V § 23 pod písm. a) je zakotvena
povinnost prezidenta Nejvyššího kontrolního
úřadu předkládat České
národní radě dva základní
dokumenty týkající se činnosti Nejvyššího
kontrolní úřadu a jeho fungování,
a sice informaci o základních směrech kontrolní
činnosti a po skončení roku souhrnnou zprávu
o kontrolní činnosti. Vyjmenované dokumenty
představují nezbytný základní
rámec komunikace mezi Nejvyšším kontrolním
úřadem a Českou národní radou,
související s koncepcí jeho činnosti
a s dosaženými výsledky.
Podle písm. b) tohoto paragrafu bude prezident předkládat
předsednictvu České národní
rady zprávy o výsledcích jednotlivých
kontrol "ad hoc". Půjde o kontrolní zjištění,
na jejichž předložení se s předsednictvem
České národní rady dohodne, a to na
základě vyžádání ze strany
předsednictva České národní
rady nebo z vlastní iniciativy.
Mimořádně důležitým dokumentem
předkládaným prezidentem České
národní radě podle tohoto paragrafu bude
stanovisko ke státnímu závěrečnému
účtu republiky, vypracované na základě
§ 4 tohoto zákona. Tímto stanoviskem bude zajištěna
odbornost, nestrannost a objektivnost hodnocení finančního
a rozpočtového hospodaření České
republiky za rozpočtové období při
projednávání státního závěrečného
účtu v České národní
radě.
§ 24 vymezuje základní povinnosti
kontrolních pracovníků při výkonu
kontroly. Jejich dodržování je předpokladem
pro ochranu práv kontrolovaných subjektů
a současně pro naplnění principů
objektivity kontroly. Rozhodující povinností
musí být proto takový postup kontrolních
pracovníků, který zajistí pravdivost,
úplnost i průkaznost kontrolních zjištění
a bude probíhat v souladu s obecně závaznými
právními předpisy.
K zabezpečení jednotnosti a jednoznačnosti
kontrolní činnosti, k vymezení vztahů
mezi kontrolujícím a kontrolovaným a k zabezpečení
práv kontrolovaných jsou zde určeny povinnosti
týkající se zahájení kontroly,
projednání jejích výsledků,
vyžádání si vyjádření
kontrolovaných subjektů a reagování
na námitky proti pravdivosti, úplnosti nebo průkaznosti
kontrolních zjištění.
§ 25 pod písm. a) až e) stanoví
základní povinnosti, které mají
kontrolované subjekty při vytváření
podmínek k výkonu kontroly. Vymezené povinnosti
kontrolovaných subjektů zajišťují
základní nezbytnou součinnost s kontrolními
pracovníky při výkonu kontroly včetně
potřebného materiálního a technického
zajištění, vstupu do objektů a na pozemky,
pokud souvisejí s předmětem kontroly, a poskytování
informací.
Ustanovení pod písm. f) tohoto paragrafu směřuje
k odstranění zjištěných závad
a za tím účelem ukládá
kontrolovaným subjektům povinnost předložit
podle požadavků Nejvyššího kontrolního
úřadu písemnou zprávu o opatřeních,
která budou realizovat k odstranění zjištěných
závad a také zprávu o výsledcích
jejich plnění.
§ 26 obsahuje ustanovení o vyloučení
kontrolních pracovníků z výkonu kontroly
v případech, kdy lze mít pochybnosti o
jejich podjatosti, a upravuje postup při řízení
v této věci. Ustanovení tohoto paragrafu
směřují k prosazování objektivity
kontroly a současně k ochraně práv
kontrolovaných subjektů.
V § 27 je umožněno Nejvyššímu
kontrolnímu úřadu:
- k prosazení potřebných podmínek
pro výkon kontroly uplatnit vůči pracovníkům
kontrolovaných subjektů pořádkovou
pokutu až do výše 50 000.- Kčs, a
to i opakovaně, přičemž úhrn
opakovaných pořádkových pokut nesmí
přesáhnout částku 200 000.- Kčs,
- uložit pokutu až do výše 500 000.-
Kčs kontrolovaným subjektům, které
nepředloží ve stanovené lhůtě
písemné zprávy o opatřeních,
jež budou realizovat k odstranění zjištěných
závad, nebo zprávy o výsledcích jejich
plnění.
K článku 4 tohoto paragrafu je stanoven postup při
ukládání pořádkových
pokut a při rozkladu proti jejich uložení.
§ 28 opravňuje prezidenta účastnit
se schůzí České národní
rady a všech jejích orgánů a schůzí
vlády České republiky s tím, že
požádá-li o slovo, bude mu uděleno.
Toto právo prezidenta vyplývá z postavení
Nejvyššího kontrolního úřadu
a z charakteru jeho činnosti.
§ 29 ukládá řídícím
orgánům, kontrolním pracovníkům
i dalším pracovníkům Nejvyššího
kontrolního úřadu povinnost mlčenlivosti
o skutečnostech, o nichž se dozvědí
při své činnosti. Ochrana poskytovaná
tímto ustanovením se vztahuje nejen na státní,
hospodářské a služební tajemství,
ale i na skutečnosti, jímž by mohly být
dotčeny třetí osoby. V tomto případě
jde také o to, aby poznatky získané při
kontrole nemohly být zneužity v neprospěch
kontrolovaných subjektů při jejich další
činnosti (nekalá soutěž, snížení
konkurenceschopnosti a další), případně
v neprospěch jejich pracovníků.
§ 30 obsahuje ustanovení, jehož
smyslem je zabezpečit hospodárnost kontroly, předcházet
duplicitám při jejím výkonu a
dosáhnout co největší ochrany práv
a právem chráněných zájmů
kontrolovaných subjektů.
§ 31 zabezpečuje součinnost
vlády. orgánů státní správy
a dalšícb orgánů České
republiky s Nejvyšším kontrolním úřadem
v těch případech, kdy z této jejich
součinnosti by nebylo možno dospět k úplnosti
kontrolního zjištění. Předpokládá
se součinnost alespoň poskytnutím vysvětlení,
vztahujícího se ke skutečnostem zjišťovaným
při kontrole.
kterým se zřizuje Nejvyšší kontrolní
úřad České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto
ústavním zákoně:
Zřizuje se Nejvyšší kontrolní úřad
České republiky jako kontrolní orgán,
nezávislý na vládě, jejích
orgánech a ústředních orgánech
státní správy.
Podrobnosti stanoví zákon.
Tento ústavní zákon nabývá
účinnosti dnem 1. ledna 1991.