Česká národní rada 1990 – 1992

Všechny tyto návrhy zákonů by měly nabýt účinnosti ke stejnému datu, tj. k 1. lednu 1993.

Smyslem privatizace státních notářství je přispět k obnově klasické institucionální struktury právního státu, k níž notář jako svobodné právnické povolání bezpochyby náleží, a dále pak posílit jistotu občanů v majetkové oblasti a v neposlední řadě podpořit právní záruky tržní ekonomiky.

Jsme přesvědčeni, že notář jako veřejný činitel nestátního charakteru se bude těšit větší důvěře svých klientů, než státní notář, neboť nebude mít pravomoc autoritativně zasahovat do právních vztahů.

Rozsáhlou rozhodovací činnost dosavadních státních notářství, zejména v řízení o dědictví a v řízení o registraci smluv, svěřují právě přijaté federální zákony jiným státním orgánům, tedy soudům, katastrálním úřadům a finančním úřadům.

Veřejný notář, který působí vlastním jménem a na vlastní účet, bude pověřen především klasickou notářskou činností. Přirozeným zájmem takového notáře bude poskytovat právní služby vysoké profesionální úrovně.

Privatizací státních notářství tedy směřujeme k obnově původního právního stavu, který se u nás plně osvědčil v době před rokem 1948 a který se osvědčuje ve většině zemí světa.

K procesu privatizace státních notářství ostatně došlo i v dalších zemích východní Evropy, např. v Polsku a v Maďarsku.

Návrh zákona předpokládá, že notáři bude náležet především klasická notářská činnost, která představuje sepisování notářských zápisů o právních úkonech, osvědčování právně významných skutečností a přijímání peněz a listin do úschovy.

Další činností notáře by bylo poskytování právní pomoci a činnost notáře jako soudního komisaře upravená v novele občanského soudního řádu.

Návrh zákona vychází z předpokladu, že notář bude jmenován do notářského úřadu ministerstva spravedlnosti. Je to dáno skutečností, že notáři bude jako veřejnému činiteli svěřen výkon některých funkcí státu.

Ministerstvu spravedlnosti bude proto také příslušet výkon státního dohledu nad prováděním klasické notářské činnosti.

Ministr spravedlnosti bude moci také výkon činnosti notáře pozastavit nebo notáře odvolat, vždy však na základě přesně stanovených zákonných předpokladů.

Z pověření vlády České republiky proto doporučuji, aby Česká národní rada schválila předložený návrh zákona o notářích a jejich činnosti s úpravami uvedenými ve zprávě ústavně právního výboru. Činím tak z přesvědčení, že přijatý zákon přispěje k obnově původního postavení notáře jako svobodného právnického povolání, a tím i k posílení jistot občanů v majetkové oblasti a obnově klasické institucionální struktury právního státu.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a prosím zpravodajku ústavně právního výboru paní poslankyni Annu Röschovou, aby se ujala slova.

Poslankyně Anna Röschová: Vidím, že většina poslanců při představě, že mě znovu uvidí za mikrofonem, raději opustila sněmovnu, ale nyní vážně. Pane místopředsedo, vážený zbytku sněmovny, mně připadla nyní daleko milejší povinnost, než v předchozím bodu, a to je být zpravodajem k dlouho očekávanému zákonu mnou a všemi mými kolegy, protože bych vám měla na úvod říci, abych splnila usnesení České národní rady, že jsem pořád státní notářka. Doufám, že od 1. 1. 1993 budu už jenom notářka. Jinak k věci. Návrh zákona byl velmi dlouho připravován, souvisí s novelou občanského soudního řádu a novelou občanského zákona, jak už zde pan ministr velmi podrobně řekl.

K zákonu jenom snad drobnost. Řekla bych, že se dělí na takové tři celky, a to začátek zákona, ten začátek stanoví postavení notářů, potom dále ustanovuje komoru notářskou a nakonec přichází notářský řád, to znamená procesní norma, kterou se budou muset notáři řídit. Tento zákon byl přikázán pouze ústavně právnímu výboru. Ústavně právní výbor je také výborem garančním. Tento výbor se velmi podrobně na své nedělní schůzi tímto návrhem zákona zabýval. Změny, kterých návrh zákona doznal, máte ve společné zprávě tisk 764. Nebudu vás déle zdržovat svým výkladem k tomuto zákonu, doporučuji, aby návrh zákona byl přijat ve znění společné zprávy. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji paní společné zpravodajce a otevírám rozpravu k tomuto zákonu. Do rozpravy se písemně nikdo nepřihlásil. Pan poslanec Řezáč, o slovo se přihlásil pan ministr, uděluji mu slovo, a potom zaznamenávám přihlášku pana poslance Řezáče.

Ministr spravedlnosti Jiří Novák: Vážený pane místopředsedo, já bych se nyní přihlásil do rozpravy jako poslanec a zmínil bych se o jedné části návrhu zákona, kde bych uplatnil jednu věcnou, nikoli legislativní připomínku. V § 11 písm. c) vládního návrhu navrhl ústavně právní výbor změnu tak, aby stáří notáře, které by mělo být důvodem k jeho odvolání, bylo ze 70 let věku sníženo na 65 let. Já se domnívám, že u notáře není jako u odvolání soudce dáno na úvaze, ale musí k němu dojít při dosažení věkové hranice a bylo by nutné, bez jakékoli diferenciace odvolat každého notáře, který by dosáhl věku 65 let. Je to v rozporu s obecnou zkušeností, která podle našeho názoru předpokládá, že v 70 letech věku je notář schopen zpravidla řádného výkonu úřadu a je přitom dána možnost ze zdravotních důvodů notáře odvolat i v mladším věku. Právní úprava, která byla zpracována, vycházela v tomto směru i z rakouské úpravy, která je nám v tomto směru nejbližší. Já proto navrhuji, aby v § 11 písm. c) návrhu zákona byla ponechána původní hranice námi navržená k odvolání notáře - 70 let věku. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Novákovi Jiřímu a předávám slovo panu poslanci Řezáčovi.

Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl jen stručně uvést, že jsme na schůzi ústavně právního výboru ČNR před časem přijali delegaci Mezinárodní organizace latinských notářů, se kterými jsme měli možnost hovořit o zkušenostech privatizací notářů jiných zemí i s tím, jakým způsobem hodláme podpořit privatizaci notářů u nás a jakým způsobem zajistit dostatečnou ochranu práv občanů, která dosud zajišťovala státní notářství. Na základě jednání ústavně právního výboru a toho, co jsme v podstatě zástupcům této mezinárodní organizace latinských notářů přislíbili, chci podpořit tento návrh a budu pro něj hlasovat.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Řezáčovi. Kdo se ještě hlásí do rozpravy? Nikdo. rozpravu uzavírám a předávám slovo paní poslankyni Röschové, i když ten jeden pozměňovací návrh si pamatuji i já.

Poslankyně Anna Röschová: To jsem právě pane místopředsedo chtěla říci. My nepotřebujeme s panem ministrem žádnou přestávku na zpracování pozměňovacích návrhů. Byl tady vznesen jeden, já jako zpravodajka .... (místopředseda Vlach: Promiňte, já jsem chtěl požádat pracovnice Kanceláře, aby sdělily v kuloárech, že se schyluje k nejhoršímu, tedy k hlasování.) Mohu dokončit větu .. souhlasím s pozměňovacím návrhem pana poslance Jiřího Nováka a doporučuji hlasování, až se poslanci vrátí do sněmovny.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji.

Dámy a pánové, můžeme přistoupit k hlasování. Prosím o klid.

Byl zde jeden pozměňovací návrh k návrhu zákona o notářích, přednesený panem poslancem Jiřím Novákem. Paní zpravodajka se k němu vyjádřila souhlasně.

Dám hlasovat, kdo je pro tento pozměňovací návrh, ať zvedne ruku? 92.

Kdo je proti? 4. Děkuji.

Tento návrh byl přijat.

A nyní budeme hlasovat o celkovém návrhu zákona.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR o notářích a jejich činnosti podle sněmovního tisku 692 ve znění zprávy ústavně právního výboru ČNR podle sněmovního tisku 764 a podle právě schváleného pozměňovacího návrhu, ať zvedne ruku. 99. Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo. Děkuji.

Konstatuji, že jsme přijali tento návrh zákona a projednali tím čtvrtý bod našeho programu.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, jménem vlády ČR a celé notářské obce vám děkuji za vstřícný přístup k tomuto návrhu zákona. (Potlesk).

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi, prosím, paní poslankyně Röschová.

Poslankyně Anna Röschová: Dámy a pánové, dovolte, abych vám také poděkovala za sebe i za všechny notáře v ČR. Přesto, že tento zákon nevzbudil příliš váš velký zájem, my, notáři, jsme na to zvyklí a víme, že každý z vás dříve či později se nám dostanete do rukou, byť by to bylo v podobě úmrtního listu. Děkuji. (Potlesk).

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Dalším bodem je:

Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 750 a společnou zprávu výborů k němu jako sněmovní tisk 779. Prosím nyní pověřeného člena vlády ČR, pana mpř. Baudyše, aby vládní návrh zákona odůvodnil.

Místopředseda vlády ČR Antonín Baudyš: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové poslanci, předkládaný návrh zákona ČNR o katastru nemovitostí ČR navazuje na současný zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. Zásadní nedostatky stávající evidence nemovitostí jsou v tom, že v ní nejsou podrobně evidovány zemědělské a lesní pozemky ve vlastnictví občanů, sloučené do velkých půdních celků, které užívají právnické osoby a že vydávané údaje o právních vztazích k nemovitostem nejsou závazné. Tyto zásadní nedostatky byly výsledkem deformované legislativy 50 let (např. Občanský zákoník 141/1950 Sb.,), kdy ve snaze o rychlou a úplnou nacionalizaci půdy a dosažení dalších politických cílů byla zrušena mnohaletá tradice vedení pozemkových knih i pozemkového katastru včetně konstitutivnosti zápisu. Tato konstutivnost znamenala, že právní účinky smluv o převodech nemovitostí (kupní smlouvy, darovací smlouvy, převodní smlouvy, apod.), nastaly teprve po jejich vkladu, čili intabulaci do pozemkové knihy. Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí tento osvědčený princip nepřevzal a tak vznikla dnešní složitá situace, kdy střediska geodézie v okresech poskytují požadované informace jen s obrovskými potížemi a bez záruky. Neevidované vlastnictví je nutno velmi pracně vyhledávat z archivních operátů pozemkového katastru, přídělových a scelovacích operátů.

K odstranění těchto zásadních nedostatků přijalo Federální shromáždění ČSFR dne 28. dubna t.r. zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Tímto zákonem se jednak obnovuje intabulační princip, jednak v souvislosti s privatizací státních notářství se převádí část jejich dosavadní agendy, týkající se registrace smluv o převodech nemovitostí a výpisů z pozemkových knih na nově zřizované katastrální úřady, na něž se transformují současná střediska geodézie.

Toto řešení bylo přijato po dvouletém jednání mezi ministerstvy spravedlnosti obou republik, českého a slovenského úřadu geodézie a kartografie, za účasti Nejvyššího soudu ČSFR, Nejvyšších soudů obou republik a dalších zainteresovaných resortů. Na nově přijaté principy ve federálním zákonu navazují národní zákony o katastru nemovitostí a další zákony související s privatizací notářství, a to jak federální, tak národní. Účinnost všech těchto zákonů je navrhována k 1. 1. 1993.

Tento termín byl zvolen s ohledem na rozsáhlou delimitaci činností, ale i nutné personální přesuny. Pro informaci o rozsahu agendy je třeba uvést počet výpisů z pozemkové knihy, který dosáhl v roce 1991 počtu cca 230 tisíc a počet listin došlých k zápisu do evidence nemovitostí v počtu zhruba 450 tisíc.

Převzetí agendy od ministerstva spravedlnosti ČR, předpokládá i technické zabezpečení těchto činností rozmnožovací a další nezbytnou technikou a vybavením. Protože z dosavadního jednání vyplývá, že ministerstvo spravedlnosti nemůže dosud používané vybavení delimitovat a že bezporuchové vyřizování agendy předpokládá i nutnost zácviku a vyškolení nových pracovníků, neboť většina notářů neuvažuje o přechodu, vznikají požadavky na rozpočet ČR specifikované v důvodové zprávě k zákonu.

Schválením předkládaného zákona nelze vyřešit současné nedostatky, návrh je však legislativním základem nově budovaného systému a znamená návrat k nutným principům evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, jak byla u nás vedena za první republiky, s přihlédnutím k současnému stavu, kdy není reálné obnovit institut pozemkové knihy, ale naopak využít nové možnosti k uplatnění výpočetní techniky na tomto úseku.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem bylo vládou ČR přijato navrhované řešení a vláda doporučuje návrh předkládaného zákona České národní radě ke schválení. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády Baudyšovi. Předávám slovo paní posl. Röschové, jako zpravodajce výborů ČNR.

Poslankyně Anna Röschová: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, budu velmi stručná ve své zpravodajské zprávě, protože celou historii vedení pozemků a nemovitostí u nás velmi dobře vylíčil pan místopředseda České vlády.

Návrh zákona, tisk 750, který máte před sebou, projednaly výbor ústavně právní, národohospodářský a výbor pro územní správu a národnosti na svých schůzích v dubnu a v květnu. Vládní návrh všechny výbory doporučují ČNR ke schválení s úpravami, které jsou obsaženy ve společné zprávě, která má č. 779. Jako společný zpravodaj těchto výborů rovněž toto sněmovně doporučuji. Odkazuji na slova pana místopředsedy, tento zákon a následující úzce souvisí s privatizací státních notářství.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Röschové. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Šabata, kterému předávám slovo. Písemnou přihlášku nemám žádnou.

Poslanec Miloslav Šabata: Dámy a pánové, dovolte mi dvě drobná technická upozornění a drobné pozměňovací návrhy.

V původním textu návrhu zákona bylo v § 2, odst. 1 ve výčtu druhů pozemků použito termínu "trvalé travní porosty". Ve společné zprávě se navrhuje tento termín nahradit slovem "louky a pastviny". Dovoluji si navrhnout, abychom se vrátili k původnímu termínu trvalé travní porosty. Jednak jsme tento termín přijali v tomto týdnu přijatém zákonu o dani z nemovitostí, jednak tento termín je přesnější a technicky lépe charakterizuje pozemky tímto termínem vymezené.

Druhý pozměňovací návrh se týká také znění společné zprávy k § 21, odst. 1, kde se navrhuje vypustit z původního textu § 21 odst. 1 "opisy nebo výpisy o právních vztazích v něm zapsaných" a nahradit slovy "z něho pro svou potřebu opisy, výpisy, nebo náčrty".

Domnívám se, že formulace "pro svou potřebu" je tam zbytečná, a že bude přesnější ji vypustit a ponechat tam nové znění v kratší verzi: z něho opisy, výpisy, nebo náčrty.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Šabatovi. Předávám slovo panu poslanci Neradovi.

Poslanec František Nerad: Vážený pane předsedající, vážení přítomní mám připomínku k § 24, který pojednává o pokutách za poškození nebo zničení operátu nemovitostí. Domnívám se, že znění společné zprávy je velice mírné vzhledem ke škodám, které mohou porušením operátu vzniknout. Přimlouval bych se za to, aby zůstaly pro jakoukoli osobu pevné sazby za porušení pořádku v úseku katastru. Navrhoval bych, aby ve znění návrhu zákona zůstalo písmeno a) a sazba byla zvýšena z 5 tisíc na 10 tisíc a v písmenu b) sazba zvýšena z 10 na 50 tisíc korun.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Neradovi. Jako další se přihlásil pan poslanec Stibic.

Poslanec Jaromír Stibic: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, je mi strašně líto, že už začnu vypadat jako notorický antišabatista. Pojem trvalé porosty je opravdu matoucí. Nemohu za to, že pokud se v dřívějším legislativním řízení takový pojem přijal, je to ke škodě věci.

Pojem louky a pastviny je jednak historicky dán a zahrnuje nejen otázku porostů, ale také i bonitu půdy, protože louka byla loukou proto, že se dost dobře na ní nedalo hospodařit jako na orné půdě. To je určitá kvalitativní charakteristika, která má význam i pro zdanění pozemku. Jsem proti tomu, aby název o trvalých porostech byl přijat.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Stibicovi. Vzhledem k tomu, že se již nikdo do rozpravy nehlásí, rozpravu uzavírám.

Chtěl bych se zeptat, zda je potřeba přestávky? Není potřeba. Paní poslankyně Röschová může reagovat ihned. Předávám jí slovo.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedající, vážená sněmovno, zaznamenala jsem tři pozměňovací návrhy. Dva přednesl pan poslanec Šabata. Týkají se ve společné zprávě § 2, odst. 1 písmeno b) - nahradit slovo louky a pastviny, slovy "trvalé porosty". Jako společný zpravodaj s tímto návrhem pana poslance Šabaty nesouhlasím. Domnívám se, že pan poslanec Stibic, který to odůvodňoval má pravdu. Ve všech pozemkových knihách a dodnes v evidenci nemovitost se tyto pozemky označují jako louky a pastviny. Proto také ústavně právní výbor dal tuto změnu do společné zprávy. Myslím, že můžeme o návrhu pana poslance Šabaty hlasovat.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Budeme hlasovat o prvním pozměňovacím návrhu, který přednesl pan poslanec Šabata.

V rozpravě se k němu negativně vyjádřil pan poslanec Stibic a rovněž stanovisko společného zpravodaje je negativní.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku. 15.

Kdo je proti? 15.

Tento návrh nebyl přijat.

Prosím o další pozměňovací návrhy.