Česká národní rada 1990 – 1992

Podle tohoto zákona se postupuje při volbách do

a) obecních a městských zastupitelstev,

b) zastupitelstev měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem a statutárních měst, pokud tak stanoví zákon [Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)]

c) obvodních zastupitelstev ve městech Brno, Ostrava, Plzeň a Ústí nad Labem a ve statutárních městech, pokud tak stanoví zákon [Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)],

d) zastupitelstva hlavního města Prahy,

e) obvodních zastupitelstev v hlavním městě Praze,

f) místních zastupitelstev v hlavním městě Praze a ve statutárních městech, pokud tak stanoví zákon [Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)].

a při místním referendu [čl. 86 odst. 3. ústavního zákona č. 100/1960 Sb. ve znění pozdějších předpisů] (dále jen "referendum").

(1) Volby se konají na základě obecného, rovného a přímého hlasovacího práva tajným hlasováním.

(2) Referendum se koná na základě obecného, rovného a přímého hlasovacího práva uskutečňovaného tajným způsobem.

(1) Právo volit do příslušného zastupitelstva v obci, v městském obvodu nebo v městské části a do zastupitelstva hlavního města Prahy (dále jen "zastupitelstvo") a právo rozhodovat při referendu konaném v obci, v městském obvodu nebo v městské části (dále jen "městská část") mají občané České republiky, kteří v obci nebo v městské části mají trvalý pobyt [Zákon č. 135/182 Sb., o hlášení a evidenci pobytu obyvatelstva] a nejpozději v den hlasování dosáhli věku 18 let (dále jen "oprávněný občan").

(2) Oprávněnými občany nejsou občané, kteří byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena [§ 10 a § 499 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (úplné znění č. 70/1983 Sb.)].

(3) Překážkou ve výkonu volebního práva a práva rozhodovat při referendu (dále jen "hlasovací právo") je

a) zákonem stanovené omezení svobody z důvodu ochrany zdraví lidu [§ 5 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 2 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu],

b) výkon trestu odnětí svobody, výkon vazby nebo zadržení.

(1) Oprávnění občané jsou zapsáni v seznamu oprávněných občanů (dále jen "seznam") v obci a v městské části, kde mají trvalý pobyt.

(2) Seznamy vede obec a městská část podle hlasovacích okrsků.

(3) Občané, kteří po sestavení seznamu nabudou nebo pozbudou hlasovacího práva, budou dodatečně do seznamu zapsáni nebo z něho vyškrtnuti. Stejně se postupuje při změně trvalého pobytu.

(4) U oprávněných občanů, u kterých je podle § 3 odst. 3 překážka ve výkonu hlasovacího práva, se tato skutečnost poznamená v seznamu.

(5) Oprávněný občan může kdykoliv v úředních hodinách nahlížet do seznamu na obecním úřadě.

(1) Volby do zastupitelstev se konají téhož dne v každé obci na území České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Volební období zastupitelstev je čtyři roky.

(1) Členem zastupitelstva může být zvolen každý oprávněný občan.

(2) Funkce člena zastupitelstva obce je neslučitelná s funkcemi

a) soudce,

b) prokurátora prokuratury, v jejímž obvodu působnosti je zastupitelstvo,

c) příslušníka bezpečnostního sboru zařazeného do útvaru, jehož působnost se vztahuje přímo na územní obvod zastupitelstva,

d) pracovníka obecního úřadu obce, pokud jde o volby do jejího zastupitelstva, jakož i pracovníka úřadu městské části, pokud jde o volby do zastupitelstva této městské části nebo o volby do zastupitelstva obce, o jehož městskou část se jedná,

e) pracovníka orgánu státní správy, jehož působnost se vztahuje na územní obvod obce nebo městské části, pokud jde o volby do zastupitelstva této obce nebo městské části.

(1) Člen zastupitelstva, který přestal být volitelný, ztrácí mandát. Odmítnutí slibu nebo slib s výhradou má za následek ztrátu mandátu.

(2) Člen zastupitelstva se může svého mandátu vzdát. Mandát zaniká okamžikem, kdy obecní rada nebo starosta písemnou rezignaci obdrží.

(3) Člen zastupitelstva, který se dopustí úmyslného trestného činu, ztrácí mandát pravomocným rozhodnutím soudu.

(4) Z důvodu neslučitelnosti ztrácí člen zastupitelstva mandát převzetím funkcí uvedených v § 6 odst. 2.

(5) Člen zastupitelstva ztrácí mandát v případech uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) a, b). Mandát zaniká dnem nových voleb.

(6) Ztrátu mandátu vysloví zastupitelstvo, o jehož člena jde, na prvním zasedání, na němž se o důvodech ztráty mandátu dozví.

(1) Nové volby do zastupitelstva se konají

a) jestliže se počet členů zastupitelstva sníží o více než jednu třetinu oproti počtu určenému podle § 47 tohoto zákona,

b) sníží-li se počet členů zastupitelstva v obci, popřípadě v městské části do 3 000 obyvatel pod 7 členů,

c) dojde-li ke vzniku nové obce,

d) dojde-li ke vzniku nové městské části [§ 10a zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)].

(2) Nové volby podle tohoto zákona vyhlásí na návrh ministra vnitra České republiky předsednictvo České národní rady (§ 46). V posledních třech měsících volebního období se nové volby nekonají.

(3) Při nových volbách se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona.

(1) Referendem rozhodují oprávnění občané formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, které patří do samostatné působnosti obce nebo městské části.

(2) Referendem rozhodují oprávnění občané také v případech stanovených zvláštním zákonem [§ 10 odst. 3, § 11 odst. 2 a § 11a odst. 1 zákona ČNR zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) § 3 odst. 2 a § 4 odst. 1 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze].

(3) Ve městě, které se člení na městské části [§ 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích], lze o věcech, jejichž rozhodování je v samostatné působnosti města, konat referendum pouze na území celého města.

(4) V městské části lze o věcech, jejichž rozhodování je v samostatné působnosti městské části, konat referendum pouze na území této městské části.

(5) Rozhoduje-li se referendem o návrhu na rozdělení obce [§ 11 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)], koná se referendum jen v té části obce, která se má odloučit.

(6) Rozhoduje-li se referendem o návrhu na zřízení nové městské části, koná se referendum jen na území, na němž se zřízení nové městské části navrhuje.

(1) Referendum nelze konat a) o rozpočtu obce [§ 19 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)],

b) o místních poplatcích,

c) o volbě a odvolání starosty, zástupce starosty, obecní rady, členů dalších orgánů obce a členů okresních shromáždění,

d) jestliže by rozhodnutí referenda na základě položené otázky bylo v rozporu s obecně závaznými právními předpisy,

e) o věcech, v nichž se rozhoduje ve správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)],

f) jestliže od rozhodnutí referenda do podání návrhu na konání referenda v téže věci neuplynulo 18 měsíců,

g) v průběhu posledních šesti měsíců volebního období zastupitelstva,

h) o věcech, o kterých zastupitelstvo rozhodlo po podání návrhu na konání referenda, kromě případu, kdy navrhovatel nebo jeho náhradník trvá na vyhlášení referenda a podá do 14 dnů od doručení rozhodnutí zastupitelstva nové odůvodnění k původnímu návrhu na konání referenda.

Návrh na konání referenda může podat oprávněný občan (dále jen "navrhovatel"), pokud jej podpořila svým podpisem alespoň jedna desetina oprávněných občanů (dále jen "podporovatelé").

(1) Návrh na konání referenda musí obsahovat

a) přesné určení území, na němž se konání referenda navrhuje,

b) určení věci, o níž se navrhuje rozhodnout referendem,

c) odůvodnění návrhu včetně ekonomického rozboru, který určí náklady na vykonání rozhodnutí referenda a určení jejich zdroje; odůvodnění může obsahovat návrh na termín konání referenda,

d) přesné znění otázky, navržené k rozhodnutí referendem,

e) jméno a příjmení a trvalý pobyt [Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů], rodné číslo a vlastnoruční podpis navrhovatele a dvou jeho náhradníků; nejsou-li uvedeni, považují se za náhradníky první dva podporovatelé návrhu; navrhovatel a jeho náhradníci nesmí být osoby blízké [§ 116 občanského zákoníku č.40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů],

f) očíslované podpisové listiny.

(1) Podpisové listiny musí obsahovat

a) vymezení území, na němž se referendum navrhuje konat,

b) přesné znění otázky, navržené k rozhodnutí referendem,

c) jméno a příjmení a trvalý pobyt navrhovatele a jeho náhradníků,

d) upozornění pro podporovatele: "Tomu, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněným občanem podle zákona o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu, může obecní rada uložit pokutu do 1000 Kčs.",

e) vlastnoruční podpisy podporovatelů včetně jejich jména a příjmení, trvalého pobytu [Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů] a rodného čísla,

f) je-li uvedeno na jedné listině více podporovatelů, jejich počet.

(1) Pokud jde o shromažďování podpisů pod návrh na konání referenda, postupuje se přiměřeně podle ustanovení zákona o právu petičním [§ 4 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním], nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Návrh na konání referenda a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů.

(3) Na podporu návrhu na konání referenda mohou občané organizovat kampaň, při níž se nevybírá poplatek z reklamních zařízení [§ 5 zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích].

(1) Podporovatel může podepsat podpisovou listinu k jednomu návrhu na konání referenda jen jedenkrát.

(2) Tomu, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání referenda, nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněným občanem, může obecní rada uložit pokutu do 1000 Kčs v řízení podle zvláštního zákona [Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích].

(3) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy došlo k jednání uvedenému v odstavci 2. Výnos pokut je příjmem obce.

(4) Na rozhodování obecní rady o uložení pokuty se vztahují obecné předpisy o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)].

(1) Pro hlasování a pro sčítání hlasů se vytvářejí v obcích hlasovací okrsky.

(2) Hlasovací okrsky se vytvoří tak, aby zahrnovaly zpravidla nejvíce 1 000 oprávněných občanů.

(3) Hlasovací okrsky a hlasovací místnost pro každý okrsek stanoví příslušná obecní rada nejpozději 40 dnů přede dnem hlasování; pokud jde o referendum, musí tak učinit nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování.

(1) Hlasování se koná v určený den od 8.00 do 20.00 hodin. Pokud to místní potřeby vyžadují, může obecní rada stanovit začátek hlasování na dřívější hodinu a ukončení na hodinu pozdější.

(2) Obecní rada může podle místních podmínek stanovit, že se k hlasování mohou dostavit oprávnění občané na obecní úřad ve stanovenou dobu v průběhu tří dnů přede dnem, na který je vyhlášeno konání hlasování.

(1) Obecní rada vyhlásí nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování způsobem v místě obvyklým dobu a místo konání hlasování v obci. Bylo-li na území obce vytvořeno více hlasovacích okrsků, uvede obecní rada, které části obce připadají jednotlivým hlasovacím okrskům a místo konání hlasování v hlasovacím okrsku. Ve vyhlášce obecní rada zdůrazní povinnost oprávněného občana mít u sebe občanský (osobní) průkaz a uvede v ní další potřebné údaje, nutné k nerušenému průběhu hlasování.

(2) Obecní rada zajistí dodání hlasovacích lístků všem oprávněným občanům do tří dnů přede dnem konání hlasování a v den hlasování okrskovým komisím.

Organizace, popřípadě osoby, zabývající se polygrafickou činností jsou povinny na žádost orgánů zajišťujících úkoly podle tohoto zákona zabezpečit, aby kandidátní listiny, tiskopisy a ostatní dokumenty byly včas a řádně rozmnoženy.

(1) Pro přípravu a řízení hlasování a zjišťování jeho výsledků se zřizují komise pro hlasování (dále jen "komise").

(2) Komise jsou nejméně pětičlenné. Členem komise může být každý oprávněný občan, u něhož není překážka ve výkonu hlasovacího práva. Členy jedné komise nesmí být osoby blízké [§ 116 občanského zákoníku č.40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Při volbách nemůže být členem komise také kandidát na člena zastupitelstva.

(3) Člen komise se ujímá své funkce složením slibu tohoto znění: "Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se přitom řídit zákony a jinými právními předpisy." Slib skládá člen komise tak, že se podepíše pod písemné znění slibu.

(4) Komise se usnáší hlasováním za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů se návrh považuje za zamítnutý.

(5) Komise na svém prvním zasedání zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Je-li komise zřízena pro hlasování při volbách, nesmí být předseda a místopředseda členy téže volební strany (§ 49).

(6) Pro každou komisi je jmenován zapisovatel, a to nejpozději deset dnů před ustavením komise. Zapisovatel se může zúčastnit jednání komise s poradním hlasem a může komisi podávat návrhy. Zapisovatel skládá slib ve znění uvedeném v odstavci 3 tomu, kdo ho jmenoval.

(7) Komise si mohou k výpočetnímu zpracování výsledků hlasování vytvořit odborné, sumarizační útvary. V obcích nad 5000 obyvatel je příslušný orgán státní statistiky povinen přidělit pracovníky. Tito pracovníci skládají slib ve znění stanoveném v odstavci 3.

Nároky členů a zapisovatelů komisí

(1) Člen a zapisovatel komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru; zejména má nárok na pracovní volno s náhradou ušlého výdělku [vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb. o jiných úkonech v obecném zájmu].

(2) Člen a zapisovatel komise má nárok na odměnu. Výši odměny a další podrobnosti stanoví ministerstvo financí České republiky po dohodě s ministrem vnitra České republiky obecně závazným právním předpisem.

(1) Členové komisí jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích, s nimiž se seznámili při výkonu své funkce, pokud se týkají konkrétních osob. Až do podepsání zápisu o hlasování nesmějí členové komisí poskytovat informace o průběhu a výsledcích hlasování.

(2) Členové komise nesmí ovlivňovat oprávněné občany v hlasování, ani jim nesmí upravovat hlasovací lístky.

Povinnosti členů komisí (§ 22) se vztahují i na zapisovatele a pracovníky odborných útvarů komisí.

(1) V hlasovacích okrscích se zřizují okrskové komise.

(2) Rozhodne-li obecní rada podle § 17 odst. 2, zřizuje se zvláštní komise.

(3) V obcích řídí hlasování místní komise. V hlavním městě Praze a ve městech uvedených v § 1 písm. b) řídí hlasování městské komise; v městských částech uvedených měst řídí hlasování místní komise.

(4) V okresech řídí hlasování při volbách okresní komise.

(5) V České republice řídí hlasování při volbách Česká komise.

Zapisovatele okrskové, místní a městské komise jmenuje příslušná obecní rada, zpravidla z pracovníků obecního úřadu.

(1) Všechny pomocné prostředky, zejména hlasovací místnosti a potřeby pro ně, úřední obálky a pomocné pracovní síly zajistí pro okrskové komise příslušná obecní rada.

(2) Pro místní a městské komise zajistí všechny pomocné prostředky příslušná obecní rada, pro okresní komise příslušný okresní úřad.

(1) Okrsková komise

a) zajišťuje průběh hlasování v hlasovacím okrsku, zejména dozírá na správné odevzdávání hlasovacích lístků a dbá na pořádek v hlasovací místnosti,

b) sčítá hlasy odevzdané v hlasovacím okrsku,

c) ve sporných případech rozhoduje hlasováním o platnosti hlasovacího lístku a o platnosti hlasu oprávněného občana, a to s konečnou platností,

d) sepíše zápis o hlasování,

e) ostatní hlasovací dokumenty odevzdá do úschovy příslušnému obecnímu úřadu,

f) plní další úkoly podle tohoto zákona.

(2) První zasedání okrskové komise svolá příslušný starosta tak, aby se konalo nejpozději deset dnů po uplynutí lhůty pro delegování jejích členů.