Česká národní rada 1990 – 1992

Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky o vlastnických vztazích k půdě a zemědělskému majetku

návrh předkládá

poslanec ČNR

Václav Moskal

Praha, 23. ledna 1991

Účelem předloženého návrhu zákona "o vlastnických vztazích k půdě a zemědělskému majetku" je vypracování takové právní normy, která bude plně a nezakrytě respektovat vlastnická práva a vymezovat práva a povinnosti vlastníků, nájemců a držitelů půdy.

Tato předloha zákona se v některých paragrafech podstatně nebo i méně významně liší od jiných některých verzí "zákona o půdě...", předložených legislativním oddělením Ministerstva hospodářství a také od návrhu iniciativní skupiny pracovníků, vedených poslancem Federálního shromáždění.

Zákon č. 123/1975 Sb., "o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby" a jeho "doplněk č. 95/1988 Sb." byly pozůstatkem minulého totalitního systému a plně vyhovovaly principům socialistické zemědělské výrobě JZD, státních statků a agrokombinátů.

Avšak i novelizace těchto zákonů v zákoně č. 114/1990 Sb., projednaná a schválená v dubnu 1990, naprosto nesplnila očekávání zemědělců a venkovského obyvatelstva po 17. listopadu 1989, neboť se prokázal téměř nulový efekt zákona.

Podstatou záměru předložení tohoto návrhu zákona je plně legislativně zrovnoprávnit vlastnictví soukromé, družstevní a státní a odstranit prioritní postavení socialistického JZD ve vlastnických vztazích uvedených v zákoně č. 114/1990 Sb.

Dalším aspektem předložení tohoto návrhu je uvedení zemědělské legislativy do souladu se soukromohospodářskými změnami v ostatních oblastech národního hospodářství, tj. reprivatizace, privatizace, respektive malá privatizace a realizace ustanovení transformačního zákona.

V tomto návrhu zákona je používán pojem vlastníka, jako jasné a srozumitelné kategorie vlastnických práv a povinností, nájemce, užívající půdu nebo půdu a majetek na základě nájemní smlouvy a držitele s širším okruhem užívacích práv než má nájemce. Pojem uživatel používáme omezeně, a to proto, že užívací právo má širokou nevymezenou působnost a v tom smyslu je v zákoně používán tento pojem.

Náš návrh také umožňuje plné začlenění půdy či pozemku do tržního hospodářství jako zboží a podřídit je také cenové liberalizaci.

Předkládaný návrh umožňuje zakládání soukromých rolnických usedlostí - soukromých rolníků a na druhé straně je zajištěna stabilizace zemědělských družstev na soukromohospodářských principech a na podkladě právoplatných smluv.

Vytvoření zemědělských družstev na podkladě těchto smluv je zajištěn soukromohospodářský princip družstevního podnikání, běžného v západních zemědělsky vyspělých státech.

Podrobnější vztahy vlastnických a užívacích práv vlastníka družstevního rolníka a zemědělského družstva ponecháváme na vůli stanov i zemědělských družstev.

V připomínkovém řízení, které jsme zorganizovali se zemědělskou praxí, se převážná část připomínek, týkajících se navrácení státní půdy vlastníkům, zastávala stanovisko, že darování pozemků státu bylo ve všech případech (až na nepatrné výjimky) provedeno pod nátlakem a že tento nátlak je dnes nezjistitelný, a proto je v zákoně uvedeno pouze časové období.

Tento návrh také respektuje požadavky Sdružení soukromých zemědělců, které byly vzneseny na jejich zasedání dne 30. 9. 1990.

Tento návrh předpokládá uskutečnění pozemkové reformy, která by začala přibližně v březnu 1991. Tato pozemková reforma by umožnila navrátit nebo koupit rolníkům - zájemcům - menší část pozemků (jako dříve používaný záhumenek), např. od 1 do 5 ha pro produkci zeleniny, ovoce a plodin, pro výživu lidí a drobného hospodářského zvířectva. Rovněž by umožnila vyčlenění pozemků soukromým rolníkům a současně by zaručila stabilitu nově vytvořené půdní tržby družstevní, obecní a zbývající státní držby půdy.

Domníváme se, že tento návrh zákona může při solidních a uvážených postupech realizace splnit požadavky jak soukromých rolníků, družstevních rolníků, tak i ostatních pracovníků v zemědělství, potravinářství a lesnictví.

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

(1) Obsahem tohoto zákona je navrácení půdy a majetku ve vlastnictví státu a zemědělských organizací do vlastnictví vlastníkům, obnova užívacích práv vlastníků, privatizace půdy a zemědělského majetku a restrukturalizace zemědělských organizací.

Zákon se vztahuje na

a) zemědělskou a lesní půdu, vodní plochy a další druhy pozemků;

b) obytné a hospodářské budovy a jiná zařízení patřící k původní zemědělské usedlosti;

c) hospodářské budovy sloužící zemědělské a lesní výrobě a vodnímu hospodářství;

d) ostatní majetek sloužící zemědělské a lesní výrobě a vodnímu hospodářství;

(1) Zákon upravuje práva a povinnosti vlastníků, nájemců a držitelů půdy a majetku, jakož i působnost státu při obnově vlastnických a užívacích práv k pozemkům, budovám a zemědělskému a jinému majetku [Zemědělským majetkem se myslí i majetek vzniklý při činnosti zemědělských organizací při bezplatném užívání půdy.] a

[vlastník půdy nebo určitých pozemků má neomezené vlastnické právo nakládat se svými pozemky dle své vůle a v tomto právu nesmí být nikým omezován,

nájemce pozemků na základě nájemní smlouvy najímá pozemek od vlastníka a za pronájem pozemků platí pachtovné,

držitel pozemků má pozemky v držbě (užívání) na základě smlouvy, která ho opravňuje k určitým dispozičním právům, čímž jsou vlastnická práva částečně omezena.].

(2) Zákon upravuje nájemní a užívací vztahy k půdě, budovám a zemědělskému majetku [Zemědělským majetkem se myslí i majetek vzniklý při činnosti zemědělských organizací při bezplatném užívání půdy.].

(3) Zákon upravuje právní vztahy k půdě, pokud nejsou upraveny jinými předpisy [Zemědělským majetkem se myslí i majetek vzniklý při činnosti zemědělských organizací při bezplatném užívání půdy.] a

[vlastník půdy nebo určitých pozemků má neomezené vlastnické právo nakládat se svými pozemky dle své vůle a v tomto právu nesmí být nikým omezován,

nájemce pozemků na základě nájemní smlouvy najímá pozemek od vlastníka a za pronájem pozemků platí pachtovné,

držitel pozemků má pozemky v držbě (užívání) na základě smlouvy, která ho opravňuje k určitým dispozičním právům, čímž jsou vlastnická práva částečně omezena.].

(1) Právo užívat půdu má vlastník, jiné osoby pouze na základě smlouvy s vlastníkem, u pozemků s neznámým vlastníkem pozemkový fond.

(2) Vlastník pozemků je vlastníkem porostů na něm vzešlých. U pozemků daných smluvně do užívání, je vlastníkem trvalých porostů vzešlých v době užívání vlastník pozemku, pokud se uživatel pozemku nedohodne s vlastníkem jinak. Ve sporných případech rozhoduje pozemkový úřad nebo soud.

S výjimkou případů uvedených v § 6 nelze půdu převést do vlastnictví devizovým cizincům [Devizový zákon č. 162/1988 Sb., ve znění zákona č. 109/1990 Sb.].

(1) Původním vlastníkům se navrátí půda, obytné a hospodářské budovy (dále jen "nemovitostí"), které patřily k původní zemědělské usedlosti a přešly do vlastnictví státu v době od 24. 2. 1948 do 1. 1. 1990, a to v důsledku

a) výroku o propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci v trestním řízení, případně v trestním řízení správním, podle dřívějších předpisů, jestliže byl výrok zrušen,

b) odnětí bez náhrady postupem podle § 6 zákona č. 44/1948 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě,

c) darování nebo převod pozemků a zemědělského majetku do socialistického společenského vlastnictví, darování fyzickým osobám bez úhrady nebo za neodpovídající cenu, tj. neoprávněné zvýhodnění nabyvatele,

d) jiný převod půdy nebo půdy a majetku dle správních aktů, vydaných po 24. 2. 1948,

e) v důsledku postupu, kterým byla porušena obecně uznávaná lidská práva a svobody [Občansky zákoník],

převede pozemkový úřad svým rozhodnutím na jejich žádost bezplatně do vlastnictví jejich původní nemovitosti anebo spoluvlastnické podíly k nim.

(2) Jestliže pozemky původního vlastníka přešly do vlastnictví obce, vzniká právo podle tohoto ustanovení vůči obci.

(3) Nežije-li původní vlastník, náleží právo oprávněným osobám (dědici), jejichž okruh určují zvláštní předpisy [Občansky zákoník].

(4) Právo podle tohoto ustanovení nevzniká, jestliže náhrada za odnětí nemovitosti původnímu vlastníkovi byla vypořádána mezinárodní dohodou.

(1) Bezúplatný převod pozemků podle § 6 nelze uskutečnit v případě, že

a) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu zastavěn stavbou, jejíž charakter nesouvisí s předmětem podnikání organizace,

b) po odnětí vlastníkovi byl pozemek zastavěn obytnou budovou anebo bylo zřízeno právo vlastnictví (fyzické osoby),

c) na pozemku po odnětí vlastníkovi byla do 1. 1. 1990 zřízena zahrádková nebo chatová osada [§ 52 až § 56 vyhlášky č. 83/1979 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.],

d) pozemky jsou určené pro obranu státu, pro těžbu vyhrazených nerostů, komunikace a pozemky vymezené pro veřejný zájem, pozemky na nichž jsou hřbitovy a pozemky které jsou chráněné podle zvláštních předpisů [Například:

Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 51/1964 Sb., o držbách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb.

Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích.

Zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny.

Vládní nařízení č. 29/1959 Sb., o oprávněních k cizím nemovitostem při stavbách a provozu pozemních potrubí pro pohonné látky a ropu.].

(2) v případě uvedeném v odstavci (1) se původnímu vlastníkovi, popřípadě oprávněné osobě bezplatně převede do vlastnictví jiný pozemek ve stejné výměře a v přiměřené kvalitě jako byly jeho původní pozemky, a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází převážná část původních pozemků. Není-li možno poskytnout náhradní pozemek, přechází tato povinnost na pozemkový fond, přičemž náhradní pozemek může být nahrazen finanční úhradou.

(3) Nemovitost se převede do vlastnictví původního majitele ve stavu, ve kterém se nachází ke dni požádání vlastníkem, přičemž se u budov bere v úvahu původní hodnota v době odnětí státem a stupeň opotřebení.

(1) Za nemovitost, která zanikla, nebo kterou nelze převést původnímu vlastníku z důvodů uvedených v § 7, odst. 1 a za níž nebyla poskytnuta žádná jiná nemovitost podle § 7, odst. 2, náleží vlastníkovi náhrada naturální neb jiná věcná. Finanční náhrada se uhradí formou cenných papírů nebo peněžní částkou v současných cenách.

(2) Je-li převáděná nemovitost - budova oproti svému stavu v době odnětí znehodnocena do té míry, že ji nelze užívat pro potřeby bydlení, výroby, obchodu nebo jiné činnosti (včetně služeb) bez okamžité stavební úpravy, nebo budova neb její část se dá užívat jen omezeně nebo s provozními obtíženi, přísluší původnímu vlastníkovi vedle předané hodnoty nemovitosti - budovy, též úměrná peněžní náhrada ve výši rozdílu mezi cenou budovy v době převzetí státem, nebo zemědělskou organizací a cenou ke dni účinnosti tohoto zákona. Znehodnocení nemovitosti - budovy se vyhodnotí a finančně vyčíslí při dohodě s vlastníkem. Nedojde-li k dohodě mezi vlastníkem a dřívějším uživatelem, řeší rozpor soud.

(3) Převyšuje-li podstatně cena vydané budovy ke dni účinnosti zákona cenu budovy ke dni převzetí budovy státem, je na vůli původního vlastníka, zda-li budovu převezme.

Dojde-li k souběhu žádostí původních vlastníků podle § 6, náleží právo na bezplatný převod původních pozemků tomu z nich, který svého vlastnictví pozbyl v důsledku jednostranného aktu státu. Pokud tímto způsobem pozbylo svého vlastnictví postupně více původních vlastníků, náleží toto právo tomu z nich, který vlastnictví pozbyl dříve. Ostatní oprávnění mají v takovém případě právo na převod pozemků podle § 7, odst. 2.

Právo na bezúplatný převod vlastnictví podle § 6 až 8 může původní vlastník uplatnit do dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona. V případě uvedeném v § 6, odst. 1, písm. a) počne tato lhůta běžet až ode dne právní moci rozhodnutí, kterým byl výrok zrušen, dojde-li k tomuto rozhodnutí po datu účinnosti tohoto zákona. Jestliže bude výrok zrušen zvláštním zákonem vydaným po dni účinnosti tohoto zákona, počne lhůta běžet ode dne účinnosti zvláštního zákona.

(1) Písemnou žádost o peněžní náhradu je třeba podat u ministerstva financí republiky při současném uvědomění pozemkového úřadu, nejpozději ve lhůtách uvedených v § 10. Závisí-li právo na peněžní náhradu na rozhodnutí pozemkového úřadu nebo soudu, končí tato lhůta uplynutím šesti měsíců ode dne právní moci rozhodnutí. Finanční náhrada se uhradí do doby jednoho roku.

(2) Náhradu stanoví a poskytne příslušné ministerstvo financí republiky ve výši stanovené cenovými předpisy platnými v době převzetí věci. Zanikla-li budova nebo zařízení v průběhu užívacího práva stanoví se náhrada dle současných cenových relací a s ohledem na opotřebení věci.

(3) Právo na peněžní náhradu podle ustanovení § 10 a 11 má i vlastník budovy, která byla odstraněna během užívání organizací v době od 24. 2. 1948 do 1. 1. 1990.

(1) Právo na bezúplatný převod má vlastník nejen k nemovitému majetku, ale i k vlastnictví věcí (movitému majetku), který byl vlastníku odňat podle § 6 a předán zemědělské organizaci do užívání. Navrácení a případná úhrada majetku se řídí podle příslušných § 6 až 11.

(2) Nelze-li vrátit mrtvý a živý inventář, zásoby a jiné zemědělské potřeby v původní hodnotě, je možno vlastníku, popřípadě skupině vlastníků vrátit inventář nebo zařízení v současné používané formě a hodnotě.

(3) Veškeré náklady a výlohy spojené s navrácením a převodem nemovitého a movitého majetku do vlastnictví nebo užívání vlastníkům nese organizace (uživatel vracející majetek).

(4) Sporné případy podle § 6 až 12 řeší soudy.

(1) Pozemky, na které neuplatnili nárok původní vlastníci, pozemkový fond prodá nebo pronajme dalším osobám.

(2) Fyzické osoby mají právo na získání vlastnického práva k půdě v tomto pořadí:

a) samostatně hospodařící rolníci, případně zájemci o zemědělskou půdu,

b) osoby trvale bydlící v obci,

c) ostatní.

Pozemkovými úpravami jsou změny v uspořádání pozemků v určitém území, provedené za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek, podle potřeb jednotlivých vlastníků půdy a celospolečenských potřeb [Zákon ČNR .../1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech].

(1) Pozemkové úpravy přísluší do působnosti pozemkových úřadů. Jejich zřízení a působnost stanoví zákony republik.

(2) Součástí pozemkových úřadů mohou být pozemkové fondy, jejichž působnost a náplň činnosti stanoví zvláštní předpisy [Zákon ČNR .../1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech].

(1) Dnem účinnosti tohoto zákona zaniká právo užívání půdy a jiného zemědělského majetku spjatého s půdou, a to zejména družstevního užívání ke sdruženým pozemkům, právo užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby a právo užívání k zajištění lesní výroby a ostatních funkcí lesa, jakož i dočasné užívání půdy.

(2) U pozemků, uvedených v § 7, odst. 1, písm. a) až d) se postupuje obdobně jako v § 7, odst. 2.

(3) Dnem zániku práva užívání půdy podle odst. 1 zaniká i vlastnictví k obytným a hospodářským budovám, které přešly do vlastnictví organizace se vznikem práva užívání půdy. V případě, že nelze provést převod budov z důvodů uvedených v § 8, odst. 1, postupuje se obdobně podle ustanovení odst. 2 a 3 tohoto § 8.

(4) Dnem účinku práva užívání půdy přechází bezplatně na vlastníka pozemku i vlastnictví k trvalým porostům, vzešlým v době jejich užívání zemědělskými a lesními organizacemi. Převyšuje-li podstatně hodnota porostu vzešlého v době užívání tohoto pozemku a nedojde-li k dohodě o finanční náhradě, řeší rozpory soudy.

(5) Nedošlo-li mezi dosavadním uživatelem a vlastníkem půdy a majetku k jiné dohodě, vznikne tímto dnem mezi nimi nájemní vztah, který lze vypovědět k 31. 12. běžného roku. Výpovědní lhůta činí jeden rok, pokud nebude rozhodnuto jinak.

Vlastník zemědělské a lesní půdy se majetkově spolupodílí na hodnotě volně žijící zvěře a ostatní fauně, a to v rozsahu celkové výměry svých pozemků. Vlastníku zemědělské a lesní půdy přísluší právo myslivosti a i právo jeho výkonu a spolupodílí se na hodnotě volně žijící fauně.

(1) Nárok na navrácení nemovitostí původního vlastníka podle § 6 a vlastníka při zrušení užívacího práva podle § 16, zahrnuje navrácení nejen nemovitostí (půdy, obytných a hospodářských budov a jiných zařízení), ale i movitého majetku (živý a mrtvý inventář, zásoby, porosty a ostatní majetek), který přešel do zemědělských nebo lesnických či jiných organizací nebo do vlastnictví státu. Zahrnuje též majetek neoprávněně prodaný či převedený zemědělskou organizací fyzickým osobám, které z toho měly určité výhody, v době od 24. 2. 1948 do 1. 1. 1990. O navrácení půdy a majetku původní vlastník zažádá (§ 6).

(2) Rozsah hodnoty nemovitého a movitého majetku při vyčleňování ze zemědělské organizace se za účelem privatizace stanoví na základě smlouvy původního vlastníka s držitelem (dosavadním uživatelem). Nemovitý majetek (pozemky, obytné a hospodářské budovy a jiná zařízení) se převedou do vlastnictví původního vlastníka ve stavu, ve kterém jsou v době uzavírání smlouvy. Movitý majetek (živý a mrtvý inventář, zásoby a jiné potřeby nezbytně nutné pro zahájení soukromého podnikání v zemědělství) se navrátí ve stavu, ve kterém se nacházel v době uzavírání smlouvy nebo peněžní náhradou v cenových relacích v době uzavírání smlouvy. Při vyčleňování a navrácení nemovitého a movitého majetku se bere v úvahu původní hodnota v době odnětí státem, nebo zemědělskou organizací a stupeň opotřebení.

(3) Nedojde-li k dohodě, rozhodne ve sporných bodech pozemkový úřad, v případě dalšího odvolání ministerstvo zemědělství. Tyto instituce berou zřetel na obtížnou výchozí pozici vznikajícího soukromého rolníka.

(4) Vrácení pozemků s melioračním zařízením, vybudovaným uživatelem, se předává nepoškozené a s možnostmi jejich údržby, neboť dílčí část meliorací mnohdy podmiňuje funkčnost celé meliorační soustavy.

(5) Postup vyčleňování půdy a majetku ze zemědělské organizace se též řídí dle dotčených znění § 6 až 10.

(6) Byla-li na pozemku vlastníka během užívacího práva vystavěna uživatelem budova nebo jiná zařízení, které se již hospodářsky nevyužívá, je organizace v přiměřené době povinna dotyčnou budovu nebo zařízení na vlastní náklady odstranit a uvést pozemek do původního stavu, nedojde-li k jiné dohodě mezi vlastníkem a uživatelem.

(1) Zemědělské družstvo je dobrovolné sdružení členů s podíly na majetku družstva. Podíly na majetku družstva tvoří hodnota půdy a podíl na ostatním majetku. Podle této zásady se provede restrukturalizace zemědělských družstev.

(2) Při této restrukturalizaci se dle hospodářských požadavků a s ohledem na prosperitu výrobních jednotek mohou zemědělská družstva rozdělovat na menší družstva, nebo se mohou soukromí rolníci sdružovat a vytvářet různé formy družstevního podnikání.

(3) Vlastník půdy a zemědělského majetku uzavírá při vstupu do zemědělského družstva, zastoupený představenstvem, písemnou smlouvu o předání půdy a zemědělského majetku do držby (užívání).

(4) Smlouvu uzavírá každý vlastník samostatně na základě dobrovolnosti a svobodného rozhodnutí. Při bezpodílovém vlastnictví pozemků a zemědělského majetku uzavírá smlouvu každý vlastník - manžel odděleně a do družstva vstupuje samostatně se svým podílem.

(5) Smlouva o předání pozemků a zemědělského majetku do družstva obsahuje nejen údaje o vlastníku - družstevním rolníku, ale i seznam pozemků a jejich katastrální čísla, bonitní třídy, hodnotu oceněných pozemků a celkovou výměru půdy.

(6) Smlouva obsahuje také seznam zemědělského majetku (nemovitosti, movitý majetek, finanční podíl a celkovou oceněnou hodnotu tohoto majetku).

(7) Ve smlouvě se uvedou podmínky při zásahu nebo při změně vlastnických práv a nebo práv užívacích.

(8) Předmětem smlouvy jsou vztahy mezi členem družstva a družstvem, pokud jde o pachtovné, pozemkovou daň, podíl na zisku atd.

(9) Příslušné smlouvy registrují pozemkové úřady.

(1) Restrukturalizace zemědělských družstev a obnova vlastnických práv družstevních rolníků se provede rozdělením celého majetku družstva na podíly, které podléhají dědickému právu.

(2) Podíly v zemědělském družstvu se stanoví tak, že nejprve dojde k vyčlenění majetku vlastníků půdy a zemědělského majetku jednotlivě podle hodnoty sdružené půdy a majetku tak, že se hodnota stanoví ke dni rozdělení na podíly. Tato celková hodnota majetku vlastníků půdy a majetku se odečte od celkové hodnoty majetku zemědělského družstva. Zbývající půda a majetek se rozdělí jednak mezi členy a nečleny podle výměry půdy a vloženého majetku a jednak u členů podle počtu odpracovaných let.

(3) U vlastníků půdy, kteří nejsou a ani se nestanou členy zemědělského družstva, vzniká mezi vlastníkem pozemků a jiného zemědělského majetku a uživatelem nájemní vztah za úplatu - pachtovné.

(4) Zemědělské družstvo po restrukturalizaci a po vyčlenění soukromých rolníků přebírá veškerá práva, povinnosti a závazky dřívějšího zemědělského družstva.

Současná jednotná zemědělská družstva a zemědělská družstva připraví veškeré podmínky k vyčlenění půdy a majetku žadatelů k majetkoprávnímu rozdělení a vypracují podklady pro majetkoprávní zajištění, vytvoření nejvhodnějších struktur družstva. Pro činnost zemědělského družstva se vypracují stanovy [Zákon č. .../1991 Sb., o družstvech].

(1) Privatizace státních zemědělských podniků (státních statků, agrokombinátů, případně jiných státních zemědělských organizací) proběhne na podkladě roztřídění půdy a majetku (nemovitý, movitý majetek, finanční kapitál, aktiva - pasiva). Současně proběhne rozdělení ekonomicky nerentabilních velkých podniků na menší provozní jednotky.

(2) Z dosavadních zemědělských podniků se mohou vytvořit ekonomicky rentabilní provozní jednotky ve formě státních podniků, akciových společností nebo zemědělských družstev, pokud nebude půda a jiný zemědělský majetek prodán, popř. převeden fyzickým osobám. Při prodeji nebo jiném převodu půdy nebo zemědělského majetku fyzickým osobám bude dána přednost dosavadním pracovníkům uvedených státních zemědělských podniků. Zůstatkové, tj. neprodané podíly fyzickým osobám, se mohou nabídnout právnickým osobám. Prodej podílů půdy a majetku se uskuteční na veřejné dražbě, přičemž vyvolávací cena podílu se řídí tržní hodnotou [Zákon č. .../1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu a obcí (transformační zákon)].

(3) Při vytváření nových jednotek zemědělských organizací je třeba brát zřetel na ochranu a tvorbu životního prostředí a jiné celospolečenské zájmy (lázně, památky a přilehlá krajina), jakož i na specifické zájmy v pohraničních oblastech.

Zrušují se:

1. Ustanovení § 68 a 70 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2. Zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výbory.

3. § 1, odst. 2 zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě.

4. vyhláška č. 27/1958 Ú. l., o opatření v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků.

5. Zákon č. 95/1988 Sb., doplňky k zákonu č. 123/1975 Sb.

6. Zákon č. 114/1990 Sb., ve znění novelizace zákona č. 123/1975 Sb.

7. Nepoužijí se ustanovení zákona § 50 až 57, zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví a zrušuje se ustanovení § 46, odst. 4 zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví.

8. Nepoužijí se ustanovení vládního nařízení č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.