Česká národní rada 1990 – 1992

pohybuje mezi 4.5 - 5.5%, což není v porovnání s dosavadním průměrem nijak enormní. Reakce zemědělské veřejnosti na výši dosahovaných zisků v potravinářském průmyslu je nepřiměřená, především v důsledku neustále opakovaného tvrzení o mnohonásobně vyšších ziscích zpracovatelů proti loňskému roku. Skutečností je, že ze zvýšení zisku proti loňskému 1. pololetí bylo 76% realizováno v podnicích tukového průmyslu, pivovarů a sladoven, tabákového průmyslu, čokoládoven a potravinářských strojíren. U těchto oborů je mnohem těsnější souvztažnost s cenou suroviny z loňského roku, se zahraničním trhem i s přeceněním na počátku roku než s "okrádáním" prvovýrobců. Je však faktem, že potravinářský průmysl přenesl problémy s nadvýrobou z větší části na zemědělskou prvovýrobu a z menší části na stát, aniž sám výrazně přispěl k jejich řešení, např. aktivizací poptávky, výrobkovými inovacemi, pohotovostí a zkvalitněním nabídky. U potravinářského průmyslu se výrazně nehromadí přebytky. Zásoby mají vcelku standartní úroveň, je tudíž vyrovnán příjem suroviny s odbytem. V důsledku toho si potravinářský průmysl dokázal udržet výstupní ceny na takové úrovni, které mu nejen kryjí náklady, ale i přinášejí zisk a zatím ho nenutí výrazněji aktivizovat své rezervy. Svědčí o tom skutečnost, že pokles výroby není v souladu s relací mezd. V tomto směru by výraznější výsledky mohla přinést privatizace a větší konkurence - a to i v oblasti působení obchodních systémů.

Ve srovnání s 1. pololetím minulého roku poklesla celková produkce potravinářského průmyslu zhruba o 20.5%. Mimo obory pivovarsko-sladovnický, tabákový a cukrovarnický poklesla výroba ve všech ostatních oborech potravinářského průmyslu.

Celkově dodávky pro odbyt za šest měsíců letošního roku byly v přepočtu nižší než loni, a to o 21.5%. Rychlý růst dodávek pro vývoz za konvertibilní měny (o 57%) nemohl nahradit pokles poptávky v ostatních směrech odbytu, hlavně pokles dodávek pro tuzemský trh. Tyto dodávky se snížily proti minulému roku téměř o čtvrtinu. K útlumu výroby a tuzemské spotřeby došlo téměř u všech komodit potravinářské výroby, výjimku činí pouze zvýšená výroba a spotřeba cigaret,lihovin a destilátů, piva 10 st., výroba mléka trvanlivého a sušeného. Na úrovni roku 1990 je výroba mouk, chleba, těstovin, mlékárenského másla a sladu.

Na základě údajů o zásobách vybraných komodit je možno konstatovat, že u masa byly nejvyšší zásoby ke konci měsíce května, ke konci měsíce července se snížily zásoby na úroveň konce minulého roku, rovněž ve srovnání s červencem 1990 je úroveň zásob nižší o 6.6% (1.1 tis. tun b. hm.), do konce 1. pololetí bylo podle předběžných výsledků vyvezeno 46.5 tis. tun jatečného skotu v ž. hm., dále 7.4 tis. tun hovězího masa a 1.2 tis. tun masa vepřového. U másla, vzhledem k realizaci vývozu podle výnosů k regulaci trhu se zemědělskými a potravinářskými výrobky (do konce června bylo vyvezeno cca 20 tis. tun másla). Úroveň zásob másla ke konci 1. pololetí je podstatně nižší, než jaká byla na začátku roku a než byla rovněž v předchozích letech (koncem 1. pololetí). Naproti tomu zásoby drůbeže ke konci měsíce července jsou o 14.5% vyšší než tomu bylo na začátku roku a jsou signály o jejich dalším zvyšování.

Vzhledem k pravděpodobnému chování spotřebitelů v podmínkách dalšího růstu životních nákladů při nižší dynamice růstu mezd a odměn nelze předpokládat významné zvýšení poptávky po potravinách ani ve druhém pololetí letošního roku. S přihlédnutím k této skutečnosti a k očekávanému vývoji produkce v zemědělství je možno očekávat ve 2. pololetí 1991 přebytky výrobků z chovu skotu, které nebudou umístitelné na tuzemském trhu:

Výše objemů mlékárenských výrobků požadovaných mlékárenskými podniky ČR pro intervenční nákupy ve 2. pololetí letošního roku jsou následující:

Má-li být vyřešen přetlak nabídky tuzemských výrobců, je třeba řešit přebytky produkce hlavně vývozem na zahraniční trhy, případně dočasným uskladněním. Proto jsou ze strany resortu i federálních orgánů přijímána opatření (další výnosy k regulaci trhu a Zásady o regulaci trhu mlékárenských výrobků). Očekává se, že úspěšná realizace těchto opatření může výrazným způsobem příznivě ovlivnit a řešit nadprodukci surovin a podstatně zlepšit situaci v odbytu potravinářských výrobků. V souvislosti s realizací výnosu č. 8 MZe ČR, kterým má být zajištěn vývoz jatečného skotu od 1. 8. 1991, se přihlásilo více než 70 vývozců. Maximální pozornost je věnována realizaci barterových obchodů s RSFSR. Je poskytnuta humanitární potravinová pomoc do Albánie dodávkami jatečného skotu.

Signály o dalším vývoji v prvovýrobě

Podle posledních odhadů lze očekávat průměrnou sklizeň základních obilovin. Její výše se bude pohybovat na úrovni 7570 tis. tun. Průměrný hektarový výnos je odhadován na 4.8 tuny, což je méně proti rekordnímu výnosu roku 1990 o 0,7 tuny, ale na úrovni průměru let 1986-90.

Tento objem výroby spolu se zásobami z minulé sklizně zakládá nadprodukci neuplatitelnou na domácím trhu zhruba v úrovni 800 tis. t. Vzhledem k dobré úrovni sklizně na Slovensku se nepředpokládají přesuny obilí z ČR a přetlak se může zvýšit o dalších 200 tis. tun. Tato úroveň se může ještě zvýšit o přebytek krmného obilí vznikající dalším útlumem produkce v živočišné výrobě. Převažující část nadprodukce potravinářského obilí bude vykoupena za účasti státu pro vytvoření nezbytné rovnováhy na trhu s potravinářským obilím. Jsou pro to příznivé předpoklady - v průměru je kvalita potravinářských pšenic dobrá, obsah lepku se pohybuje v rozmezí 25 - 32%, hektolitrová váha kolem 800 gramů. Poněkud horší kvalita potravinářských pšenic se projevila v některých lokalitách Jihomoravského a Severomoravského kraje, kde se na obilkách objevily barevné změny v důsledku plísní, černí a fusarioz. Rozšíření těchto houbových chorob způsobily pravděpodobně vydatné srážky v období vegetace. Kvalita žita je rovněž dobrá, porostlost se objevuje jen ojediněle. K 10. 9. t. r. bylo nakoupeno 800 tis. t potravinářské pšenice, z toho 600 tis. t na intervenční nákup a 120 tis. t. potravinářského žita, z toho 100 tis. t na intervenční nákup. Do konce září bude vykoupen celý předpokládaný objem intervenčního nákupu obilí, t. j. 800 tis. t potravinářské pšenice a 150 tis. t potravinářského žita.

Pro široké využití se dynamicky zvyšovala výroba olejnin. Sklizeň řepky je ukončena. Celkem bylo sklizeno 351.5 tis. t, což odpovídá průměrnému výnosu 2,75 t. Nakoupeno je více než 270 tis. t v dobré kvalitě. Tukové závody jsou však schopné zpracovat maximálně 250 tis. t. Pro cca 100 tis. t je povolena licence k vývozu do západoevropských zemí.

U cukrovky se vzhledem k některým programům pěstování, uskutečňovaným ve spolupráci se zeměmi ES, očekávají lepší výsledky v produkci i kvalitě.

V živočišné výrobě se v měsíci červenci prohloubil trend poklesu výroby mléka a vajec. U mléka činil pokles výroby k 31. 7. t. r. již 12.2% (1,2 bodu) a vajec 8.6% (3,6 bodů. Zrychlil se i trend poklesu početních stavů skotu včetně krav. U státního a družstevního sektoru poklesl během měsíce července početní stav krav o 18 tis. kusů. Naproti tomu se zvyšují početní stavy prasat (nárůst v měsíci o 2,5%), v důsledku čeho lze očekávat v závěru roku přetlak nabídky vepřového masa, které nebude mít uplatnění na vnitřním trhu.

Vývoj důchodové situace zemědělských organizací

Současný nákladový vývoj, zhodnocení cen vstupů pro další období, očekávané finanční náklady ukazují na to, že celkové náklady dosáhnou úrovně cca 111 mld. Kčs, t. j. 90% loňské úrovně.

Podíl materiálových nákladů na výkonech, i přes jejich absolutní pokles o cca 5%, se zvýší cca o 12 bodů oproti loňskému roku. Předpokládáme, že finanční náklady dosáhnou cca 80% loňské skutečnosti a mzdové náklady se sníží zhruba o 4 mld. Kčs. Tím se sníží základna pro odvod daně z objemu mezd a odvod daně bude nižší cca o 2,8 mld. Kčs oproti loňskému roku.

Ve finančním vyjádření nelze dále do budoucna předpokládat tendenci k dalšímu snižování nákladů, zejména materiálových. Je třeba vzít na zřetel, že část vstupů v letošním roce byla pořízena ještě za ceny roku 1990 a nákladová hladina se postupně bude dostávat do nové cenové úrovně.

Ve druhém pololetí letošního roku se s ohledem na rozbor spotřebitelské poptávky, intervenčních nákupů a současně známých požadavků nákupců předpokládá, že tržby dosáhnou zhruba objemu 62 mld. Kčs. To při odhadu celoročního objemu 104 mld. Kčs znamená pokles proti loňskému roku o 19 mld. Kčs. Předpokládáme, že v rostlinné výrobě dojde s ohledem na zapojení intervenčních nákupů k mírnému nárůstu tržeb asi o 6%. V živočišné výrobě tržby dosáhnou úrovně cca 43 mld. Kčs, t. j. o 22% méně než v roce 1990. Obdobný vývoj budou mít i tržby z ostatních výrobních činností, které se oproti roku 1990 sníží o čtvrtinu. Předpokládá se zvýšení nárůstu tržeb z obchodních činností téměř o 40% oproti roku 1990 t. j. na 3 mld. Kčs. Předpokládaný objem výkonů vč. mimořádných výnosů dosáhne úrovně 102 mld. Kčs, což představuje snížení téměř o 29 mld. Kčs oproti roku 1990 (22%).

Celková ztráta za rok 1991 tak dosáhne (-) 9,3 mld. Kčs. V roce 1990 bylo dosaženo úrovně zisku (+) 7,5 mld. Kčs. Oproti roku 1990 se tedy hospodářský výsledek sníží o 16,5 mld. Kčs.

Předpokládá se, že ztrátu z hospodářské činnosti vykáže až 80% podniků. Státní rozpočet tak nemůže počítat s příjmem řádově ve výši 2,0 mld. Kčs z daně ze zisku.

Po zapojení dalších zdrojů do rozdělení a splnění odvodových povinností vykáží zemědělské podniky absolutní ztrátu ve zdrojích z rozdělení (-) 3,7 mld. Kčs proti (+) 6,5 mld. Kčs v roce 1990. Při 9.5 mld. Kčs odpisů zahrnutých do nákladů to znamená, že tento výsledek je v podstatě "vnitřním dluhem" zemědělských podniků znamenajícím, že v roce 1991 nebudou vytvořeny prakticky žádné zdroje na reprodukci. To je jedna stránka předpokládaného výsledku. Druhá je v jeho vnějším projevu. Zatímco do tohoto roku vstupovala prvovýroba v relativně lepší důchodově-finanční pozici než potravinářský průmysl, v průběhu půl roku nastal zvrat a situace se vlivem rozdílů důchodové situace obou odvětví obrací. Zhoršování důchodové situace u prvovýroby se projevuje rostoucím nedostatkem zdrojů a stále větší zdrženlivostí obchodních bank při poskytování úvěrů. Výsledkem je pak rostoucí platební neschopnost a postupná přeměna zemědělské prvovýroby z dřívějšího věřitele v globálního obchodního dlužníka, i když zatím evidovaná platební neschopnost, respektive výše pohledávek po lhůtě splatnosti, činí u zemědělských podniků 2,7 mld. Kčs (v podnicích průmyslu ČR je to 72,8 mld. Kčs).

V souvislosti s výše uvedenými výsledky a projevujícími se trendy bude ministerstvo zemědělství prosazovat opatření hospodářské agrární politiky zejména v následujících oblastech:

- regulačních zásahů státu na trhu zemědělských a potravinářských výrobků vč. důraznějšího prosazování zájmů agrárního sektoru při projednávání podmínek přidružení k ES a asociačních dohod (v této souvislosti bylo MZe ČR iniciováno svolání na 13. 9. t. r. zasedání Rady Fondu tržní regulace, na které bude projednán postup regulace přebytků živočišné produkce do konce roku s tím, že budou především upřesněny údaje o přebytcích. Regulační zásahy budou cíleně orientovány do určitých území a bude zvážena strategie exportních operací, resp. dočasného skladování přebytků produkce),

- na základě globálního posouzení důchodové situace státu a důchodové situace podnikatelských subjektů budou ve spolupráci s ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj a ministerstvem financí připravena opatření vlády ČR k usměrnění vývoje ekonomiky ČR do konce letošního roku,

- ve spolupráci s ministerstvem financí jsou vypracována opatření (zejména v daňové oblasti) na podporu soukromého podnikání a vytvoření středního stavu,

- pro vytvoření základních atributů konformního tržního prostředí jsou zpracovány návrhy legislativních předpisů nutných pro ustavení komoditní agrární burzy a agrárních komor, je zpracována koncepce privatizace resortu zemědělství.