Poslanec Miroslav Raška: Vážený
pane předsedající, kolegyně, kolegové.
Jménem skupiny poslanců předkládám
plenární schůzi ČNR návrh
zákona ČNR o podnikových, oborových,
resortních a dalších zdravotních pojišťovnách
s působností na území ČR, krátce
návrh zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách
dle sněmovního tisku 654.
Smysl zřízení pojišťoven vidíme
především ve vytvoření protimonopolního
prostředí v oblasti všeobecného a zdravotnického
pojištění, které povede zejména
ke zvýšení tlaku na poskytování
co nejkvalitnějších služeb v oblasti zdravotního
pojištění, dále k rozšíření
spektra a zkvalitnění zdravotní péče,
a to zejména pro profese, které se nejvíce
opotřebovávají při výkonu práce,
jsou nejvíce ohrožené pracovním prostředím
a nebo na jejich bezchybném výkonu práce
závisí životy a bezpečnost našich
občanů.
Předpokládaná orientace současně
na prevenci umožní následným snížením
nároku na léčebnou péči zlepšit
a rozšířit zdravotní péči
pro pojištěnce. Zřízení zaměstnaneckých
pojišťoven povede rovněž k tlaku na zhospodárnění
provozu všech zdravotních pojišťoven včetně
Všeobecné zdravotní pojišťovny. Významná
je navrhovaná legální možnost vnesení
dalších finančních prostředků
pro zdravotnictví a to z podnikové a podnikatelské
sféry. Je to bez dalších nároků
na státní rozpočet. Lze očekávat
vnesení prostředků právě ve
prospěch té své zdravotní pojišťovny.
Je ještě celá řada důvodů
pro vznik zaměstnaneckých pojišťoven.
Je to mj. skutečnost, že takovéto pojišťovny
existují ve všech vyspělých demokraciích
a existovaly již v Československu. Rušeny byly
až v 50. letech. Vznik zaměstnaneckých pojišťoven
předpokládá na základě zvláštního
zákona - § 12 zákona č. 550/1991 Sb.,
o všeobecném zdravotním pojištění.
Přijetí zákona o zaměstnaneckých
pojišťovnách již nyní se jeví
naléhavé zejména z těchto důvodů:
Je třeba předejít problémům,
které se projevily a projevují u Všeobecné
zdravotní pojišťovny ČR v důsledku
nedostatečné organizační přípravy
a minimální doby na spuštění
její činnosti - 14 dnů. Už v průběhu
I. pololetí 1992 by proto měly vznikat správy
budoucích zaměstnaneckých pojišťoven
tak, aby v roce 1993 nejpozději k 1. 1. mohly první
zaměstnanecké pojišťovny zahájit
svou činnost.
Finanční prostředky na objekty těchto
pojišťoven, jejich vnitřního zařízení,
včetně výpočetního systému,
na mzdy pracovníků těchto pojišťoven
vnesou zaměstnavatelské subjekty, které budou
mít na zaměstnanecké pojišťovně
zájem. Dále je účelné kompenzovat
pracujícím ztrátu sociálních
výhod spočívající v první
a druhé důchodové kategorii, které
jsou před zrušením. Kompenzace ve formě
zaměstnaneckých pojišťoven je již
očekávána.
Z uvedených hledisek a důvodů předkládáme
návrh zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách
a žádáme plénum České
národní rady o jeho přijetí ve smyslu
předložené zpravodajské zprávy
sněmovní tisk 765.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Společným zpravodajem výborů ČNR
by měl být kolega Payne. Je-li tomu tak, prosím
ho, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Payne: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové.
Myslím, že bylo poměrně podrobně
zdůvodněno proč je třeba uvažovat
o zákoně o zdravotních pojišťovnách
resortních, oborových a dalších. Přece
jenom bych si dovolil ještě udělat několik
poznámek.
V oblasti zdravotnictví předpokládáme,
že bude stanoven obecně závazným právním
předpisem sazebník lékařských
výkonů, které budou mít svoji relativní
cenu vůči jednomu bodu. Otázkou je, jak bude
vznikat cena jednoho bodu. Tuto věc jsem konzultoval s
některými experty ze zahraničí a ukazuje
se, že zájmem pojišťovny je vybrat od pojištěnců
co nejvíce peněz a co nejméně vydat
lékařům, kteří jsou v lékařské
komoře. Zájmem lékařů nepochybně
je získat co nejvíce peněz za co nejméně
výkonů. To znamená, že oba dva tyto
subjekty usilují o co nejvyšší cenu jednoho
bodu. Jedinou pojistkou proti tomu, aby cena nerostla do neúměrné
výše, dokonce až tak neúměrné,
že by to neuneslo sociální zatížení
občanů, je princip konkurence mezi pojišťovnami.
A to je právě ten krok, který bychom teď
měli učinit. Domnívám se, že
bez tohoto kroku skutečně nelze zajistit, že
s finančními prostředky, které jsou
určeny na zdravotní péči bude nakládáno
skutečně hospodárně. To je jeden z
důvodů.
Druhý důvod, který bych chtěl ještě
doplnit je ten, že finanční prostředky
do zdravotnictví, kterých - jak víme - je
nedostatek, budou čerpány nejenom ze zdrojů
podniků, nebo dalších institucí, které
budou přispívat na zdravotnictví, ale budou
čerpány také z toho, že akumulované
finační prostředky v pojišťovně
- a to je princip všech pojišťoven budou investovány
a přinesou následně další zisk.
Pokud bude existovat pouze jedna pojišťovna s jedním
managementem, který investuje svěřené
prostředky, potom nelze posoudit, zda tato pojišťovna
je tou nejlepší. Jakmile ovšem vzniknou pojišťovny
alespoň dvě, je možné posuzovat, která
z nich se chová lépe ve prospěch svých
pojištěnců.
Domnívám se tedy, že toto jsou opravdu zásadní
důvody pro přijetí tohoto zákona.
Tento zákon má ve srovnání se Všeobecnou
zdravotní pojišťovnou podstatně jednodušší
stavbu a předpokládá se, že mnohé
věci budou stanoveny statutem. Např. podíl
pojištěnců na řízení pojišťovny.
Tento statut podle zákona bude schvalován ústředním
orgánem státní správy, zřizovatelem
těchto pojišťoven a z tohoto hlediska se domnívám,
že je záruka - alespoň podle našich konzultací
se zdá, že ministerstva jsou schopna dostatečně
posoudit takovéto návrhy. Lze tedy říci,
že pojištěnci budou mít záruku,
že pojišťovna je nepodvede.
Návrh zákona samozřejmě počítá
i s tím, že může dojít k tomu,
že by některá pojišťovna zanikla
a zákon by měl řešit otázku toho,
aby se někdo neocitl bez zdravotního pojištění
aniž by to bylo jeho zapříčiněním.
Proto je tam řečeno, že pojišťovna
se může sloučit a v případě
zániku mohou být pojišťovací smlouvy
převedeny na jinou pojišťovnu.
Návrh zákona byl zpracován skupinou poslanců
výboru pro sociální politiku a zdravotnictví
ČNR a při prvním projednávání
ve výboru bylo konstatováno, že některé
věci je třeba upravit a závěrečné
znění i s připomínkami z výborů
máte dnes před sebou. Domnívám se,
že tento návrh patří mezi kvalitnější
část návrhů, které jsme tady
projednávali a proto jej doporučuji také
ke schválení.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Otevírám k tomuto bodu rozpravu do níž
se prozatím nikdo nehlásí. Pan poslanec Lom.
Poslanec ČNR Petr Lom: Vážený
pane místopředsedo České národní
rady, vážené poslankyně a poslanci,
vážený pane ministře, stojíme
před schválením zákona, který
vnese do poskytování zdravotní péče
ony tržní principy, o kterých hovoříme,
které se projeví v určitém konkurenčním
tlaku.
Nepochybuji o tom, že všichni víme, jakou důležitou
úlohu sehrály zaměstnanecké pojišťovny
v minulém století ve formě tzv. pokladen,
ať už to byly drážní nebo bratrské,
na formování obecného povědomí
o nutnosti pojišťovacího systému. Chceme
tyto tradice obnovit a chceme je obnovit demokratickým
způsobem. To je smysl tohoto návrhu zákona,
který Česká národní rada projednala
tak, aby měla na zřeteli, že tržní
principy mohou ovlivnit i úroveň poskytované
zdravotní péče. Souhlasím s předloženým
návrhem zákona a doporučuji I ho poslankyním
a poslancům ke schválení a dovoluji si povznést
dva pozměňovací návrhy.
První se týká § 4, písm. a),
kde je určen numerický počet zaměstnanců
nebo podléhající zaměstnání
na 20.000. Navrhuji snížení tohoto počtu
na 10.000 právě z důvodu toho, abychom nevytvářeli
určité exkluzivity, které by byly omezeny
pouze na velké podniky.
Druhý návrh je k § 7. K tomuto návrhu
předkládám dva pozměňovací
návrhy. Za prvé navrhuji, aby celý §
7 byl z celého návrhu zákona vypuštěn,
protože vytváří určitá
omezení. V zákoně 550 je určeno, že
každý má právo na výběr
své pojišťovny. Tímto § 7 poněkud
omezujeme ustanovení zákona 550, že je zde
možná trochu účelově řečeno,
že zaměstnanecká pojišťovna pojišťuje
především, atd. jak je uvedeno v § 7.
Domnívám se, že nelze ze zdravotního
pojištění vypustit možnost svobodné
volby, a proto navrhuji, aby § 7 byl vypuštěn.
K témuž paragrafu, neprojde-li tento první
pozměňovací návrh, navrhuji, aby bylo
vypuštěno slůvko "především".
Jinak návrh po provedených úpravách
je velice konzistentní. Předpokládám,
že bude funkční a že přispěje
ke zvýšené úrovni poskytované
zdravotní péče. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji,
hlásí se ještě někdo do rozpravy?
Pokud nikoliv, rozpravu uzavírám. Táži
se navrhovatelů, zda si přejí se vyjádřit.
Není to nutné, pokud si přejete, můžete
se vyjádřit.
Poslanec Miroslav Raška: Já se pokusím
vysvětlit počet 20.000 pojištěnců,
které navrhujeme. Vycházeli jsme z nutnosti zajistit
určitou ekonomickou stabilitu pojišťovny a vyšli
jsme z ekonomických propočtů, kde jako stabilizující
prvek jsme zvolili počet pojištěnců
a při počtu 20.000 pojištěnců
jsme se dostali pod úrokovou míru běžného
bankovního úvěru. Tzn. domníváme
se, že počet 20.000 zaměstnanců nebo
pojištěnců v tomto případě
zajišťuje ekonomickou stabilitu pojišťovny,
která je v jiných ekonomických systémech
řešena jiným způsobem.
Co se týká § 7 a jeho případného
vypuštění, domníváme se, že
dikce § 7 je volená námi takto z toho důvodu,
neboť zaměstnavatelský subjekt, který
bude žádat o zřízení pojišťovny
chce svým způsobem zabezpečit v okruhu pojištěnců,
ve kterém působí, zlepšenou zdravotní
péči. Dikce je zvolena tak, že nikterak nekoliduje
se zákonem 550, neboť v závěru věty
je uvedeno, že pojišťovna je povinna pojistit všechny
osoby dle zákona 550, tzn., že může být
pojištěna kterákoliv osoba a její právo
není omezeno, je pouze fakultativně zdůrazněno,
že důchodce a zaměstnance podnikatelského
subjektu, který žádá o zřízení
pojišťovny, pojišťuje především.
Domníváme se, že druhý návrh
dr. Loma, tzn. vypuštění slůvka "především"
by naopak znamenalo preferenci, kterou jako navrhovatelé
tam nechceme mít, tzn. výrazně bychom zvýhodnili
zaměstnance a bývalé zaměstnance a
jejich rodinné příslušníky proti
ostatním pojištěncům. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji,
prosím tedy společného zpravodaje, aby se
ujal slova a spojil s tímto slovem také hlasování
o pozměňovacích návrzích.
Poslanec ČNR Jiří Payne: Děkuji
za udělení slova. Pokusil bych se ještě
vyjádřit k § 7. § 7 měl zřejmě
podle předkladatelů za cíl, aby pojišťovny,
zřízené např. nějakým
podnikatelem, poskytovaly přednostně pojištění
zaměstnancům tohoto podniku, a to je vlastně
i smysl toho, proč nějaký podnikatel takovou
pojišťovnu zřizuje nebo zakládá,
totiž, aby stabilizoval své zaměstnance v daném
podniku, aby zbytečně nerozvazovali pracovní
poměr. Je to jeden z prostředků, jak zlepšením
sociální péče lze si zajistit stabilní
zaměstnance.
Domnívám se, že § 7 je možno vypustit,
ale naprosto stejného výsledku patrně dosáhneme,
když ho tam ponecháme. Myslím si, že pojišťovna
tak jako tak bude hledat cesty, jak pojišťovat přednostně
zaměstnance svého resortu nebo svého podniku.
Pokud by tedy § 7 vypadl, pojišťovny se budou stejně
tak chovat, pokud jej tam ponecháme, pojišťovny,
tak jako v předchozím případě,
budou mít stejně za povinnost pojišťovat
každého dalšího, pokud k tomu budou mít
možnosti.
Ve shodě s předkladatelem se domnívám,
že vypuštění slova "především"
by patrně znamenalo spíše zhoršení
dikce zákona, nikoliv změnu ve smyslu jak měl
patrně na mysli kolega Lom.
Pokud se týče té změny 20.000 na 10.000,
je to skutečně otázka volné úvahy,
tam nelze se asi opřít o žádné
argumenty. Tolik tedy k předneseným návrhům.
Nyní bych měl požádat o hlasování
o těchto návrzích.
Celkem tedy byly předneseny tři pozměňovací
návrhy. První návrh se týkal §
4, odst. 1 písm. a), ve kterém číslovka
20.000 měla být nahrazena číslovkou
10.000. Návrh podával poslanec Lom.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku, prosím.
10.
Kdo je proti? 19.
Kdo se zdržel hlasování? 76.
Návrh tedy nebyl přijat.
Poslanec ČNR Jiří Payne: Druhý
pozměňovací návrh se vztahoval k §
7 a byl přednesen ve dvou alternativách. První
alternativa navrhuje celý § 7 vypustit, druhá
alternativa navrhuje z § 7 vypustit slovo "především".
Navrhuji proto, abychom hlasovali o vypuštění
celého § 7 z návrhu zákona.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Kdo
je pro tento návrh, nechť zvedne ruku, prosím.
14.
Kdo je proti? 28.
Zdržel se hlasování? 62.
Děkuji, návrh nebyl přijat.
Poslanec ČNR Jiří Payne: V takovém
případě nastupuje druhá alternativa
vztahující se k § 7, a sice vypustit z §
7 slovo "především".
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku. 5.
Kdo je proti? 41.
Děkuji, návrh nebyl přijat.
Poslanec ČNR Jiří Payne: Vzhledem
k tomu, že jsme hlasovali o všech pozměňovacích
návrzích, prosím, abychom hlasovali o předloženém
návrhu zákona ve znění společné
zprávy bez dalších připomínek
odhlasovaných v plénu, neboť nebyly schváleny.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Kdo
souhlasí s návrhem zákona poslanců
Václava Cibuzara a dalších na vydání
zákona ČNR o podnikových, oborových,
resortních a dalších zdravotních pojišťovnách
s působností na území České
republiky, podle sněmovního tisku 654 ve znění
společné zprávy výborů ČNR
podle sněmovního tisku 765, nechť zvedne ruku.
106.
Kdo je proti? 1.
Návrh byl přijat.
Děkuji za spolupráci. Děkuji navrhovateli
a zpravodaji.
Dovolte, abych pokračoval v selekci dalších
bodů, které není možno projednat pro
nepřítomnost důležitých osob
pro tyto zákony, tj. návrh zákona, kterým
se mění a novelizuje zákon o soudních
poplatcích atd., dále zákon, jimž se
mění a doplňuje zákon o archívnictví.
Přicházíme k návrhu zákona
posl. Františka Matějky na vydání zákona
ČNR, jímž se mění, a doplňuje
a upravuje zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti. Prosím,
faktická poznámka.
(Poznámka z pléna): Dovoluji si vznést dotaz,
proč nebyla projednána novela zákona o archivnictví?
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Konzultoval
jsem tuto možnost s panem ministrem Sokolem, který
je pověřeným členem vlády.
Sdělil mi, že při nečekaném spádu
našeho jednání nemá připraveny
podklady.
Jsou nějaké námitky proti tomu, aby se projednával
zákon o myslivosti? Pan poslanec Řezáč.
Nevedeme rozpravu, ale námitky považuji za poctivé
nechat odeznít.
Poslanec ČNR Vladimír Řezáč:
Pane místopředsedo, chtěl jsem navrhnout,
aby v průběhu této debaty mohl vystoupit
předseda Českého mysliveckého svazu
prof. Hromas, který ovšem nepředpokládal,
že bude jednáno o tomto tisku dnes, ale zítra,
takže dnes není v Praze přítomen. Z
toho důvodu žádám, aby se toto projednávalo
zítra. Je to předseda Českého mysliveckého
svazu, který sdružuje 120.000 členů.
Zatím jsme vždycky umožnili příslušným
zástupcům podobných organizací, aby
mohli ve sněmovně při projednávání
tak závažných norem vystoupit.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Já
jsem toho názoru, pane kolego, že by byla tato otázka
řešitelná tím, že bychom nejprve
hlasovali o vašem návrhu, aby promluvil tento funkcionář,
a teprve potom se rozhodli o zařazení tohoto bodu
na pořad.
Jsou nějaké další připomínky
k návrhu na projednání tohoto bodu? Není-li
námitek, pak navrhuji, abychom hlasováním
rozhodli o návrhu pana kolegy Řezáče,
aby se k projednávanému bodu mohl vyjádřit
předseda prof. Hromas funkce vám byla sdělena.
Kdo je tedy pro návrh pana kolegy Řezáče,
aby bylo prof. Hromasovi umožněno vystoupit v souvislosti
s projednáváním zákona o myslivosti?
Kdo je pro, ať zvedne ruku. 35.
Kdo je proti? 38.
Děkuji, tento návrh nebyl přijat.
Zeptám se, zda-li je ještě přítomen
pan poslanec Veselý? Ano, je přítomen. Je
připraven podat zpravodajskou zprávu? Je připraven.
Pokud není námitek proti projednávání
tohoto bodu, který jako návrh zákona je obsažen
ve sněmovním tisku 597 a společná
zpráva výborů k němu ve sněmovním
tisku 637, prosím pana poslance Matějku, aby předložený
návrh zákona odůvodnil.
Poslanec ČNR František Matějka: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy, vážení pánové, předkládám
návrh zákona, který vzbudil jeden z největších
ohlasů prezentovaných, mimo jiné netušeným
příjmem peticí adresovaných nejen
ČNR, ale téměř každému
z vás. Jde o návrh novely zákona č.
23/1962 Sb., o myslivosti.