Poznámky:
Poznámky uvedené u položky 1 platí obdobně
i pro tuto položku.
Položka 3:
V řízení o žalobách nebo o opravných
prostředcích proti rozhodnutím správních
orgánů - 500 Kčs
Položka 4:
Za vypořádání bezpodílového
spoluvlastnictví manželů, z předmětu
řízení 2% - nejméně 200 Kčs
Položka 5:
Z návrhu na zahájení řízení
a) o rozvod manželství - 1 000 Kčs
b) o neplatnost manželství nebo určení,
zda tu manželství je či není - 500 Kčs
c) o určení výživného mezi manžely
a příspěvku na výživu rozvedeného
manžela, ve věcech výživy mezi rodiči
a zletilými dětmi a vyživovací povinnosti
mezi ostatními příbuznými 2% z ceny
předmětu řízení nejméně
- 200 Kčs
d) o určení otcovství včetně
popření otcovství - 300 Kčs
Poznámka:
Poplatky podle stejné sazby se platí i v odvolacím
řízení nebo dovolacím řízení.
Směřuje-li odvolání nebo dovolání
pouze proti výroku o úpravě poměrů
dětí pro dobu po rozvodu nebo pouze proti výroku
o výchově a výživ nezletilého
dítěte, poplatek se neplatí.
Položka 6:
Z návrhu na zahájení řízení
a) na ochranu osobnosti - bez návrhu na náhradu
nemajetkové újmy - 2 000 Kčs
- s návrhem na náhradu nemajetkové újmy
- 4 000 Kčs
b) ve věcech podle zákona o periodickém tisku
a ostatních informačních prostředcích
- 1 000 Kčs
Poznámka:
Poplatky podle stejné sazby se platí i v odvolacím
řízení nebo dovolacím řízení.
Položka 7:
Za schváleny smír uzavřeny ve smírčím
řízení
a) z hodnoty předmětu smíru 2% nejméně
- 200 Kčs
b) nelze-li předmět smíru penězi ocenit
300 Kčs
Poznámky:
1. Z návrhu na smírčí řízení
se poplatek neplatí.
2. Smírem se rozumí smír schváleny
soudem podle § 67 a násl. občanského
soudního řádu.
Položka 8:
Z návrhu za zrušení usnesení o schválení
smíru - 500 Kčs
Poznámky:
1. Poplatek podle stejné sazby se platí i v odvolacím
řízení nebo dovolacím řízení.
2. Za řízení ve věci samé se
poplatek znovu neplatí.
3. Smírem se rozumí i smír podle § 99
občanského soudního řádu.
Položka 9:
Z návrhu na obnovu řízení - 500 Kčs
Poznámky:
1. Poznámky k položce 8 pod č. 1. a 2. platí
i pro tuto položku.
2. Jestliže se v původním řízení
nekonalo odvolací řízení nebo dovolací
řízení a v obnoveném řízení
se podá odvolání či dovolání
ve věci samé, platí se z takového
odvolání nebo dovolání poplatek podle
příslušné položky.
Položka 10:
Za pomoc soudu před nařízením výkonu
rozhodnutí podle § 260 občanského soudního
řádu (kromě pomoci před vymáháním
výživného pro nezletilé děti
- 100 Kčs
Položka 11:
Z návrhu na nařízení výkonu
rozhodnutí
a) z vymáhaného nároku 2% - nejméně
- 100 Kčs
b) nelze-li vymáhaný nárok penězi
ocenit - 300 Kčs
Poznámky:
1. Spojí-li se v návrhu na základě
téhož vykonatelného rozhodnutí výkon
rozhodnutí několika způsoby, zaplatí
se součet příslušných poplatků
sníženy o jednu čtvrtinu.
2. Z návrhu na druhé a další nařízení
výkonu rozhodnutí na základě téhož
vykonatelného rozhodnutí proti témuž
účastníku se zaplatí tři čtvrtiny
příslušných poplatků.
3. Návrhy na zastavení výkonu rozhodnutí
nebo na jejich odklad a odvolání nebo dovolání
ve věci výkonu rozhodnutí poplatku nepodléhají.
Poznámka k položkám 1, 4, 5, 9 a 11:
Došlo-li ke zrušení rozsudku v důsledku
odvolání, obnovy řízení nebo
dovolání, neplatí poplatek z odvolání
nebo dovolání proti novému rozhodnutí
soudu prvního stupně poplatník, který
již jednou poplatek z odvolání nebo dovolání
zaplatil.
Poznámka k položkám 1, 7 a 11: Pevný
poplatek podle sazby uvedené pod písmenem b) položek
se platí též, jestliže se řízení
tyká užívání či vyklizení
bytu nebo jiné místnosti.
Položka 12:
Za zápisy do obchodního rejstříku
a) z návrhu na první zápis a výmaz
- 3 000 Kčs právnické osoby
b) z návrhu na první zápis a výmaz
fyzické osoby - 1 000 Kčs
c) z návrhu na změny a doplnění zápisu
v obchodním rejstříku, pokud není
dále stanoveno jinak 500 Kčs
d) z návrhu na zápis nebo výmaz osob oprávněných
jednat za fyzickou nebo právnickou osobu a za ni podepisovat,
včetně prokuristů a likvidátorů,
za každou osobu - 200 Kčs
e) z návrhu na zápis změny bydliště
osob uvedených pod písmenem d) - 100 Kčs
f) z návrhu na svolání zasedání
valného shromáždění akciové
společnosti rejstříkovým soudem -
1 000 Kčs
g) za jiné úkony obchodního rejstříku,
pokud nejsou obsaženy v dalších položkách
sazebníku - 100 Kčs
Poznámky:
1. Jestliže je v jednom návrhu na zápis do
obchodního rejstříku zahrnuto více
návrhů, zpoplatňuje se návrh tak,
ze se příslušné položky sčítají.
2. Vzal-li navrhovatel návrh na zápis do obchodního
rejstříku zpět před jeho provedením,
poplatek se vrátí.
Položka 13:
Z návrhu na zahájení řízení
a) z právních vztahů upravených zákonem
o ochraně hospodářské soutěže
- 3 000 Kčs
b) z práv k obchodnímu jménu, ochranným
známkám a označení původu -
3 000 Kčs
c) o neplatnost rozhodčích smluv a o zrušení
nálezů vydaných rozhodci na základě
rozhodčí smlouvy - 3 000 Kčs
Položka 14:
a) Za konkursní řízení 1% zpeněžené
částky z podstaty - nejvýše - 50 000
Kčs
b) za konkursní řízení, které
bylo ukončeno nuceným vyrovnáním 0,5%
z částky použité k uspokojení
věřitelů - nejvýše - 20 000 Kčs
c) za vyrovnací řízení 0,25% z částky
použité k uspokojení věřitelů
nejvýše - 10 000 Kčs
Poznámka:
Žaloby, které souvisí s konkursním řízením,
např. podle § 15 odst. 1, § 19 odst. 2, §
23 odst. 2, § 24 odst. 1 zákona č. 328/1991
Sb., o konkursu a vyrovnání, se zpoplatňují
jako návrhy na zahájení řízení,
u nichž nelze předmět řízení
ocenit penězi, t. j. podle položky I/2 b) sazebníku.
Položka 15:
Z prvého dožádání rozhodců
v rozhodčím řízení v mezinárodním
obchodním styku o provedení úkonu soudem
nebo z prvého návrhu na předběžné
opatření v tomto řízení
a) z hodnoty předmětu řízení
2% - nejméně - 200 Kčs
b) nelze-li předmět penězi ocenit 300 Kčs
Poznámky:
1. Z druhého a dalšího dožádání
nebo návrhu se poplatky neplatí.
2. Spojí-li se dožádání o provedení
úkonu soudem s návrhem na předběžné
opatření, platí se poplatek jen jednou.
Položka 16:
Za sepsání směnečného nebo
šekového protestu 300 Kčs
Poznámka: Poplatek podle stejné sazby se
platí za vyhotovení opisu protestní listiny
nebo za vyhotovení výpisu z knihy protestů.
Položka 17:
Za sepsání návrhu na zahájení
řízení nebo za sepsání odvolání
proti rozhodnutí do protokolu, příp. též
sepsání dovolání do protokolu
a) ve věcech majetkových nároků, ocenitelných penězi při ceně předmětů řízení
do 1 000 Kčs - 200 Kčs
přes 1 000 do 5 000 Kčs - 300 Kčs
přes 5 000 Kčs do 10 000 Kčs - 400 Kčs
přes 10 000 Kčs - 400 Kčs a 10 Kčs z každých dalších započatých 1 000 Kčs
nad 100 000 Kčs - 2 300 Kčs a 10 Kčs z každých
dalších započatých 10 000 Kčs
b) ve věcech rozvodu nebo neplatnosti manželství
nebo zjištění, zda tu manželství
je či není - 300 Kčs
c) ve věcech uznání rozhodnutí orgánů
cizího státu v manželských věcech
- 300 Kčs
d) ve věcech ochrany osobnosti - 300 Kčs
e) ve věcech nájmů bytů, jiných
místností a pozemků - 300 Kčs
f) ve věcech vypořádání bezpodílového
spoluvlastnictví manželů - 500 Kčs
g) v jiných penězi neocenitelných věcech
- 500 Kčs
h) ve věcech výkonu rozhodnutí jedna polovina
sazby z písmene a)
Poznámka:
Poplatek se vybere po sepsání protokolu.
Položka 18:
Za vyhotovení opisu nebo výpisu z listin, protokolů
a jiných soudních spisů a za vyhotovení
stejnopisu podání a jejich příloh,
k jejichž předložení byl účastník
marně vyzván, za každou započatou stranu
prvopisu - 20 Kčs
Poznámka:
Poplatku nepodléhá opis protokolu o jednání
soudu vyhotoveny průklepem bez záhlaví a
bez ověření.
Položka 19:
Za vyhotovení úředního vysvědčení
o skutečnostech známých ze spisů,
za výpis, osvědčení, opis z obchodního
rejstříku, za každou započatou stranu
prvopisu - 20 Kčs
Položka 20:
Za ověření podpisu jedné osoby na
téže listině - 20 Kčs
Položka 21:
Za ověření opisu nebo kopie listiny, za každou započatou stranu listiny, jejíž opis nebo kopie se ověřuje
- v českém a slovenském jazyce 20 Kčs
- cizojazyčné listiny 50 Kčs
Poznámky:
1. Poplatek se neplatí za ověření
opisů listin, kterých je třeba k vyměření
notářských poplatků nebo pro účely
evidence nemovitostí. Na těchto opisech musí
vsak byt vyznačen účel, k němuž
byly vyhotoveny.
2. Českoslovenští občané maďarské,
německé, polské a ukrajinské (rusínské)
národnosti platí za ověření
opisu nebo kopie listiny sepsané v jazyce své národnosti
poplatek ve stejné výši, ve které se
platí za ověření opisu nebo kopie
listiny v českém nebo slovenském jazyce,
pokud k ověření dojde v oblasti obývané
příslušnou národností.
3. Za cizojazyčnou listinu se povazuje listina, v níž
je alespoň část textu v cizím jazyce.
Položka 22:
Za zaslání soudních spisů k jinému
soudu, aby do nich nahlédl žadatel 50 Kčs
Poznámka:
Poplatek se vybere, i když žadatelem je účastník,
který zaplatil poplatek z návrhu na zahájení
řízení.
Položka 23:
Z návrhu na přikázání věci
jinému soudu z důvodu vhodnosti - 100 Kčs
Poznámka:
Poznámka uvedená u položky 22 platí
zde obdobně.
II. Poplatky za úkony správy soudů
Položka 24:
Za vyhotovení dalšího stejnopisu správního
rozhodnutí vydaného soudem nebo za vydání
opisu nebo výpisu ze správních záznamů,
protokolů a správních spisů vedených
soudem a za oznámení jména znalce nebo tlumočníka
ze seznamu 20 Kčs
Jedním z poplatkových zákonů, který
bude plnit významnou úlohu při rozvoji tržního
hospodářství, bude i zákon o soudních
poplatcích. Návrh zákona vychází
jednak ze současné koncepce soudních poplatků
vybíraných za řízení před
občanskoprávními senáty a zároveň
se počítá s tím, ze před soudy
budou nově probíhat i řízení
o obchodních sporech a řízení o přezkoumání
správních rozhodnutí. Arbitrážní
orgány zaniknou a státní arbitři podle
ustanovení § 64 zákona o soudech a soudcích
budou začleněni do soustavy soudů. Účinnost
opatření k začlenění orgánů
hospodářské arbitráže do soudnictví
nastane podle zákona o soudech a soudcích dnem 1.
ledna 1992. Ke stejnému datu proto musí nabyt účinnosti
i nový zákon o soudních poplatcích.
Zároveň ke stejnému datu pozbude platnosti
nařízení ministra financí č.
78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní
poplatky.
V nové právní úpravě soudních
poplatků je třeba promítnout i změny,
k nimž dojde v důsledku novelizace občanského
soudního řádu, přijetím obchodního
zákoníku, již přijatého zákona
o konkursu a vyrovnání a dalších souvisejících
předpisů.
Úkolem právních předpisů upravujících
vyměřování a vybírání
soudních poplatků je též odpovídajícími
sazbami poplatků zabezpečit z části
úhradu nákladů, které vznikají
státu výkonem soudnictví a zároveň
omezovat podávání některých
neutvářených návrhů na zahájení
soudních řízení. Jejich úkolem
je současně působit na to, aby povinní
dobrovolně plnili své povinnosti vůči
spoluobčanům a ostatním subjektům.
Podle počtů činily v roce 1990 příjmy
ze soudních poplatků (včetně poplatků
do 1 000 Kčs placených kolkovými známkami)
cca 122 mil. Kčs a u arbitrážních poplatků
(včetně poplatků placených kolkovými
známkami) cca 205 mil. Kčs. Vzhledem k podstatnému
rozšíření agend u soudů o řízení
v obchodních sporech a při přezkoumání
správních rozhodnutí lze očekávat
nárůst těchto poplatků na cca 500
až 600 mil. Kčs.
Tyto poplatky, které jsou příjmem státního
rozpočtu České republiky, pokrývají
zhruba polovinu celkových výdajů soudnictví
včetně soudních rehabilitací.
Nové postavení soudů a rozšíření
jejich pravomoci si vyžádá i potřebu
většího počtu pracovníků,
zejména půjde o přechod pracovníků
z arbitrážních orgánů do oblasti
soudů. Tento přírůst je důsledkem
nového postavení soudů a rozšíření
jejich agendy a není tedy vyvolán novým návrhem
zákona o soudních poplatcích. Nové
principy zákona o soudních poplatcích jsou
odrazem celkových změn, ke kterým dochází
v oblasti soudní a hospodářsko-správní
sféry v daných celospolečenských podmínkách.
V důsledku uvazované privatizace dnešních
státních notářství dojde též
k oddělení rozhodovací činnosti notářů
od činnosti listinné a osvědčovací
a některé z rozhodovacích agend (dědické
řízení, řízení o úschovách,
řízení o umořování listin
apod.) přejdou též do pravomoci soudů.
Rovněž tato řízení a jednotlivé
úkony s tím související bude třeba
zpoplatnit soudními poplatky.
Tyto úkony však zatím nejsou zahrnuty do sazebníku
soudních poplatků, protože dosud nebyly zpracovány
a vydány předpisy související s privatizací
státních notářství. Pokud bude
známo přesné znění návrhu
zákona o nesporném řízení v
době projednávání návrhu zákona
o soudních poplatcích v orgánech České
národní rady, bylo by vhodné navržené
znění tohoto zákona doplnit o tři
nové úkony, které přejdou z dnešních
státních notářství na soudy
(vypořádání dědictví,
nedojde-li mezi účastníky k dohodě,
umořování listin, úschovy listin a
movitých věcí). Jinak bude nezbytné
v průběhu 1. pololetí 1992 přistoupit
k dílčí novelizaci tohoto zákona.
Potřebu novelizace zákona o soudních poplatcích
si zřejmě vyžádá i zákon
České národní rady o správě
daní a poplatků, který má nabyt účinnosti
dnem 1. 1. 1993.
K § 1 - předmět soudních poplatků
Předmětem soudních poplatků jsou řízení
a jednotlivé úkony, které jsou uvedeny v
sazebníku soudních poplatků, jsou-li prováděny
na návrh u soudů a dále úkony prováděné
správou soudů.
K § 2 - poplatníci
Poplatníkem soudního poplatku je zásadně
fyzická anebo právnická osoba, která
dala podnět k soudnímu řízení
anebo úkonu. V případě soudního
smíru uzavřeného ve smírčím
řízení jsou poplatníky všichni
jeho účastníci. V případě
řízení o konkursu a vyrovnání
bude poplatníkem dlužník, neboť v době
zahájení konkursu není ještě
známa celá majetková podstata. Vznikne-li
více poplatníkům poplatková povinnost,
jsou povinni zaplatit poplatek společně a nerozdílně.
Při odvolání je poplatníkem navrhovatel
tohoto odvolání, půjde-li o novy institut
dovolání, bude poplatníkem účastník,
který podal dovolání.
K § 3 - příslušnost
Příslušné k vybírání
soudních poplatků jsou soudy České
republiky a správy těchto soudů. Toto ustanovení
upřesňuje, který soud rozhoduje v tom kterém
konkrétním řízení.
K § 4 - vznik poplatkové povinnosti
Navrhovaná právní úprava vychází
z dosavadních principů zákona o soudních
poplatcích tak, aby poplatková povinnost a její
vznik byly jednoznačně určeny.
K § 5 - sazby poplatků
Sazby soudních poplatků za řízení,
jakož i jednotlivé úkony jsou stanoveny v sazebníku,
a to buď pevnou částkou nebo procentem ze základu.
Pevnou částkou je zároveň stanovena
i nejnižší sazba poplatku.
Podle čl. 12 ústavního zákona o československé
federaci (ústavní zákon č. 143/1968
Sb. ve znění pozdějších předpisů)
a podle čl. 11 odst. 5 Listiny základních
práv a svobod (ústavní zákon č.
23/1991 Sb.), lze poplatky ukládat pouze na základě
zákona. Proto se nově navrhuje, aby sazebník
soudních poplatků byl přímo přílohou
zákona, jako tomu bylo do roku 1985, i když v rámci
připomínkového řízení
se cca 80% připomínkových
míst vyslovilo z důvodu praktičnosti k tomu,
aby sazebník zůstal přílohou prováděcího
předpisu, jako je tomu v současné právní
úpravě..
K § 6 - základ procentního poplatku
V tomto paragrafu se upravuje, že základem poplatku
stanoveného procentem je cena předmětu poplatného
úkonu podle cenových předpisů. Základním
předpisem je zákon č. 526/1990 Sb., o cenách
a navazující prováděcí předpisy.
Nelze-li cenu takto zjistit, je základem poplatku cena
obvyklá v místě a čase podání
návrhu na provedení poplatného úkonu.
Další ustanovení pak upřesňují
základ poplatku v některých jednotlivých
případech.
K § 7 a § 8 - splatnost poplatku a způsob
placení poplatku
Poplatek je splatný zásadně na základě
vzniku poplatkové povinnosti. Rozšířením
dosavadních soudních řízení
o řízení v obchodních věcech,
kde poplatníky jsou též právnické
osoby, je třeba, aby soudní poplatky i do částky
1 000 Kčs (doposud se platily výhradně kolkovými
známkami) mohly byt placeny i na účet soudu.
Pokud nepřevyšují částku 1 000
Kčs, mohou byt placeny i nadále kolkovými
známkami. Návrh nově upravuje i případy
placení poplatku v odvolacím řízení,
v řízení o dovolání, v řízení
o žalobách nebo o opravných prostředcích
proti rozhodnutím správních orgánů
a v řízení o obnově řízení.
K § 9 - následky nezaplacení poplatku
Jako obecný princip zákon stanoví, že
pokud nebyl poplatek zaplacen, a to ani dodatečně
ve lhůtě stanovené soudem, soud řízení
zastaví, s výjimkou případů
v tomto ustanovení taxativně uvedených nebo
pokud již soud začal jednat ve věci samé.
Současně jsou uvedeny některé speciální
případy nezaplacení poplatku a postup soudu
v těchto případech, které byly upraveny
na základě zkušeností a poznatků
práce justičních orgánů.