Návrh zásad novely zákona o školských
zařízeních určuje náplň
činnosti těchto zařízení dříve
zřizovaných bez zákonné úpravy
(středisko jazykové a odborné přípravy
zahraničních studentů), upravuje název
a rozšiřuje činnost stávajících
zařízení (jedná se o státní
jazykovou školu, těsnopisecký ústav,
dům dětí a mládeže, středisko
služeb mládeže, středisko informačních
technologií). Nově se zařazují do
soustavy školských zařízení školní
střediska pro volný čas dětí
a mládeže, pedagogický ústav, pedagogicko-psychologická
poradna, výchovně léčebné oddělení,
speciální pedagogické centrum a plavecká
škola. Naproti tomu se ze soustavy předškolních
zařízení a školských zařízení
vypouštějí dětský útulek,
lidová škola umění (na základě
školského zákona začleněna do
soustavy škol), lidová škola jazyků (její
funkci přejímá státní jazyková
škola), okresní pedagogicko-psychologická poradna,
městská pedagogicko-psychologická poradna
a krajská pedagogicko-psychologická poradna (jejich
působnost přejímá pedagogicko-psychologická
poradna), okresní pedagogické středisko,
městské pedagogické středisko a krajské
pedagogické středisko (jejich působnost přejímá
pedagogický ústav). Potřeby nově stanovených
zařízení budou kryty úsporami za zařízení
zákonem zanikající. Tato zařízení
by měla vznikat postupně podle potřeby a
možností krytí jejich potřeb. Nezakládá
tedy požadavky na státní rozpočet. Část
nákladů by měla být zároveň
kompenzována vyššími příjmy,
např. za kursovné, poplatky za služby poskytované
organizacím a soukromníkům, tržbami
za prodané výrobky apod.
Opatřeními státu v sociální
oblasti a v péči o dítě a rodinu,
vznikem soukromých předškolních zařízení,
soukromých školských zařízení,
církevních předškolních zařízení
a církevních školských zařízení
dojde ke snížení výkonů těchto
zařízení zřizovaných státem.
To se promítne např. ve snížení
naplněnosti tříd, požadavků na
školní stravování. Na financování
soukromých a církevních předškolních
a školských zařízení se bude
stát podílet pouze částečně.
Vyčíslení dosavadních ani předpokládaných
potřeb nelze stanovit ani orientačně z těch
důvodů, že nejsou známy náklady
na jednotlivé druhy zařízení (náklady
se sledují většinou kumulovaně za skupiny
zařízení, popř. jsou hrazeny z rozpočtu
škol, u kterých zařízení vznikla),
nejsou známy skutečné potřeby, které
dosud nebyly rozpočtem zajišťovány, a
nelze ani odhadnout, jaké podíly populace se budou
orientovat na umístění v soukromých
a církevních zařízeních.
1. Vymezení druhů předškolních
zařízení; zrušení možnosti
zřizování nových společných
zařízení jeslí a mateřské
školy.
2. Umožnění alternativních forem a specifické
péče podle potřeb dětí a zájmu
rodičů.
3. Pojetí výchovné práce upouští
od úzkého zaměření na přípravu
k povinné školní docházce. Rozvíjení
spontánních projevů dítěte
a jeho individuality.
4. Vytváření předpokladů pro
integraci zdravotně postižených dětí
do dětského kolektivu mateřské školy.
5. Upřesnění podmínek pro zajištění
bezpečnosti dětí při pobytu mimo areál
mateřské školy.
6. Umožňuje se zřizování mateřské
školy podle potřeb regionu a zřizovatele.
7. Zvyšuje se pravomoc ředitele školy při
přijímání dítěte nebo
jeho ukončení docházky do mateřské
školy.
Vyhláška vychází z předpokládaného
znění základních zákonných
ustanovení, zejména ze
- zákona o státní správě a
samosprávě ve školství
- zákona o předškolních a školských
zařízeních
a stanoví:
1. Působnost školních družin jako školských
zařízení zajištujících
výchovu mimo vyučování pro žáky
prvního až pátého ročníku
a školních klubů pro žáky šestého
až devátého ročníku základních
škol, speciálních škol, zvláštních
škol, pomocných škol a prvního až
čtvrtého ročníku osmiletého
gymnázia.
2. Podmínky pro zřizování a zrušování
školních družin a klubů, které
mohou existovat jako součást školy nebo jako
samostatné zařízení.
3. Vzájemný vztah školních družin
a školních klubů, škol, rodičů,
středisek pro volný čas dětí
a dětských a mládežnických organizací.
4. Zásady pro výchovnou a vzdělávací
činnost, školních družin a školních
klubů.
5. Zásady pro organizaci školních družin
a školních klubů, základní normy
pro počty žáků v odděleních,
zásady pro činnost v době prázdnin
a při členění na volitelnou zájmovou
činnost.
6. Zásady pro personální a kvalifikační
obsazení družin a klubů, rozsah přímé
výchovné práce vychovatelů, zásady
pro vzájemné zastupování a pro zastupování
mezi učiteli a vychovateli.
7. V návaznosti na zákon o státní
správě a samosprávě ve školství
vzájemné povinnosti a práva státní
správy a samosprávy a školních družin
a klubů při přijímání
žáků, zajišťování výchovy
mimo vyučování a v otázkách
spojených se zabezpečováním provozu
těchto zařízení.
8. Vyhláška dále bude obsahovat dílčí
ustanovení týkající se bezpečnosti
práce a péče o zdraví žáků
při specifických činnostech.
1. Druhy zařízení školního stravování
a rozsah jejich činnosti.
2. Závazné normy výživové a finanční,
technologické normativy spotřeby potravin, normativy
vybavení a zařízení.
3. Způsob hospodaření a výše
příspěvků za stravování
dětí, žáků a dospělých.
4. Podmínky školního stravování
mimo resort školství v církevních a
soukromých školách a školských
zařízení. Zřizování
soukromých jídelen a podmínky stravování
v nich.
5. Úkoly obcí při zajišťování
školního stravování.
Přestože je původní vyhláška
MŠMT ČR č. 59/1989 Sb., o domovech mládeže
spravovaných krajskými národními výbory
v platnosti teprve jeden rok, je nutné s ohledem na nastalé
společenské změny provést její
úpravu.
1. Rozšiřuje se platnost vyhlášky i na
domovy mládeže zřizované organizacemi
a přiměřeně i na domovy mládeže
zřizované církvemi nebo církevními
společnostmi, občany a právnickými
osobami.
2. Zkvalitnění péče poskytované
ubytovaným žákům, snížení
průměrného počtu žáků
v jedné výchovné skupině.
3. Zvýraznění právní subjektivity
a zvýšená pravomoc ředitele.
4. Zvýšení podílu žákovské
samosprávy na organizaci výchovné činnosti
domova mládeže.
5. Úprava příspěvku rodičů
na ubytování na částku, o jejíž
výši rozhodne ředitel v rámci stanoveného
rozpětí.
6. Zjednodušení povinností ubytovaných
žáků a výchovných opatření.
Upuštění od neúčinných
opatření uplatňovaných dříve
v duchu formálně pojaté kolektivní
výchovy.
Vyhláška bude v návaznosti na příslušná
ustanovení zákona ČNR o státní
správě a samosprávě ve školství,
zákona ČNR o předškolních a školských
zařízeních, v dohodě s ministerstvem
spravedlnosti ČR, ministerstvem zdravotnictví ČR
a ministerstvem práce a sociálních věcí
ČR upravovat:
1. Druhy školských zařízení pro
výkon ústavní výchovy a ochranné
výchovy.
2. Stanoví, které děti se zařazují
do dětských domovů a jak jsou dětské
domovy organizovány.
3. Stanoví druhy zvláštních výchovných
zařízení:
- výchovný ústav pro děti
- výchovný ústav pro děti a mládež
- výchovný ústav pro mládež
- ústav s výchovně léčebným
režimem případně oddělení
s výchovně léčebným režimem
a organizaci těchto zařízení.
4. Stanoví organizaci, členění a obsah
činnosti diagnostických ústavů v členění:
- diagnostické ústavy pro děti
- diagnostické ústavy pro mládež.
5. Stanoví výchovně vzdělávací
činnost školských zařízení
pro výkon ústavní výchovy a ochranné
výchovy v členění podle jednotlivých
druhů zařízení.
6. Stanoví způsob a organizaci zabezpečování
výchovy ve výchovném, výchovně
léčebném nebo diagnostickém ústavu,
kterou by jinak zařazeným dětem a mládeži
měli poskytnout rodiče nebo zákonní
zástupci.
7. Stanoví pravomoci ředitele výchovného,
výchovně léčebného nebo diagnostického
ústavu ve vztahu ke svěřencům.
8. Stanoví práva a povinnosti svěřenců
výchovného, výchovně léčebného
nebo diagnostického ústavu.
9. Stanoví účast občanů jako
soukromých osob, organizací a společností,
církví a církevních společenství
při výchově dětí a mládeže
ve školských zařízeních pro výkon
ústavní výchovy a ochranné výchovy.
Vyhláška bude upravovat v návaznosti na příslušná
ustanovení zákonů
- ČNR o státní správě a samosprávě
ve školství a
- ČNR o předškolních a školských
zařízeních:
1. Poslání výchovného poradenství
a úkoly, které výchovné poradenství
plní.
2. Specifikuje zařízení výchovného
poradenství v tomto členění:
- výchovný poradce
- speciálně pedagogické centrum
- pedagogicko-psychologická poradna.
3. Stanoví místo, kvalifikaci a obsah činnosti,
vymezuje základní používané metody
a formy práce v návaznosti na úkoly výchovného
poradenství a stanoví okruh spolupracovníků
pro výchovného poradce. (Výchovné
poradce ustanovují přímo na školách
ředitelé základních, všech tří
druhů středních a speciálních
škol.)
4. Stanoví místo, obsah činnosti, vymezuje
základní používané metody a formy
práce a okruh spolupracovníků pro speciálně
pedagogické centrum.
5. Stanoví s odvoláním na zákon ČNR
o státní správě a samosprávě
ve školství zřizovatele pedagogicko-psychologické
poradny, vymezuje obsah její činnosti, základní
metody a formy práce a stanoví okruh jejích
spolupracovníků.
6. S odvoláním na příslušné
ustanovení zákona ČNR o předškolních
a školských zařízeních stanoví
poslání a obsah činnosti pedagogicko-psychologické
poradny - metodického střediska.
7. Stanoví organizaci zařízení a evidenci
vedenou:
- speciálně pedagogickým centrem
- pedagogicko-psychologickou poradnou.
8. Stanoví druhy pracovníků, orientační
normy pro stanovení jejich počtu, jejich odbornou
kvalifikaci u:
- speciálně pedagogického centra
- pedagogicko-psychologické poradny.
9. Společná ustanovení dále vymezují
hospodaření, účast zákonných
zástupců dítěte (žáka,
klienta), účast odborných pracovníků
na výzkumné činnosti, zrušovací
ustanovení a nabytí účinnosti vyhlášky
pro:
- speciálně pedagogické centrum