Příloha I
I. všeobecná část
Předkládaný zákon "o vlastnických
vztazích k půdě a zemědělskému
majetku" si klade za cíl důsledné obnovení
práv vlastníků půdy, nakládat
s ní v souladu se základními právy
vyplývajícími z občanského
zákoníku, a to s přihlédnutím
na připravované změny hospodářského
života naší republiky.
Předložený návrh zákona vychází
z koncepce Scénáře ekonomické reformy
v zemědělství. Zavedení tržního
mechanismu v zemědělství, lesnictví
a vodním hospodářství vyžaduje
novou právní úpravu vlastnických a
užívacích vztahů k půdě
a zemědělskému majetku.
Měnící se struktury v podnikání
a proměny hospodářských vztahů
v celém hospodářství, se odráží
i do vlastnických vztahů v zemědělství
a také to, že se zavádí vztah pronájmu
pozemků, tedy existence nájemců půdy
a majetku. Naopak upouští se téměř
úplně od pojmu a tedy i vztahu uživatel pozemků
a majetku.
V předloženém návrhu je uvažována
i půda obecní a státní, ovšem
s tím, že dojde ke značnému omezení
státní půdy, která by měla
být spravována převážně
obcemi.
Zemědělská i nezemědělská
půda ve vlastnictví státu, nebo půda,
u které není zatím vlastník znám,
bude spravována pozemkovým fondem, jehož zřízení
je v působnosti republik. Pozemkové úřady
se zřizují za účelem provedení
pozemkových úprav a také budou rozhodovat
o změně vlastnických práv k dotčeným
pozemkům.
Samostatnou část zákona činí
ustanovení týkající se navrácení
půdy neoprávněně odebrané,
nebo převzaté státem v období od 25.
2. 1948 do 1. 1. 1990.
Zákon zaručuje rovnoprávnost vlastnictví
soukromého, družstevního a státního.
Umožňuje neoprávněně nabyté
pozemky a majetek vrátit původním vlastníkům,
uskutečnit reprivatizaci a privatizaci, ale i restrukturalizaci
družstevních i státních organizací.
II. Zvláštní zpráva
K § 1 až 5
Zemědělská a lesní půda, vodní
plochy, jakož i ostatní půda tvoří
komplex venkovské krajiny, pro níž je třeba
formulovat právní vztahy, které se jich týkají,
tj. vztahy vlastnické, případně užívací.
Z nedotčeného vlastnického práva k
pozemkům se vylučují pozemky, u nichž
změna ve využití je v zájmu státu,
např. zřízení, údržba
a obnova veřejně prospěšných
zařízení. Výše uvedených
práv upravených jinými zákony nebo
právními předpisy se navrhovaný zákon
nedotýká.
Zákon neomezuje využití půdy při
pronájmu z hlediska výměry či osoby,
na rozdíl od převodu vlastnictví na zahraniční
osoby, kterým devizové předpisy neumožňují,
aby byl možný pronájem půdy zahraničním
osobám.
K § 6 až 13
Půda, která v minulosti přešla do vlastnictví
státu výrokem o propadnutí majetku v trestním
řízení včetně trestního
řízení správního podle dřívějších
předpisů, jestliže postižený byl
v rámci řízení o nápravě
nezákonných rozhodnutí rehabilitován
ze zákona nebo rozhodnutím příslušného
orgánu, dále byla-li mu půda odňata
bez náhrady postupem podle zákona č. 46/1948
Sb., o nové pozemkové reformě a konečně,
byla-li vynuceně darována státu. Nátlak
na darování pozemků státu byl na vlastníky
mimo jiné také vyvíjen státními
notáři v řízení o registraci
smluv při převodu nemovitostí a v dědickém
řízení, případně pracovníky
národních výborů při převádění
zemědělského družstva nebo jeho části
do státního statku.
Zákon tak vytváří předpoklady
pro nápravu křivd a současně pro privatizaci.
V případech, že vyvlastněné pozemky
nelze podle zákona č. 142/1947 Sb. a č. 46/1948
Sb. převést na jiné osoby nebo za náhradu
přenechat do osobního užívání,
nedovoluje zákon vždy takové pozemky převést
do vlastnictví původních vlastníků,
ale nahradit je jinými pozemky.
K § 14 až 15
Pozemkové úřady budou organizacemi zřízenými
příslušnými orgány republik.
Jejich úkolem bude hospodařit se státní
a jinou půdou, výjimečně i s půdou
ve vlastnictví fyzických nebo právnických
osob v souladu se záměry ochrany krajinotvorby,
privatizace a zamezení spekulačních tendencí
trhu s půdou.
Podrobná náplň činnosti a pravomoci
pozemkových úřadů se ponechává
příslušnému zákonu o pozemkových
úpravách a pozemkových úřadech
a v působnosti republik.
Pozemkové úpravy by vedle optimalizace půdní
držby měly zajistit ekologické potřeby
krajiny, zejména obnovení územních
systémů ekologické stability a zvýšit
ochranu zemědělského půdního
fondu.
Cílem pozemkových úprav je především
nové uspořádání vlastnických
a nájemních vztahů k půdě.
K § 16
Jde o velice závažná ustanovení, která
se týkají zániku užívacího
práva zemědělských a lesních
organizací, zřízených v době
násilné kolektivizace venkova. Užívací
práva, zastřená nejasnými určitými
dispozičními právy jsou nahrazena nájemním
vztahem, vzniklým ze zákona.
Při tomto zániku užívacího práva
přechází na vlastníka i vlastnictví
k trvalým porostům.
K § 17 a 18
Vlastník zemědělské a lesní
půdy má právo na spoluvlastnictví
i k volně žijící zvěři
a ostatní fauně.
V rámci privatizace má vlastník zemědělské
usedlosti právo na navrácení zemědělského
majetku, a to nejen nemovitého, ale i movitého majetku,
který neoprávněně přešel
do zemědělských organizací, do vlastnictví
státu, případně i neoprávněně
jej nabyly fyzické osoby.
K § 19 až 21
S ohledem na úpravu vlastnických práv k půdě
a majetku, předložený návrh řeší
restrukturalizaci zemědělských družstev,
přičemž jim dovoluje uspořádat
si svoji strukturu a hospodářské poměry
podle místních přirozených a hospodářských
podmínek a nebrání družstvům
hospodařit nadále v původní formě
nebo zda se uskuteční rozdělení družstev
na malá družstva podle vůle vlastníků
- družstevních rolníků. Na druhé
straně plně respektuje vlastnické právo,
potvrzené ve smlouvě s družstvem.
Jedním z nejdůležitějších
paragrafů této statě je rozdělení
majetku zemědělských družstev na podíly.
K § 22
Tento návrh zákona rovněž řeší
restrukturalizaci státních statků a agrokombinátů,
a to nejprve potřebnou privatizací, tj. rozdělením
majetku na podíly, vyčleněním původních
vlastníků a následným prodejem podílů
fyzickým osobám. Jestliže nedojde k prodeji
všech podílů fyzickým osobám,
dojde k prodeji právnickým osobám, tj. i
osobám z nezemědělské oblasti. Zvláštní
finanční podpory budou poskytovány zemědělským
organizacím v chráněných územně
krajinných oblastech, zejména v pohraničí.