Česká národní rada 1990 – 1992

/1/ Do zvolení rady zastupitelstva, obvodní nebo místní rady plní jejich úkoly rada Národního výboru hlavního města Prahy a příslušné rady obvodních nebo místních národních výborů.

/2/ Ustavující zasedání zastupitelstva a obvodních a místních zastupitelstev svolá rada příslušného národního výboru tak, aby se konalo do 15 dnů od vyhlášení výsledků voleb místní volební komisí [§ 43 zákona České národní rady č. .../1990 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích].

Funkce zakladatele státních podniků, kterou do počátku účinnosti tohoto zákona vykonával Národní výbor hlavního města Prahy a obvodní a místní národní výbory na území hlavního města Prahy a jejich pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat organizace a zařízení se přenáší na zastupitelstvo a příslušná obvodní a místní zastupitelstva.

/1/ Práva a závazky Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních a místních národních výborů na území hlavního města Prahy přecházejí na hlavní město Prahu a příslušné městské části.

/2/ Dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů pracovníků podle zvláštních předpisů

a) z Národního výboru hlavního města Prahy na magistrátní úřad,

b) z obvodních národních výborů na obvodní úřady městských částí, v nichž bylo sídlo příslušného obvodního národního výboru,

c) z místních národních výborů na místní úřady městských částí, v nichž bylo sídlo příslušného místního národního výboru.

Místní působnost orgánů státní správy, jakož i ostatních státních orgánů se řídí rozdělením území hlavního města Prahy na obvody [§ 2 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu], pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

Věci, které nevyřídily národní výbory na území hlavního města Prahy do účinnosti tohoto zákona, vyřídí orgány příslušné podle tohoto zákona.

/1/ Po dobu dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona může být zřízena nová městská část (§ 4 odst. 1) pouze rozhodnutím zastupitelstva; v tomto případě se nepoužijí ustanovení o místním referendu.

/2/ Návrh na zřízení nové městské části musí být vhodným způsobem zveřejněn nejméně 30 dnů před jeho projednáním v zastupitelstvu, aby se k němu mohli občané hlavního města Prahy vyjádřit.

§ 40

Zrušuje se:

1. zákon č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona České národní rady č. 116/1971 Sb. a zákona České národní rady č. 115/1988 Sb.,

2. zákon České národní rady č. 31/1974 Sb., o změně území hlavního města České socialistické republiky Prahy.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 24. listopadu 1990.

Příloha

Seznam katastrálních území v hlavním městě Praze

I. Obecná část

Nový návrh zákona České národní rady o hlavním městě Praze respektuje zásadní připomínky výborů ČNR k původnímu návrhu, připomínky výborů k návrhu přepracovanému skupinou poslanců ČNR a zohledňuje ustanovení § 71 zákona ČNR o obcích, podle kterého se ustanovení tohoto zákona vztahují na hlavní město České republiky Prahu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Při projednání ve výborech ČNR nebyla zpochybněna koncepce původního návrhu vycházejícího z pojetí hlavního města Prahy jako jednoho městského organismu, jedné samosprávné obce. Jedině takové pojetí zaručuje zachování všech pro obyvatelstvo nezbytných funkcí města, překonání budoucích obtíží zejména v ekologické a energetické oblasti a vyřešení ostatních celoměstských problémů, zvláště urbanistických, architektonických, dopravních apod.

Současně se zachováním koncepce o hlavním městě Praze jako jedné obci bylo nezbytné najít i východisko pro podíl jednotlivých městských částí na výkonu samostatné (samosprávné) působnosti města, jakož i pro podíl městských částí na výkonu přenesené působnosti, tj. na výkonu státní správy. Výrazné posílení městských částí, zákonem zaručený rozsah jejich podílu na celoměstských působnostech, přiblížení výkonu samosprávných funkcí i výkonu státní správy obyvatelům hlavního města Prahy a vyloučení možnosti nadměrného centralismu celoměstských orgánů (byť je obava z tohoto centralismu motivována především zkušenostmi z minulého totalitního období), je dalším nezbytným předpokladem pro demokratické řízení města.

Proto rozsah působnosti městských částí není v zákoně definován jako delegace celoměstských působností směrem dolů, nýbrž zákon výslovně stanoví podíl městských částí na působnosti města jako celku. V rozsahu stanoveném zákonem tuto působnost vykonávají městské části samostatně, svým jménem, je vyloučena ingerence celoměstských orgánů a nelze ji městským částem odejmout ani ve Statutu.

Statut hlavního města Prahy bude moci nad rámec podílu stanoveného zákonem svěřit městským částem další působnost. Obdobně je řešena i problematika přenesené působnosti při výkonu státní správy. Návrh zákona určuje působnost městských částí při výkonu této působnosti a Statut může svěřit městským částem působnost další, nemůže však městským částem odejmout působnost svěřenou zákonem.

V rozsahu stanoveném zákonem, dalšími právními předpisy, popř. Statutem vystupují městské části v právních vztazích svým jménem. To se týká i svěřeného majetku hlavního města Prahy, se kterým městské části hospodaří samostatně. Oprávnění hospodařit s tímto majetkem bude možné městským částem odejmout pouze za podmínek stanovených Statutem, přičemž návrh zákona stanoví výslovně, že se tak může stát pouze za náhradu. Rozsah majetku, se kterým budou městské části hospodařit, určí zákon o majetku obcí.

Vzhledem k ustanovení § 71 zákona o obcích není důvod v zákoně samostatně upravovat problematiku obsaženou v zákoně o obcích. Návrh zákona o hlavním městě Praze proto upravuje pouze otázky, které buď v zákoně o obcích řešeny nejsou (např. postavení a působnost městských částí a jejich orgánů, vytváření nových městských částí, Statut, apod.), nebo které bylo třeba řešit odchylně od zákona o obcích (např. výše pokut).

V souladu s doporučeními výborů ČNR je systematika zákona o hlavním městě Praze přizpůsobena zákonu o obcích a byla sjednocena terminologie obou zákonů.

II. Zvláštní část

K § 1

Postavení Prahy jako hlavního města České republiky vyplývá z ústavního zákona o československé federaci. Současně se na Prahu podle § 71 zákona o obcích tento zákon vztahuje, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Z ustanovení § 1 zákona o obcích však výslovně nelze dovodit, že Praha je obcí ve smyslu čl. 86 Ústavy ČSFR (nebyla obcí do nabytí účinnosti zákona o obcích, nýbrž samostatnou územní jednotkou podle § 2 odst. 1 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu). Aby proto byly vyloučeny jakékoli pochybnosti, zda se na Prahu vztahují ustanovení Ústavy ČSFR o obcích (např. že je právnickou osobou, že může vydávat obecně závazné vyhlášky apod.), stanoví zákon, že Praha je obcí.

K § 2

Území hlavního města Prahy návrh zákona ke dni účinnosti vymezuje katastrálními územími totožnými s dosavadním stavem.

K § 3

Sloučení obce sousedící s hlavním městem Prahou návrh zákona upravuje odchylně od zákona o obcích v tom smyslu, že není třeba rozhodnutí místního referenda na území hlavního města Prahy, nýbrž pouze souhlasu zastupitelstva. Požadavek místního referenda na celém území hlavního města Prahy by totiž prakticky znemožnil slučování obcí s Prahou. Protože sloučením dochází ke změně území okresu, je zapotřebí vyjádření okresního úřadu a rozhodnutí vlády v souladu se zákonem o územním členění státu. Sloučením vznikne ze samostatné obce nová městská část hlavního města Prahy. Obdobně rozhoduje vláda o odloučení městské části od hlavního města Prahy, k odloučení se vyžaduje místní referendum v příslušné městské části a pouze vyjádření zastupitelstva a okresního úřadu.

O jiných změnách území hlavního města Prahy, tj. o změnách, kdy nedochází ke slučování nebo odlučování a nevytvářejí se nové samostatné obce nebo městské části, rozhoduje vláda po vyjádření dotčené městské části a souhlasu zastupitelstva a příslušného okresního úřadu.

K § 4

V tomto ustanovení, v podstatě klíčovém pro budoucí racionální uspořádání Prahy, je řešeno zřizování nových městských částí v rámci stávajícího území hl. m. Prahy. O zřízení nové městské části rozhoduje zastupitelstvo, které je vázáno rozhodnutím místního referenda konaného na území, kde se zřízení nové městské části navrhuje. Toto referendum vyhlašují obvodní nebo místní zastupitelstva městských částí, z jejichž území má nová městská část vzniknout - viz § 20 odst. 3. K zřízení nové městské části je třeba rozhodnutí zastupitelstva, protože je současně nezbytné řešit i vypořádání práv a závazků stávajících městských částí a určit název nové městské části - viz obdobně § 11 zákona o obcích.

Aby byla usnadněna možnost co nejrychleji provádět nezbytné změny územního členění, navrhuje se v přechodných ustanoveních (§ 39), aby po dobu dvou let od nabytí účinnosti zákona nebylo ke zřízení nové městské části třeba místního referenda.

Pokud se jedná o územní změny, při nichž nedochází ke změně území hl. města Prahy ani ke vzniku nové městské části, postačí dohoda příslušných městských částí.

K § 5

Toto ustanovení řeší obdobně jako § 5 zákona o obcích právo městských částí užívat svůj znak a prapor.

K § 6 až 9

Tato ustanovení vyjadřují skutečnost, že se na výkonu samostatné působnosti hl. města Prahy podílejí i městské části, přičemž ve stanoveném rozsahu vykonávají městské části tuto působnost samostatně.

Podíl městských částí na výkonu samostatné působnosti města v rozsahu stanoveném v § 7 nelze omezit žádným opatřením celoměstských orgánů. Městské části proto mimo jiné samostatně rozhodují o programu rozvoje svého území, hospodaří samostatně podle svého rozpočtu, rozhodují o umístění provozoven na svém území, ukládají povinnosti poskytnout pomoc při odstraňování následků živelních pohrom, ukládají úkoly příslušným útvarům Veřejné bezpečnosti při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, zaujímají stanoviska k záměrům jiných orgánů a organizací, týkají-li se zájmů městské části, a vyjadřují se k návrhům obecně závazných vyhlášek a dalších opatření hlavního města Prahy, které se městské části týkají.

Významná jsou i oprávnění městských částí v oblasti hospodaření s majetkem hl. města Prahy (viz dále k § 19 odst. 1 písm. b/ a odst. 3) a oprávnění zřizovat trvalé nebo dočasné účelové fondy a zakládat a zřizovat organizace a zařízení.

V právních vztazích, včetně majetkových, vystupují městské části v rozsahu stanovené zákonem a dalšími právními předpisy, popř. Statutem svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Při zakládání a zřizování organizací a zařízení potřebných pro rozvoj městské části a pro uspokojování potřeb občanů žijících na jejím území, vyjmenovaných v § 9 nelze městskou část omezit.

K § 10

Obdobně jako v § 8 zákona o obcích se zakládá též právo městských částí udělovat ceny městských částí.

K § 11

Oprávnění hlavního města Prahy vydávat obecně závazné vyhlášky vyplývá z čl. 86 Ústavy a čl. 16 zákona o obcích. Zákon o hl. městě Praze stanoví navíc povinnost projednat návrh vyhlášky s dotčenými městskými částmi (viz též § 7 odst. 1 písm. c) a řeší specifický způsob zveřejňování těchto vyhlášek.

K § 12 a 13

Obdobně jako obce, vykonává i hlavní město Praha v přenesené působnosti státní správu. Na jejím výkonu se však podílejí i městské části. Hlavní město bude nadále vykonávat působnost, kterou měl dosavadní Národní výbor hl. města Prahy, tj. v podstatě působnost KNV, a dále působnost dosavadních obvodních národních výborů jako odvolacích orgánů. Na rozdíl od dosavadního stavu, kdy příslušný obvodní národní výbor při výkonu státní správy vystupoval vůči městským národním výborům na svém území jako nadřízený orgán, budou všechny městské části, tj. i ty, kde dosud působil místní národní výbor, ve vztahu přímo k orgánům hl. města Prahy a nebudou podléhat jiným městským částem.

Městské části, ve kterých měl dosud sídlo obvodní národní výbor, budou proto v přenesené působnosti vykonávat státní správu v rozsahu, ve kterém ji vykonával obvodní národní výbor v prvním stupni. Městským částem, ve kterých dosud působil místní národní výbor, zůstane rozsah výkonu státní správy zachován, v odvolacím řízení však budou rozhodovat orgány hlavního města Prahy.

K § 14 až 18

V těchto ustanoveních se na základě doporučení výborů ČNR řeší výše pokut odchylně od ustanovení § 47 až 50 zákona o obcích, zakotvuje se právo městských částí udělovat pokuty a stanoví se, že s výnosy pokut uložených městskou částí hospodaří městská část.

K § 19

Účelem Statutu hlavního města Prahy je stanovit vzájemné vztahy (formy součinnosti a spolupráce) mezi orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí, dále podmínky, za kterých lze městským částem odejmout oprávnění hospodařit se svěřeným majetkem hl. města Prahy (při respektování pravidla, že toto oprávnění nelze odejmout bez náhrady) a způsob rozdělení úhrady nákladů, které městským částem vzniknou plněním úkolů v přenesené působnosti - viz § 21 odst. 3 zákona o obcích.

Ve Statutu lze svěřit městským částem podíl na výkonu samostatné i přenesené působnosti nad rámec stanovený zákonem, přičemž přesun přenesené působnosti z hl. města Prahy na městské části podléhá předchozímu souhlasu vlády.

Zákon rovněž umožňuje, aby Statut určil městskou část, která bude vykonávat některé úkoly přenesené působnosti i pro jinou městskou část, a aby úkoly v přenesené působnosti, které podle zákona mohou vykonávat pouze městské části, ve kterých měl dosud sídlo obvodní národní výbor, mohly vykonávat i městské části, kde dosud působil místní národní výbor.

K přijetí Statutu nebo jeho změn se vyžaduje předchozí projednání s městskými částmi - viz též § 7 odst. 1 písm. c) návrhu zákona.

K § 20

Místní referendum bude upraveno samostatným zákonem - viz § 26 odst. 3 zákona o obcích, návrh proto upravuje odlišnosti vyplývající z členění Prahy na městské části a to v návaznosti na § 3 odst. 2 a § 4 odst. 1 návrhu zákona.

K § 21 a 22

Na základě výsledků projednání původního návrhu zákona v České národní radě není pro hl. město Prahu zřizován nadřízený orgán státní správy. Návrh proto stanoví pouze odlišné názvy orgánů (rada zastupitelstva, magistrátní úřad, primátor) a konstituuje orgány městských částí.

K § 23 až 26

Vzhledem k § 71 zákona o obcích je působnost zastupitelstva určena v § 36 tohoto zákona, návrh proto upravuje pouze působnosti zastupitelstva nezbytné z hlediska zákona o hlavním městě Praze.

Obdobně u rady zastupitelstva (§ 44 a násl. zákona o obcích) bylo třeba upravit jen její vztah při výkonu přenesené působnosti vůči příslušným ústředním orgánům státní správy. U magistrátního úřadu bylo navíc třeba upravit i jeho vztah k orgánům městských částí.

Na orgány městských částí v rozsahu působnosti jim svěřené lze vztáhnout přiměřeně příslušná ustanovení zákona o obcích.

K § 27 až 29

Vzhledem k tomu, že pro hl. město Prahu nebude zřízen žádný nadřízený orgán státní správy obdobný okresnímu úřadu (viz důvodovou zprávu k § 21 a 22), je nutné, aby o pozastavení výkonu obecně závazné vyhlášky, popř. jiných opatření zastupitelstva nebo rady, rozhodovala vláda.

Na úseku přenesené působnosti přísluší právo zrušit nesprávná opatření orgánů hl. města Prahy příslušnému ústřednímu orgánu státní správy.

Pokud se jedná o opatření orgánů městských částí, je v souladu s koncepcí postavení Prahy jako jedné obce řešení, podle kterého nesprávná opatření na úseku samostatné působnosti s konečnou platností rozhoduje zastupitelstvo, o pozastavení rozhoduje magistrátní úřad. Na úseku přenesené působnosti rozhoduje magistrátní úřad.

K § 30 až 33

Povinnost orgánů hl. města Prahy a městských částí řídit se správním řádem, problematika podjatosti pracovníků a výkonu správních rozhodnutí je řešena obdobně jako v zákoně o obcích viz §§ 64 až 66 zákona o obcích.

K § 34

Do doby zvolení rady zastupitelstva a obvodních a místních rad se v souladu s § 69 zákona o obcích navrhuje, aby jejich úkoly plnily příslušné rady obvodních a místních národních výborů a rada Národního výboru hlavního města Prahy, které též svolají ustavující zasedání příslušných zastupitelstev.

K § 35 a 36

Obdobně § 67 zákona o obcích se dosavadní funkce zakladatele státních podniků přenáší z Národního výboru hl. města Prahy na zastupitelstvo hl. města Prahy a z obvodních a místních národních výborů na příslušná obvodní a místní zastupitelstva. Totéž platí i o oprávnění zřizovat, řídit a zrušovat organizace a zařízení.

Současně je třeba též stejným způsobem řešit přechod práv a závazků ze zrušovaného Národního výboru hl. města Prahy a obvodních a místních národních výborů.

V oblasti práv a povinností z pracovněprávních a jiných vztahů pracovníků je navrhován přechod na magistrátní úřad a na obvodní a místní úřady městských částí - viz § 68 zákona o obcích.

K § 37

Aby byl vyloučen nežádoucí vliv rozdělení hl. města Prahy na městské části, stanoví se výslovně, že místní působnost orgánů státní správy (např. obvodních vojenských správ), jakož i ostatních státních orgánů (např. soudů a prokuratur) se nadále řídí rozdělením území hl. města Prahy na obvody, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

K § 38

Zrušení národních výborů se nesmí dotknout negativním způsobem práv občanů a organizací. Z tohoto důvodu se navrhuje, aby věci nevyřízené národními výbory měly za povinnost vyřídit orgány příslušné podle navrhovaného zákona.

K § 39

Dosavadní členění hlavního města Prahy na obvody je zcela nevyhovující, neumožňuje demokratický rozvoj městských částí ani racionální výkon státní správy. Proto se navrhuje, jako výjimka z § 4 odst. 1 a § 20, aby po dobu dvou let od nabytí účinnosti zákona o zřizování městských částí rozhodovalo pouze zastupitelstvo bez referenda. Tento postup umožní urychlené řešení nejnaléhavějších potřeb (např. Žižkov, Vinohrady, Malá Strana), aniž by bylo třeba referendum, o němž dosud není přijat zákon předpokládaný v zákoně o obcích. Bez navržené výjimky by nebylo možné před schválením zákona o místním referendu nové městské části zřizovat.

K § 41

Vzhledem k tomu, že předsednictvo ČNR již vyhlásilo volby na 24. listopadu 1990, navrhuje se nabytí účinnosti zákona přímo tímto dnem.