K § 10 - vrácení poplatku
V tomto ustanovení se navrhuje vrácení poplatku
tomu, kdo nebyl povinen poplatek zaplatit. Současně
je upraveno vrácení poplatku v případě,
ze řízení bylo zastaveno, byl-li návrh
na zahájení řízení, odvolání
či dovolání vzat zpět před
prvním jednáním u soudu nebo byl-li návrh
na obnovu řízení, odvolání
nebo dovolání zamítnut. Zároveň
se zde upravuje postup při vracení poplatků
zaplacených kolkovými známkami, přičemž
poplatek se nevrátí, nepřesahuje-li 50 Kčs.
Zde dochází ke zvýšení uvedené
částky, která se nevrací z 30 Kčs
na 50 Kčs. Nově se upravuje i lhůta, do které
lze poplatek vrátit.
K § 11 - osvobození od poplatků
Uvedené ustanovení rozděluje osvobození
od poplatků na věcné v odstavci 1 a na osobní
v odstavci 2. Ve věcném osvobození bylo ve
srovnání se současnou úpravou vypuštěno
osvobození přezkoumání rozhodnutí
jiných orgánů než soudů a osvobození
prvního zápisu hospodářských
organizací včetně zápisů členů
prvního představenstva družstva do podnikového
rejstříku.
Dále byla některá věcná osvobození
nově posouzena a zahrnuta do osobního osvobození
tak, aby se vztahovala na určité konkrétní
osoby. Z osobního osvobození bylo vypuštěno
osvobození Státní banky československé,
která je podnikatelskou organizací, nově
bylo toto osvobození přiznáno státním
fondům a nadacím. Rovněž tak osvobození
pracovníků nebo členů družstev,
jsou-li předmětem řízení nároky
z jejich pracovního nebo obdobného poměru
se jeví jako překonané a bylo proto vypuštěno.
Dále došlo k vypuštění osvobození
společenských organizací a národních
výborů, které již neodpovídají
současnému právnímu stavu. Nově
bylo zohledněno v osvobození postavení občanů
vykonávajících civilní službu,
která je postavena na roven vojenské základní
službě, navrhovatelů v řízení
o poddlužnické žalobě a obcí v
případech, kdy se spor tyká výkonu
státní správy, který je na ně
přenesen.
Současně se navrhuje do tohoto osvobození
uvést i osvobození řízení a
účastníků řízení
v souvislosti s navracením majetku původním
vlastníkům podle zákona č. 87/1991
Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Není
též vyloučeno dopracování tohoto
ustanovení po schválení novely občanského
soudního řádu.
K § 12
Toto ustanovení upravuje postup soudu v případě
vydání nesprávného rozhodnutí
o poplatkové povinnosti.
K § 13
Navrhovaná právní úprava vychází
z dosavadních principů zákona o soudních
poplatcích. Stanoví subjektivní a objektivní
promlčecí lhůtu včetně přetržení
promlčecí lhůty.
K § 14
Toto ustanovení upravuje vybírání
poplatku za úkon prováděny orgány
prokuratury, který byl dříve zahrnut přímo
v sazebníku soudních poplatků. Protože
však nejde o poplatek vybíraný soudy, zařazuje
se nově do samostatného paragrafu. Sazba poplatku
se zvyšuje z Kčs 15 na Kčs 50. Požadavky
urychlení výpisu z rejstříku trestů,
časová náročnost a vedení evidence
opodstatňuje zvýšení sazby poplatku
v těchto případech.
K § 15
Přechodné ustanovení o placení poplatků
za řízení zahájená před
nabytím účinnosti nového zákona
se rovněž přebírá ze současné
právní úpravy a je doplněno o postup
při placení současných arbitrážních
poplatků, které budou zrušeny a o postup při
placení při odvolání nebo dovolání
podaném po účinnosti tohoto zákona,
kdy se bude již postupovat podle nových sazeb uvedených
v sazebníku.
K § 16
V uvedeném paragrafu se navrhuje zmocnění
pro ministerstvo financí ČR v dohodě s ministerstvem
spravedlnosti ČR upravit obecně závazným
právním předpisem osvobození jednotlivých
druhů poplatných úkonů a skupin osob,
zatímco v individuálních případech
se navrhuje toto zmocnění pro předsedy krajských
soudů, jako je tomu v podstatě v současné
praxi, a to vzhledem k potřebě rozhodnout se znalostí
konkrétního případu celého
soudního sporu.
K § 17
Ustanovení o kontrole se v podstatě přebírá
ze současné úpravy, která se osvědčila.
Předpokládá se, ze i nadále budou
finanční a justiční orgány
při kontrolách spolupracovat, jako je tomu nyní
mezi krajskými soudy a finančními ředitelstvími,
které formou společných kontrolních
komisí vykonávají dohlídky u soudů.
Pouze u poplatků, které vybírají orgány
prokuratury, přísluší kontrola územním
finančním orgánům, nikoliv též
ministerstvu spravedlnosti ČR.
K § 18
Uvedené ustanovení obsahuje derogační
klausuli, tj. uvádí, které právní
předpisy se vydáním tohoto zákona
zrušují.
K § 19
Den nabytí účinnosti tohoto zákona
se navrhuje 1. leden 1992, a to v návaznosti na ustanovení
zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích
a dalších navazujících předpisů,
které by měly byt do konce roku 1991 schváleny
Federálním shromážděním.
Soudní poplatky se vybírají za činnost
soudů v občanskoprávním řízení
a za některé úkony správy soudů
a orgánů prokuratury. Formou soudních poplatků
fyzické a právnické osoby, které uplatňují
před soudy svá práva, přispívají
na částečnou úhradu nákladů
státu spojených s výkonem soudnictví.
Vyměřování a vybírání
soudních poplatků s vhodným odstupňováním
jejich sazeb má zároveň působit k
omezování některých neuvážených
podnětů při zahajování soudního
řízení a zároveň vést
subjekty k dobrovolnému plnění povinností
a respektování práv jiných osob. Proto
v případech, kde je zájem státu a
společnosti, aby řízení v zájmu
ochrany práv se uskutečnilo a byla umožněna
dostupná soudní ochrana, ustupuje fiskální
hledisko do pozadí, soudní poplatky se nevybírají,
protože se na určitá řízení
či určitým subjektům poskytuje ze
zákona osvobození od poplatků. V jiných
případech vsak musí výše soudních
poplatků vyjadřovat náročnost soudního
řízení a musí zohledňovat i
náklady státu vznikající při
výkonu této činnosti, zejména též
materiálové a technické zabezpečení.
Položka 1
Procentní sazba poplatku ve výši 4%, která
se bude vztahovat na většinu majetkových sporů,
a to bez rozdílu, budou-li účastníky
fyzické či právnické osoby, vychází
ze s časné obecné sazby, která rovněž
činí 4%. Zvyšuje se vsak minimální
hranice ze 400 Kčs na 200 Kčs a současně
se navrhuje maximální hranice 100 000 Kčs.
V případě, že nelze předmět
řízení ocenit, upravuje se výše
sazby ze 300 Kčs na 500 Kčs. Zvýšení
sazeb u této položky se navrhuje především
z toho důvodu, že podle zákona o soudech a
soudcích už budou náklady spojené s
rozhodováním senátu zatěžovat
v plném rozsahu státní rozpočet. Doposud
byla náhrada mzdy u soudců z lidu hrazena ze mzdových
nákladů zaměstnavatele (výjimkou byli
pouze soudci z lidu, kteří byli zaměstnáni
v JZD), kdy tedy nebyl státní rozpočet v
tomto směru zatěžován. Zvýšení
sazeb soudních poplatků v podstatné míře
ovlivnilo i zvýšení cen všech kancelářských
potřeb, úkonů i celkové zvýšení
cen energie. Zároveň musí i soudní
poplatek vyjadřovat náležité ocenění
práce soudce ve srovnání s oceněním
práce jiných právnických profesí
(např. advokátů a komerčních
právníků).
Položka 2
Pro řízení ve věcech obchodních
se navrhuje samostatná položka, se stejnou sazbou
procentního poplatku, jako je tomu u běžných
majetkových sporů, avšak vzhledem k vyššímu
základu poplatku se u těchto sporů navrhuje
i vyšší minimální a maximální
hranice poplatku.
Položka 3
Jde o úplně novou položku, která se
nově zavádí. V podstatě upravuje řízení,
kde není možno předmět řízení
ocenit penězi, a proto i sazba poplatku je totožná
se sazbou uvedenou v položce 1 b).
Položka 4
Procentní sazba zůstává zachována,
zvyšuje se jen sazba minimální na 200 Kčs.
I zde je důvodem vzrůst cen věcných
a materiálových nákladů, které
jsou spojeny s vyřízením každé
konkrétní věci.
Položka 5
Kromě shora uvedených důvodů se navrhuje
zvýšení proto, aby byly omezeny neuvážené
návrhy na zahájení řízení
o rozvod manželství. Dosavadní výše
400 Kčs neodpovídala ani výši sazeb
v okolních státech. Jak v Rakousku, tak i Maďarsku
je tento poplatek výrazně vyšší,
v Maďarsku činí 5 000 Ft za rozvodové
řízení a dalších 1 000 Ft se
platí za předcházející obligatorní
smírčí řízení mezi manželi.
Při řízení o určení
otcovství včetně popření otcovství
jde o rozhodování senátu, kde může
být žalobcem i nezletilý, který je vsak
přímo ze zákona od tohoto poplatku osvobozen.
Soudní poplatek se vybere jen v těch případech,
kdy je otec určen soudem. V ostatních případech,
ve kterých se otcovství nepodaří určit,
soud žalobu zpravidla zamítne bez nároku na
poplatek. Sazba se upravuje ze 200 Kčs na 300 čs.
Položka 6
Na částku 2 000 Kčs se rovněž
zvyšují sazby z návrhu na zahájení
řízení na ochranu osobnosti bez nároku
na náhradu nemajetkové újmy, zatímco
řízení na ochranu osobnosti spojené
s náhradou nemajetkové újmy se nově
navrhují zpoplatňovat ve výši 4 000
Kčs. Ve věcech podle zákona o periodickém
tisku a ostatních informačních prostředích
se vzhledem k náročnost i tohoto řízení
navrhuje zvýšení poplatku na 1 000 Kčs.
Položka 7
V této položce je zohledněna skutečnost,
že přestože se účastníci
rozhodli řešit spor soudní cestou, nakonec
uzavřeli mezi sebou smír. Tato skutečnost,
kde je i zájem společnosti o vyřešení
sporů mimosoudním projednáním, se
projevuje i ve snížené sazbě tohoto
poplatku, a to na nižší částku,
než je tomu u poplatku uvedeném v položce 1.
Položka 8
Ke zvýšení sazby poplatku upravující
tuto položku dochází zejména v zájmu
předcházení častých případů,
kdy jsou napadána soudy schválená a mezi
účastníky uzavřená smírčí
řízení, což má potom nepříznivý
dopad na právní jistotu účastníků.
Zároveň se tím vyjadřuje i náročnost
soudního řízení o zrušení
smíru, kdy se vychází z předpokladu,
že smír byl před soudem uzavřen uváženě,
dobrovolně a v zájmu obou zúčastněných
stran.
Položka 9
Zde dochází k podstatnému zvýšení
sazby poplatku ze 100 Kčs na 500 Kčs u mimořádného
opravného prostředku, který častokrát,
a to i opakovaně, bývá zneužíván,
např. z důvodu oddálení, resp. zablokování
možného výkonu soudního rozhodnutí.
Položka 10 a 11
U těchto položek dochází ke zvýšení
spodní hranice sazby, i sazby v případech,
kdy nelze vymáhaný nárok ocenit, a to z důvodu
vyšších nákladů na věcné
a jiné materiálové náklady spojené
se soudním řízením.
Položka 12
Podle současné právní úpravy
vycházející z dřívější
společensko ekonomické situace nebyl první
zápis do podnikového rejstříku zpoplatněny.
V současné době je řízení
o prvním zápisu právnických i fyzických
osob do podnikového rejstříku podstatně
právně náročnější,
kdy tyto zápisy jsou postupně převáděny
na počítačový systém, který
zpracovává údaje a vedení evidence
tohoto rejstříku. Tato opatření směřující
ke zlepšení evidence podstatně zvyšují
náklady na vybavení justičních pracovišť,
na druhé straně se zlepšila dostupnost údajů
evidovaných v rejstříku pro všechny
subjekty, které mají o ně zájem.
Zatímco zde se navrhuje poplatek pevnou částkou,
v Rakousku představuje obdobný poplatek 2% z kmenového
majetku a v Maďarsku rovněž 2% z kmenového
majetku, a to až do výše 90 000 Ft. Kromě
toho v Maďarsku se vybírají ještě
zvláštní poplatky za zapsání
organizace do úředního věstníku,
a to od 5 000 Ft do 15 000 Ft.
Položka 13
V této položce jsou navržena řízení
upravená zákonem o ochraně hospodářské
soutěže a řízení v souladu s
připravovaným návrhem obchodního zákoníku
a novely občanského soudního řádu.
Výše navrhovaných sazeb zohledňuje náročnost
a závažnost uvedených soudních řízení.
Položka 14
Tato položka je zcela nová a vychází
z ustanovení § 4, § 34, § 39 a § 46
zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání,
kdy lze předpokládat, že řízení
o konkursu a vyrovnání mohou byt v jednotlivých
případech komplikovaná a složitá.
Položka 15
Procentní sazba se nemění, pouze se zvyšuje
minimální hranice sazby z 50 Kčs na 200 Kčs
a sazba poplatku, nelze-li předmět penězi
ocenit ze 100 Kčs na 300 Kčs, a to z obdobných
důvodů jako v předcházejících
případech.
Položky 16 a 22
Zvýšení sazby poplatku vyplývá
z věcných a jiných materiálových
nákladů.
Položka 17
Sazby uvedené v této položce v podstatě
vycházejí z odměňování
advokátů za tytéž činnosti, přičemž
samotný soudní poplatek za sepsání
návrhu i za daného stavu představuje jen
polovinu odměny požadované advokáty,
neboť tito za sepsání návrhu účtují
kromě odměny za sepsání též
další úkon, a to převzetí a přípravu
právního zastoupení. Zvýšení
sazeb u písm. b) až h) má přiměřeně
vyjádřit náročnost odborné
činnosti poskytnuté soudem v porovnání
s odbornou pomocí poskytovanou advokáty anebo komerčními
právníky. Současně tato úprava
směřuje k tomu, aby soudy vzhledem k nižším
sazbám poplatků za úkony právní
pomoci nebyly v nežádoucí míře
zatěžovány činnostmi, které jim
nenáleží, ale aby tyto úkony poskytovaly
jen tehdy, jestliže je to nevyhnutelné, zejména
v zájmu odstranění vad při podání
občanů.
Položky 18, 19, 20 a 21
Obdobně i zde platí důvody uvedené
k položkám 16 a 22. Tyto sazby by měly byt
porovnatelné s odměňováním
za jiné podobní úkony.
Položka 23
Navrhované zvýšení vychází
z dosavadních poznatků justičních
orgánů. V praxi často dochází
k bezdůvodným a neuváženým žádostem
na přikázání věci jinému
soudu, s čímž jsou pak spojeny i značné
finanční a materiálové náklady.
Položka 24
Zvýšení sazby z 10 Kčs na 20 Kčs
vyplývá z věcných a materiálových
nákladů. Znovu se zavádí zpoplatnění
oznámení znalce nebo tlumočníka ze
seznamu, a to se zřetelem na to, ze orgánům
správy soudů je ze zákona uložena povinnost
vést úřední seznamy znalců,
tyto seznamy neustále aktualizovat, garantovat kvalitu
znalecké činnosti, s čímž jsou
spojeny určité materiálové náklady.
Zpracoval: Ing. Michal Morawski
ředitel odboru státních příjmů