Česká národní rada 1990 – 1992

1) Psychologickou činností se pro účely tohoto zákona rozumí

a) zkoumání, výklad, ovlivňování a prognostické hodnocení chování a prožívání člověka nebo skupiny lidí za použití psychologických prostředků,

b) psychoterapie jako činnost směřující ke zmínění nebo odstranění symptomů nebo obtíží a k podpoře zdravého osobnostního vývoje člověka,

c) používání psychodiagnostických metod a testů,

d) výzkumná a vysokoškolská výuková činnost v oblasti psychologie.

Na rozdíl od lékařské profese, která může být vykonávána jen na základě zákona o zdraví lidu, psychologickou profesi nelze jednoznačně definovat prostým odvoláním na jiný pojem či zákon pro její mnohotvárnost (psychologové působí ve všech oblastech rezortů státní správy), proto tato zásada vymezuje pojem "psychologická činnosti". Účelem koncipovaného zákona by mělo být vytvoření podmínek jednak pro začlenění psychologických služeb pro klienty do systému zdravotní péče, jednak pro přenesení části státní správy ve všech rezortech, kde se psychologie uplatňuje, na samosprávnou korporaci.

1) Psychologickou činnost za úplatu lze vykonávat pouze podle tohoto zákona. Tím není dotčeno oprávnění lékařů vykonávat psychoterapeutickou činnost podle zvláštního zákona.

2) Psychologickou činnost za úplatu je oprávněn vykonávat pouze ten, kdo ve stanovené lhůtě podal přihlášku do České psychologické komory (dále jen "komora") a stane se jejím členem.

3) Samostatnou psychologickou činnost s klienty lze vykonávat jen na základě oprávnění uděleného komorou. Komora udělí oprávnění k samostatné psychologické činnosti s klienty každému, kdo splňuje kvalifikační předpoklady stanovené obecně závaznými právními předpisy. Oprávnění k samostatné psychologické činnosti s klienty se vztahuje jen na činnosti, které jsou v něm uvedeny.

Má-li být psychologickou komorou garantována odborná kvalita poskytovaných psychologických služeb pro občana, který zpravidla sám nemá možnost ji dostatečně posoudit, a nemá-li být dotčeno právo jiných osob poskytovat obdobné služby, které však nespadají do oblasti vymezených psychologických činností (například duchovních), stanoví zásada jako podmínku pro výkon psychologické činnosti členství v komoře. Pro výkon samostatné psychologické činnosti jsou stanoveny zvláštní podmínky.

V oblasti psychoterapie dochází částečně k překrývání s lékařskou profesí, proto zásada odkazuje na zákon o lékařské komoře. V ostatních případech jsou obdobné psychologické služby poskytovány mimo rámec odborná garance.

Komora rozhoduje v přenesené působnosti o udělení povolení k výkonu samostatné psychologické činnosti. Kvalifikační předpoklady pro výkon této činnosti budou stanoveny na základě dohody komory (profesní komise) s orgány státní správy, přičemž budou brány v úvahu požadavky jednotlivých ministerstev a odborných společností.

1) Profesní označení "psycholog", "psychoterapeut", a "psychoanalytik" mohou používat pouze osoby vykonávající psychologickou činnost podle tohoto zákona.

2) Za neoprávněné používání profesního označení lze uložit pokutu až do výše desetinásobku státem stanoveného životního minima na jednu osobu.

Protože předpokladem pro výkon psychologické činnosti není ve všech případech vysokoškolské vzdělání opravňující k používání profesního titulu, na jehož základě měl občan jistotu odborných předpokladů pro poskytnutí požadovaných služeb, stanoví zásada, že vyjmenovaná označení lze používat pouze po splnění zákonem stanovených podmínek. Pokutu za neoprávněné po užívání profesního označen ukládá soud.

1) Zřizuje se Česká psychologická komora.

2) Komora je samosprávnou stavovskou a nepolitickou korporací s nuceným členstvím

3) Komora je právnickou osobou.

Právní řád demokratických zemí obvykle kromě územní samosprávy zákonem ustavuje profesi sdružení v podobě veřejnoprávních korporací, označovaná jako "stavovské komory", aby na ně mohla být přenesena vymezená část státní správy. Psychologická činnost patří k těm profesím, v nichž záruku a kontrolu odborného výkonu mohou nést pouze psychologové sami. To je důvodem ke zřízení psychologické komory, která by měla být začleněna do systému zdravotního pojištění. Pro výkon přenesené státní správy je účelné, aby členství v komoře bylo povinné pro všechny, kdo vykonávají psychologickou činnost za úplatu.

1) Komora v přenesené působnosti

a) dbá, aby členové komory vykonávali své povolání odborně v souladu s profesní etikou, právním předpisy a řády komory,

b) vede registr členů,

c) se účastní jednání při tvorbě sazebníku psychologických výkonů,

d) se účastní výběrového řízení při obsazování vedoucích míst ve veřejných ústavech vykonávajících psychologickou činnost s klienty,

e) stanoví podmínky k výkonu samostatné psychologické činnosti s klienty a pro používání profesního označení; vydává osvědčení o splnění těchto podmínek,

f) působí jako prostředník v profesních sporech mezi členy komory,

g) vykonává disciplinární pravomoc nad členy komory podle tohoto zákona,

h) vyžaduje od svých členů doklady spojené s výkonem povolání,

i) vyjadřuje se a dává dobrozdání k výuce psychologie na vysokých školách,

j) vyjadřuje se a dává dobrozdání k podmínkám a způsobu dalšího psychologického vzdělávání,

k) vykonává další činnost, pokud tak stanoví obecně závazný právní předpis.

2) Komora v samostatné působnosti zejména

a) posuzuje a hájí práva a profesní, sociální a hospodářské zájmy svých členů,

b) chrání profesní čest svých členů,

c) zřizuje podpůrné a sociální fondy pro své členy a jejich rodiny,

d) vykonává další činnost na základě rozhodnutí komory.

Zásada v odstavci 1) stanoví taxativně povinnosti komory v přenesené působnosti, další povinnosti může stanovit zvláštní zákon. U zmocnění k disciplinární pravomoci v odst. 1) písm. g) se mechanismus přenesení státního dohledu na veřejnoprávní korporaci, která má-li jej vykonávat, potřebuje mít také donucovací pravomoc, kterou nemůže mít soukromoprávní subjekt vytvořený například na základě spolčovacího zákona.

V odstavci 2) zásada stanoví některé fakultativní činnosti komory v samostatné působnosti. Další činnosti stanoví orgány komory.

1) Komora samostatně spravuje svůj majetek a hospodaří podle ročního rozpočtu.

2) Příjmy komory tvoří členské příspěvky, dotace, dary a jiné příjmy.

3) Komora zřizuje podpůrné a sociální fondy. Fondy spravují volené správní rady.

4) Výnos pokut uložených komorou je příjmem podpůrného fondu komory určeného zastupitelstvem.

Zásada vymezuje rozsah a základní pravidla hospodaření s majetkem komory. Hospodaření s příjmy komory je obdobné, jako u jiných samosprávných korporací. Bližší podrobnosti stanoví v rámci obecně závazných právních předpisů řád komory.

1) Členství v komoře je řádné a mimořádné.

2) Každý, kdo vykonává psychologickou činnost za úplatu podá do jednoho měsíce od zahájení činnosti písemnou žádost o zapsání do registru členů komory.

3) Komora zapíše do registru řádných členů komory do dvou měsíců od doručení písemné žádosti každého, kdo má plnou způsobilost k právním úkonům, pokud mu nebyl pravomocným rozsudkem soudu vysloven zákaz psychologické činnosti a kdo

a) buď řádně ukončil studium odborné psychologie na československé vysoké škole,

b) nebo řádně ukončil studium na zahraniční vysoké škole, které mu bylo uznáno za rovnocenné vzdělání uvedené pod písm. a), c) nebo má speciální vzdělání v některé oblasti psychologické činnosti, stanovené obecně závaznými právními předpisy, vydanými příslušnými orgány státní správy.

4) Mimořádnými členy komory se mohou stát studenti psychologických oborů na vysokých školách; dále pak ti, kteří dosud nezačali nebo již přestali vykonávat psychologickou činnost.

Kromě řádného členství je v komoře uvažováno i mimořádné členství. Mimořádnými členy se mohou stát ti, kdo ještě nevykonávají psychologickou činnost, nebo ti, kdo již tuto činnost nevykonávají. V prvém případě jde hlavně o studenty psychologie, kteří se tímto způsobem blíže seznamují s životem komory. V druhém případě jde o odstranění tvrdosti, kdy současný odchod ze zaměstnání i z komory by člena komory mohl uvést do izolace od jeho kolegů v profesi. Tito lidé mohou být nadále komoře ku prospěchu díky svým profesním a životním zkušenostem.

Řádné členství v komoře je vázáno na výkon psychologické činnosti. Právo vykonávat psychologickou činnost, pokud osoba splňuje kvalifikační předpoklady, nelze omezovat lhůtou pro provedení registrace. Pokud by mu však byla registrace v komoře odmítnuta, nemůže psychologickou činnost podle tohoto zákona vykonávat. Rozhodnutí komory o registraci podléhá soudnímu přezkoumání.

Členství v komoře je určeno především pro psychology, absolventy jednooborového studia psychologie na filozofických fakultách československých univerzit a pro absolventy obdobných vysokoškolských oborů v zahraničí. Je však třeba respektovat současný stav, kdy postgraduálním studiem, nebo výcvikem, získali psychologickou kvalifikaci i osoby s jiným výchozím vzděláním.

1) Řádné a mimořádné členství v komoře zaniká smrtí, vystoupením z komory nebo vyloučením z komory.

2) Řádné členství zaniká ukončením pracovní činnosti člena, nebo zbavením způsobilosti k právním úkonům.

Zánikem řádného členství podle odst. 2 se stává člen komory mimořádným členem.

1) Každý řádný člen komory má právo

a) volit zástupce do orgánů komory a sám být do nich volen,

b) využívat pomoci komory v oblasti dalšího vzdělávání,

c) využívat pomoci komory ve sporech spojených s výkonem psychologické činnosti s klienty

d) využívat zprostředkování komory ve sporech s jiným členem komory.

2) Každý řádný člen má povinnost

a) vykonávat své povolání odborně v souladu s profesní etikou a způsobem stanoveným zákony

b) dodržovat řád komory, stavovský a disciplinární řád,

c) řádně platit stanovené příspěvky,

d) oznámit orgánům komory změny související s výkonem psychologické činnosti,

e) poskytovat statistické údaje, pokud jsou komorou vyžádány.

3) Mimořádní členové komory mají právo zúčastnit se činnosti komory s hlasem poradním. Nemá právo volit ani právo být voleni do orgánů komory.

Komora je samosprávnou korporací s demokratickou strukturou. Každý řádný člen se může podílet na její činnosti, musí však plnit stanovené povinnosti.

1) Každý má právo na poskytnutí psychologické služby od člena komory.

2) Člen komory je oprávněn poskytnutí psychologické služby odmítnout pouze tehdy, jestliže nemá pro požadovaný výkon potřebnou kvalifikaci, nebo má závažné důvody nasvědčující tomu, že by ji nemohl řádně poskytnout.

3) Psycholog může odstoupit od již započatého poskytování psychologické služby, neposkytuje-li klient potřebnou součinnost nebo dojde-li k narušení důvěry mezi ním a klientem.

4) Ten, komu bylo skytnutí psychologické služby odmítnuto, je oprávněn požádat komoru, aby mu psychologa určila.

Zákon monopolizuje poskytování psychologických služeb pouze pro členy komory, avšak musí též chránit zájmy osob, kterým jsou služby poskytovány. Zaručuje každému, kdo o to požádá, že se mu dostane psychologické pomoci. Je to dáno tím, že každý člen komory musí poskytnout na žádost psychologickou službu s výjimkou případů stanovených tímto zákonem. Zákon současně navrhuje postup, který zajišťuje, aby každému, kdo o to požádá byla poskytnuta potřebná psychologická služba od jiného člena komory.

1) Psycholog je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s psychologickou činností a které se vztahují ke klientovi. Této povinnosti jej může zbavit pouze klient písemným prohlášením; i v tomto případě je však člen komory povinen zachovat mlčenlivost, pokud je to v zájmu klienta Tím nejsou dotčena příslušná ustanovení trestního řádu o povinnosti vypovídat před orgány činnými v trestním řízení.

2) Člen komory je povinen zachovávat mlčenlivost o jednání před čestnou radou a o jednání prezidia ve zprostředkování při sporech mezi členy komory pokud jde o obsah sporu či průběh jednání.

3) Povinnost mlčenlivosti trvá i po vyškrtnutí z registru komory.

4) Povinnost mlčenlivosti se vztahuje přiměřeně i na pracovníky člena komory.

Úspěch psychologické činnosti je dán důvěrou mezi psychologem a klientem. Tato důvěra se může udržet jen tehdy, když má klient zaručeno, že informace, které psychologovi poskytne, nebudou bez jeho souhlasu poskytnuty osobám třetím.

Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na jednání před čestnou radou. Porušení této povinnosti poškozuje profesní pověst člena komory a může vážně ohrozit jeho profesní kariéru.

K těmto informacím může mít přístup i pracovník člena komory a proto se povinnost mlčenlivosti vytahuje i na něj.

Orgány komory jsou

a) valná hromada,

b) zastupitelstvo,

c) prezidium,

d) revizní komise,

e) čestná rada,

f) profesní komise.

Orgány komory jsou po dohodě se zástupci psychologů navrženy tak, aby bylo umožněno důstojné setkávání profesních kolegů na valné hromadě, avšak zároveň aby bylo zajištěno operativní řízení komory.

1) Valná hromada je nejvyšším orgánem komory.

2) Právo účasti mají všichni řádní členové komory. Mimořádní členové se mohou zúčastnit jednání a po předchozím souhlasu řádných členů jim může být uděleno slovo.

3) valnou hromadu svolává president komory nejméně jednou za rok. Požádá-li o to písemně nejméně jedna pětina řádných členů, svolá ji do dvou měsíců od podání žádosti.

4) Valná hromada

a) volí zastupitelstvo a jeho náhradníky na základě poměrného zastoupení,

b) volí čestnou radu a její náhradníky,

c) volí revizní komisi a její náhradníky,

d) usnáší se na základních směrnicích určujících činnost komory,

e) může změnit rozhodnutí zastupitelstva.

5) Valná hromada je usnášeníschopná, je-li přítomna nejméně jedna pětina řádných členů. Za jakéhokoliv počtu přítomných je usnášeníschopná po uplynutí jedné hodiny od doby, na kterou byla valná hromada svolána. Valná hromada se usnáší většinou hlasů přítomných.

Valná hromada má práva, která uděluje a deleguje orgánům komory, dává možnost každému členu, aby se vyjádřil k jakémukoliv problému či věci, které se komory a její činnosti týkají. Valná hromada vychází z iniciativy a profesních zájmů členů komory. Poměrný volební systém pro volbu zastupitelstva zajišťuje, že v něm budou odpovídajícím počtem zástupců reprezentovány zájmy jednotlivých profesních skupin, neboť u psychologické profese mají jednotlivé skupiny podstatně odlišné zaměření i vzdělání.

1) Zastupitelstvo je řídícím orgánem komory, má 50 - 60 členů.

2) Zastupitelstvo

a) volí a odvolává prezidenta a viceprezidenta komory, kteří jsou členy prezidia,

b) volí ze svého středu prezidium, popř. jej odvolává, a kontroluje jeho činnost; může zrušit rozhodnutí prezidia, pokud odporuje obecně závazným právním předpisům nebo řádům komory

c) schvaluje rozpočet komory,

d) schvaluje a zkoumá účetní závěrku,

e) určuje výši členských příspěvků,

f) zřizuje a ruší podpůrné a sociální fondy pro své členy a jejich rodiny; volí a odvolává správní řád fondů,

g) volí zástupce do zdravotnických a sociálních orgánů,

h) podává posudky a dobrá zdání pro orgány státní správy,

i) schvaluje řád komory, disciplinární a stavovský řád a jejich změny,

j) usnáší se na opatřeních vyplývajících z usnesení valné hromady,

k) schvaluje výši náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech komory,

l) volí členy profesní komise.

3) Zastupitelstvo je odpovědné valné hromadě. Funkční období zastupitelstva jsou nejvýše tři roky. Zastupitelstvo se schází nejméně čtyřikrát do roka a svolává jej prezident komory. Zastupitelstvo se sejde do jednoho měsíce, jestliže o to požádá písemně jedna třetina členů.

4) Zastupitelstvo je usnášeníschopné při přítomnosti nadpoloviční většiny členů. Usnáší se většinou hlasů přítomných.

Zastupitelstvo je řídícím orgánem komory. Schází se tak často, aby mohlo průběžně kontrolovat činnost prezidia. Počet členů zastupitelstva umožňuje, aby jeho složení mohlo odrážet zájmy jednotlivých psychoterapeutických a psychologických směrů, zastoupených v psychologické obci.

1) Prezidium je výkonným orgánem komory, má 7-13 členů.

2) Prezidium

a) vede registr řádných a mimořádných členů komory,

b) hospodaří s majetkem komory a kontroluje činnost správních rad podpůrných a sociálních fondů,

c) pověřuje presidenta, aby svolal schůzi zastupitelstva a valnou hromadu,

d) zkoumá spisy o volbě členů zastupitelstva,

e) zřizuje kancelář komory,

f) vybírá členské příspěvky,

g) poskytuje právní pomoc členům komory,

h) je prostředníkem v profesních sporech mezi členy komory,

i) uděluje pokuty za nedodržení řádu komory do výše 500 Kčs a to i opakovaně,

j) určuje klientovi psychologa podle zásady č. 10,

k) na návrh profesní komise uděluje oprávnění k výkonu samostatné psychologické činnosti s klienty,

l) rozhoduje ve všech věcech podle tohoto zákona, pokud o nich nerozhodují jiné orgány.

3) Prezidium svolává prezident nejméně šestkrát do roka.

Prezidium svolá také do dvou týdnů od podání písemné žádosti nejméně tří členů prezidia.

4) Jednání řídí prezident nebo viceprezident; jednání je usnášeníschopné při přítomnosti nadpoloviční většiny členů. Usnáší se většinou hlasů přítomných.

Výkonným orgánem komory je prezidium v čele s prezidentem komory. Administrativní práce, související s činností komory, vykonává podle pokynů prezidenta kancelář komory.