Česká národní rada 1990 – 1992

Předkládá:

JUDr. Petr Pithart

předseda vlády České republiky

Ing. Karel Dyba, CSc.

ministr pro hospodářskou politiku

a rozvoj České republiky

V Praze dne ... června 1991

Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky

V Praze dne 17. června 1991

Č.j. 152 490/91 - 44

Vláda

I. doporučuje vládě České a Slovenské Federativní Republiky

1. aby při posuzování termínu a výše úprav nájemného zvážila možnost postupného přechodu na tržní podmínky v oblasti bydlení realizací dvou etap úprav nájemného,

2. v rámci první jednorázové úpravy zvýšit nájemné ve státních bytech a jim na roveň postavených maximálně o 180%,

3. vytvořit v nejdříve možném termínu legislativní podmínky k prodeji bytů do vlastnictví občanů z majetku obcí a prodeji bytů do vlastnictví členů stavebních a lidových bytových družstev;

II. schvaluje

1. krátkodobá opatření pro přechod k reformě bydlení uvedená v části III předloženého materiálu upravená podle výsledku jednání vlády,

2. zásady státní bytové politiky ČR uvedené v části IV předloženého materiálu;

III. ukládá

1. členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů

a) zajistit podle příslušnosti plnění úkolů, které pro ně vyplývají z bodu II tohoto usnesení,

b) zabezpečit legislativní přípravu nezbytnou pro uplatnění zásad státní bytové politiky uvedenou v části V předloženého materiálu, která náleží do kompetence vlády ČR,

c) předložit ministru pro hospodářskou politiku a rozvoj neprodleně návrh časového sledu legislativních změn uvedených v části V předloženého materiálu a průběžně jej informovat o věcných a časových odchylkách případných změn,

2. ministru pro hospodářskou politiku a rozvoj informovat do 1. října 1991 vládu o stavu realizace opatření uvedených v bodě III/1 tohoto usnesení,

3. ministru financí ve spolupráci s ministry vnitra, pro hospodářskou politiku a rozvoj a správu národního majetku a jeho privatizaci předložit vládě do jednoho měsíce po nabytí účinnosti nového zákona o osobním vlastnictví k bytům návrh vyhlášky o prodeji bytů do osobního vlastnictví občanů,

4. ministru financí ve spolupráci s ministry pro hospodářskou politiku a rozvoj a průmyslu předložit do 30. června 1991 Hospodářské radě vlády ČR k posouzení zásady dalšího postupu ve financování rozestavěné bytové výstavby se zvláštním zřetelem na rozestavěnou družstevní bytovou výstavbu,

5. ministru vlády J. Šabatovi informovat vládu ČSFR o doporučeních uvedených v bodě I tohoto usnesení;

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

IV. doporučuje předsedovi Svazu českých a moravských bytových družstev spolupracovat při zabezpečování úkolů vyplývajících z tohoto usnesení a schvalovaných příloh.

Provedou:

členové vlády a vedoucí

ostatních ústředních

orgánů

Na vědomí:

předseda Svazu českých a

moravských bytových družstev

Předseda vlády

JUDr. Petr Pithart v. r.

A. Úvod

V rámci rychlého přechodu celého hospodářství k tržní ekonomice je třeba řešit i problematiku bydlení. Udržování přídělového systému v oblasti bydlení je nadále zcela nepřijatelné. Jeho negativní důsledky se nejzřetelněji projevovaly v prohlubování nerovnoměrností nedostatku bytů. Občané, kteří mají možnost volby místa svého pobytu, se nerozhodují podle skutečné ceny bydlení, ale v důsledku jednotných nivelizačních cen pro celé území státu dávají zpravidla přednost nejatraktivnějším lokalitám. Nedostatek bytů je právě produktem přídělového systému a bez zavádění trhu nemůže být překonán nikdy.

Původní záměr předchozího systému byl založen na tom, že státní byty budou sloužit především jako sociální byty, postupným vývojem se však v praxi nerealizoval. Praktickým důsledkem způsobu distribuce státních bytů bylo to, že slabší sociální skupiny obyvatelstva hledaly řešení své bytové situace v družstevní a individuální bytové výstavbě.

Právním předpisem stanovené nízké ceny za bydlení platí pouze ve státních bytech, ve kterých bydlí v současné době zhruba 1/3 obyvatelstva. Nutnost každoročně narůstajících několikamiliardových dotací na státní bytový fond znamená zjevnou nespravedlnost dokonce i pro občany, kteří žádný byt nemají, neboť do celospolečenských prostředků přispívají všichni. Cenové zvýhodňování uživatelů státních bytů zakládá trvale vysokou a neuspokojitelnou poptávku po těchto bytech.

Řešení problémů bydlení ve vazbě na probíhající reformy v národním hospodářství vyžaduje zásadní změny v dosavadním systému, které budou využívat samoregulačního působení cen a trhu. Jednou z důležitých podmínek přechodu na nový systém je odstranění plošných státních dotací na bydlení ve státních bytech.

Prvním krokem je úprava nájemného v těchto bytech již od 1. 7. tohoto roku. V řadě případů bude znamenat zvýšení dosavadního nájemného, v některých případech však i jeho snížení, neboť se přechází na úhrady za celkovou užitkovou plochu bytu bez uplatňování slev sociálního charakteru a zvyšování úhrady za větší podlahovou plochu bytu. Prostředky, které se získají v roce 1991 zvýšením nájemného se navrhuje soustředit ve státním rozpočtu s účelovým určením pro MPSV ČR k poskytování příplatku na nájemné nejslabším sociálním skupinám obyvatel.

Prostředky, které stát ušetří na dotacích pro bytové hospodářství po roce 1991 budou výhradně užity na příspěvky k úhradě nájemného sociálně slabým skupinám obyvatel ve všech formách bydlení. Takto cílenými příspěvky (zásadně ne plošně) budou naplňovány principy sociální politiky státu v oblasti bydlení.

Návrh zásad státní bytové politiky formuluje nejdůležitější principy v oblasti řízení a uskutečňování bytové politiky, právních vztahů, ekonomie provozu bytového fondu, sociálních souvislostí i návrhu státních programů podpory bydlení.

Bytovou politiku je nutno do budoucna chápat jako kontinuální proces, odrážející sociální a ekonomický vývoj společnosti v území a čase, a tudíž výsledky aplikace jejích zásad je třeba vyhodnocovat a poznatky průběžně zavádět do jejích změn.

B. Kompetence v oblasti rozvoje bydlení a bytové politiky

Návrh zásad státní bytové politiky je zpracován v souladu s dělbou kompetencí mezi federací a republikami, s respektováním specifických podmínek České republiky a s využitím zkušeností evropských zemí s rozvinutým tržním hospodářstvím.

Pojetí bytové politiky vyžaduje i nové institucionální uspořádání řízení podpory a rozvoje bydlení a realizace bytové politiky. Bydlení a jeho rozvoj je obecně velmi citlivým článkem společnosti a proto v ní zaujímá významnou specifickou polohu. Ve většině evropských zemí s vyspělou ekonomikou jsou komplexní garance za bydlení a jeho rozvoj v systému státní péče soustředěny do jednoho centra (příslušný ministr, předseda vlády).

V našich podmínkách byla sice MHPR ČR svěřena gesce za státní bytovou politiku ČR, ale stále nejsou plně vytvořeny podmínky pro zabezpečení integrovaných vazeb a jejich systémového řešení. Předpokladem toho je nezbytná centrální koordinace širokého sociálně ekonomického komplexu.

Pro gesční a koordinační funkci MHPR ČR v těchto oblastech musí být jednoznačně stanovena podmínka zajištění garance za přípravu státní bytové politiky, její trvalou aktualizaci a uplatňování v praxi.

V současné době, přes schválené kompetence, jsou výše uvedené oblasti zabezpečovány z několika míst a vznikají "třecí kompetenční plochy.

Mezi prvořadé úkoly, související s koncepcí státní bytové politiky, patří jasně a jednoznačné vymezení kompetencí mezi orgány vlády ČR s cílem odstranit sporné působnosti ve výše uvedených oblastech.

Kromě výše uvedeného je zpracovaný materiál značně ovlivněn kompetenčními možnostmi v oblasti legislativy, jejíž gesce je převážně soustředěna na federální úrovni. Vzhledem k tomu, že novely rozhodujících zákonů, ovlivňující výrazně oblast bydlení, nejsou dosud v platnosti, bylo nutné při zpracování materiálů vycházet pouze z určitých předpokladů.

C. Rámcová charakteristika

Nosnými částmi státní bytové politiky jsou:

- krátkodobá opatření pro přechod k reformě bydlení (č. III)

- zásady státní bytové politiky ČR (č. IV)

1. Krátkodobá opatření

se soustřeďují na technické, finanční a právní podmínky ukončení dosavadní kategorie komplexní bytové výstavby včetně postupu ukončení rozestavěných družstevních bytů. Stanoví se pravidla poskytování státní podpory při výstavbě nových bytů (domů) fyzickým a právnickým osobám.

Navrhovaná opatření pro dokončení současné investiční kategorie komplexní bytové výstavby a rozestavěné družstevní bytové výstavby vycházejí z předpokládaných možností čs. ekonomiky v letech 1991 - 1993. Cílem je dokončit rozestavěné ucelené části staveb, aby byly schopné užívání.

Nejedná se o konzervování dosavadního systému komplexní bytové výstavby, ale o vytvoření nezbytných podmínek pro překlenutí přechodného období bez větších hospodářských ztrát do doby schválení a praktického uplatnění nových pravidel tržní ekonomiky v rozvoji bydlení a fungující samosprávy obcí.

Prostředky, vyčleněné ze státního rozpočtu do dokončení systému komplexní bytové výstavby, umožňují pokračovat pouze ve výstavbě a dokončení objektů, které jsou ve vyšších technologických stupních rozestavěnosti. Bude docházet k útlumu, případně zastavení výstavby finančně nezabezpečených staveb (event. jejich částí) s dopadem do smluvních vztahů.

K postupnému ukončení systému komplexní bytové výstavby a řešení problému družstevní bytové výstavby z hlediska omezených prostředků státního rozpočtu je proto třeba uplatnit zvláštní režim, který je vyjádřen krátkodobými opatřeními. Zmírnění dopadů cenové liberalizace na vybrané objekty družstevní bytové výstavby řeší podle stupně rozestavěnosti soubor opatření MF ČR z r. 1991 formou poskytnutí dodatečného zvýhodněného úvěru. Opatření se rovněž zabývají podmínkami trvalého zastavení výstavby objektů.

Krátkodobá opatření pro přechod k reformě bydlení se zaměřují zejména na ekonomiku bytového hospodářství. Proto se navrhuje od 1. 7. 1991 zvýšení sazeb za užívání bytu (§ 5 až 9) a za služby spojené s užíváním bytu (§ 13, 14) vyhl. č. 60/1964 Sb. o 180%. Takto vypočteně nájemné stanovit jako nájemné maximální. Navazujícími postupnými kroky počínaje rokem 1992 vycházet z nového předpisu tvorby nájemného, jehož základem bude stanovení základní sazby na 1 m² užitkové plochy a "stropovaného nájemného", určující horní hranici každoročního možného nárůstu o 25%. Předpokládá se, že toto opatření bude stimulem pro obyvatelstvo k včasné reakci dle svých možností na vytvářející se trh (koupě bytu, výměna bytu apod.). Ponecháním nízkých cen nájemného se nezakládá předpoklad, že majitelé budou pronajímat byty a vzniknul by skutečně všeobecný nedostatek bytů.

6 V letech přechodu na tržní hospodářství bude důležité, aby stát vhodnými prostředky (úvěry, dotace, stavební spoření apod.) pomáhal stavebníkům nových bytů. Důsledkem rozvíjení možností ve výstavbě bytů bude jak zvýšení dynamičnosti v pohybu obyvatel, tak snížení počtu nezaměstnaných a menší nároky na státní podpory v nezaměstnanosti.

2. Zásady státní bytové politiky

Zásady státní bytové politiky ČR (IV.) formulují záměry a postupové kroky pro přechodové období do zavedení trhu s byty v oblasti právních vztahů, ekonomie provozu domovního a bytového fondu, sociálních souvislostí a státních programů podpory bydlení.

Hlavní zásady koncepce jsou založeny na:

- převedení státních bytů do vlastnictví obcí, které budou zajišťovat operativní bytovou politiku ve spravovaném území

- privatizaci podstatné části domovního a bytového fondu

- zásadní změně v přechodu z rozdělování bytů dle různých kritérií, zakotvených v právních předpisech na rozdělování bytů dle cen

- odstranění nespravedlnosti sjednocením výše úhrad nájemného v různých formách bydlení

- postupné změně charakteru nájemného, které se v konečné etapě zavedení trhu s byty stane tržním nájemným

- změně cenového předpisu stanovujícího výši nájemného se zavedením celkové užitkově plochy bytu jako jediné sledované výměry, přípočtovými a odpočtovými položkami, vyjadřujícími kvalitativní charakter bytu (včetně polohy)

- "stropování nájemného" v přechodovém období, kdy tento způsob bude jak určitou ochranou nájemců, tak stimulem pro jejich urychlené přizpůsobování na zaváděném trhu. Dosažení tržní úrovně nájemného horními limity ročního nárůstu bude časově odlišné v různých městech a obcích, eventuelně regionech. V obcích s poměrným dostatkem bytů lze předpokládat dosažení cílového tržního nájemného za kratší období (příklad 3 roky), v místech s nedostatkem bytů (zejména velkoměsta) bude tržního nájemného dosaženo později (možná po 7 nebo více letech) a nájemné bude několikanásobně vyšší.

- využití prostředků, kterými stát dotoval nájemné ve státních bytech na podporu sociálně slabým vrstvám obyvatel při příspěvcích na nájemné

- převedení osobního užívání pozemků zastavěných bytovými domy do vlastnictví majitelů bytových domů

- změně právních vztahů z oblasti veřejného práva (především správního práva) do oblasti práva soukromého (především občanského práva). Rozhodnutí státních orgánů budou zpravidla nahrazena smluvními vztahy.

- programech finanční a úvěrové pomoci v oblasti bydlení, které lze chápat jako součást celkové koncepce sociální politiky

- vyvážení vztahů mezi pronajímateli a nájemci

- umožnění vlastníkům nakládat alespoň omezeně se svým majetkem

- nepřetěžovat vlastníky dalšími povinnostmi (např. opatřováním bytu pro nájemce)

- prověření účelnosti vytvoření zvláštního fondu pro zvýraznění účinnosti státních programů podpory.

- realizace reformy bydlení a jejího sociálního charakteru

Právní vztahy jsou obsaženy především v projednávané novele občanského zákoníku. Z toho důvodu jsou uváděny pouze ty zásady, které se od uvedené novely liší nebo ji doplňují.

S postupnou změnou vlastnických vztahů se počítá i u současného bytového družstevnictví. Současná bytová družstva se budou moci měnit na družstva vlastníků nebo družstva nájemců. Jakékoliv případné změny současných organizačních struktur bytových družstev Zásady neomezují.

D. Sociální souvislosti

Sociálně spravedlivá bytová politika vyžaduje i v tržním hospodářství jednak promyšlenou soustavu nepřímých státních zásahů do všech forem bydlení, především pomocí peněžní a úvěrové politiky, a jednak soustavu sociálních příspěvků, určených pouze těm občanům, kteří stanovená kritéria jednoznačně splňují. V tomto smyslu je žádoucí přechod od globálních dotaci na všechny byty ve státní formě k dotacím, určeným pouze osobám, které nejsou z vlastních příjmů schopny uhradit cenu bydlení na úrovni společensky přijatelného standardu.

Jen zřetelným oddělením skutečných nákladů na bydlení od centralizovaných sociálních dotací lze nastolit ekonomickou racionalitu hospodaření s byty. Výše separovaných sociálních příspěvků na bydlení sociálně potřebným občanům pak závisí pouze na politickém rozhodnutí o intenzitě sociální politiky. Nicméně i při poměrně velkorysých příspěvcích jde o úspornější a efektivnější řešení, než je plýtvavé a neadresně rozpouštění dotací na všechny státní byty, bez ohledu na to, zda je jejich uživatelé potřebují či nikoliv.

Do uskutečňování sociální politiky se předpokládá významně zapojit obecní zastupitelstva, která budou realizovat cílenou sociální politiku se znalostí podmínek spravovaného území.

Předkládaný materiál se zabývá sociálními souvislostmi v celé šíři vlivů liberalizace cen, která již probíhá. Doložené rozbory k tomuto materiálu (přílohy č. VI) je nutno chápat jako doprovodné. Vzhledem ke složitosti a závažnosti celé problematiky doporučují zpracovatelé zabývat se sociálními souvislostmi v celém komplexu separátně v tripartitních radách České republiky a federace.

Zpráva i návrh Zásad státní bytové politiky postihují základní okruhy souvisejících problémů a naznačují cesty k jejich řešení na základě současného poznání.

A. Úprava nájemného

1. Po projednání na společném jednání tří rad Hospodářské a Sociální dohody a po rozhodnutí ve vládě ČSFR zabezpečit úpravu nájemného v termínech a koncepci dohodnuté jednotně pro celou federaci.

Zajistí: MF ČR a MHPR ČR ve

spolupráci s FMF

2. V závislosti na rozhodnutí o úpravách nájemného platných pro celou federaci předložit Hospodářské radě vlády ČR k vyjádření koordinovaný návrh metodiky propočtu nájemného a časový harmonogram jeho úprav.

Zajistí: MF ČR a MHPR ČR ve

spolupráci s FMF

3. V případě schválení jednorázového úpravy nájemného v maximální limitní výši o 180% zabezpečit využití uspořených prostředků jako zdroje podpory sociálně potřebným občanům v rámci záchranné sociální sítě.

Zajistí: MPSV ČR ve

spolupráci s MF ČR a MHPR ČR

B. Technické podmínky ukončení investiční kategorie KBV

4. Umožňuje se pokračovat ve výstavbě užívání schopných ucelených částí staveb KBV (bytových objektů, nezbytných objektů občanské a technické vybavenosti), schválených do 31. 12. 1989 a zahájených k 31. 12. 1990, s cílem ukončit jejich výstavbu podle finančních možností rozpočtu ČR do konce r. 1993. Tyto ucelené části dofinancovat podle aktualizovaných předpisů pro financování komunální bytové výstavby a výstavby technické a občanské vybavenosti z prostředků státního rozpočtu.

Převedení objektů ze státního vlastnictví do vlastnictví obcí či jiných subjektů řešit na základě aktualizace smluv o převodech. K tomu zajistit úpravu výnosu FMF č. 38 z roku 1987 o financování komunální bytové výstavby a výstavby technické a občanské vybavenosti.

Obecná změna financování již k 1. 1. 1991

by znemožnila plynulé dokončení

uvedených celků pro organizační nepřipravenost a nedostatek zdrojů u

předpokládaných provozovatelů.

Zajistí: MF ČR, MHPR ČR,

příslušné okresní úřady

ve spolupráci s obcemi

5. V návaznosti na objem finančních prostředků ve výši 7,242 mld. Kčs vyčleněných ve státním rozpočtu ČR na rok 1991 aktualizovat program výstavby. K tomu zabezpečit soupis rozestavěných objektů, u nichž je reálný předpoklad dokončení nejpozději do konce 1. pololetí 1992. Tyto stavby přednostně finančně krýt z vyčleněných prostředků státního rozpočtu.

Na pokračování výstavby ostatních objektů mimo tento seznam a které nepodmiňují uživatelnost ucelených částí staveb, hledat jiné zdroje finančních prostředků nebo jejich výstavbu zpomalit, příp. zastavit.

U objektů, u kterých bude navrženo zastavení výstavby, současně řešit jejich další využití a budoucí vlastnické vztahy. Obdobně postupovat i v případě zpomalení výstavby.

Zajistí: okresní úřady ve

spolupráci s MHPR ČR a

stavebními bytovými

družstvy

Termín: neprodleně

6. Restriktivní opatření se netýkají výstavby škol a školských zařízení budovaných v rámci KBV s tím, že se v jednotlivých případech nevylučuje reagovat na změny podmínek a omezit či odsunout jejich výstavbu.

Zajistí: okresní úřady ve

spolupráce s obcemi, MF

ČR a MHPR ČR

Termín: neprodleně

7. Do aktualizovaných programů výstavby nezahrnovat nezahájené samostatné objekty občanské vybavenosti pro podnikatelskou sféru.

Rozestavěné objekty tohoto druhu dokončit podle režimu dohodnutého v platných smlouvách o budoucím převodu. V případě, že tyto podnikatelské subjekty zanikly nebo o tyto objekty neprojeví zájem, rozhodne obec o jejich další výstavbě a využití, příp. privatizaci.

Zajistí: okresní úřady ve

spolupráci s MF ČR,

MHPR ČR, příp. ministerstvem

pro správu

národního majetku a

jeho privatizaci ČR

Termín: průběžně do r. 1993

8. Výběr družstevní bytové výstavby k zahájení podle ustanovení § 3 vyhl. č. 73/1991 Sb. orientovat přednostně na objekty v rozestavěných ucelených částech staveb dosavadní komplexní bytové výstavby.