Česká národní rada 1990 – 1992

Komise při rozpočtovém a kontrolním

výboru České národní rady

Zásada č. 1

Nejvyšší kontrolní úřad České republiky (dále jen "Nejvyšší kontrolní úřad") je nezávislý kontrolní orgán v působnosti České republiky.

Nejvyšší kontrolní úřad zřídí Česká národní rada zákonem jako nezávislý kontrolní orgán k výkonu kontroly na úseku finančně ekonomických vztahů. Charakter této kontroly vyžaduje, aby tento orgán byl nezávislý na vládě, jejích orgánech a všech ústředních orgánech státní správy a byly tak vytvořeny předpoklady pro objektivitu jeho činnosti.

Zásada č. 2

Nejvyššímu kontrolnímu úřadu přísluší kontrolovat:

a) vývoj příjmů a výdajů státního rozpočtu České republiky,

Zásada vychází z nezbytnosti získání nezávislých poznatků o dodržení zákonnosti, prosazování účelnosti a zabezpečování hospodárnosti při realizaci státní finanční politiky pro uplatňování kontrolní a zákonodárné funkce nejvyššího zastupitelského sboru České republiky. Uplatňování zásady proto vyžaduje kontrolovat, jak vláda České republiky, její orgány, orgány státní správy republiky a další subjekty, které hospodaří s prostředky státního rozpočtu průběžně realizují finanční a rozpočtovou politiku v rozsahu a působnosti, ve kterých byly k tomu zmocněny. Takto zaměřená kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu neznamená nahrazování kontrolní činnosti prováděné finančními orgány republiky. Jejím účelem je zjistit, jak tyto orgány plní své kontrolní povinnosti svěřené jim ze zákona.

Výstupy z těchto kontrol budou pro Českou národní radu podkladem pro hodnocení záměrů státní finanční politiky, realizovaných vládou pro příslušné období, pro přijetí případných zákonů a k posouzení návrhů státního rozpočtu předkládaného vládou České republiky na příští období. Pro Nejvyšší kontrolní úřad budou sloužit jako podklad pro přípravu stanoviska ke státnímu závěrečnému účtu.

b) výsledky rozpočtového hospodaření a státní závěrečný účet České republiky,

V návaznosti na kontrolu vývoje příjmů a výdajů v průběhu roku se zvláště jedná o dodržování základní strategie státní finanční politiky při tvorbě příjmů státního rozpočtu a jednotlivých směrů jeho užití. V této souvislosti jde zejména o kontrolu zabezpečování stanovených prioritních rozpočtových opatření a plnění vybraných záměrů ve vztahu k vývoji hospodaření.

Kontrola bude zaměřena i na doložení rozpočtových položek, odůvodněnost čerpání výdajů ze státního rozpočtu, čerpání jeho rezerv a odůvodněnost odchylek od stanovených záměrů.

c) hospodaření s finančními, hmotnými a ostatními prostředky České republiky a s jejich zdroji včetně dluhů České republiky a její úvěrové činnosti, jakož i s prostředky státních účelových fondů.

Předmětem kontroly bude rovněž i hospodaření s hmotnými i ostatními prostředky České republiky a s jejich zdroji včetně dluhů republiky a její úvěrově činnosti, jakož i s prostředky státních účelových fondů (zřízených jako samostatné právnické osoby); konkrétní rozsah této kontroly uskutečňované v působnosti České republiky se bude řídit potřebami České národní rady a bude vycházet i z vlastních poznatků kontrolního orgánu.

ALTERNATIVA l:

d) dodržování povinností, práv a právem chráněných zájmů vyplývajících ze zákonů, pokud jejich provádění a výkon jsou svěřeny orgánům České republiky a pokud se týkají oboru působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu.

Kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu v této oblasti vyplývá z nezbytnosti zabezpečit pro zákonodárnou a rozhodovací činnost České národní rady objektivní a pohotové informace o dodržování zákonů České národní rady a Federálního shromáždění, pokud jejich provádění a výkon jsou svěřeny orgánům České republiky.

ALTERNATIVA ll:

Neupravovat.

Zásada č. 3

Nejvyšší kontrolní úřad zpracovává stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu republiky a předkládá jej České národní radě.

Samostatnou činností je kontrola státního závěrečného účtu vykonávaná podle zásady č. 2, která vyúsťuje ve zpracování stanoviska k němu. Stanovisko bude zaměřeno na posouzení zákonnosti, účelnosti a hospodárnosti vynaložených prostředků v rozpočtovém období a na celkové dodržení zásad finanční a rozpočtové politiky stanovené Českou národní radou.

Zásada č. 4

Kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu se vztahuje na

a) vládu, orgány státní správy a další státní orgány České republiky,

Svou kontrolní působnost Nejvyšší kontrolní úřad uplatňuje především ve vztahu k vládě republiky a jejím členům a ostatním vedoucím orgánů státní správy České republiky ve věcech působnosti jimi řízených orgánů.

Jeho kontrolní působnost se vztahuje na orgány státní správy České republiky vzhledem k tomu, že jsou nositeli výkonné moci a jejich činností se realizují zákony a zákonná opatření schválená Českou národní radou. Kontrola prováděná ve státních orgánech bude věcně zaměřena na oblast přímého hospodaření s prostředky vyčleněnými pro jejich činnost ze státního rozpočtu. V orgánech státní správy se bude dále zaměřovat na realizaci zákonů České národní rady, zejména v oblasti realizace státní finanční politiky, jejích priorit a případně dalších vybraných záměrů.

b) právnické osoby napojené svými příjmy nebo výdaji na státní rozpočet České republiky,

Kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu se dále vztahuje na vymezené právnické osoby, jež jsou svými příjmy a výdaji napojeny na státní rozpočet; mezi tyto právnické osoby patří např. dosavadní rozpočtové a příspěvkové organizace, a v rámci superkontroly i plátci daní a poplatků plynoucích do rozpočtu republiky.

c) právnické osoby, jakož i fyzické osoby s podnikatelskou činností, které jsou příjemci dotace ze státního rozpočtu České republiky nebo příspěvku z tohoto rozpočtu poskytnutého jinou formou, jakož i fondy spravované státními orgány České republiky a nadace dotované ze státního rozpočtu České republiky.

Kontrola v této oblasti bude zaměřena na zákonnost a účelnost poskytování a užití dotací a dalších příspěvků ze státního rozpočtu. V rámci tohoto přezkoumávání zákonnosti a účelnosti poskytování prostředků ze státního rozpočtu bude přihlíženo i k jeho odůvodněnosti.

d) právnické osoby s majetkovou nebo finanční účastí státu, jakož i další právnické osoby, pokud tak stanoví zákon Federálního shromáždění nebo České národní rady.

Pro výkon kontroly u právnických osob s majetkovou účastí státu platí hledisko účasti státních finančních, hmotných i ostatních prostředků v jejich hospodaření v rozsahu stanoveném zákonem. Přitom pro provedení kontroly v konkrétních případech není rozhodující podíl těchto prostředků, ani jejich absolutní výše v majetku těchto právnických osob. Výsledky těchto kontrol a jejich závěry musí být posuzovány jen z hlediska vynakládání státních prostředků a nesmějí zasahovat do hospodaření s ostatními prostředky.

Dalším hlediskem pro výkon kontroly je ochrana veřejného zájmu, vymezeného zákonem, např. na úseku nemocenského a sociálního pojištění, veřejných sbírek, loterií apod.

Zásada č. 5

Při kontrole Nejvyšší kontrolní úřad prověřuje, zda kontrolované hospodářské a účetní operace nejsou v rozporu s právními předpisy a přezkoumává jejich věcnou a formální správnost. Dále prověřuje účelnost a hospodárnost využívání finančních, hmotných a ostatních hospodářských prostředků České republiky.

Základním kritériem pro výkon kontrolní činnosti je zkoumání zákonnosti postupu orgánů státní správy a dalších státních orgánů České republiky a všech dalších vymezených právnických případně fyzických osoby při vynakládání státních prostředků a při dalších činnostech vykonávaných kontrolovanými subjekty na základě zákonů a zákonných opatření České národní rady.

Vedlo toho musí být při kontrole pozornost věnována účelnosti a hospodárnosti vynakládaných prostředků. V rámci těchto kritérií se zkoumá i odůvodněnost všech rozhodnutí o použití hospodářských prostředků České republiky a efektivnosti jejich využívání, jakož i průkaznosti rozpočtových, účetních a ostatních operací a efektivnost využívání svěřených hospodářských prostředků České republiky.

Zásada č. 6

Kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu nepodléhá rozhodovací činnost státních orgánů v řízení trestním, občanskoprávním a správním a dále výkon působnosti ozbrojených bezpečnostních sborů a Sborů nápravné výchovy upravené zvláštním i předpisy.

U orgánů uvedených v této zásadě pro výkon jejich specifického poslání fungují speciální kontrolní systémy, do kterých zasahování jiných orgánů naše zákonodárství nepřipouští. Naproti tomu jejich hospodaření s rozpočtovými prostředky náleží plně do kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu.

Zásada č. 7

Na žádost orgánů veřejné správy může Nejvyšší kontrolní úřad podávat v oboru své působnosti odborná stanoviska.

Tato činnost bude zahrnovat oblasti veřejného účetnictví, metodiky finančně ekonomické kontroly, ale i racionalizace veřejné správy, která má výrazné finančně ekonomické dopady.

Zásada č. 8

Nejvyšší kontrolní úřad se vyjadřuje:

a) k návrhům obecně závazných právních předpisů z hlediska nároků na státní rozpočet České republiky.

b) k návrhům obecně závazných právních předpisů upravujících rozpočtové hospodaření, informační soustavu a výkon kontrolní a inspekční činnosti.

Vzhledem k tomu, že kontrolní činnost spočítává zejména v posouzení souladu mezi zjištěnou skutečností a stavem požadovaným obecně závaznými právními předpisy, je třeba, aby se Nejvyšší kontrolní úřad mohl vyjadřovat i (de lege ferenda) k návrhům obecně závazných právních předpisů, upravujících rozpočtové hospodaření, informační soustavu a výkon kontrolní a inspekční činnosti, jakož i k návrhům dalších obecně závazných právních předpisů z hlediska nároků na státní rozpočet České republiky.

Zásada č. 9

ALTERNATIVA I:

Nejvyšší kontrolní úřad řídí prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "prezident") [alternativní označení vedoucího Nejvyššího kontrolního úřadu generální kontrolor, guvernér, předseda], kterého zastupuje viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "viceprezident").

Vzhledem k charakteru činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu je účelné, aby byl tento orgán organizován monokraticky tak, že v jeho čele bude stát prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, který jej bude jako jediný řídící a odpovědný vedoucí zastupovat navenek a bude rozhodovat o všech otázkách, které náležejí do jeho působnosti. Organizace a činnost Nejvyššího kontrolního úřadu, který jej bude jako jediný řídící a odpovědný vedoucí zastupovat navenek a bude rozhodovat o všech otázkách, které náležejí do jeho působnosti. Organizace a činnost Nejvyššího kontrolního úřadu jako monokratického orgánu je operativnější a akcentuje se v ní princip osobní odpovědnosti jeho představitele.

ALTERNATIVA II:

Představitelé Nejvyššího kontrolního úřadu jsou:

a) prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "prezident"),

b) prezidiální rada Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "Rada"),

c) členové Rady.

Prezident řídí činnost Nejvyššího kontrolního úřadu a rozhoduje ve všech věcech Nejvyššího kontrolního úřadu, pokud zákon nestanoví něco jiného. Prezidenta zastupuje viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "viceprezident").

Rada se skládá z prezidenta, viceprezidenta a devíti dalších členů. K platnosti usnesení Rady je zapotřebí nadpoloviční většina hlasů všech jejich členů.

Touto alternativou se stanovují představitelé Nejvyššího kontrolního úřadu, v jehož řízení se uplatňují kolegiální prvky při rozhodování a při přezkoumávání kontrolních nálezů.

Pojetí Nejvyššího kontrolního úřadu jako orgánu s kolegiálním prvkem je méně citlivé na eventuální politické vlivy a lépe garantuje nezávislost této kontrolní instituce. Prezidiální rada rozhoduje pouze v nejzávažnějších věcech: její jednotliví členové pak kvalifikovaně přezkoumávají ostatní kontrolní nálezy podle svého zaměření. Tato úprava umožňuje vnitřní objektivizaci kontrolních nálezů před jejich předáním České národní radě.

Zásada č. 10

Prezident předkládá

a) České národní radě

informaci o základních směrech kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na příslušný rok a výroční přehled jeho kontrolní činnosti.

b) předsednictvu České národní rady

zprávy o výsledcích kontrolní činnosti (kontrolní nálezy), na jejich předložení se s předsednictvem České národní rady dohodne, jakož i podněty k úpravě zákonů.

Základní směry kontrolní činnosti, předkládané prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu České národní radě by měly obsahovat trvalé kontrolní úkoly plněné Nejvyšším kontrolním úřadem ze zákona, kontrolní úkoly plněné na základě přímých požadavků České národní rady a úkoly vycházející z vlastních poznatků Nejvyššího kontrolního úřadu.

Zásada rovněž předpokládá, že prezident bude pravidelně předkládat plénu České národní rady informaci o základních směrech kontrolní činnosti a roční přehled kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu a předsednictvu České národní rady výsledky kontrolní činnosti "ad hoc" a dále i podněty k úpravě právních předpisů.

Zásada č. 11

Prezident má právo účastnit se schůzí České národní rady a všech jejích orgánů a schůzí vlády České republiky; požádá-li o slovo, bude mu uděleno.

Oprávnění prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu účastnit se zasedání České národní rady, všech jejích orgánů a schůzí vlády České republiky vyplývá z postavení Nejvyššího kontrolního úřadu a z charakteru jeho činnosti.

Zásada č. 12

ALTERNATIVA I:

Prezidenta volí na návrh předsednictva České národní rad na dobu sedmi let České národní rada, která jej může též z funkce odvolat z důvodů uvedených v zákoně.

V činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu jako nezávislého kontrolního orgánu je nezbytné zachovat plynulost jeho práce. Je proto účelné, aby České národní rady volila prezidenta na dobu přesahující její volební období. Přitom je současně nutno zachovat možnost jeho odvolání.

ALTERNATIVA II:

Osoby uvedené v zásadě č. 9 volí na návrh předsednictva České národní rady na období sedmi let Česká národní rada.

Členy Rady mohou být voleny pouze osoby straší 35 let, s vysokoškolským vzděláním a s nejméně desetiletou praxí ve veřejné správě nebo finanční sféře.

Kvalifikační požadavky na členy Rady vycházejí z jejich specifické úlohy při projednávání kontrolních nálezů.

Zásada č. 13

Prezident a další osoby uvedené v zásadě č. 10 mohou zastávat funkce maximálně ve dvou po sobě jdoucích funkčních obdobích.

Omezení volitelnosti uvedených osob, respektive jmenování viceprezidenta (při alternativě I) maximálně na dvě funkční období má zajistit při dostatečně stabilitě vedení tohoto úřadu potřebnou personální obměnu jeho představitelů.

Zásada č. 14

ALTERNATIVA I:

Viceprezidenta jmenuje na dobu sedmi let na návrh prezidenta České národní rady, které jej může též z funkce odvolat z důvodů uvedených v zákoně.

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší kontrolní úřad bude nezávislým kontrolním orgánem, u kterého je třeba zajistit plynulost práce, je nezbytné, aby předsednictvo České národní rady jmenovalo viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

ALTERNATIVA II:

Nepřichází v úvahu, řeší zásada č. 9 a 12.

Zásada č. 15

Funkce osob uvedených v zásadě č. 9 jsou neslučitelné s funkcí poslance Federálního shromáždění, České národní rady, Slovenské národní rad, s členství ve vládě České a Slovenské Federativní Republiky, ve vládě České republiky, ve vládě Slovenské republiky, jakož i s dalšímu funkcemi ve státní správě a s funkcí v politické straně nebo hnutí.

Osoby uvedené v zásadě č. 9 vykonávají svou funkci jako své povolání. Tyto funkce nejsou slučitelné s jinou placenou funkcí nebo s jinou výdělečnou, jakož i hospodářskou činností kromě činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké.

V zájmu zachování objektivity v činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu je nutno přímo ze zákona stanovit neslučitelnost funkcí prezidenta, viceprezidenta a členů rady Nejvyššího kontrolního úřadu s funkcemi poslance zákonodárného sboru, člena vlády, vedoucího ústředního orgánu státní správy České republiky a České a Slovenské Federativní Republiky, s dalšími funkcemi ve státní správě (např. náměstka ministra), s funkcí soudce, prokurátora, s členstvím v dozorčích a správních radách právnických osob, jakož i s výkonem funkce v politické straně nebo hnutí.

Zásada č. 16

Osoby uvedené v zásadě č. 9 zůstávají ve svých funkcích i po uplynutí období, na které byli voleni, případně jmenováni, dokud nebude provedena nová volba, případně jmenování, nejdéle však 4 měsíce.

Požadavek zajištění kontinuity práce Nejvyššího kontrolního úřadu naplňuje rovněž i zásadu, že prezident a viceprezident zůstávají ve svých funkcích i po uplynutí období, na které byl prezident zvolen (viceprezident jmenován). Toto období je časově omezeno na dobu 4 měsíců, čímž je odstraněna možnost časově neomezených průtahů.

Zásada č. 17

ALTERNATIVA I:

Před uplynutím sedmiletého období zanikají funkce prezidenta a viceprezidenta:

a) vzdáním se funkce,

b) odvoláním z funkce předsednictvem České národní rad (důvodem je pravomocný odsuzující rozsudek pro úmyslný trestný čin nebo faktická nemožnost výkonu funkce po dobu delší než šest měsíců),

c) úmrtím.

Při zániku funkce prezidenta je nutno novou volbu učinit do čtyř měsíců a při zániku funkce viceprezidenta je nové jmenování nutno učinit v téže lhůtě.

ALTERNATIVA II:

Před uplynutím sedmiletého období zanikají funkce osob uvedených v zásadě č. 9:

a) vzdáním se funkce,

b) odvoláním z funkce předsednictvem České národní rady (důvodem je pravomocný odsuzující rozsudek pro úmyslný trestný čin nebo faktická nemožnost výkonu funkce po dobu delší než šest měsíců),

c) úmrtím,

d) rozpuštěním Rady, pokud nedospěla v téže věci k usnesení do půl roku od prvého projednávání; v tomto případě zůstává ve funkci prezident a viceprezident, kteří vykonávají i působnost Rady a jejích členů až do doby, kdy budou zvoleni noví členové Rady

Při zániku funkce je novou volbu nutno učinit do čtyř měsíců.

Před uplynutím jmenovacího období mohou uvedené funkce zaniknout pouze ze zákonem stanovených důvodů. To odpovídá nezávislému postavení Nejvyššího kontrolního úřadu. Čtyřměsíční lhůta k nové volbě nebo k novému jmenování vychází z požadavku kontinuity činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu.

Zásada č. 18

ALTERNATIVA I:

Nepřichází v úvahu.

ALTERNATIVA II:

Rada projednává:

a) stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu a s ním bezprostředně související kontrolní zjištění,

b) návrh základních směrů kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na příslušný rok,

c) roční přehled kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu,

d) kontrolní zjištění, která jí přikáže prezident.

Působnost Rady je soustředěna na nejzávažnější otázky. U písm. a) - c) je dána ze zákona, u písm. d) vyplývá z rozhodnutí prezidenta. Pro posuzování věcí Radou platí obdobná pravidla o konzultacích kontrolních zjištění.

Zásada č. 19

Pracovníci Nejvyššího kontrolního úřadu vykonávající kontrolu (dále jen "kontrolní pracovníci") jsou povinni:

a) postupovat při kontrole v souladu se zákony tak, aby kontrolní zjištění byla pravdivá, úplná a průkazná,

b) šetřit práv a právem chráněných zájmů kontrolovaných orgánů, právnických a fyzických osob uvedených v zásadě č. 4 (dále jen kontrolované subjekty) a jejich pracovníků,

c) oznámit zahájení kontroly, zpracovat písemně kontrolní nález a projednat výsledky kontroly s kontrolovanými subjekty, vyžádat si jejich vyjádření, prověřit jejich námitky proti pravdivosti, úplnosti nebo průkaznosti kontrolních zjištění a výsledky tohoto prověření jim písemně sdělit.

Výkon kontroly vyžaduje vymezit základní povinnosti pracovníků provádějících kontrolu, jejichž dodržování je základním předpokladem a musí garantovat naplnění principů objektivity kontrolní činnosti. Z tohoto důvodu je nezbytné tyto povinnosti vymezit zákonem. Rozhodující povinností musí být proto takový postup kontrolních pracovníků, který zajistí pravdivost, úplnost a průkaznost kontrolních zjištění a bude probíhat v souladu s platnými zákony.

K zabezpečení jednotnosti a jednoznačnosti výkonu kontrolní činnosti, k vymezení vztahů mezi kontrolujícím a kontrolovaným a k zabezpečení práv kontrolovaných jsou určeny další povinnosti, týkající se zahájení kontroly a projednání jejích výsledků.

Zásada č. 20

Kontrolní pracovníci jsou při výkonu kontroly oprávněni:

a) požadovat ve stanovených lhůtách předložení originálních dokladů a dalších písemností bez rozdílu stupně jejich utajení, poskytnutí informací majících vztah ke kontrolovaným skutečnostem včetně dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, a hrozí-li nebezpečí z prodlení, činit i další nezbytné úkony k zajištění důkazních materiálů,

b) požadovat, aby kontrolované subjekty podaly ve stanovené lhůtě zprávu o odstranění závad.

V této zásadě jsou v nezbytném rozsahu zakotvena oprávnění kontrolních pracovníků tak, aby bylo dosaženo účelu kontroly, což zahrnuje přístup k podkladům, písemnostem a dalším materiálům. Protože není možno předem konkretizovat z hlediska druhu prováděné kontroly další úkony potřebné k zajištění důkazních materiálů, je nutno tyto úkony uvést obecně, avšak s omezením jejich nezbytnosti.

K dosažení účelu kontroly jsou kontrolní pracovníci vybaveni oprávněním požadovat, aby jim o odstranění závady byla podána zpráva.