v den pracovního klidu. Do zvolení orgánů komory řídí valnou hromadu zástupce dozorčího orgánu.

4) Povolení k výkonu samostatné psychologické činnosti s klienty, vydané podle jiného zákona pozbývají platnosti jeden rok po dni účinnosti tohoto zákona.

Zásada stanoví postup, podle něhož bude svolána první valná hromada komory.