Zrušují se:
1. Nařízení vlády ČSSR č.
80/1988 Sb., o stanovení kondic, klasifikaci zásob
výhradních ložisek a o posuzování,
schvalování a státní expertíze
jejich výpočtů.
2. Vyhláška Českého geologického
úřadu č. 96/1988 Sb., o správě
výhradních ložisek a o evidenci a odpisech
jejich zásob.
3. § 15 a § 16 vyhlášky Českého
geologického úřadu č. 85/1988 Sb.,
o postupu při vyhledávání a průzkumu
výhradního ložiska z hlediska ochrany a racionálního
využití nerostného bohatství a o oznamování
výskytu ložiska vyhrazených nerostů.
V názvu vyhlášky se vypouští slova
"jeho odměňování a o úhradě
nákladů".
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem..........
k návrhu zákona České národní
rady, kterým se mění a doplňuje zákon
č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon)
I. Všeobecná část
Přechod na tržní hospodářství
je legislativně podložen vydáním nových
zákonů a jiných opatření, popřípadě
novelizací zákonů vydaných před
17. listopadem 1989. Po vydání zákona o soukromém
podnikání občanů, zákona o
akciových společnostech, novele hospodářského
zákoníku, jakož i zejména po změnách
některých článků Ústavy
a ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
o československé federaci, je nutná též
přiměřená právní úprava
horního zákona.
Uvedené změny si vynutily provést v co nejkratší
době novelizaci horního zákona, jejímž
účelem je zejména:
a) umožnit vykonávání hornické
činnosti a především využívání
ložisek vyhrazených nerostů (výhradních
ložisek) i jiným subjektům než jsou pouze
státní podniky a stanovit způsob a rozsah
báňských oprávnění,
tj. oprávnění k vykonávání
hornické činnosti různými subjekty,
b) zajistit požadavky státu při poskytování
výhradních ložisek nerostů, tj. státního
vlastnictví k využití podnikatelům,
popřípadě pro jinou hornickou činnost,
c) zajistit obcím a občanům lepší
možnost uplatnění svých chráněných
zájmů a odůvodněných požadavků
při řízeních, konaných podle
horního zákona,
d) zabezpečit ochranu veřejných zájmů
při vykonávání hornické činnosti
podnikateli, a to ať už fyzickými nebo právnickými
osobami a zabezpečit vliv státu při rozhodování
mezi více uchazeči o udělení báňských
oprávnění,
e) upravit znění horního zákona tak,
aby bylo v souladu s novou organizací státní
správy. Jde zejména o změnu v organizaci
a působnosti ústředních orgánů
státní správy a se zřízením
okresních úřadů. Radu gescí
v oblasti horního zákona soustřeďuje
podle návrhu novely ministerstvo pro hospodářskou
politiku a rozvoj České republiky a současně
je v návrhu zajištěna úzká spolupráce
s ministerstvem životního prostředí
České republiky. Značnou část
agendy vykonávanou dosud jinými ústředními
orgány přejímá Český
báňský úřad a obvodní
báňské úřady,
f) úpravou a doplněním horního zákona
omezit počet prováděcích předpisů.
K uvedenému účelu jsou v návrhu nově
upraveny některé základní instituty
horního práva. V souladu s čl. 10 Ústavy
a čl. 4 odst. 3 a 4 ústavního zákona
o čs. federaci se nerostné bohatství kvalifikuje
jako vlastnictví České republiky. Nerostné
bohatství tvoří pouze ložiska vyhrazených
nerostů, které jsou taxativně uvedeny v §
3 horního zákona. Ložiska nevyhrazených
nerostů (zejména štěrky, kámen,
písky, cihlářské hlíny apod.)
jsou součástí pozemku a nevztahuje se na
ně horní zákon. Novelou se ruší
dosavadní možnost příslušných
ústředních orgánů státní
správy svým rozhodnutím prohlásit
některá vybraná ložiska nevyhrazených
nerostů za ložiska výhradní a tedy za
součást nerostného bohatství podle
horního zákona. Současně se v přechodných
ustanoveních novely horního zákona stanoví,
že uvedená rozhodnutí ústředních
orgánů státní správy, která
byla vydána před účinností
novely, zůstávají v platnosti. Tím
se rozsah dosavadních vyhrazených ložisek ve
vlastnictví České republiky nemění.
Správa výhradních ložisek se přizpůsobuje
obecným předpisům o právu hospodaření
s národním majetkem, podmínky využitelnosti
ložisek se upravují s důrazem na ekonomické
stránky. V nových podmínkách tržní
ekonomiky je ještě více zdůrazněna
odpovědnost a působnost orgánů státní
báňské správy při ochraně
a využívání nerostného bohatství.
Jednoznačně se formuluje vznik báňského
oprávnění k dobývání
výhradního ložiska stanovením dobývacího
prostoru pro každý podnikatelský subjekt. Zájmy
státu se zabezpečují zavedením úhrad
za území, v němž je možno provádět
vyhledávání a průzkum ložisek
vyhrazených nerostů, za dobývací prostor
a za vydobyté vyhrazené nerosty. Jejich zavedení
je výrazem důlní renty a důležitým
nástrojem regulace využívání
nerostného bohatství, které je neobnovitelným
a nepřemístitelným přírodním
zdrojem republiky.
Novela horního zákona zavádí nový
institut úhrad z vydobytých vyhrazených nerostů.
Tento institut je předmětem nejrůznějších
úvah, přičemž zejména zástupci
podnikatelské sféry uplatňují výhrady
proti jeho zavedení již v novele horního zákona.
K tomu je třeba podotknout, že smysl zaváděných
úhrad není jen v regulaci dobývání,
není to pouze nástroj surovinové politiky,
ale především nový výraz skutečnosti,
že nerostné bohatství je ve státním
vlastnictví. Při důsledné privatizaci
dobývání nerostů nemá stát
jinou možnost, než uplatnit svá vlastnická
práva prostřednictvím určité
úhrady, kterou vybírá za podnikatelské
možnosti plynoucí z báňského
oprávnění, které právnickým,
popřípadě fyzickým osobám uděluje.
Při dodržení určitých zásad,
jejichž zavedení bude sledovat připravovaný
prováděcí předpis k § 32a zákona,
není nutno se obávat, že úhrady nutně
povedou ke zhroucení těžebních organizací,
k roztočení inflační spirály
nebo k jiným ekonomicky nežádoucím výsledkům,
jak někdy argumentují zástupci podnikatelů.
První zásadou je nezatížit úhradou
dobývání, které je ztrátové
nebo které nepřináší žádný
zisk.
Dále je třeba bedlivě zvážit
vhodnost stanovení úhrad z dobývání
podnikům zatíženým dodatečným
cenovým odvodem podle nařízení vlády
České republiky č. 175/1991 Sb. o cenovém
odvodu z cen vytěženého uhlí v České
republice.
Rovněž je nutno počítat s individuálním
posuzováním ekonomické situace jednotlivých
těžařů a kladně vyřizovat
žádosti o snížení, popřípadě
i prominutí úhrad tam, kde se dobýváním
řeší sociální otázky,
nebo kde je vhodné podpořit málo výnosné
dobývání nerostů, na nichž je
závislý zpracovatelský průmysl.
Vyhláška počítá se stanovením
úhrad velmi diferencované pro různé
nerosty.
Je nutno se pozastavit i u úhrad z plochy dobývacího
prostoru. Dosavadní vývoj nasvědčuje
tomu, že obce budou pravděpodobně uplatňovat
nároky na dislokační poplatek podle §
8 zákona č. 565/1990 Sb., o místních
poplatcích. Proto bude vhodné přijmout zásadu,
že od úhrady z plochy dobývacího prostoru
se odečítá dislokační poplatek,
pokud jej obec uplatní.
Při dodržení výše uvedených
postupů lze soudit, že úhrady nebudou mít
na ekonomiku dobývání negativní vliv
a rovněž není třeba se obávat,
že by měly vliv na zvyšování inflace.
Nárůst cen nerostných surovin o nákladovou
položku úhrady může mít i pozitivní
odezvu - může vést k uvážlivějšímu
hospodaření se surovinou.
Navrhovaná novela, která je zákonem České
národní rady a novelizuje federální
zákon, je v plném souladu s ustanovením čl.
III bod 1 ústavního zákona č. 103/1991
Sb., kterým bylo vyhlášeno úplné
znění ústavního zákona č.
143/1968 Sb., o československé federaci. Při
návrhu novelizace federálního zákona
republikovým zákonem se vychází především
ze skutečnosti, že čl. 24 odst. 2 písm.
e) ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
který dával do působnosti federace "zásady
ochrany a využití nerostného bohatství"
byl změněn ústavním zákonem
č. 556/1990 Sb. a novela neobsahuje již původní
ustanovení o ochraně a využití nerostného
bohatství a není tedy nadále uvedená
úprava v působnosti federace. Návrh novely
horního zákona nemění základní
ustanovení dosud platného horního zákona
týkající se vymezení nerostů
a vymezení vyhrazených nerostů. Z tohoto
důvodu lze mít za to, že i přes znění
čl. 10 ústavního zákona č.
100/1990 Sb. lze provést novelu zákona č.
44/1988 Sb. republikovým zákonem. Přihlíží
se přitom i k vymezení uvedenému v čl.
4 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.
v úplném znění vyhlášeném
pod číslem 103/1991 Sb. Pokud jde o ustanovení
čl. 24 písm. b) a c) ústavního zákona
č. 143/1968 Sb., nedotýká se návrh
novely základních obecných ustanovení
uvedených v zákoně č. 105/1990 Sb.,
o soukromém podnikání občanů,
v zákoně č. 104/1990 Sb., o akciových
společnostech a v zákoně č. 111/1990
Sb., o státním podniku.
II. Zvláštní část
K první části horního zákona
(Základní ustanovení)
K § 1
Nerostné bohatství, jako zdroj energie a surovin
pro potřeby a rozvoj národního hospodářství,
se musí systematicky ověřovat, chránit
a co nejefektivněji využívat. Ochrana nerostného
bohatství a jeho hospodárné využívání
zůstává proto i v podmínkách
tržního mechanismu hlavním účelem
horního zákona. Neoddělitelnou součástí
ochrany a využívání nerostného
bohatství je zajištění bezpečnosti
provozu při hornické činnosti a zajištění
péče o životní prostředí.
V § 1 se vypouští odst. 1, poněvadž
jeho obsah nemá normativní charakter a zdůrazňuje
pouze význam nerostného bohatství pro společnost.
K § 2 a § 3
V návrhu se nemění výčet látek
a materiálů, které se podle horního
zákona nepovažují za nerosty a jejich využívání
a ochrana jsou i nadále upraveny zvláštními
zákony. Rovněž se nemění výčet
a rozsah vyhrazených nerostů. Úprava §
3 odst. 3 je dána změnami v organizaci a působnosti
ústředních orgánů státní
správy.
K § 4
Ustanovení § 4 bylo rozšířeno o
"základku v hlubinném dole" s přihlédnutím
k dodatečnému využívání
základek na některých hlubinných rudných
dolech. Základka v hlubinném dole je ložiskem,
pokud obsahuje nerosty (v některých případech
může jít o jiný druh základky).
Jde o ložisko, které stejně jako odval nebo
výsypka vzniklo lidskou činností.
K § 5
V § 5 dochází k zásadní změně
oproti dosavadnímu znění. Nerostným
bohatstvím podle horního zákona jsou nadále
pouze ložiska vyhrazených nerostů a pouze na
tato ložiska se vztahují ustanovení horního
zákona. Nerostné bohatství je vlastnictvím
České republiky, a to v návaznosti na čl.
8 Ústavy ve znění čl. 10 ústavního
zákona č. 100/1990 Sb. Návrh novely horního
zákona vychází ze zásady, že
nerostné bohatství tvoří pouze ložiska
vyhrazených nerostů taxativně uvedených
v § 3 horního zákona. Na rozdíl od dnes
platného horního zákona nebudou nerostným
bohatstvím ta ložiska nevyhrazených nerostů,
o kterých rozhodl příslušný ústřední
orgán státní správy, že jsou
vhodná pro potřeby a rozvoj národního
hospodářství. Od nabytí účinnost
i novely horního zákona nebude možno rozhodnutím
příslušného ústředního
orgánu státní správy převést
některá ložiska nevyhrazených nerostů
do vlastnictví České republiky. Pokud jde
o ložiska nevyhrazených nerostů, o kterých
bylo již před účinností novely
takto rozhodnuto, zůstávají tato nadále
součástí nerostného bohatství
a vlastnictvím České republiky.
K § 5a
První část horního zákona se
doplňuje novým ustanovením § 5a, ve
kterém se nově vymezuje pojem organizace, která
podle horního zákona vykonává vyhledávání,
průzkum a dobývání výhradních
ložisek, popřípadě jinou hornickou činnost.
V souladu se zaváděním tržního
hospodářství a v souladu s již při
jatými příslušnými právními
předpisy takovou organizací mohou být všechny
podnikatelské, právnické i fyzické
osoby, které jsou způsobilé uvedenou činnost
vykonávat.
K § 6
Ustanovení § 6 zůstává prakticky
beze změny, s výjimkou úprav odůvodněných
změnami v organizaci a působnosti ústředních
orgánů státní správy.
K § 7
V navrženém novém znění §
7 se v návaznosti na § 5 stanoví, že všechna
ložiska nevyhrazených nerostů jsou součástí
pozemku.
K druhé části horního zákona
(Správa výhradních ložisek)
V návrhu novely horního zákona se název
druhé části a příslušná
ustanovení přizpůsobují obecným
předpisům o právu hospodaření
s národním majetkem, především
hospodářskému zákoníku, popřípadě
obchodnímu zákoníku, který hospodářský
zákoník nahradí. Výhradní ložiska
uvedená v § 8 odst. 2 jsou prozkoumána ložiska,
o která nebyl po ukončení průzkumu
projeven zájem z hlediska jejich využití a
která by zůstala bez evidence a ochrany pro případné
využití v budoucnosti. V zájmu ochrany nerostného
bohatství České republiky je nutno i tato
ložiska evidovat a chránit. Povinnosti správce
výhradního ložiska, jak jsou stanoveny v §
10 horního zákona, se podle návrhu novely
budou vztahovat na všechny organizace, které budou
ve smyslu § 5a výhradní ložiska využívat.
Ke třetí části horního zákona
(Ložiskový průzkum a hospodaření
se zásobami výhradních ložisek)
Vzhledem k úpravám a přesunům některých
ustanovení (viz např. § 14a) do části
třetí, mění se i název třetí
části tak, aby lépe vyjadřoval její
obsah.
K § 11
Povinnosti organizací při vyhledávání
a průzkumu výhradních ložisek se podle
§ 11 z hlediska ochrany a hospodárného využívání
nerostného bohatství nemění.
Vyhledávání a průzkum výhradních
ložisek je horním oprávněním,
které organizace může získat podle ustanovení
zvláštních předpisů. Tímto
zvláštním předpisem je zákon
ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích
a o Českém geologickém úřadu,
ve znění pozdějších předpisů.
Pro vyhledávání a průzkum musí
být vymezeno v povolení území, výčet
nerostů, pro které bylo vyhledávání
nebo průzkum povoleno a doba, na kterou se povolení
vydává. Tato vymezení jsou nezbytná,
aby nedošlo ke křížení práv
vlastníků takových horních oprávnění.
Návrh novely tak navazuje na institut "výhradního
kutiště", který existoval v obecném
hornímu zákonu, platného do roku 1957, a
který je běžný v zahraničních
horních zákonech.
Výslovně se zakládá právo organizace,
která provádí vyhledávání
a průzkum, nakládat ve stanoveném rozsahu
s nerosty, které získala při průzkumu
výhradních ložisek. Rovněž se stanoví
povinnost platit roční úhradu z území,
které bylo organizaci vymezeno pro vyhledávání
a průzkum výhradního ložiska.
Výši úhrady, způsob jejího stanovení
a další podmínky úhrady z území,
které bylo organizaci stanoveno pro vyhledávání
a průzkum výhradního ložiska, stanoví
novela zákona ČNR č. 62/1988 Sb. Ministerstvu
pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky se svěřuje vypracování podrobnějšího
obecně závazného právního předpisu,
který stanoví postup při vyhledávání
a průzkumu výhradních ložisek z hlediska
ochrany a hospodárného využití nerostného
bohatství.
K § 12
Dosavadní § 12 se omezuje s ohledem na malý
počet případů, kdy tento paragraf
byl uplatněn a s ohledem na to, že se rozšíří
okruh subjektů, které budou provádět
vyhledávání a průzkum výhradních
ložisek na základě povolení vydaného
podle ustanovení zákona ČNR č. 62/1988
Sb., ve znění pozdějších předpisů.
K § 13 a § 14
Název § 13 se přizpůsobuje změněnému
obsahu. Návrh novely zachovává institut podmínek
využitelnosti výhradního ložiska jako
důležitého nástroje regulace využívání
nerostného bohatství, avšak pouze jen, pokud
jde o zvláštní podmínky využitelnosti.
Celý systém podmínek využitelnosti a
výpočtů podle uvedených ustanovení
je vztažen, podle návrhu novely, na konkrétní
ložisko. Základní funkcí podmínek
využitelnosti je jejich použití při výpočtech
zásob. Další jejich důležitou funkcí
je, že jsou nástrojem kontroly využívání
nerostných zásob výhradního ložiska.
Definice podmínek využitelnosti zůstává
v podstatě nezměněna. Jde však o ukazatele,
které po zvážení konkrétní
situace navrhuje při zpracování návrhu
podle § 13 odst. 4 organizace. Nejde o předem státním
orgánem stanovené závazné ukazatele.
Návrh novely rovněž předpokládá
schválení výpočtu zásob, a
to v období vyhledávání a průzkumu.
Při schvalování výpočtu zásob
podle § 14 odst. 3 má ovšem ministerstvo pro
hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky právo požadovat doplnění ukazatelů
zvolených organizací pro výpočet zásob.
Hlavní gesce při schvalování výpočtu
zásob je podle novely svěřena ministerstvu
pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky. Předpokládá se, že při
tomto rozhodování bude ministerstvo pro hospodářskou
politiku a rozvoj České republiky spolupracovat
s těmi ústředními orgány státní
správy, v jejichž působnosti jsou organizace,
které využívají dotčená
výhradní ložiska. Návrh novely zachovává
dělení zásob výhradního ložiska
na bilanční a nebilanční, dále
podle prozkoumanosti a znalosti úložních poměrů
výhradního ložiska, jakosti a technických
vlastností nerostů a báňsko-technických
podmínek na kategorie a podle přípustnosti
k dobývání na zásoby volné
a vázané. Kromě zásob bilančních
a nebilančních zavádí návrh
novely do zákona jako zvláštní skupinu
zásoby vytěžitelné a současně
je definuje. vytěžitelné zásoby jsou
kategorie důležitá pro posouzení, jak
hospodárně bude výhradní ložisko
skutečně využíváno a použijí
se zejména při povolování otvírky,
přípravy a dobývání. Z hlediska
ochrany nerostných zásob výhradního
ložiska má důležitou funkci i působnost
ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj
České republiky podle § 14 odst. 3 poslední
věta, kdy dojde k nesouhlasu obvodního báňského
úřadu s návrhem vytěžitelných
zásob, který je předkládán
organizací jako součást návrhu otvírky,
přípravy a dobývání (§
32). Při posuzování bude ministerstvo pro
hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky přihlížet ke všem aspektům
využitelnosti nerostných zásob zejména
též k ukazatelům ekonomickým. Poněvadž
do návrhu novely zákona byla převzata některá
další ustanovení, bude možno zrušit
bez náhrady nařízení vlády
ČSSR č. 80/1988 Sb., o stanovení kondic,
klasifikaci zásob výhradních ložisek
a o posuzování, schvalování a státní
expertize jejich výpočtů. Některé
podrobnosti klasifikace zásob, postup při výpočtu
zásob a zejména postup při kategorizaci zásob
podle návrhu § 14 odst. 2 písm. a) stanoví
ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj
České republiky obecně závazným
právním předpisem.
Návrh novely § 13 a § 14 je především
veden snahou o zjednodušení uvedené problematiky
oproti současnému stavu a o poskytnutí větší
volnosti organizacím při posuzování
podmínek dobyvatelnosti zásob výhradních
ložisek. Při vypracování návrhu
zváží organizace veškeré faktory,
podle nichž se zásoby budou jevit jako dobyvatelné
a zejména lze předpokládat, že přihlédne
k ekonomice využívání výhradního
ložiska. Poněvadž příprava návrhů
i celá agenda posuzování dobyvatelnosti a
využitelnosti výhradních ložisek zůstává
v působnosti organizací a státní orgány
zde zasahují pouze v nezbytné míře
na ochranu zájmů České republiky jako
vlastníka výhradních ložisek, lze předpokládat,
že i tato agenda bude prováděna co nejjednodušším
způsobem a velmi operativně. Působnost ministerstva
pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky je vymezena v této oblasti tak, jak to nezbytně
vyžaduje jeho funkce na úseku surovinové politiky.
K § 14a, 14b, 14c
Do části třetí byla převedena
ustanovení o odpisech zásob výhradního
ložiska, tj. dnešní § 21. Taxativně
uvedené důvody pro odpis zásob výhradního
ložiska zůstaly v podstatě zachovány.
Bylo vypuštěno písm. d) "zásoby,
které ztratily význam pro národní
hospodářství", poněvadž
z hlediska podnikatelské činnosti při využívání
výhradních ložisek je tento důvod neúčelný.
Text zákona byl doplněn o podrobnější
ustanovení, týkající se odpisů
nerostných zásob, proto je možno vypustit v
návrhu novely zmocňující ustanovení,
uvedené v dnes platném § 21 odst. 4. Rozhodování
o odpisech zásob výhradního ložiska
včetně převodu do nebilančních
zásob svěřuje návrh novely ministerstvu
pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky. Obvodním báňským úřadům
se svěřuje rozhodování o odpisu malého
množství zásob nerostů výhradního
ložiska. Takové rozhodování bude vzhledem
ke konkrétním znalostem místních podmínek
velmi operativní a bude vykonáváno převážně
v souvislosti s povolováním otvírky, přípravy
a dobývání výhradního ložiska
na základě oznámení organizace. Navrhovaný
postup umožní organizacím rychle reagovat na
změny geologického i technického rázu,
které se vyskytnou při dobývání
výhradního ložiska a rovněž tak
i na změny ekonomického charakteru a řešit
problematiku operativně tak, jak to důlní
provoz vyžaduje. Návrh novely definuje též
pojem "malé množství zásob".
Uvedení podrobných ustanovení o odpisech
v horním zákoně je odůvodněno
několika skutečnostmi. Především
jde o dispozici s vlastnictvím České republiky,
které je nejen nepřemístitelné, ale
zejména neobnovitelné. Zásoby vyhrazených
nerostů jednou odepsané jsou zpravidla definitivně
ztraceny. Je tomu tak proto, že ponechané nerostné
zásoby jsou obvykle izolovány a jejich samostatná
otvírka a příprava by nebyla ekonomická
únosná, nebo jsou dobýváním
jiné části ložiska zničeny (např.
při podrubání části ložiska
ve vzdálenosti menší než je bezpečná
vzdálenost). Zásoby vyhrazených nerostů
v České republice jsou velmi omezené a je
nutno velmi pozorně sledovat jejich využívání,
a to i s přihlédnutím na kolísání
světových cen nerostných surovin. Nemožnost
využití vlastních zdrojů je obvykle
provázena zvýšením cen dovážených
nerostných surovin. Kromě toho návrh na odpis
části výhradního ložiska může
být motivován snahou o vydobytí výlučně
nejefektivnějších částí
výhradního ložiska za účelem
co nejvyššího zisku v co nejkratší
době a na úkor neobnovitelného vlastnictví
České republiky. Nevydobytím odepsaných
zásob přichází Česká
republika a dotčené obce i o úhradu podle
§ 32a, přičemž nepříznivé
účinky hornické činnosti obvykle nedoznávají
podstatnějších změn. Zahraniční
horní zákony věnují úpravě
návrhů k řízení velkou pozornost
a v horních zákonech podrobně upravuj í
příslušné podmínky a řízení.
Ke čtvrté části horního zákona
(Ochrana nerostného bohatství)
K § 15
Změny uvedené v návrhu novely vyplývají
ze změn v organizaci a působnosti ústředních
orgánů státní správy.
K § 16, 17, 18 a § 19
Návrh novely zachovává institut chráněného
ložiskového území jako nástroje
ochrany důležitého přírodního
zdroje. Z těchto důvodů, poněvadž
jde o ochranu přírodního zdroje, svěřuje
návrh novely rozhodování o stanovení
chráněného ložiskového území
ministerstvu životního prostředí České
republiky. Součinnost ministerstva pro hospodářskou
politiku a rozvoj České republiky a obvodního
báňského úřadu má zabezpečit
především správnost posouzení
rozsahu chráněného ložiskového
území po stránce ložiskové a
báňsko-technické. Působnost orgánů
územního plánování a stavebních
úřadů není návrhem novely dotčena.
Poněvadž působnost při stanovení
chráněných ložiskových území
se podle návrhu novely přenáší
na ministerstvo životního prostředí
České republiky, je nutno, aby toto ministerstvo
převzalo i hlavní gesci podle § 19, tj. vydávání
souhlasu s výstavbou nehornických staveb a zařízení
v chráněném ložiskovém území.
Dohoda s obvodním báňským úřadem
má zajistit řádné posouzení
této problematiky v jednotlivých případech
i z hlediska báňsko-technického, zejména
pak z hlediska očekávaných budoucích
důlních vlivů, s přihlédnutím
k zamýšleným dobývacím metodám
apod.
K páté části horního zákona
(Využívání nerostného bohatství)
Návrh novely vypouští celou pátou část
horního zákona, poněvadž ústřední
orgány státní správy již nebudou
plnit úkoly, které jim ukládal dnešní
§ 20 z hlediska hospodaření s nerostnými
zásobami výhradních ložisek. Ustanovení
o odpisech zásob výhradního ložiska,
dnešní § 21, bylo převedeno do části
třetí (viz § 14a, § 14b a § 14c).
Dnešní § 22 "Evidence zásob výhradního
ložiska" byl zařazen do souhrnného ustanovení
o evidenci, § 29 "Evidence" v sedmé části
horního zákona.
K šesté části horního zákona
(Výstavba dolů a lomů)
K § 23 odst. 2 písm. g)
Ustanovení uvedeného písmene bylo doplněno
tak, aby zahrnovalo i ochranu vlastníků nemovitostí,
tj. především občanů. Ustanovení
odstavce 6 se navrhuje vypustit, poněvadž v tržním
mechanismu nebude existovat "ústřední
orgán investora".
K sedmé části horního zákona
(Dobývání výhradních ložisek)
K § 24
Právo na dobývání výhradního
ložiska vzniká pro organizaci, podle návrhu
novely, pro organizaci stanovím dobývacího
prostoru. Zahájit dobývání výhradního
ložiska v dobývacím prostoru, tj. vykonávat
toto horní oprávnění, může
však organizace až po vydání povolení
obvodním báňským úřadem.
Jde o postup, který se uskutečňoval již
podle Obecného horního zákona z roku 1854,
a který platil až do roku 1957. (Podle Obecného
horního zákona právo k dobývání
vzniklo stanovením dolové míry, popřípadě
povrchové míry a k zahájení dobývání
bylo třeba dalšího povolení nebo schválení
plánu dobývání báňským
úřadem). Podobný postup obsahuje i dnes platný
rakouský horní zákon. Stejný postup
obsahují i ustanovení horního zákona
SRN z roku 1980 i další horní zákony
jiných zemí s tržním hospodářstvím.
Návrh novely zavádí předchozí
souhlas ministerstva pro hospodářskou politiku a
rozvoj České republiky jako nástroj surovinové
politiky České republiky. Při udělování
tohoto předchozího souhlasu se předpokládá,
že ministerstvo pro hospodářskou politiku a
rozvoj České republiky bude spolupracovat s ústředními
orgány státní správy, v jejichž
působnosti je využívání výhradních
ložisek dotčených vyhrazených nerostů.
Účelem předchozího souhlasu je především
přezkoumání záměru podnikatele
z hlediska zabezpečení národního hospodářství
nerostnými surovinami včetně možnosti
dovozu a vývozu těchto surovin. Návrh upřednostňuje
organizace, pro které bylo provedeno vyhledávání
a průzkum. Při souběhu více uchazečů
rozhoduje ministerstvo pro hospodářskou politiku
a rozvoj České republiky z hlediska tvorby a regulace
jednotné surovinové politiky České
republiky. Návrh novely obsahuje i ustanovení proti
nečinnosti organizace (§ 24 odst. 8). Odnětí
oprávnění podle § 24 odst. 8 novely
však není pro obvodní báňský
úřad obligatorní, nýbrž vždy
se přihlédne k celkovému posouzení
situace na konkrétním ložisku. Ustanovení
však neznamená, že těžba musí
být do tří let zahájena. Je zde pouze
povinnost podat žádost o povolení dobývání.
ve sporných případech přezkoumá
záležitost Český báňský
úřad.
K § 27 a § 28
Agendu stanovení dobývacího prostoru přenáší
návrh novely na obvodní báňské
úřady. Jde vlastně o návrat k ustanovením
Obecného horního zákona, poněvadž
dolové míry i povrchové míry stanovila
státní báňská správa.
Takový postup je zárukou jak operativnosti při
rozhodování, tak i dobré znalosti místních
poměrů ze strany orgánů státní
báňské správy. Návrh novely
rozšiřuje okruh účastníků
řízení při stanovení dobývacího
prostoru o veškeré fyzické a právnické
osoby, tedy zejména o občany. Dává
možnost, aby řízení o stanovení
dobývacího prostoru bylo zahájeno, i když
některé podklady nejsou dosud k dispozicí.
Je to z důvodu urychlení celého řízení
o stanovení dobývacího prostoru. Navrhovateli
se přitom stanoví lhůta pro doplnění
návrhu, která je pro něj závazná.
K § 29
Ustanovení o evidenci soustřeďuje do jednoho
paragrafu všechna dosavadní ustanovení o evidenci,
uvedená v horním zákoně. Odpovědnost
za vedení evidence je navržena podle nové organizace
a působnosti státních orgánů.