V Praze dne 3. 10. 1991
Na základě usnesení České národní
rady z 21. schůze 10. července 1991 zpracovalo ministerstvo
zemědělství ČR zprávu o postupu
ekonomické reformy a hospodářské situaci
v zemědělství.
Přílohou této zprávy je informace
o plnění ministerstvem zemědělství
opatření vlády České republiky
k řešení současných problémů
v zemědělství a na trhu potravin ze dne 30.
ledna 1991.
Zpráva byla projednána dne 1. října
1991 v Hospodářské radě vlády
České republiky, byla upravena na základě
připomínek z tohoto jednání a týž
den byla předložena národohospodářskému
výboru ČNR.
Dne 2. října 1991 zprávu schválila
vláda České republiky a odsouhlasila její
předložení plenárnímu zasedání
České národní rady.
Přístupy vlády ČR ke konkretizaci
ekonomické reformy v zemědělství
Jakkoliv je naše zemědělství zahlceno
množstvím naléhavých aktuálních
problémů, nemůžeme si nepoložit
základní strategickou otázku: kam bude české
zemědělství z dlouhodobého hlediska
směřovat a jakou cestou se z křižovatky,
na níž se v této době nachází,
vydá?
Odpověď na tuto otázku nelze pragmaticky vymezit
jenom v odvětví zemědělství,
ale je nutno ji chápat v kontextu celého hospodářského
a sociálního vývoje republiky. Proto vládní
orgány ČR ve spolupráci s federací
v roce 1990 navrhly ve scénáři ekonomické
reformy základní strategický koncept rozvoje
zemědělství, začleněný
do celkového národohospodářského
projektu reformy vč. odstátnění, cenové
liberalizace, uplatnění vlastnických práv
a privatizace.
V závěru minulého roku pokračovaly
práce na konkretizaci ekonomické reformy v podmínkách
APK. V rámci spolupráce s federálními
orgány byla formulována programová opatření
ekonomické reformy v APK, která byla schválena
usnesením vlády ČSFR č. 689/1990 a
usnesením vlády ČR č. 332/1990.
Vláda však pochopila, že nelze řešit
aktuální problémy zemědělství
pouze stanovením dlouhodobých záměrů
a proto v lednu t. r. byla přijata opatření
k řešení problémů v zemědělství
a na trhu potravin - mj. v oblasti finanční a úvěrové
politiky, problematiky platební neschopnosti podniků,
mechanismu uvolňování prostředků
pro regulaci trhu se zemědělskými a potravinářskými
výrobky a úhrady ekonomických dopadů
výskytu PCB. Plnění těchto opatření
je uvedeno v příloze č. 1 této zprávy.
Realizace ekonomické reformy se v prvním čtvrtletí
letošního roku projevila krizovými momenty
v odbytu a ve finanční situaci podniků. Pro
jejich řešení vláda ČR přijala
svým usnesením č. 95/1991 komplex opatření,
v rámci kterého byl vymezen samostatný blok,
týkající se APK. Mimo opatření,
týkajících se celé podnikatelské
sféry, byly schváleny kroky k řešení
úvěrové situace podniků zemědělské
prvovýroby, dotační politiky v APK, regulace
trhu se zemědělskými a potravinářskými
výrobky a dočasné ochrany vnitřního
trhu před dovozy vybraných komodit, uzavírání
barterových obchodů s RSFSR a přípravy
zákonných předpisů pro zakládání
koncentrované sítě nabídky a poptávky
po zemědělských surovinách a potravinách.
Detailní postupy řešení úvěrové
situace v zemědělství, finančních
problémů zemědělských a potravinářských
podniků, regulace trhu se zemědělskými
a potravinářskými výrobky a dočasné
ochrany vnitřního trhu před nežádoucími
dovozy a dalších kroků agrární
hospodářské politiky byly předmětem
jednání Hospodářské rady vlády
ČR.
Zmíněná opatření agrární
hospodářské politiky vlády byla již
přijímána v intencích programového
dokumentu vlády ČR - Agrárního programu,
připravovaného prakticky od počátku
letošního roku. Tento dokument zásadně
mění dosavadní přístupy k zemědělství
a zakládá podmínky pro koordinovaný
postup řešení agrární problematiky
nejen opatřeními hospodářské
politiky resortního ministerstva, ale celou soustavou rozhodnutí
a nástrojů zákonodárných a
výkonných orgánů státní
moci, tj. parlamentů a vlád jako celku i jednotlivých
ministerstev. Program vychází ze scénáře
ekonomické reformy a respektuje jeho specifickou část,
týkající se APK. Je chápán
jako jeden ze základních stavebních kamenů
české ekonomiky, kterým se formulují
strategické cíle agrárního sektoru
při respektování tří základních
funkcí zemědělství - výrobní,
ekologické a sociální a jejich vzájemné
propojenosti.
V programu navrhujeme vytvořit základní zemědělskou
strukturu, založenou na výstavbě soukromých
tržních hospodářství a na sdruženích
fyzických a právnických osob transformovaných
z původních zemědělských družstev
a státních statků. Snažíme se
vymezit takovou formu privatizace agrárního sektoru,
která umožní integrovat zemědělství
a potravinářský průmysl vč.
kapitálové integrace. Jako součást
Agrárního programu předkládáme
podnikatelské sféře indikativní informace
o trhu se zemědělskými a potravinářskými
výrobky a především koncepci státního
vlivu na vývoj agrárního trhu, tj. uplatnění
regulační a intervenční politiky importní
a exportní politiky, vč. ochrany vnitřního
trhu. Navrhujeme nové přístupy k uplatnění
tržních řádů, ustavení
veřejnoprávních institucí a samosprávných
organizací, které jsou základním atributem
fungujícího trhu.
Takto pojatý Agrární program byl projednán
v Hospodářské radě vlády České
republiky dne 13. 8. t. r. s tím, že se jedná
o otevřený program, který je zároveň
podkladem pro dopracování zásad vládní
politiky v zemědělství a potravinářském
průmyslu, jež jsou koncipovány na základě
návrhů vládních orgánů
obou republik a federace. Agrární program je podle
našeho názoru konstruktivním podkladem pro
hledání konsensu a koncepčním základem
agrární hospodářské politiky
v ČR, ale i ve vztahu ke kompetencím federace. Dává
možnost vytvářet jednotící pozici
státu mezi zájmy podnikatelské sféry,
zájmových seskupení a nositelů segmentů
národohospodářské strategie.
Dosavadní základní kroky ekonomické
reformy v zemědělství
Dotační politika
Realizace prvních kroků ekonomické reformy
v APK spolu s cenovými opatřeními v roce
1990-91, devalvací čs. koruny, změnami v
pravidlech úvěrování a restriktivními
opatřeními v rozpočtu kapitoly zemědělství
na rok 1991 zásadním způsobem - daleko více,
než v ostatních výrobních odvětvích
- změnila dosavadní fiskální, finanční
a důchodovou dimenzi zemědělství.
Objem dotací směrovaných v letošním
roce do zemědělsko-potravinářského
komplexu se snížil o více než 40% v porovnání
s rokem 1990. Prakticky byl zrušen nárokový
úhradový systém.
Základní strategický koncept nové
dotační politiky v APK schválený vládou
ČR v prosinci minulého roku sledoval prioritní
zájmy státu v oblasti agrárního sektoru
a byl v rámci konkretizace ekonomické reformy v
APK ČR směrován na podporu programů
restrukturalizace výroby a transformace podniků
APK do tržní ekonomiky, podporu rozvoje vědy,
výzkumu, informatiky, poradenství a vzdělávání
v APK ČR. V zájmu vyrovnání výchozích
podmínek pro podnikání v soukromém
sektoru byl záměry dotační politiky
aktivněji podpořen proces privatizace v zemědělství,
potravinářství, ve službách pro
zemědělství a v potravinářském
obchodě.
Praktická realizace dotační politiky v letošním
roce ukázala její potřebnost, zejména
pokud se týká podpory restrukturalizace výroby
a privatizace.
Hlavním problémem obou procesů je právě
nedostatek pohotového kapitálu. Proto zejména
možnost získání přímé
dotace až do výše 80% prokázaných
nákladů u staveb a strojních investic (spolu
s dalšími opatřeními v cenové
a daňové oblasti) podnítila zájem
o budování tržních hospodářství
soukromých rolníků ještě před
přijetím zákona o půdě. Na
podporu budování tržních hospodářství
byly zatím 3 400 soukromě hospodařícím
rolníkům přiznány dotace ve výši
cca 1 mld. Kčs.
Program dotační podpory podnikatelských aktivit
v potravinářství, ve službách
pro zemědělství a v potravinářském
obchodě, uskutečňovaných v návaznosti
na zákon o soukromém podnikání občanů,
byl vytyčen s vědomím, že úroveň
zemědělské výroby je mj. odvislá
od rozsahu místního zpracovatelského průmyslu
a služeb s přímým napojením na
spotřebitele. Dotační podpora byla dosud
poskytnuta 419 žadatelům v celkovém objemu
262 mil. Kčs s tím, že byly podpořeny
především záměry na vybudování
pekáren (248 žadatelů), jatek a zpracoven (74
žadatelů), výroben a prodejen výrobků
z místních surovin (50 žadatelů).
Realizace dalšího programu - podpory přechodu
státních podniků v zemědělství,
potravinářství a služeb na privátní,
družstevní a jiné komerční formy
- se v důsledku pozdějšího přijetí
příslušných legislativních předpisů
prakticky posouvá o jeden rok.
V rámci dalšího dotačního okruhu,
zaměřeného na podporu restrukturalizace výroby
a transformace podniků APK do tržní ekonomiky,
byly vymezeny základní směry restrukturalizace
živočišné výroby, uplatnění
progresivních technologií v rostlinné výrobě,
modernizace a rekonstrukce kapacit, podpory rozvojových
programů ve výrobkové struktuře a
změny konvenčního způsobu zemědělské
výroby na alternativní způsob hospodaření.
Současně bylo řešeno vyrovnání
důsledků ekonomického znevýhodnění
podnikatelských subjektů hospodařících
v horších přírodních podmínkách,
dále podpora řešení důsledků
opatření k omezování intenzity zemědělské
výroby v pásmech hygienické ochrany zdrojů
pitné vody, řešení důsledků
negativních vlivů hospodaření v oblastech
s těžební a důlní činností
a řešení důsledků negativních
vlivů průmyslových exhalací na zemědělskou
půdu.
Poznatky o působení těchto dotací
v letošním roce (zejména titulů směrovaných
na vyrovnání horších výrobních
podmínek, změnu výrobních podmínek
pro chov skotu a ovcí, podporu chovu skotu pastevním
způsobem, změnu zaměření v
chovu skotu na masné typy) ukázaly, že i když
základní záměry zde byly z hlediska
regionálních potřeb formulovány správně,
ve své váze některé dotace začaly
působit protitržně, proti racionální
alokaci kapitálu. Proto jsme čerpání
těchto titulů dotací ve druhém pololetí
letošního roku zastavili.
Naproti tomu se v tomto dotačním okruhu pozitivně
projevil záměr podpory procesu restrukturalizace
zemědělských a potravinářských
podniků a jejich vstupu do tržní ekonomiky.
Dotačními prostředky ve výši
cca 743 mil. Kčs byly podpořeny záměry
490 žadatelů orientované zejména na
finalizaci a vyšší zhodnocení zemědělských
produktů a posílení integračních
vazeb mezi prvovýrobní, zpracovatelskou a odbytovou
fází, rekonstrukce a modernizace zařízení
a zavedení nové technologie. Tímto způsobem
byly například podpořeny podnikatelské
záměry na výstavbu jatek a zpracoven masa
u 121 žadatele, pekáren u 52 žadatelů,
zpracoven drůbeže a ryb u 47 žadatelů,
mlékáren a zpracoven mléka u 40 žadatelů,
zpracoven ovoce a zeleniny u 32 žadatelů, zpracování
a skladování brambor u 26 žadatelů,
dokončení rozestavěných investičních
akcí u 49 žadatelů.
Dotace na rozvoj vědy v celkové výši
115 mil. Kčs jsou v letošním roce vyčleněny
na podporu řešení vybraných resortních
výzkumných úkolů zejména v
oblasti ekologie zemědělství, výzkumu
nových technologií vč. biotechnologií,
technologií pro malé a střední podniky
a ekonomického výzkumu. Kromě toho se připravují
výzkumné programy, které budou financovány
formou grantů.
Dotace na udržení a zlepšení genetického
potenciálu hospodářských zvířat
v celkové výši 180 mil. Kčs jsou zaměřeny
na vyšší stupně plemenářské
práce, tj. šlechtění, udržování
geneticky cenných populací, kontroly užitkovosti
I. stupně. Kromě toho jsou podporovány perspektivní
plemenářské záměry vč.
dovozu špičkového plemenného materiálu.
Obdobně jsou v rámci platného zákona
o rozvoji rostlinné výroby zaměřeny
dotace na zlepšení genetického potenciálu
osiv a sadby.
V oblasti informatizace je dotační podpora zaměřena
zejména na vytvoření tržního
informačního systému, zpracování
a předávání podnikatelské sféře
indikativních informací, dotváření
systému ekologického monitoringu.
Dotace na podporu doškolování, rekvalifikace
a částečné dotování
vybraných poradenských a konzultačních
činností jsou zaměřeny na podporu
programů, které realizuje Institut výchovy
a vzdělávání MZe ČR, jednotlivé
zájmové svazy a podnikatelská sdružení
a vzdělávací instituce.
Zaměření, principy a pravidla dotační
politiky v APK ČR na rok 1992 navazují na základní
záměry vlády ČR v oblasti agrární
politiky. Poskytování finančních prostředků
bude v příštím roce směrováno
především na podporu privatizace v zemědělství,
zpracovatelském průmyslu a službách,
na podporu restrukturalizace výroby a transformace podniků
APK do podmínek tržní ekonomiky, vč.
podpory zemědělství ve vybraných (problémových)
oblastech a dále na podporu výzkumu, informatiky,
poradenství a vzdělávání v
APK. Na rozdíl od roku 1991 se vypouštějí
všechny dotační tituly spojené s podporou
růstu zemědělské produkce a naopak
jsou zaváděny tituly spojené s postupným
snižováním této produkce do úrovně
nezbytné "potravinové bezpečnosti"
a s uvolňováním výrobních faktorů
(převod půdy, snižování stavů
zvířat) z výrobního procesu v zemědělství.
Jsou upřesněny směry dotační
podpory ekologizace zemědělské výroby,
kultivace krajiny i řešení sociálních
otázek venkova. Vedle toho se počítá
s aktivní podporou fungování agrárního
trhu prostřednictvím prostředků státního
rozpočtu vyčleněných na regulační
zásahy státu v této oblasti. Upřesněním
dotační politiky sledujeme posílení
mimotržních dotací (orientační
poměr mezi tržními a mimotržními
dotacemi bude 40:60) a dosažení souladu v působení
mimotržních dotací a dotací na usměrnění
trhu potravin.
Systém nepřímých dotací však
vyžaduje, aby finanční prostředky byly
vynakládány kontinuálně, aby podnikatelský
subjekt měl možnost se rozhodovat perspektivně
a uskutečnění svého projektu si rozvrhnout
do několika let. Kromě toho komplexní řešení
ekologických a sociálních programů,
vztahujících se k tvorbě krajiny a zachování
venkova, přesahuje rámec APK a vyžaduje součinnost
všech nositelů těchto programů ve věcném
i finančním zabezpečení. Dotace, hrazené
ze zdrojů mimo kapitolu rozpočtu zemědělství,
by měly být zaměřeny především
na likvidaci zdrojů kontaminace potravinového řetězce,
na tvorbu a udržování krajiny, ochranu půdy,
vody a ovzduší, na podporu výstavby infrastruktury
venkova (zejména v pohraničí) a na podporu
rekvalifikace pracovníků APK.
Na základě těchto programových záměrů
v rámci návrhu rozpočtu kapitoly zemědělství
na rok 1992 vláda ČR předloží
k posouzení ČNR návrh nového fiskálního
pojetí a vymezení vztahů vůči
zemědělství s ohledem na jeho důchodovou
pozici, ale zejména na jeho charakter a funkce "zemědělství
trvale udržitelného", které chrání
životní prostředí, snižuje využívání
přírodních neobnovitelných zdrojů,
zachovává obnovitelné přírodní
zdroje, zvyšuje kvalitu zemědělských
výrobků a řeší sociální
aspekty života na venkově.
Regulace trhu se zemědělskými a potravinářskými
výrobky a ochrana vnitřního trhu
Vláda ČR v rámci konkretizace ekonomické
reformy v APK odsouhlasila v prosinci minulého roku i základní
pravidla regulace trhu se zemědělskými a
potravinářskými výrobky. Pro tyto
účely byla ve státním rozpočtu
ČR na rok 1991 vyčleněna částka
6,1 mld. Kčs (čerpání této
částky podle jednotlivých výnosů
k regulaci trhu je uvedeno v příloze č. 1
této zprávy).
Za základní institut regulačního systému
byla stanovena garantovaná nákupní cena vybraného
okruhu rozhodujících komodit a s tím spojené
intervenční obchodní operace vázané
na rozhodnutí státu. Vláda se tedy rozhodla,
že nebude garantovat pevnou nákupní cenu u
těch výrobků, které nebudou předmětem
intervenčních zásahů státu.
Tím byla vytvořena reálná základna
pro působení trhu na cenu produktů v převažujícím
okruhu výrobkových vertikál.
S využitím rozpočtových prostředků
na regulaci trhu bylo v návaznosti na platnost cenového
výměru FMF (kterým byly stanoveny garantované
nákupní ceny) uvažováno pro řešení
přebytků mléka od dubna t. r., jatečného
skotu od května t. r. a potravinářské
pšenice a žita od července t. r. Přitom
pro rok 1991 byly kvantifikovány přebytky 144 tis.
tun hovězího masa, 1400 mil. litrů mléka,
800 tis. tun potravinářské pšenice a
150 tis. tun potravinářského žita.
Výrazné zvýšení cen pro konečného
spotřebitele, radikální pokles spotřebitelské
poptávky po výrobcích živočišného
původu, spojený s růstem zásob másla,
masa, jatečných zvírat spolu se zvýšením
úrokových sazeb, omezením úvěrového
rámce a monopolním chováním obchodních
organizací si vyžádalo neodkladný zásah
státu do agrárního trhu.
Na základě rozhodnutí Finanční
rady ČSFR byla mlékárenským podnikům
poskytnuta v lednu t. r. dotace ve výši 1,20 Kčs
na 1 litr konzumního tekutého mléka a po
celé I. čtvrtletí byla tatáž
dotace poskytnuta na 1 litr mléčné suroviny
pro výrobu kojenecké a dětské výživy.
Poskytnutí této dotace umožnilo snížit
cenu plnotučného mléka při prodeji
konečnému spotřebiteli ze 7,50 Kčs/1
litr na 6,30 Kčs/1 litr a omezit růst cen výrobků
kojenecké a dětské výživy.
Operativně ustavenou komisí pro regulaci trhu se
zemědělskými a potravinářskými
výrobky ministerstva zemědělství ČR
byly po dohodě s průřezovými republikovými
a federálními orgány na počátku
letošního roku odsouhlaseny další regulační
zásahy na trhu s mlékárenskými výrobky.
Vzhledem k hromadícím se zásobám másla,
jejichž úroveň blokovala plynulý nákup
mléka, byl realizován a finančně podpořen
vývoz másla ze zásob roku 1990. To vytvořilo
příznivější východiskovou
pozici ve vertikále výroby a zpracování
mléka.
Vzhledem k rostoucí odbytové krizi a prudkému
snížení průměrných tržních
cen byly od února letošního roku uplatněny
radikální státní zásahy do
trhu se živočišnými výrobky formou
intervenčních nákupů a vývozů
s garancí nákupní ceny pro prvovýrobce
určené kvóty jatečného skotu
a nakoupeného objemu syrového kravského mléka.
Analýza výsledků regulace trhu v I. čtvrtletí
ukázala, že není účelné
dále provádět veškerý nákup
mléka za garantovanou cenu, ale že i zde je nutné
stanovit kvótu jako indikativní signál vůči
prvovýrobě. Tento systém byl vyhlášen
výnosem ministra zemědělství ČR
s platností od 1. dubna t. r.
Od května t. r. podle výnosu ministra zemědělství
ČR pokračoval kvótovaný intervenční
nákup jatečného skotu pro vývoz s
garancí nákupní ceny pro prvovýrobce.
Dalším výnosem ministra zemědělství
ČR bylo vyhlášeno garanční vyrovnání
ceny ve výši 5 Kčs za 1 kg čisté
nákupní hmotnosti jatečných krav vyvezených
z ČSFR. Současně byl ekonomicky stimulován
vývoz jatečných krav černostrakatého
plemene.
Na základě závěrů z jednání
představitelů vlád o problematice zemědělství
v Židlochovicích a po dohodě o společném
postupu při regulaci trhu se zemědělskými
a potravinářskými výrobky v rámci
celé ČSFR byla prodloužena účinnost
výnosu, kterým byla řešena situace v
odbytu mlékárenských výrobků.
Dále bylo po projednání s příslušnými
republikovými a federálními orgány,
ČMAU a výrobkovými svazy rozhodnuto o intervenčních
zásazích na republikové a federální
úrovni. Z federální úrovně
byl zahájen intervenční nákup a vývoz
přebytků sušeného mléka a másla
a potravinářské pšenice a žita
s využitím prostředků federálního
rozpočtu. Na republikové úrovni je realizován
další intervenční nákup a vývoz
jatečného skotu s garancí nákupní
ceny ve výši 28 Kčs za 1 kg čisté
nákupní hmotnosti jatečných býků
a jalovic a jednotné nákupní ceny jatečných
krav ve výši 18 Kčs za 1 kg čisté
nákupní hmotnosti podle výnosu ministra zemědělství
ČR a podle společných "Zásad
o regulaci trhu mlékárenských výrobků"
je zajišťován výkup a vývoz ostatních
mlékárenských výrobků. Přitom
je uplatňováno předem stanovené garanční
vyrovnání vůči vývozním
organizacím, které jsou podrobeny komisionelnímu
výběru.
Za I. pololetí činil propočtený objem
výdajů prostředků pro regulaci trhu
se zemědělskými a potravinářskými
výrobky celkem 3 528 mil. Kčs, z toho byla převažující
část směrována na podporu vývozu
jatečného skotu a mlékárenských
výrobků. Dotace na vývoz jatečného
skotu se pohybovala ve výši 13 - 15 Kčs na
1 kg čisté nákupní hmotnosti a dotace
na 1 litr mléka na výrobky pro vývoz zhruba
3,10 Kčs. Její úroveň však nepřesahuje
relace výdajů na intervenční nákupy
v zemích s funkčními intervenčními
mechanismy.
Přitom vývoj výrobní struktury ve
vertikálách, na které byly zaměřeny
regulační zásahy ukazuje, že přijatý
systém při dodržení projektovaného
objemu prostředků vyčleněných
z rozpočtu republiky a federace postupně vytváří
perspektivu stabilizace nabídky a poptávky při
zachování nezbytné úrovně "potravinové
bezpečnosti".
Vláda ČR spojuje další posílení
účinnosti regulačního systému
na agrárním trhu se soustavou přiměřených
opatření na ochranu vnitřního trhu
a úpravou dovozně vývozních podmínek.
Proto v rámci svých kompetencí spolupracuje
na zavedení systému, který by korespondoval
se zavedenými systémy ochrany trhů zemí
ES.
V letošním roce působí jako ochranné
opatření dovozní přirážka
na potravinářské výrobky ve výši
20, 18 a nyní 15% celní hodnoty zboží.
Celní sazebník platný od roku 1988 poskytuje
ochranu zemědělských a potravinářských
výrobků v průměrné výši
5%, což je velmi nízká úroveň
v porovnání s Polskem, Maďarskem a zeměmi
ES (kde se průměrné celní sazby u
zemědělských výrobků pohybují
na úrovni 20 - 30% a např. u cukru a tabáku
dosahují až 80 - 90%). Proto byla v červnu
t. r. zavedena regulace dovozu jatečného skotu,
hovězího masa a másla formou kvót
a dovozních licencí. Dále byly vyhláškou
FMZO č. 375/1991 po dohodě s republikovými
orgány stanoveny položky, které mohou být
v letošním roce dovezeny do ČSFR v určitých
limitovaných množstvích. Jedná se o
brambory, škrob a inulin, řepkový olej, margariny,
glukózu a glukózové sirupy, melasu a víno
z čerstvých hroznů. Znovu by měla
být předmětem jednání na federální
úrovni ochrana před dovozy cukru a podle situace
na domácím a světovém trhu případně
i další položky.
Na rok 1992 je za přispění republikových
orgánů vypracován návrh restrukturalizace
celního sazebníku a návrh na zavedení
netarifních nástrojů ochrany vnitřního
trhu formou vyrovnávacích dávek a dovozních
licencí.
K výše uvedeným věcným opatřením
se váže i strategie privatizace zemědělství
obsažená ve schválené koncepci privatizace
resortu zemědělství ČR. Do první
vlny velké privatizace je zařazeno 491 organizací
z celkového počtu 889 (podle stavu k 1. 7. 1991).
Z celkové hodnoty kmenového jmění
podniků zařazených do první vlny privatizace
připadá na kuponovou metodu 40,7%.
S ohledem na složitost identifikace vlastnických vztahů
podle zákona č. 229/1991 Sb. zejména u státních
statků a podniků hospodařících
na půdě bude jejich plné odstátnění
a privatizace provedeno až v období 1992-93. Do této
doby bude privatizován nesporný majetek dnešních
státních statků a neidentifikovaný
majetek bude obhospodařován na základě
smluv o pronájmu.
Předběžné hodnocení výsledků
zemědělsko-potravinářské vertikály
za I. pololetí 1991
Souhrnné tendence vývoje
Výsledky hospodaření podnikatelských
subjektů v zemědělsko-potravinářské
vertikále je nutno hodnotit v kontextu vývoje celého
národního hospodářství za uplynulé
období.
Souhrnné výsledky hospodářství
ČR za 6 měsíců přitom nelze
charakterizovat jednoznačně. Některé
jsou příznivější, než se
předpokládalo ve scénáři ekonomické
reformy a programu vládní hospodářské
politiky, jiné jsou méně příznivé.
Pozitivní aspekty se projevily v postupném zpomalování
růstu spotřebitelských cen, ve zlomu tendence
k poklesu peněžních úspor domácností,
v pomalém a regulovaném růstu průměrných
měsíčních mezd. Nepodařilo
se však zatím zmírnit značný
pokles výroby (jenž je zatím provázen
pouze dílčími mikrostrukturálními
změnami, které se ještě v potřebné
intenzitě neprojevují na úrovni celé
ekonomiky), hromadí se odbytové problémy,
důchodová situace hospodářské
sféry je nevyrovnaná, řada podniků
se dostala do finančních potíží,
relativně vysoká tvorba zisku nenachází
odraz ve skutečně realizovaných peněžních
prostředcích, omezení koupěschopné
poptávky domácností se promítá
do poklesu fyzického objemu maloobchodního obratu
a pokles hrubého domácího produktu se ve
srovnání s I. pololetím 1990 odhaduje na
10%.
I vývoj zemědělsko-potravinářského
komplexu za prvé pololetí 1991 je charakterizován
odbytovými a finančními problémy,
působícími již od počátku
roku. Specifickým znakem je skutečnost, že
nejsou v zemědělsko-potravinářské
vertikále rozloženy rovnoměrně, ale
naopak jsou ostře ohraničeny odvětvově.
Zemědělská prvovýroba
Zemědělská družstva a státní
statky vykázaly za prvé pololetí ztrátu
ve výši téměř 9 mld. Kčs.
I při oproštění od metodických
vlivů v účtování dotací
a nedokončené výroby je porovnatelný
hospodářský výsledek zhruba o 6,5
mld. Kčs horší než loni.
Z podnikového hlediska vykázalo k 30. 6. 1991 zisk
12 státních statků (na 1 státní
statek připadlo v průměru 1101 tis. Kčs
zisku) z 274, přičemž na jeden státní
statek ve skupině ztrátových připadlo
12047 tis. Kčs ztráty. Obdobně je tomu u
zemědělských družstev - 94 z nich je
ziskových (průměrný zisk 1360 tis.
Kčs) a 1083 ztrátových (průměrná
ztráta činí 5561 tis. Kčs). Situaci
zemědělských podniků charakterizuje
i porovnání zdrojů financování
jejich reprodukce. V současné době má
86,5% státních statků nižší
odpisy základních prostředků než
ztrátu a tato skupina vytváří 82,2%
výkonů. U zemědělských družstev
je tento poměr jen o málo příznivější
(78,9% s podílem na celkových výkonech družstevních
organizací ve výši 72,2%). Znamená to,
že většina organizací v zemědělské
prvovýrobě není v současnosti schopna
tvořit prostředky na jakoukoliv reprodukci. U státních
statků se více ztrátových organizací
objevuje v produkčně ekonomických skupinách
(PES) od 22. výše a u družstev od 9. do 29. PES
s vrcholem ve 22. PES.
Příčinou této situace je kromě
cenových a nákladových faktorů, snížení
objemu dotací a zvýšení úroků
z úvěrů především výrazné
snížení poptávky po zemědělských
produktech, které při biologickém charakteru
výroby vytvořilo náhlý přetlak
nabídky a neumožnilo do ceny zemědělských
produktů plně zahrnout zvýšené
ceny vstupů a vlastní přiměřený
zisk.
Zemědělci na tento vývoj reagovali snahou
po snížení výroby, snížením
počtu pracovníků a výrazným
omezením nákladů.
Snížení výroby však bylo zatím
nedostatečné. Oproti stejnému období
minulého roku poklesla zemědělská
produkce v objemovém vyjádření zhruba
o 10%, ačkoliv k vyrovnání trhu by bylo zapotřebí
poklesu dvojnásobného. Je zajímavé,
že ve finančním vyjádření
(měřeno výkony) byl pokles celkové
výroby výraznější - zhruba o
30%. To svědčí o tom, že došlo
k útlumu dříve velice lukrativní nezemědělské
činnosti a že se zmenšil podíl tržní
produkce na výrobě. Dále lze předpokládat,
že reálný index příjmů
(včetně dřívějších
příplatků a vyrovnání) je pod
úrovní 100% a tedy nižší, než
pro zemědělství udávají statistické
cenové indexy - uváděné jen za nákupní
ceny (u zemědělské výroby celkem 108%,
u živočišné výroby 101%, naproti
tomu u výrobců v průmyslu ČR je cenový
index uváděn ve výši 154,2%, u průmyslu
potravin a pochutin 123,5%, u energetického průmyslu
ve výši 156,8%, strojírenského průmyslu
175,3%, dřevozpracujícího průmyslu
173,8 a kožedělného průmyslu 183,2%).
V I. pololetí odešlo ze zemědělské
prvovýroby 88 tis. pracovníků (17,2% ze stavu
k 1. 1. 1991). To společně s absolutním snížením
výkonnosti odvětví zemědělství
(pokles objemu nákladových mezd) přineslo
snížení objemu vyplacených mzdových
prostředků celkem o 1,7 mld. Kčs, tj. o 18,6%.
Vzhledem k nepříznivé ekonomické situaci
velká většina zemědělských
podniků nemohla využít směrný
nárůst mezd. Dokumentuje to pokles průměrných
odměn v zemědělských družstvech
proti I. pololetí 1990 o 2,1% a ve státních
statcích o 0,8%. Současně se tento vývoj
promítl v dani z objemu mezd a odměn, která
se snížila o cca 20% oproti I. pololetí 1990.
Zemědělská prvovýroba tudíž
v současném období nezakládá
inflační vývoj ani úrovní cen
výstupů, ani ve mzdách. Naopak tento všeobecný
vývoj tlumí na úkor své podstaty.
Zemědělské organizace (státní
statky, družstevní organizace) v prvním pololetí
snížily svoje nákladové potřeby.
V celkových nákladech došlo oproti srovnatelnému
období minulého roku ke snížení
o 11,3% v hodnotovém vyjádření. Přitom
v materiálových vstupech měřených
objemovými ukazateli došlo k podstatně výraznějšímu
snížení. Například při
zvýšení cen paliv a energií téměř
na dvojnásobek se objem spotřeby (v objemových
ukazatelích) snížil o 30%, přitom index
růstu nákladů paliv a energií (ve
finančním vyjádření) se zvýšil
pouze na 1,44. Znamená to, že došlo k mimořádně
razantnímu snížení nákladů,
často na úroveň nezbytné technologické
potřeby.
Obdobně tomu bylo i u ostatních materiálových
položek. Materiálové náklady se v zemědělství
snížily i při obrovském nárůstu
cen vstupů. Tento proces vyvolaný nezbytnou nutností
zmírnit důchodové dopady však není
trvale udržitelný. Například rozsah
dodavatelsky zajišťovaných oprav a údržeb
se snížil o cca 50% a ostatní výkony
materiální povahy (služby) se snížily
zhruba o 33%.
Výrazně se projevil nárůst úroků
oproti loňskému roku (o 135%). Přitom například
k profinancování nákupu obilí a olejnin
z letošní sklizně Agrobanka Praha, a. s. přijala
a eskontovala tzv. zemědělské směnky
(s výhodnější úrokovou sazbou
- do 13,5%) ve výši 845 mil. Kčs a očekává
do konce roku dalších 200 mil. Kčs směnečných
obchodů ke krytí sezónních zásob
obilí a olejnin.
V příjmové oblasti se tržby z výrobních
činností v zemědělství (včetně
objemu prostředků na regulaci trhu) snížily
za I. pololetí oproti r. 1990 o 10 mld. Kčs t. j.
o 20,4%, přičemž ve II. čtvrtletí
byl vykázán vyšší propad než
v I. čtvrtletí. Tento vývoj způsobilo
především snížení odbytu
živočišných výrobků.
I u ostatních tržeb, zejména z nezemědělské
činnosti, došlo k značnému poklesu.
Rozhodující roli zde hraje zřejmě
snížení objemu nezemědělské
činnosti, která dříve vytvářela
velmi významné vnitřní zdroje pro
rozvoj zemědělské výroby.
Celkově jde tedy o klasický případ
nákladové remanence (kdy při poklesu produkce
zákonitě náklady klesají pomaleji),
kombinovaný s cenovými nůžkami. Pro
zemědělskou prvovýrobu to má o to
horší důsledky, vezmeme-li v úvahu,
že je značně zadlužena a při útlumu
výroby má tyto dluhy splácet. K 30. 6. 1991
připadalo na 1 státní statek 23,5 mil. Kčs
bankovních úvěrů a na 1 zemědělské
družstvo 15,6 mil. Kčs.