Česká národní rada 1990 – 1992

Zásada č. 16

Pokud obsahem státních statistických zjišťování pro potřebu republiky jsou statistické ukazatele nezahrnuté v souboru statistických ukazatelů stanovených na úrovni celé České a Slovenské Federativní Republiky, určuje je Český statistický úřad v součinnosti s dotčenými ústředními orgány republiky. Takto určené ukazatele se uvádějí v dotaznících, soupisových formulářích a státních statistických výkazech (jejich přílohách) určených pro potřebu republiky a jsou pro zpravodajské jednotky závazné. Pokud budou tyto statistické ukazatele použity v rozsáhlých státních statistických zjišťováních nebo ve zjišťováních dlouhodobě se opakujících, bude jejich určení a způsob získávání uveřejněn jako opatření ve Sbírce zákonů.

Odůvodnění: Určování závazných statistických ukazatelů je prvkem racionalizace statistiky a nezbytnou podmínkou integrace a srovnatelnosti statistických informací.

Zásada č. 17

Český statistický úřad vytváří statistické klasifikace, číselníky a registry pro potřeby republiky a jejich zavedení vyhlašuje jako opatření ve Sbírce zákonů. Přitom dbá o zabezpečení srovnatelnosti statistických informací v rámci federace i ve vztahu k zahraničí.

Odůvodnění: Kompetence Českého statistického úřadu vytvářet pro potřeby republiky integrační nástroje uvedené v této zásadě je v souladu s čl. 23 ústavního zákona o československé federaci. Povinnost Českého statistického úřadu zabezpečit na území republiky srovnatelnost statistických informací pro posuzování vývoje federace a pro plnění povinností vyplývajících z mezinárodních závazků, zakotvuje zásada č. 4 písm. f) a zásada č. 16.

Zásada č. 18

Přidělování identifikačních čísel právnickým osobám zapsaným do obchodního rejstříku a fyzickým osobám provozujícím podnikatelskou činnost podle živnostenského řádu upravují zvláštní předpisy; ostatním zpravodajským jednotkám přidělují identifikační čísla územní statistické orgány. Územní statistické orgány zajišťují též potřebná identifikační čísla pro orgány přidělující tato čísla podle zvláštních předpisů.

Odůvodnění: Význam identifikačního čísla spočívá v jednoznačném, přesném rozlišení jednoho subjektu od jiného. Identifikační číslo je tak základním metodicko-organizačním předpokladem pro zařazení subjektu do celostátního registru organizací s víceúčelovým využitím; slouží pro potřeby automatizovaného zpracování statistických informací, pro otevření účtu u banky, pro využití daňovými a pojišťovacími orgány a v dokumentaci o dodavatelsko-odběratelských vztazích.

Zásada č. 19

Přidělování rodných čísel obyvatelům republiky zajišťují územní statistické orgány. Bližší podmínky stanoví Český statistický úřad vyhláškou.

Odůvodnění: Rodná čísla jsou již dlouhodobě využívána zejména v oblasti sociálního zabezpečení. Konkrétní způsoby využití rodného čísla pro statistické a evidenční účely na různých úsecích státní správy jsou upravovány zvláštními předpisy. Podrobnosti o přidělování rodných čísel upravuje dosud vyhláška Federálního statistického úřadu č. 55/1976 Sb. o rodném čísle. Vzhledem ke změně v působnosti federace přísluší nyní vydání tohoto předpisu republikám. Při přidělování rodných čísel se počítá se spoluprací statistických orgánů s orgány pověřenými vést matriky.

Zásada č. 20

Všechny právnické osoby a dále fyzické osoby, pokud provozují podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen zpravodajské jednotky), jsou povinny poskytovat údaje pro státní statistická zjišťování obsažená v programu zjišťování (viz zásada č. 9). Údaje jsou povinny poskytovat úplně, správně, pravdivě, včas a bezplatně. Zpravodajské jednotky jsou povinny vést evidenci svých činností tak, aby bylo možno prověřit pravdivost jimi poskytovaných údajů. Právnické osoby jsou rovněž povinny spolupracovat se statistickými orgány při přípravě programu zjišťování.

Plněním zpravodajské povinnosti nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů o dodržování státního, hospodářského, bankovního a služebního tajemství.

Odůvodnění: Zpravodajská povinnost se týká všech právnických a fyzických osob pokud provozují podnikatelskou činnost. Provádění statistických zjišťování vyžaduje značné náklady, musí proto být vytvořeny dostatečné právní záruky, aby získané informace byly úplné, pravdivé, správné a včasné a aby výsledky zjišťování nebyly závislé na ochotě dotazovaných subjektů tyto informace poskytovat.

Zásada č. 21

Jestliže zpravodajská jednotka neposkytne požadované údaje pro státní statistická zjišťování úplně, správně, pravdivě a včas, jsou statistické orgány oprávněny zabezpečit zjištění potřebných údajů na její náklady.

Odůvodnění: Tato zásada umožňuje statistickým orgánům provádějícím státní statistická zjišťování rychlé a operativní zjednání nápravy pokud zpravodajská jednotka svoje povinnost neplní.

Zásada č. 22

Pracovníci statistických orgánů mají právo v souvislosti s prováděním státních statistických zjišťování a prověrek vstupovat do objektů, místností a ostatních prostorů, které jsou předmětem nebo místem zjišťování nebo prověřování, požadovat potřebné informace a vysvětlení a nahlížet do dokladů.

Odůvodnění: Obdobně jako je tomu u jiných pracovníků státní správy, je třeba poskytnout i pracovníkům statistických orgánů oprávnění vstupovat v souvislosti s prováděním státních statistických zjišťování do prostorů, jež jsou předmětem nebo místem zjišťování nebo prověrek.

Zásada č. 23

Údaje ze statistických zjišťování prováděných podle tohoto zákona týkající se jednotlivých fyzických a právnických osob (individuální údaje) nesmějí být bez jejich souhlasu zveřejňovány ani komukoliv sdělovány a nesmí jich být použito pro jiné než statistické účely.

Pracovníci statistických orgánů, pracovníci jiných orgánů republiky provádějící statistická zjišťování a pracovníci dalších subjektů zajišťujících jejich zpracování jsou povinni zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích, které se dovědí v zaměstnání nebo v souvislosti s prováděním statistického zjišťování.

Za individuální údaje se nepovažují údaje z obecně dostupných zdrojů vytvořených v souladu s právními předpisy (adresáře, seznamy, číselníky apod.) a údaje, které vznikly sumarizací alespoň pěti individuálních údajů nenulové hodnoty.

Statistické orgány a ostatní subjekty, které statistická zjišťování provádějí nebo zpracovávají, jsou povinny přijmout veškerá opatření k zabezpečení individuálních údajů před zneužitím. Český statistický úřad může vyhláškou stanovit bližší podmínky ochrany individuálních údajů.

Odůvodnění: Důsledná ochrana individuálních údajů je nezbytným předpokladem důvěryhodnosti statistických orgánů. Proto individuální údaje o jednotlivých fyzických a právnických osobách obsazené ve statistických zjišťováních nebudou bez souhlasu těchto osob nikomu sdělovány ani zveřejňovány a budou využívány pouze pro statistické účely. Za obecně dostupné zdroje se považují veřejně publikované adresáře, seznamy, číselníky apod.

Zásada č. 24

Pro výlučně statistické účely mohou orgány, které provádějí statistická zjišťování (zásada č. 9), odevzdat individuální údaje jiným právnickým osobám odpovědným za zpracování statistických zjišťování prováděných podle tohoto zákona: tyto subjekty jsou povinny zabezpečit dodržování zákonných ustanovení o ochraně individuálních údajů.

Právnické osoby, které individuální údaje přejímají, jsou povinny technickými a organizačními opatřeními zabezpečit tyto údaje před zneužitím a zajistit, že s těmito údaji mohou pracovat pouze pracovníci, kteří byli poučeni o povinnostech zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích.

Odůvodnění: Ochrana individuálních dat právnických nebo fyzických osob musí být zajištěna i mimo pracoviště statistických orgánů, t. j. při jejich přenosu písemnými nebo technickými nosiči na pracoviště výpočetní techniky za účelem jejich zpracování. Také v těchto případech musí být příslušní pracovníci poučeni o povinnosti zachovávat mlčenlivost o těchto individuálních údajích. Porušení této povinnosti bude postihováno pokutou.

Zásada č. 25

Porušení povinnosti mlčenlivosti nebo nesplnění jiné povinnosti k zajištění ochrany individuálních údajů je přestupkem. Lze za něj uložit pokutu až do výše 50 tisíc Kčs. Přestupky projednávají příslušné orgány republiky podle zvláštního zákona (zákon ČNR č. 200/1990 Sb. o přestupcích). Uložením pokuty nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů o náhradě škody.

Odůvodnění: Uvedená zásada je obvyklá v zákonných předpisech jiných zemí na rozdíl od dosavadní československé praxe. Vzhledem k významu zákonné ochrany individuálních údajů je účelné, aby sankce za porušení této ochrany byla uvedena přímo v zákoně.

Zásada č. 26

Jestliže zpravodajská jednotka zaviní, že (v rozporu se zásadou č. 20) nebyly poskytnuty požadované údaje vůbec nebo neúplně, nesprávně, nepravdivě nebo opožděně nebo nevede evidenci svých činností tak, aby bylo možno prověřit pravdivost poskytování údajů, může jí příslušný statistický orgán uložit pokutu až do výše 100 tisíc Kčs. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů o náhradě škody. Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy porušení povinnosti bylo zjištěno, nejdéle však do dvou let od doby, kdy k porušení povinnost došlo.

Řízení o uložení pokuty se řídí ustanoveními správního řádu s těmito odchylkami:

a) místně příslušným statistickým orgánem k uložení sankce je ten statistický orgán, vůči kterému má zpravodajská jednotka zpravodajskou povinnost, nebo ten statistický orgán, který zjistil porušení zpravodajské povinnosti. Je-li místně příslušných více statistických orgánů, provádí řízení ten statistický orgán, který zahájil řízení jako první, pokud se místně příslušné statistické orgány nedohodly jinak. Je-li místně příslušných více statických orgánů a všechny odmítají provést řízení, Český statistický úřad určí, který z nich provede řízení. V ostatních případech se místní příslušnost řídí trvalým pobytem účastníka a jde-li o právnickou osobu, jejím sídlem nebo sídlem nižší složky této právnické osoby, má-li tato složka zpravodajskou povinnost,

b) účastníkem v řízení o uložení sankce je fyzická nebo právnická osoba, která má zpravodajskou povinnost.

Odůvodnění: Pokud jde o sankce, navazuje se na stav již dříve upravený zákonem; sleduje se zejména ten cíl, aby orgánům státní statistiky byla poskytnuta možnost urychleného a operativního postihu v případech, kdy bez zjednání okamžité nápravy by byla ohrožena úplnost a správnost statistických informací. V souladu s článkem 23 a 28b) ústavního zákona o československé federaci se ukládání pokut svěřuje statistickým orgánům.

Zásada č. 27

Statistické orgány provádějí prověrky

a) plnění zpravodajské povinnosti podle tohoto zákona (zásada č. 20) a zákona Federálního shromáždění o statistice,

b) dodržování povinností při ochraně individuálních údajů podle tohoto zákona (zásada č. 23 a 24) a zákona Federálního shromáždění o statistice,

c) dodržování dalších ustanovení tohoto zákona, zákona Federálního shromáždění o statistice a dalších obecně závazných právních předpisů upravujících oblast státní statistiky.

Odůvodnění: Plnění úkolů statistických orgánů závisí též na řádném plnění povinností jiných subjektů, především plnění zpravodajské povinnosti zpravodajskými jednotkami. Je proto nezbytné provádět prověrky a v případě porušení povinností uložit sankce. Kompetence provádět prověrky přísluší statistickým orgánům podle čl. 23 zákona o československé federaci.

Zásada č. 28

Státní statistická zjišťování za rok 1992 budou připravena podle dosavadních právních předpisů.

Zásada č. 29

Zákon České národní rady o statistice zruší zákon České národní rady č. 40/1972 Sb. o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací ve znění zákona České národní rady č. 171/1989 Sb.

Odůvodnění: Principiální změny v politickém a ekonomickém systému, přechod na tržní ekonomiku, změny v kompetencích ústředních republikových orgánů, úpravy systému orgánů státní správy si vyžádaly nově koncipovat úkoly státní statistiky v republice a zároveň vypracovat nový zákon o statistice. Stávající zákon upravující působnost orgánů republiky nejen v oblasti statistiky, ale i v dalších okruzích informační činnosti shrnutých pod pojem "sociálně ekonomické informace" je třeba zrušit.

V Praze dne 10. července 1991

Nové postavení a úkoly statistických orgánů České republiky vyplývající ze zásadní změny politického a ekonomického systému v naší zemi, z nového rozdělení kompetencí mezi federaci a republiky a z celkové transformace statistiky na evropský standard vyžadují novou právní úpravu oblasti statistiky. Řešení tohoto úkolu formou novelizace platného zákona České národní rady o působnosti orgánů České republiky v oblasti sociálně ekonomických informací by bylo nedostačující, proto bylo rozhodnuto vypracovat zákon České národní rady o statistice.

Statistické informace jsou jednou z přirozených základen politického a ekonomického života, proto moderní demokratický stát pečuje o odpovídající a důvěryhodné oficiální statistické informace a vytváří k tomu ústavní a zákonné předpoklady. Vychází rovněž z principu, že v demokratické společnosti je přirozené, že všichni občané mají právo být dobře informováni objektivními a důvěryhodnými informacemi a že přitom musí být zabezpečeno jejich právo na ochranu individuálních dat, jejich soukromí a na ochranu dat o soukromých majetkových poměrech. Současně pečuje o to, aby na zpravodajské jednotky (podnikatele, organizace a další) nebyly kladeny zbytečné a neúčelné požadavky na informace a také jim zaručuje ochranu jimi poskytnutých údajů.

Návrh nového právního řešení vychází především ze základních principů činnosti statistiky, uplatňovaných i v právních úpravách států Evropských společenství, jako je nezávislost statistických orgánů, určení zpravodajské povinnosti, ochrana individuálních údajů a zabezpečení srovnatelnosti statistických údajů. Současně jsou vytvářeny právní předpoklady pro zabezpečování objektivních statistických informací o stavu a vývoji ekonomiky a společnosti podle skutečných aktuálních potřeb.

Zásady respektují požadavek nezbytné metodické jednoty statistických informací federace a obou republik jako základního předpokladu srovnatelnosti údajů a efektivní spolupráce všech statistických orgánů navzájem i vůči zahraničí.

Z ústavně právního hlediska patří v oblasti státní statistiky do působnosti České republiky úprava věcí, které nejsou výslovně svěřeny do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky podle čl. 23 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci v platném znění. Vzhledem k této úpravě (a jejímu výkladu) bylo nutno připravit federální a samostatné republikové zákony o statistice, i když základní principy statistické práce jsou shodné.

Zásadní věcnou změnou v porovnání s platnou právní úpravou soustavy sociálně ekonomických informací (zákon č. 21/1971 Sb. ve znění zákona č. 128/1989 Sb. a zákon České národní rady č. 40/1972 Sb. ve znění zákona České národní rady č. 171/1989 Sb.) je, že zásady upravují pouze statistiku, protože se vzhledem k novým podmínkám ustupuje od dosavadního pojetí jednotné soustavy sociálně ekonomických informací, kterou tvořily vedle statistiky také účetnictví, rozpočetnictví, kalkulace a operativní evidence.

Navrhovaná právní úprava obsahuje tyto další změny:

1. Program státních statistických zjišťování pro potřebu České republiky, jeho obsah a postup při jeho sestavování a schvalování a jeho návaznost na rozpočet jsou upraveny přímo v zákoně. Obsahem tohoto programu jsou podle zásad statistická zjišťování prováděná statistickými orgány České republiky a dále statistická zjišťování prováděná ústředními orgány České republiky (dosavadní resortní statistická zjišťování). Při všech těchto zjišťováních vzniká právnickým i fyzickým osobám, které provozují podnikatelskou činnost, zpravodajská povinnost. Institut dílčích systémů statistických zjišťování nahrazujících státní statistická zjišťování se ruší.

2. Statistická zjišťování, která nejsou zahrnuta do programu zjišťování, mohou provádět orgány České republiky (mimo Český statistický úřad) jen na základě dobrovolnosti, to znamená na základě dohody s těmi osobami, od nichž se budou údaje vyžadovat.

3. Obnovuje se Česká statistická rada jako nejvýznamnější poradní orgán předsedy Českého statistického úřadu a zároveň se zvyšuje její význam a odpovědnost. Rada dává odborná dobrozdání ke koncepci státní statistiky v České republice, k programu statistických zjišťování pro potřebu České republiky i programu statistických zjišťování pro potřeby federace.

4. Zpravodajskou povinnost, která vzniká při statistických zjišťováních obyvatelům, je možno stanovit výhradně zvláštním zákonem České národní rady, který přesně upraví podmínky, rozsah a způsob poskytování údajů vč. případné účasti orgánů státní správy na zabezpečování těchto statistických zjišťování.

5. V souladu s poznatky z právních úprav jiných států se poskytuje ochrana nejen individuálním údajům ze statistických zjišťování týkajícím se fyzických osob, ale i individuálním údajům týkajícím se právnických osob. Takováto důsledná ochrana individuálních údajů je nevyhnutelným předpokladem pro získávání pravdivých informací a je uplatněna v zájmu ochrany podnikatelské sféry. Ochrana je koncipována formou zpřísnění režimu při práci s individuálními údaji, přičemž porušení povinností při jejich ochraně je považováno za přestupek.

6. Zásady umožňují vytváření statistických klasifikací, číselníků, registrů a statistických ukazatelů pro potřeby České republiky s tím, že se při jejich uplatňování na území republiky zabezpečí srovnatelnost statistických informací pro potřeby federace a pro plnění povinností vyplývajících z mezinárodních závazků.

7. Zákon vymezí rozsah oprávnění statistických orgánů republiky poskytovat požadované statistické informace za úplatu. Účelem této zásady je v podmínkách tržní ekonomiky poskytovat statistické informace bezplatně jen určenému okruhu subjektů, a to státním orgánům a obcím, přičemž se bezplatnost váže (s výjimkou prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, zákonodárných orgánů a vlád) jen k těm statistickým informacím, které tyto orgány potřebují pro svou činnost.

8. V zásadách je zakotvena nezávislost statistických orgánů České republiky na všech ostatních orgánech při procesu získávání, vyhodnocování a prezentace statistických informací.

Počátek účinnosti zákona České národní rady o statistice se předpokládá shodně se zákony Federálního shromáždění a Slovenské národní rady o statistice.

Nároky na rozpočet a personální vybavení

Hlavní faktory, které ovlivňují a do budoucna budou dále ovlivňovat rozsah rozpočtových výdajů Českého statistického úřadu:

- podmínky dělby práce mezi Federálním statistickým úřadem a národními statistickými úřady dané zákonem o československé federaci v platném znění. Tyto podmínky předpokládají převod všech výdajů na zajištění sběru a zpracování až do úrovně republiky dosud hrazené z rozpočtu Federálního statistického úřadu na oba národní úřady;

- zrušení administrativní funkce ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy (federace i republik) ve vztahu ke zpravodajským jednotkám v jejich působnosti při hrazení materiálních výdajů spojených zejména s vybavováním těchto jednotek tiskopisy, metodickými směrnicemi a se zajištěním distribuce a sběru výkazů;

- demonopolizace a privatizace ekonomiky, vznik soukromého sektoru, zvýšení počtu obcí a změny v administrativně správním uspořádání znamenají řádový růst počtu zpravodajských jednotek a celkové pracnosti všech fází statistické činnosti;

- nová funkce státní statistiky vůči České národní radě, orgánům státní správy a obcím, všem typům územních orgánů a vůči veřejnosti předpokládá změny obsahu a forem poskytování informací a vytváření účelových databankových systémů kompatibilních s informačními systémy všech rozhodujících uživatelů.

Zvýšené nároky statistiky na státní rozpočet nejsou důsledkem nové právní úpravy, ale vyplývají ze zásadní změny společenského a ekonomického systému.

V současné době nemá Český statistický úřad podmínky pro plnění všech předpokládaných funkcí, a to zejména v důsledku nedostatečného technického vybavení. Absence výpočetního střediska vede k závislosti zpracování většiny statistických úloh na zadávání externím servisním organizacím, což způsobuje řadu technických obtíží, zvýšené náklady činnosti a nepružné plnění požadavků uživatelů. Podobná závislost na externích dodavatelích zčásti existuje i v oblasti reprografických služeb. Investiční náklady na vytvoření výpočetního a reprografického střediska Českého statistického úřadu umožňující vytváření národních databankových systémů, které by vyhovovaly potřebám uživatelů a splňovaly podmínky ochrany individuálních dat, jsou odhadovány na 10 až 13 mil. Kčs.

Současně vzniká v důsledku několikanásobného růstu počtu zpravodajských jednotek potřeba personálního posílení územních statistických orgánů v průměru o jednoho pracovníka na jednu okresní pobočku.

Rozpočet neinvestičních výdajů ČSÚ bude napříště sestavován podle schváleného programu statistických zjišťování pro potřebu republiky a podílu statistických orgánů republiky na zabezpečení státních statistických zjišťování pro potřeby federace. Návrh rozpočtu bude doložen podrobnou kalkulací věcných nákladů jednotlivých šetření, zahrnujících náklady spojené s tiskem a distribucí statistických formulářů a směrnic, telekomunikačními poplatky a zpracováním. Dosavadní praxe sestavování rozpočtu, která vycházela z posuzování globálních položek na statistickou činnost, neumožňuje dostatečně přesně odhadnout důsledky redukce některých zjišťování ani důsledky vzniku nových činností.

Je třeba zdůraznit, že zásady zákona České národní rady o statistice zakládají i podmínky pro získání nových zdrojů příjmů statistických orgánů založené na částečné komercializaci poskytování statistických informací. Vzhledem k tomu, že toto pojetí využití statistických informací je nové pro statistické orgány i uživatele statistických informací, nelze výši takto získaných příjmů odhadnout.

Zásady zákona České národní rady o statistice byly projednány v připomínkovém řízení se všemi ministerstvy a ostatními ústředními orgány státní správy České republiky, vybranými okresními úřady a úřady měst, s federálními ministerstvy financí, hospodářství, práce a sociálních věcí a Federálním a Slovenským statistickým úřadem. Jejich připomínky byly do zásad zapracovány.