Česká národní rada 1990 – 1992

Účelem navrhované právní úpravy je vytvořit právní předpoklady pro zkvalitnění architektury, jakožto jednoho z rozhodujících faktorů vytváření životního prostředí a v širším smyslu slova i životní úrovně obyvatel České republiky.

Odůvodnění:

Tvorba a ochrana kvalitního životního prostředí je jedním ze základních úkolů současné společnosti. Architektura jako disciplina zabývající se prostorovým a funkčním uspořádáním životního prostředí tuto oblast výrazně ovlivňuje. Je současně odrazem kulturní vyspělosti národa. Všestrannou kvalitu architektury (vč. jejích estetických, ekologických a sociálních aspektů) je z tohoto důvodu třeba považovat za předmět veřejného zájmu a je třeba vytvořit vhodný právní nástroj odpovídající významu architektury ve společnosti a zajišťující ochranu tohoto veřejného zájmu.

V uplynulém období byla architektura - tak jako řada dalších oblastí lidské duševní činnosti - podceňována a omezována. Diktát dodavatelských organizací, majících monopolní postavení, nekompetentní rozhodování orgánů, působících na úseku územního plánování a stavebního řádu, snahy o obcházení platných právních předpisů a v neposlední řadě často neprofesionální úroveň architektonické projekce se projevují na převažující většině staveb, realizovaných v minulém období, nejvýrazněji pak v urbanismu měst a vesnic i v uspořádání a ztvárnění osídlené krajiny.

K těmto, dosud velmi silně doznívajícím negativním skutečnostem, přistupují dnes další nepříznivé vlivy ohrožující veřejný zájem v oblasti architektury. Jsou to jednak silné podnikatelské tlaky (domácí a zejména zahraniční), které často staví individuální zájem nad zájem veřejný a komerční zájmy nad zájmy kulturní, ekologické a etické. Po přechodnou dobu může určitá rizika neprofesionality a živelnosti ve správě obcí přinášet i nově se vytvářející struktura místní samosprávy.

Tak, jako v jiných oblastech, je tedy i na úseku navrhování a realizace územního uspořádání krajiny a sídel, pozemních staveb, veřejných interiérů, veřejných prostranství, praků a zahrad nutno zajistit,, aby odborné činnosti vč. zásadního rozhodování vykonávali odborníci - architekti a aby tato jejich činnost podléhala maximálně možné veřejné kontrole. To platí i o dalších profesionálních činnostech vykonávaných v souvislosti s vytvářením a realizací architektonické dokumentace.

Z těchto důvodů je nezbytné provést základní zákonnou úpravu vytváření a realizace architektonických děl, ochrany veřejného zájmu v této oblasti proti individuálním, zejména podnikatelským, tlakům a úpravu působnosti české komory architektů (dále jen "Komora") a jí registrovaných architektů.

Účel, sledovaný zákonnou předlohou je naplňován zejména těmito principy:

a) zákonným zakotvením významu architektury, jakožto významného faktoru ovlivňujícího vytváření životního prostředí;

b) zakotvením povinnosti orgánů pověřených územním plánováním a povoláváním staveb jakož i registrovaných architektů důsledně prosazovat veřejný zájem v oblasti architektury;

c) stanovením podmínek odborné kvalifikace tvůrců architektonických děl - registrovaných architektů, prověřováním splnění těchto podmínek před registrací architekta a kontrolu výkonu činnosti registrovaného architekta vč. sankcí v případě excesů;

d) zakotvením práva registrovaných architektů obligatorně se účastnit stavebního řízení, provádět odborný architektonický dozor ve fázi realizace stavby podle jimi vypracovaného architektonického návrhu a být neopominutelným účastníkem řízení kolaudačního;

e) vytvořením právních předpokladů pro odborný výkon státní správy na úseku územního plánování a územního rozhodování;

Odůvodnění:

Reálné zabezpečení cílů navrhované právní úpravy spočívá ve vytvoření předpokladů pro profesionální výkon všech činností, souvisejících s vytvářením a realizací architektonických děl. Odborná způsobilost občanů, vytvářejících architektonická díla či působících na úseku územního plánování a územního rozhodování a princip obligatorního účastenství registrovaných architektů ve všech fázích přípravy a realizace architektonických děl - ve spojení s principem kontroly registrovaných architektů při výkonu jejich činnosti - jsou předpokladem pro kvalitu budoucích architektonických děl.

Pro účely tohoto zákona bylo třeba vytvořit legislativní zkratku architektonická dokumentace, za kterou je považován návrh územního uspořádání krajiny nebo sídel, návrh pozemních staveb, interieru, veřejných prostranství, parků nebo zahrad; má zpravidla formu plánu, projektu, studie nebo modelu.

Registrovaným architektem se rozumí fyzická osoba, která na základě splnění podmínky odborné způsobilosti stanovených zákonem byla zapsána do seznamu registrovaných architektů. Registrovanému architektu zákon stanoví dále uvedená práva a povinnosti. Navrhuje se provádět registraci pro obor architekt (se všeobecnou působností a dále pro specializace:

a) architekt v oboru pozemních staveb

b) architekt v oboru územního plánování

c) architekt v oboru interierové tvorby

d) architekt v oboru krajinářství.

česká komora architektů je samosprávnou stavovskou organizací, sdružující registrované architekty a oprávněnou rozhodovat o registraci, o sistaci či odejmutí práv, spojených s výkonem činnosti registrovaného architekta a o některých dalších souvisejících otázkách

Autorizace architektonické dokumentace registrovaným architektem je jednou z pravomocí registrovaného architekta. Spočívá v posouzení a potvrzení odborné architektonické úrovně vypracované dokumentace. Autorizací přejímá registrovaný architekt současně odpovědnost za architektonickou úroveň jím autorizované dokumentace.

Odůvodnění:

Pro účely zákona bylo třeba vytvořit a definovat legislativní zkratku "architektonická dokumentace". Tento pojem byl záměrně volen tak, aby nemohlo dojít k záměně s pojmem "architektonické dílo", jakožto pojem, související s právní úpravou autorského práva.

Vzhledem k rozdílným architektonickým činnostem a odpovídajícím rozdílným druhům příslušného vzdělání pro tyto činnosti bylo třeba rozlišit působnost registrovaného architekta se všeobecnou působností a dále registrovaných architektů v jednotlivých v úvahu přicházejících specializacích. Tomuto rozlišení pak odpovídají kvalifikační požadavky v části odborného vzdělání.

Ostatní pojmy, použité v návrhu zákonné úpravy jsou vysvětleny již v samotné zásadě.

Autorizaci registrovaných architektem podléhají:

a) územní dokumentace, podléhající schválení příslušného orgánu;

b) architektonická dokumentace, sloužící jako podklad pro vydání územního rozhodnutí,

c) architektonická dokumentace tvořící součást návrhu na zahájení stavebního řízení,

d) projekt úpravy nebo změny pozemní stavby vč. interieru, pokud tato změna nebo úprava podléhá stavebnímu řízení; v těchto případech musí být zajištěna i účast autora původní architektonické dokumentace (je-li na živu), a to povinným vyžádáním si jeho stanoviska k návrhu změny a povinností k tomuto stanovisku přihlížet.

Odůvodnění:

Zákonná úprava musí přesmě vymezit, která architektonická díla budou nadále autorizaci podléhat. Jedná se především o územní dokumentaci, dokumentaci, sloužící jako podklad pro zahájení stavebního řízení a řízení pro povolení změny dokončení stavby.

Specificky bylo třeba upravit právo autora návrhu stavby, u níž má dojít ke změně. Tento autor - je-li na živu - bude mít nadále právo se k návrhu změny závazným způsobem vyjádřit a jeho registrovaný architekt, provádějící autorizaci i stavební úřad jsou povinni z tohoto vyjádření vycházet.

Naplnění této zásady je pak zabezpečeno stanovením obligatorního účastenství v řízení o povolení stavby či povolení změny dokončené stavby, a to jak pro architekta autorizujícího architektonickou dokumentaci, tak i pro autora původního návrhu stavby.

Zákonná úprava stanoví dvě základní kategorie předpokladů pro výkon činnosti registrovaného architekta, a to:

a) obecné předpoklady, tj.:

- státní občanství ČSFR nebo trvalý pobyt na území ČR;

- plná způsobilost k právním úkonům;

- občanská bezúhonnost;

Dodatečná ztráta způsobilosti k právním úkonům má za následek jednak vyškrtnutí ze seznamu registrovaných architektů a jednak pozastavení výkonu funkce registrovaného architekta:

obligatorní v případě ztráty či omezení této způsobilosti nebo fakultativní v případě, že bylo zahájeno řízení o zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům.

b) specifické (odborné) předpoklady, tj.:

- dosažení úplného vysokoškolského vzdělání v příslušném oboru;

- nejméně pětiletá odborná praxe v oboru architektura;

- doporučení nejméně dvou registrovaných architektů;

- složení zkoušky odborné způsobilosti;

Splnění některých specifických podmínek může Komora - při dodržení zákonem stanovených předpokladů - promnout. Jedná se především o prominutí:

- předepsaného vysokoškolského vzdělání, pokud uchazeč o zápis do seznamu registrovaných architektů prokáže svojí dosavadní odbornou činností dostatečnou kvalifikaci;

- doporučení dvou registrovaných architektů; toto ustanovení bude přicházet zejména v úvahu v počátečních fázích činnosti Komory;

- složení zkoušky odborné způsobilosti podle tohoto zákona v případech, kdy Komora uzná z tuto zkoušku dříve složenou zkoušku zvláštní způsobilosti pro obor projektování, vykonanou podle dosud platných předpisů.

c) složení předepsaného slibu ve znění:

"Slibuji na svou občanskou čest a své svědomí, že budu při výkonu činnosti registrovaného architekta chránit zájmy tvorby a ochrany životního prostředí a svědomitě plnit úkoly, vyplývající z výkonu této činnosti. Budu vždy jednat v souladu s etikou architekta."

Odůvodnění:

Zákon musí vymezit podmínky, za kterých lze žadatele do seznamu registrovaných architektů zapsat. Tyto podmínky jsou rozděleny do třech základních kategorií (obecné podmínky, zejména státní občanství nebo trvalý pobyt na území republiky, občanská bezúhonnost a plná způsobilost k právním úkonům a podmínky specifické, zejména vzdělání, odborná praxe, doporučení dvou registrovaných architektů a úspěšné složení zkoušky odborné způsobilosti). Vzhledem k charakteru činnosti registrovaného architekta a oprávnění používat autorizační razítko se státním znakem České republiky je nezbytnou podmínkou pro zápis do seznamu registrovaných architektů složení zákonem předepsaného slibu.

Současně zákon stanoví výjimky, za kterých lze některé z předepsaných podmínek prominout. Především je umožňit prominutí vysokoškolského vzdělání občanům, kteří svojí dosavadní odbornou činností prokázali vysokou profesionalitu. Z důvodů praktických, zejména v prvém období činnosti Komory, bude třeba umožnit prominutí předložit doporučení dvou registrovaných architektů.

Dříve vykonávané zkoušky zvláštní odborné způsobilosti pro obor projektování byly prováděny s různou náročností a nelze je vždy považovat za objektivní průkaz odborné kvalifikace občana pro oblast projektování. Proto zákon umožní Komoře uznat či neuznat tuto zkoušku za zkoušku odborné způsobilosti ve smyslu tohoto zákona.

Ve všech případech prominutí zákonem předepsaných podmínek je dáno právo Komory věc uvážit podle konkrétního případu.

Registrovaný architekt autorizuje architektonickou dokumentaci (vlastní nebo vypracovanou ve spolupráci s jinými osobami), popř. vypracovanou třetími osobami podle jím vypracované architektonické předchozího stupně.

Má dále právo (a je-li o to požádán stavebníkem i povinnost) provádět odborný architektonický dozor nad realizací stavby.

Je rovněž oprávněn v oboru své působnosti vydávat autorizované odborné posudky a stanoviska, a to i pro účely řízení před státními orgány.

Je neopominutelním účastníkem územního, stavebního či kolaudačního řízení.

Registrovaný architekt vykonává svoji působnost na území České republiky. Návrh umožňuje, aby stejnou působnost mohla Komora přiznat i osobám, které jsou obdobným způsobem registrovány příslušným orgánem Slovenské republiky či obdobnou institucí zahraniční.

Odůvodnění:

Autorizací návrhu garantuje registrovaný architekt odbornou architektonickou úroveň příslušné dokumentace a za tuto úroveň rovněž přejímá odpovědnost (právní i etickou).

S ohledem na nezbytnost prosazování odborných zájmů při územním, stavebním či kolaudačním řízení je registrovaný architekt, který autorizoval příslušnou dokumentaci, neopominutelným účastníkem příslušného řízení se všemi právy a povinnostmi ve smyslu stavebního zákona.

Příslušné procesní normy umožňují státním orgánům vyžádat si vedle znaleckých posudků i posudky odborných organizací či institucí. Návrh umožňuje, aby registrovaný architekt byl oprávněn vypracovávat posudky či stanoviska obdobně jako odborné organizace či instituce, a to v oboru své působnosti.

Zákon národní rady může vymezit působnost jen na území příslušné republiky. Umožní však, aby Komora mohla rozhodnout, že stejnou působnost mohou na území České republiky vykonávat i osoby, mající obdobné oprávnění vydané příslušným orgánem Slovenské republiky či obdobnou zahraniční institucí.

Ze seznamu registrovaných architektů vyškrtne Komora toho, kdo

a) zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,

b) ztratil způsobilost k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla pro výkon činnosti registrovaného architekta omezena,

c) požádal o vyškrtnutí ze seznamu registrovaných architektů,

d) byl pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu vyškrtnut ze seznamu registrovaných architektů.

Právo vykonávat činnost registrovaného architekta se pozastavuje:

a) nástupem do funkce nebo zaměstnání, které jsou neslučitelné s výkonem činnosti registrovaného architekta, a to na dobu trvání této funkce nebo zaměstnání a pro oblast, kde tuto funkci nebo zaměstnání vykonává; v odůvodněných případech může Komora stanovit, že právo vykonávat činnost registrovaného architekta se pozastavuje i na určitou dobu po skončení výkonu této funkce nebo zaměstnání;

b) na dobu trvání trestu zákazu činnosti vykonávat činnost registrovaného architekta.

Výkon činnosti registrovaného architekta může být pozastaven

a) bylo-li proti registrovanému architektovi v souvislosti s výkonem jeho činnosti zahájeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin,

b) bylo-li proti němu zahájeno řízení o zbavení nebo o omezení způsobilosti k právním úkonům.

Odůvodnění:

Zákon stanoví povinnost vyškrtnout registrovaného architekta se seznamu registrovaných architektů v případech ztráty základních osobních předpokladů pro výkon činnosti (smrt, ztráta nebo omezení způsobilosti k právním úkonům). Dalšími případy, kdy lze registrovaného architekta ze sezmanu vyškrtnout jsou:

- žádost registrovaného architekta o vyškrtnutí;

- rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu registrovaných architektů, jakožto jedno z disciplinárních opatření.

Zákon dále stanoví sistaci práva výkonu činnosti registrovaného architekta. Tato sistace je navržena jednak jako fakultativní a jednak jako obligatorní.

Fakultativní sistace práva výkonu činnosti registrovaného architekta je možná v případech, kdy proti registrovanému architektovi bylo zahájeno v souvislosti s výkonem jeho činnosti trestní stíhání pro úmyslný trestný čin či řízení o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům; v těchto případech má Komora právo věc posoudit a výkon činnosti případně - do konečného rozhodnutí - pozastavit.

Obligatorní (tedy přímo ze zákona) sistace práva výkonu činnosti registrovaného architekta nastává především, pokud registrovaný architekt nastoupil do funkce nebo zaměstnání, které jsou neslučitelné s výkonem funkce registrovaného architekta. Tímto ustanovením je sledován cíl znemožnit zneužívání určitých funkcí (např. na úseku územního plánování či rozhodování) ve vlastní prospěch registrovaného architekta. V tomto případě sistace končí zásadně ukončením výkonu této funkce nebo zaměstnání; v odůvodněných případech však Komora může tuto dobu i prodloužit. Dalším případem obligatorní sistace výkonu činnosti registrovaného architekta je pravomocné uložení trestu zákazu výkonu činnosti registrovaného architekta v trestním řízení.

Za závažné nebo opětovné porušení povinností registrovaného architekta (dále jen"disciplinární provinění") se registrovanému architektovi uloží, nejde-li o čin přísněji trestný, některé z těchto disciplinárních opatření:

a) písemná důtka

b) pokuta až do výše 10.000 Kčs

c) vyškrtnutí ze seznamu registrovaných architektů na dobu nejvýše pět let.

O uložení disciplinárního opatření rozhoduje Stavovský soud Komory (dále jen "Stavovský soud") v disciplinárním řízení, které se zahajuje na návrh dozorčí rady.

Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření musí mít písemnou formu a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Rozhodnutí musí být doručeno provinivšímu se registrovanému architektovi a dozorčí radě Komory. Jinak pro doručování tohoto rozhodnutí platí přiměřené ustanovení zákoníku práce o doručování rozhodnutí o uložení kárného opatření.

Proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření podle může provinivší se registrovaný architekt popř. dozorčí rada Komory podat písemné odvolání, a to do 15 ti dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání se podává prostřednictvím Stavovského soudu. Řádně a včas podané odvolání má odkladný účinek.

O odvolání proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření podle písm. a/ nebo b/ rozhoduje s konečnou platností představenstvo Komory, které přezkoumávané rozhodnutí buď potvrdí nebo zruší. Zruší-li představenstvo Komory napadené rozhodnutí, je Stavovský soud vázán právním názorem odvolacího orgánu.

Rozhodnutí Stavovského soudu, jímž bylo jako disciplinární opatření uloženo vyškrtnutí ze seznamu registrovaných architektů, přezkoumává podle zvláštních předpisů na návrh provinivšího se registrovaného architekta Nejvyšší soud České republiky; návrh se podává ve lhůtě stanovené zvláštními předpisy.

Odůvodnění:

Zajištění odpovědného výkonu funkce registrovaného architekta je provedeno - vedle dalších právních nástrojů - též stanovením disciplinární odpovědnosti registrovaného architekta v případech porušení povinností, vyplývajících z tohoto zákona vč. zákonem předepsaného slibu. Oddíl třetí upravuje podmínky vzniku disciplinární odpovědnosti, postup při ukládání disciplinárních opatření a opravné prostředky proti rozhodnutí Stavovského soudu Komory. Nejde-li o vyškrtnutí ze seznamu registrovaných architektů, rozhoduje o opravném prostředku představenstvo Komory. Je-li jako disciplinární opatření uloženo Stavovským soudem vyškrtnutí ze seznamu registrovaných architektů, podléhá toto rozhodnutí přezkumné činnosti soudu, a to podle ust. §§ 244 a násl. o.s.ř.

Jinak je úprava ukládání disciplinárních opatření obdobná jako u kárných opatření dle zákoníku práce.

Nejpozději při započetí výkonu činnosti podle § 9 je registrovaný architekt povinen uzavřít pojištění odpovědnosti za škody, způsobené při výkonu této činnosti. To neplatí, vykonává-li registrovaný architekt tuto činnost v pracovním nebo obdobném poměru. Toto pojištění musí trvat po celou dobu výkonu této činnosti.

Každý má právo vybrat si svobodně pro svoji zakázku registrovaného architekta.

Právní vztahy mezi registrovaným architektem a objednatelem architektonické dokumentace se řídí obecně závaznými právními předpisy.

Autorizací architektonické dokumentace přejímá registrovaný architekt odpovědnost za odbornou architektonickou úroveň této dokumentace. Převzetí tohoto druhu odpovědnosti nevylučuje vznik odpovědnosti podle obecných předpisů.

Registrovaný architekt je oprávněn zaměstnávat další architekty či jiné pracovníky. Je oprávněn rovněž vykonávat povolání registrovaného architekta ve spolupráci s jedním nebo více registrovanými architekty.

Odůvodnění:

Z důvodů ochrany odběratel se stanoví povinnost registrovaného architekta uzavřít pojištění z odpovědnosti za škody, způsobené při výkonu této činnosti, přičemž toto pojištění musí trvat po celou dobu výkonu činnosti.

Zásada tržních vztahů je promítnuta v právo svobodné volby odběratele vybrat si pro svoji zakázku registrovaného architekta dle svého uvážení. Právní vztahy mezi registrovaným architektem, jakožto dodavatelem a odběratelem se řídí podle povahy věci buď hospodářským nebo občanským zákoníkem.

Registrovaný architekt, který autorizoval architektonickou dokumentaci, přebírá odpovědnost především za architektonickou úroveň této dokumentace. Tato odpovědnost má jednak povahu právní (odpovědnost za vady či za způsobenou škodu) a jednak povahu etickou (s možností zahájení disciplinárního řízení). Vedle toho registrovaný architekt - jakožto dodavatel - nese odpovědnost za vady, za prodlení či za škodu podle obecných předpisů.

Tak, jako jiný podnikatelský subjekt, i registrovaný architekt má právo zaměstnávat jiné osoby či sdružovat se ke společným formám podnikání s jinými osobami.