Česká národní rada 1990 – 1992

Místní referendum [Čl. 86 odst. 3. ústavního zákona č. 100/1960 Sb. ve znění pozdějších předpisů] (dále jen "referendum") je tajné hlasování občanů obce, oprávněných rozhodovat v referendu (dále jen "oprávnění občané") na základě obecného, rovného a přímého hlasovacího práva, v němž formou souhlasu či nesouhlasu rozhodují o konkrétně položených otázkách, které patří do samostatné působnosti obce, nebo městské části, popřípadě městského obvodu (dále jen "městská část").

Účelem zákona je upravit místní referendum, které předvídá a zakotvuje čl. 86 odst. 3. ústavního zákona číslo 100 z roku 1960 Sb., podle nějž o věcech místní samosprávy rozhodují občané na obecních shromážděních, nebo referendem a nebo prostřednictvím zastupitelstva obce. Místní referendum je upraveno ustanovením § 26 zákona o obcích, který však předpokládá přijetí zvláštního zákona o místním referendu.

(1) Právo rozhodovat v referendu mají občané obce, kteří dosáhli věku 18 let [§ 7 odst. 1 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)]. Toto právo nemají ti, kteří byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena [§ 10 a § 499 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., - úplné znění č. 70/1983 Sb.].

(2) Překážkou ve výkonu práva rozhodovat v referendu je

a) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu [§ 5 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 2 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu ve znění zákona ČNR č. 210/1990 Sb.]

b) výkon trestu odnětí svobody, výkon vazby nebo zadržení

c) výkon základní nebo náhradní vojenské služby [zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon (úplné znění zákon FS č. 309/1990 Sb.)] a nebo výkon civilní služby [zákon č. 73/1990 Sb., o civilní službě].

Je účelné, aby se okruh osob, které mají právo volit do obecních zastupitelstev co nejvíce shodoval s okruhem osob, které mají právo hlasovat v referendu.

(1) Ve městě, které se člení na městské části [§ 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích], lze o věcech, jejichž rozhodování je v samostatné působnosti města, konat referendum pouze na území celého města.

(2) V městské části lze o věcech, jejichž rozhodování je v samostatné působnosti městské části, konat referendum pouze na území této městské části.

(3) Rozhoduje-li se v referendu o návrhu na rozdělení obce [§ 11 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)] nebo městské části, koná se referendum jen v té části obce, která se má odloučit.

(4) Ve svazcích obcí lze o věcech, jejichž rozhodování bylo na svazek přeneseno, konat referendum pouze na území svazku obcí. Ustanovení tohoto zákona se použijí přiměřeně.

Ve městech, která se člení na městské části je třeba podrobněji vymezit území, na němž se referendum koná při rozlišování okruhu otázek, o nichž se referendem rozhoduje.

Pokud by v době projednávání paragrafového znění tohoto zákona již byla uzákoněna možnost obcí sdružovat se ve svazek, konalo by se v něm také referendum. Vymezila by se kompetence a územní působnost pro rozhodování referendem ve svazku obcí.

Referendum se vyhlásí na základě návrhu na konání referenda, podaného oprávněným občanem (dále jen "navrhovatel"), který podpořila alespoň jedna desetina oprávněných občanů (dále jen "podporovatelé").

Podmínkou vyhlášení referenda je iniciativa občanů. Nepočítá se s tím, že by návrh na konání referenda podávalo zastupitelstvo, což by znamenalo vážné narušení principu zastupitelské demokracie směrem k přímé demokracii. Byla by tím oslabena odpovědnost zastupitelstva, které by ji referendem přenášelo na občany.

Orgány obce (obecní rada nebo zastupitelstvo) mohou v rámci samostatné působnosti uskutečnit dotázání obyvatelstva, nebo jednoduchý průzkum veřejného mínění, jestliže chtějí znát názor občanů obce jako podklad pro rozhodování.

Není stanoven absolutní počet podpisů potřebný k iniciativě, i když je to v jiných zemích obvyklé a z hlediska iniciátorů referenda by bylo výhodné znát přesný počet podpisů potřebných k podání návrhu, aniž by jej museli zjišťovat. Relativní určení počtu podpisů lze totiž použít i pro obce, které mají velmi rozdílné počty obyvatel, i při odloučení části obce.

Zásada č. 5.

Návrh na konání referenda musí obsahovat

(1) přesné určení území, na němž se konání referenda navrhuje (název obce nebo určení její části)

(2) určení věci, o níž se navrhuje rozhodnout referendem; jedná-li se o návrh na rozdělení obce, přesné vymezení souvislého území odlučující se části obce a její název.

(3) odůvodnění návrhu včetně ekonomické rozvahy (tj. nákladů na vykonání rozhodnutí referenda a určení jejich zdroje); odůvodnění může obsahovat návrh na termín konání referenda

(4) přesné znění otázky, navržené k rozhodnutí v referendu

(5) jméno a příjmení, místo trvalého pobytu [zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů], rodné číslo a vlastnoruční podpis navrhovatele a dvou jeho náhradníků; nejsou-li uvedeni, považují se za náhradníky první dva podporovatelé návrhu

(6) očíslované podpisové listiny, které obsahují

a) vymezení území, na němž se referendum navrhuje konat

b) přesné znění otázky, navržené k rozhodnutí v referendu

c) jméno a příjmení a místo trvalého pobytu navrhovatele a jeho náhradníků

d) upozornění pro podporovatele: "Tomu, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněným občanem podle zákona o místním referendu, může obecní rada uložit pokutu do 1000 Kčs."

e) u každého podporovatele

(I) jméno a příjmení

(II) místo trvalého pobytu [zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů]

(III) rodné číslo

(IV) vlastnoruční podpis podporovatele

f) je-li uvedeno na jedné listině více podporovatelů, jejich počet (mohou být na každé listině očíslováni) a také jej zveřejní na úřední desce obecního úřadu a kromě toho způsobem v místě obvyklým.

Činíme-li navrhovatele odpovědným za předkládaný návrh, pak přitom předpokládáme, že tím budou předkládané návrhy zkvalitněny.

(1) Pokud jde o shromažďování podpisů pod návrh na konání referenda, postupuje se přiměřeně podle ustanovení zákona o právu petičním [§ 4 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním], nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Návrh na konání referenda a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů a orgánů obce s výjimkou návrhu na konání referenda ve věci sloučení a rozdělení obce.

(3) Na podporu návrhu na konání referenda mohou občané organizovat kampaň, při níž se nevybírá poplatek z reklamních zařízení [§ 5 zákona ČNR č. 465/1990 Sb., o místních poplatcích].

Pravidla pro shromažďování podpisů pod návrh na konání referenda jsou v podstatě shodná jako při shromažďování podpisů pod petici podle zákona o právu petičním. Vzhledem k tomu, že při místním referendu vycházíme z principu lidové iniciativy, jsou pro sbírání podpisů vyloučeny prostory státních orgánů a orgánů obce s výjimkou případu rozdělení obce či sloučení obcí. Dále se stanoví osvobození od místních poplatků při organizování kampaně na podporu návrhu.

(1) Podporovatel může podepsat podpisovou listinu k jednomu návrhu na konání referenda jen jedenkrát.

(2) Tomu, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání referenda, nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněným občanem, může obecní rada uložit pokutu do 1000 Kčs.

(3) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy došlo k jednání uvedenému v odstavci 2. Výnos pokut je příjmem obce. Na rozhodování obecní rady o uložení pokuty se vztahují obecné předpisy o správním řízení.

V této zásadě se navrhuje zakotvit povinnost podporovatele, který má sám nést odpovědnost za to, že je oprávněným občanem a že návrh na konání referenda podepíše jen jedenkrát. Za porušení této povinnosti může obecní rada uložit takovému občanu pokutu. Rozhodování o uložení pokuty je v samostatné působnosti obce. Ukládání pokut je řešeno obdobně jako v zákoně o obcích v ustanoveních §§ 47 - 51.

Referendum nelze konat

(1) o rozpočtu

(2) o místních poplatcích

(3) o volbě a odvolání starosty, zástupce starosty, obecní rady a členů dalších orgánů obce

(4) jestliže by rozhodnutí referenda na základě položené otázky mohlo být v rozporu s obecně závaznými právními předpisy

(5) o věcech, v nichž se rozhoduje ve správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)]

(6) jestliže od rozhodnutí referenda do podání návrhu na konání referenda v téže věci neuplynulo 12 měsíců

(7) šest měsíců před konáním voleb do zastupitelstva v obci

(8) o věcech, o kterých zastupitelstvo v obci rozhodlo po podání návrhu na konání referenda, kromě případu, kdy navrhovatel nebo jeho náhradník trvá na vyhlášení referenda a podá do 14 dnů od doručení rozhodnutí zastupitelstva nové odůvodnění k původnímu návrhu na konání referenda.

V této zásadě se taxativně stanoví věci, o nichž nelze rozhodovat v místním referendu, přestože patří do samostatné působnosti obce.

Referendum nelze konat o rozpočtu a o místních poplatcích. Jestliže by se například připustilo rozhodování v referendu o zavedení místních poplatků, lze předpokládat, že většina hlasujících občanů by byla proti jejich zavedení. Obdobně i v rozpočtu obce by byla jednostranně dávána přednost posílení některých výdajových položek bez ohledu na nutnost zajišťovat i jiné úkoly obce. V naší tradici byla možnost odvolání občanů proti rozpočtu řešena jiným způsobem v zákoně o obcích.

Konáním referenda o volbě či odvolání orgánů obce by byly zásadně narušeny principy zastupitelské demokracie.

Vzhledem k tomu, že konání referenda může významným způsobem zatížit rozpočet obce, je třeba omezit opakování referenda o téže věci.

Je-li podán návrh šest měsíců před konáním voleb, lze referendum konat zároveň s volbami do zastupitelstva v obci. Proto se v té době referendum nekoná, ale může být vyhlášeno.

Iniciativa na vyhlášení referenda může sloužit k tomu, aby se zastupitelstvo vážně zabývalo návrhem a případně věc projednalo a rozhodlo. Referendum se v takovém případě nekoná.

Není-li však navrhovatel spokojen s rozhodnutím, může na vyhlášení referenda trvat.

Zásada č. 9.

(1) Referendum vyhlašuje obecní rada.

(2) Po obdržení návrhu na konání referenda obecní rada posoudí, zda návrh splňuje stanovené náležitosti a zda lze referendum konat.

(3) Obecní rada nevyhlásí referendum, nemá-li návrh stanovené náležitosti, nebo v případech, v nichž nelze referendum konat. Pokud má za to, že referendum nelze vyhlásit, vyrozumí o tom navrhovatele do 15 dnů od podání návrhu. Jinak obecní rada ve stejné lhůtě referendum vyhlásí.

(4) Obecní rada referendum rovněž nevyhlásí, jestliže navrhovatel vzal svůj návrh zpět písemným oznámením. Obecní rada oznámí zpětvzetí návrhu neprodleně náhradníkům. V tomto případě obecní rada referendum vyhlásí pouze, pokud náhradník oznámil písemně do 7 dnů od doručení oznámení, že trvá na konání referenda.

(5) Obecní rada vyhlásí referendum tak, aby se konalo nejdříve 4 týdny a nejpozději 3 měsíce po zveřejnění rozhodnutí o jeho vyhlášení, není-li v návrhu uvedena doba pozdější.

(6) V rozhodnutí o vyhlášení referenda uvede přesné znění otázky, která má být v referendu rozhodnuta, den, čas a místo konání referenda.

(7) Rozhodnutí o vyhlášení referenda a odůvodnění navrhovatele zveřejní na úřední desce obecního úřadu a kromě toho způsobem v místě obvyklým.

(8) Vyhlášení referenda oznámí obecní rada příslušnému okresnímu úřadu.

(9) Obecní rada seznámí obecní zastupitelstvo s tím, že byl podán návrh na konání referenda, a zastupitelstvo k němu přijme stanovisko, pokud o věci navržené k rozhodnutí v referendu nerozhodne.

(10) Obecní rada zveřejní stanovisko nebo rozhodnutí obecního zastupitelstva k položené otázce a počty hlasů podle volebních stran při hlasování o stanovisku. Zároveň stanovisko nebo rozhodnutí obecního zastupitelstva neprodleně doručí navrhovateli a náhradníkům.

(11) Zjistí-li se po vyhlášení referenda, že jde o případ, kdy referendum nelze konat, obecní rada konání referenda zastaví.

Referendum vyhlašuje obecní rada, neboť jde pouze o formální akt, který přísluší výkonnému orgánu.

Zakotvuje se možnost navrhovatele disponovat návrhem na konání referenda, navrhovatel může vzít před vyhlášením referenda návrh zpět. V takovém případě se referendum vyhlásí, pokud na tom trvá náhradník.

Stanoví se povinnosti obecní rady při vyhlášení referenda. Zastupitelstvo přijme stanovisko, nebo má možnost rozhodnout o navržené věci, a to i po vyhlášení referenda až do zahájení hlasování. Protože jde o případ, kdy referendum nelze konat, obecní rada jeho konání zastaví. Podáním nového odůvodnění však dává navrhovatel nebo jeho zástupce najevo, že na vyhlášení referenda trvá. V novém odůvodnění se může vyjádřit ke změněným okolnostem v důsledku rozhodnutí zastupitelstva.

Obecní rada zveřejní stanovisko nebo rozhodnutí zastupitelstva a poměr hlasů, což činí komunální politiku transparentnější pro občany.

(1) Je-li podáno více návrhů na konání referenda, může obecní rada rozhodnout o jejich společném konání za předpokladu, že budou dodrženy lhůty uvedené v zásadě č. 9, nebo že navrhovatel souhlasí s jinou lhůtou.

(2) Pokud by se vykonání rozhodnutí referenda o některých otázkách navzájem vylučovalo, obecní rada na to upozorní při vyhlášení referenda.

Sdružení několika hlasování je motivováno především úsporností, ale také tím, aby bylo možné rozhodovat o alternativních řešeních.

(1) Od vyhlášení do čtyř dnů před konáním referenda mohou občané organizovat kampaň propagující kladnou nebo zápornou odpověď na položenou otázku. Při kampani se nevybírá poplatek z reklamních zařízení [§ 5 zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích].

(2) Obecní úřad vyhradí veřejnou plochu pro vylepování plakátů týkajících se referenda.

Čtyři dny jsou zvoleny s ohledem na možnost dřívějšího hlasování tři dny přede dnem konání referenda a potřebného odstupu jednoho dne bez volební kampaně.

Kampaň má sloužit k seznámení oprávněných občanů obce s argumenty a problematikou, týkající se otázky položené v referendu.

(1) Tisk hlasovacích lístků pro referendum zajistí obecní rada.

(2) Hlasovací lístky jsou na stejném papíře.

(3) Každý hlasovací lístek obsahuje

a) text "místní referendum", název obce a případně její části, v níž se referendum koná a označení hlasovacího okrsku, pokud byl vytvořen

b) datum konání referenda

c) otázku položenou k rozhodnutí v referendu

d) v levé polovině lístku "ano"; v pravé polovině "ne"

e) razítko obecního úřadu stejné barvy otištěné na stejném místě u všech hlasovacích lístků

(4) Hlasuje-li se podle zásady č. 10 o více otázkách zároveň, otázky se číslují počínaje jedničkou a opakuje se otázka a předtištěné odpovědi.

Hlasovací lístky musí zajišťovat tajnost hlasování a úplnou informaci o předmětu hlasování. Proto se stanoví potřebné náležitosti. Obdobné ustanovení je v § 22 zákona ČNR o volbách do zastupitelstev v obcích.

(1) Pro hlasování a sčítání hlasovacích lístků se v obcích mohou vytvářet hlasovací okrsky.

(2) Obecní rada vyhlásí nejpozději 10 dnů před konáním referenda na úřední desce a způsobem v místě obvyklým přesnou dobu a místo konání referenda, pokud již tak neučinila při vyhlášení referenda.

(3) Pokud je na území obce vytvořeno více hlasovacích okrsků, uvede obecní rada rovněž které části obce spadají do kterého hlasovacího okrsku a kde se nachází příslušná hlasovací místnost.

(4) Hlasovací okrsky stanoví obecní rada tak, aby zahrnovaly zpravidla nejvíce 1000 oprávněných občanů.

(5) Hlasovací místnost musí být vybavena schránkou pro hlasování, prostorem pro úpravu hlasovacích lístků, dostatečným množstvím hlasovacích lístků a psacími potřebami.

(6) Pokud se konají zároveň s referendem volby do obecního zastupitelstva, použije se zpravidla zvláštní hlasovací schránka.

(7) Dobu hlasování stanoví obecní rada s přihlédnutím k místním poměrům tak, aby bylo umožněno hlasování všem oprávněným občanům. Pokud se hlasování koná pouze v jeden den, koná se zpravidla od 8.00 do 20.00 hodin.

Není nutné, aby okrsky pro konání referenda byly totožné s volebními okrsky, neboť manipulace geometrií nepřipadá v úvahu, ale z praktických důvodů by to bylo vhodné.

Zřizování hlasovacích okrsků má usnadnit sčítání výsledků hlasování a učinit místo hlasování dostupným pro oprávněné občany.

Obdoba ustanovení § 7, § 24 a § 25 zákona ČNR o volbách do zastupitelstev v obcích.

(1) Pro každý hlasovací okrsek zajistí obecní rada sestavení seznamu oprávněných občanů (dále jen "seznam"), v němž jsou uvedeni všichni oprávnění občané, kteří mají trvalý pobyt [Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů] na území hlasovacího okrsku.

(2) Oprávnění občané, kteří po sestavení seznamů nabudou nebo pozbudou práva rozhodovat v referendu, se do seznamu dodatečně zapíší nebo budou vyškrtnuti.

(3) U oprávněných občanů, u nichž je překážka v účasti na referendu se tato skutečnost poznamená v seznamu.

(4) Oprávněný občan může kdykoliv v úředních hodinách nahlížet do seznamu na obecním úřadě.

(5) Každý občan může u obecního úřadu uplatnit námitky k seznamu.

Existence seznamů má zabránit vícenásobnému hlasování oprávněných občanů a umožnit dřívější hlasování v referendu. Tím se také usnadní činnost komisí.

Právo nahlížet do seznamu jednak umožňuje veřejnou kontrolu sestavených seznamů a bylo by tedy nadbytečné námitkové řízení vůči seznamům, jednak je nutné pro to, aby oprávněný občan, chce-li navrhnout referendum, mohl zjistit kolik podpisů potřebuje k podání návrhu na konání referenda. Seznam musí být pochopitelně dosud nepoužitý při hlasování (nevyplněný).

Obdoba ustanovení § 9 a § 10 zákona ČNR o volbách do zastupitelstev v obcích.

(1) Provedení referenda řídí sčítací komise (dále jen "komise")

a) místní v obcích a městských částech

b) městská ve statutárních městech a v hlavním městě Praze.

(2) V hlasovacích okrscích se zřizují okrskové komise.

(3) Místní komise plní rovněž úkoly okrskové komise, nejsou-li zřízeny hlasovací okrsky.

(4) Komise jsou nejméně pětičlenné.

(5) Členem komise může být oprávněný občan, u něhož není překážka ve výkonu práva rozhodovat v referendu.

(6) Členy jedné komise nesmí být osoby blízké.

(7) Členem komise je vždy oprávněný občan, určí-li jej navrhovatel.

(8) Další členy komise jmenuje obecní rada, zpravidla také na návrh politických stran a hnutí.

(9) Jedná-li se o referendum, v němž se rozhoduje o rozdělení obce nebo městské části, je členem místní komise také pracovník obecního úřadu obce nebo úřadu městské části, která se má rozdělit, a pracovník okresního úřadu.

(10) Komise se usnáší hlasováním za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů se návrh považuje za zamítnutý.

(11) Komise na svém prvním zasedání zvolí ze svých členů předsedu a zapisovatele.

(12) Členové komise nesmí další osobě předat o jiných občanech žádné informace, s nimiž se seznámili při výkonu své funkce. To platí i o tom, kteří občané se dostavili k hlasování.

Uvedená ustanovení se týkají členů komisí všech stupňů, obdobně jako v ustanovení § 13 zákona ČNR o volbách do zastupitelstev v obcích.