Česká národní rada 1990 – 1992

/1/ Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanoví podmínky jejich ochrany.

/2/ Kategorie zvláště chráněných území jsou

a) národní parky,

b) chráněné krajinné oblasti,

c) národní přírodní rezervace,

d) přírodní rezervace,

e) národní přírodní památky,

f) přírodní památky

/1/ Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky.

/2/ Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením.

/3/ Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky vyhlašuje Česká národní rada zákonem.

/1/ Na celém území národních parků je zakázáno

a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména těžké mechanismy, chemizaci a terénní úpravy,

b) ukládat odpady, které mají původ mimo území národního parku a ukládat ostatní odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

c) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

d) parkovat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě parkování vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní službu,

e) pořádat a organizovat hromadné sportovní a rekreační akce,

f) provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích,

g) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy kromě lesních plodů, není-li stanoveno jinak v tomto zákoně, bližších ochranných podmínkách či návštěvním řádu národního parku,

h) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

i) zavádět intenzivní chovy zvěře, např. obory, farmové chovy a bažantnice, a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,

j) měnit stávající vodní režim pozemků,

k) stavět nové dálnice, silnice, železnice, sídlení útvary a plavební kanály,

l) provádět chemický posyp cest,

m) těžit nerosty, horniny a humolity kromě stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku,

n) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národního parku.

/2/ Na území I. zóny národního parku je dále zakázáno

a) povolovat a umisťovat nové stavby,

b) vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody kromě vlastníků a uživatelů pozemků,

c) měnit současnou skladbu a plochy kultur,

d) hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady.

/1/ Metody a způsoby ochrany národních parků jsou odstupňovány na základě členění území národních parků zpravidla do tří zón ochrany přírody vymezených s ohledem na přírodní hodnoty. Nejpřísnější režim ochrany se stanoví pro první zónu. Bližší charakteristiku a režim zón upravuje obecně závazný právní předpis, kterým se národní park vyhlašuje.

/2/ Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví orgán ochrany přírody v dohodě s Federálním ministerstvem obrany a ministerstvem zemědělství České republiky (dále jen "ministerstvo zemědělství") a po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy, okresními úřady a obcemi a zaznamená je v mapových podkladech vhodného měřítka, uložených též u všech orgánů, s nimiž byly zóny projednány. Hranice zón vyznačí orgán ochrany přírody vhodným způsobem v terénu.

/1/ Pro každý národní park navrhuje a schvaluje orgán ochrany přírody plán péče o národní park (dále jen "plán péče"), a to na období zpravidla deseti let. Jeho východiskem je členění území národního parku do jednotlivých zón (§ 17), obsahem pak zejména stanovení dlouhodobých i krátkodobých úkolů pro ochranu rostlin a živočichů, péči o les i půdu, vzhled krajiny, ekologické limity osídlení, dopravu a turistiku na území národního parku.

/2/ Plán péče obsahuje též úkoly na úseku strážní a informační služby a zásadní vnitřní úkoly pro činnost orgánu ochrany přírody v národním parku. Slouží jako závazný podklad pro jiné plánovací dokumenty týkající se území národního parku a pro činnost orgánu ochrany přírody. Součástí plánu péče jsou lesní hospodářské plány platné na území národního parku schvalované orgánem ochrany přírody.

/3/ Plán péče se může členit do podrobnějších záměrů, i na kratší časové úseky, a může být zpracován pro části území národního parku.

/1/ Na území národních parků je omezen vstup, vjezd, volný pohyb osob mimo zastavěné části obcí, rekreační a turistická aktivita osob. Podmínky tohoto omezení a výčet turistických a rekreačních činností, které jsou povoleny, stanoví tento zákon a návštěvní řády.

/2/ Návštěvní řád vydává orgán ochrany přírody národního parku formou obecně závazné vyhlášky; osoby trvale bydlící či pracující v národním parku mohou být z její působností ve stanoveném rozsahu vyňaty. Návštěvní řád může být vydán také pro část území národního parku.

/1/ K projednání a posouzení všech důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku, zejména členění území národního parku do zón ochrany přírody, plánu péče o národní park, návštěvního řádu, způsobu péče o les a územních plánů zřizuje orgán ochrany přírody národního parku radu národního parku (dále jen "rada") jako iniciativní a konzultační orgán pro záležitosti příslušného národního parku.

/2/ Členy rady jsou delegovaní zástupci obcí a okresních úřadů, na jejichž území se národní park rozkládá. Další členy rady jmenuje orgán ochrany přírody národního parku z nejvýznamnějších právnických a fyzických osob s podnikatelskou činností na území národního parku, zejména z oblasti lesnictví, zemědělství, obchodu a cestovního ruchu, odborníků z vědeckých a odborných pracovišť, popřípadě z jiných orgánů státní správy.

Výkon práva myslivosti a práva rybářství podle zvláštních předpisů [Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, zákon č. 102/1963 Sb. o rybářství,] může být omezen nebo vyloučen v určitých částech národního parku nebo na celém jeho území orgánem ochrany přírody.

Lesy v národním parku nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských [Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon ČNR č. 96/1977 Sb. o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství,]; ustanovení o zásazích proti škůdcům [§ 20 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.] a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod [§ 21 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.] lze použít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody.

Lesy, lesní půdní fond, vodní toky a vodní plochy na území národních parků, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci [Např. zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, zákon č. 403/1990 Sb., o odstranění některých majetkových křivd, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, zákon ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.]

/1/ Za vjezd motorovými vozidly na území národního parku nebo za vstup do jeho vybraných míst může orgán ochrany přírody vybírat úplatu. Úplatu za vjezd motorovými vozidly nelze vybírat od osob pracujících nebo trvale bydlících na území národního parku.

/2/ Za jízdu na území národního parku motorovým vozidlem, jehož vjezd podléhá úplatě podle odstavce 1, může orgán ochrany přírody rovněž vybírat úplatu. Maximální výši a způsob vyměření této úplaty stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

/3/ Výši úplaty podle odstavců 1 a 2 a způsob vybírání úplaty stanoví orgán ochrany přírody národního parku vyhláškou.

/4/ Úplaty v národních parcích jsou příjmem příslušného orgánu ochrany přírody národního parku.

/1/ Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, vysokým podílem lesních a trvalých travních porostů s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti.

/2/ Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí.

/3/ Chráněné krajinné oblasti, jejich poslání a bližší ochranné podmínky vyhlašuje vláda České republiky nařízením.

/1/ Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno

a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména těžké mechanismy, použití biocidů, změnu vodního režimu či terénní úpravy značného rozsahu,

b) ukládat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

c) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

d) parkovat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody kromě parkování vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, požární ochranu a zdravotní službu,

e) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů,

f) zavádět intenzivní chovy zvěře, např. obory, farmové chovy, bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,

g) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály,

h) pořádat automobilové a motocyklové soutěže,

i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti.

/2/ Na území I. zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno

a) umisťovat a povolovat nové stavby,

b) povolovat a měnit využití území,

c) měnit současnou skladbu a plochy kultur,

d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady.

/1/ K bližšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují zpravidla čtyři, nejméně však tři zóny odstupňované ochrany přírody; první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Zóny vymezuje orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy, okresními úřady a obcemi. Podrobnější režim zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se stanoví při vyhlášení či změně bližších ochranných podmínek chráněných krajinných oblastí (§ 25 odst. 3) obecně závazným předpisem.

/2/ K usměrňování a ovlivňování lidské činnosti s ohledem na poslání chráněných krajinných oblastí a ke stanovení střednědobých a dlouhodobých úkolů ochrany přírody v těchto oblastech, zejména v péči o rostliny a živočichy, orgány ochrany přírody navrhují a schvalují oborové dokumenty ochrany přírody v chráněných krajinných oblastech (dále jen "oborové dokumenty"), a to zpravidla na období deseti až patnácti let.

/3/ Oborové dokumenty vycházejí z ochranných podmínek a z režimu zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí (odstavec 1), jsou výchozím podkladem pro územně plánovací dokumentaci, lesní hospodářské plány, směrný vodohospodářský plán a jiné druhy plánovací dokumentace.

/1/ Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.

/2/ Využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí.

Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno

a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména těžké mechanismy, chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy,

b) povolovat a umisťovat stavby,

c) těžit nerosty a humolity,

d) vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody kromě vlastníků a uživatelů pozemků,

e) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

f) provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích,

g) zavádět intenzivní chovy zvěře, např. obory, farmové chovy a bažantnice, a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,

h) vjíždět motorovými vozidly kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní službu,

i) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, nejde-li o případy podle § 30,

j) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhražená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

k) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace.

Výkon rybářského a mysliveckého práva v národních přírodních rezervacích je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.

Lesy v národních přírodních rezervacích nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských [Zákon č. 61/1977 Sb. o rybářství, zákon ČNR č. 96/1977 Sb. o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství,]; ustanovení o zásazích proti škůdcům [§ 20 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.] a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod [§ 21 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.] lze použít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody.

Lesy, lesní půdní fond, vodní toky a vodní plochy na území národních přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci [Např. zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, zákon č. 403/1990 Sb., o odstranění některých majetkových křivd, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, zákon ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě jinému zemědělskému majetku.].

Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.

Na celém území přírodních rezervací je zakázáno

a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména těžké mechanismy, použití biocidů, změnu vodního režimu a terénní úpravy,

b) povolovat a umisťovat nové stavby,

c) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

d) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů,

e) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace.