Česká národní rada 1990 – 1992

Nyní tedy konkrétně k některým výsledkům, které jsou podle mého názoru problematické a vyvolávají jisté znepokojení. Na prvním místě je to především pokles produkce, a to přitom statistika vykazuje hodnoty ve výrobních cenách a zahrnuje i ty produkty, které zůstávají ve skladech nebo jsou odesílány nesolventnímu zákazníkovi. V roční zprávě OSN Konference o obchodu a rozvoji je vývoj produkce u nás hodnocen hůře než v Polsku nebo Maďarsku, experti OSN při hodnocení poukazují na nejlepší výchozí podmínky Československa, ale v nejlepších podmínkách jsme podle této zprávy dosáhly nejhorších výsledků. Tedy pouze teorie volného trhu a restrikce poptávky místo zvyšování produkce nevede k potřebnému cíli.

Za cíl ekonomické reformy považuji prosadit výkonnou tržní ekonomiku a zajistit prosperitu národního hospodářství v každé jeho fázi, tedy i v té současné. Pokles průmyslové výroby byl o 22,5 % vzhledem k tomu, že podíl průmyslu na národním důchodu se u nás pohybuje kolem 60 % a také vzhledem k tomu, že podobný pokles jako průmysl zaznamenala i další odvětví, například stavebnictví, zemědělství či doprava, je nutné tento stav především s ohledem na určení správných východisek klasifikovat jako celkovou výrobní krizi.

Dalším znepokojivým jevem byl růst zásob. Tento ukazatel v průběhu roku velmi kolísal. Jeho konečná hodnota je nárůst o 28,3 mld. Kčs v porovnání s koncem roku 1990. Když nic jiného, tak tento moment může komplikovat vlastní průběh privatizace. Nedošlo podle mého názoru ani k nezbytné modernizaci výrobních technologií a infrastruktury. Průmyslová výroba, jak již bylo uvedeno, poklesla o 22,5 %, ale investice, vycházím-li z údajů za 3 čtvrtletí, protože jsem konečný údaj nezjistil, klesly o 25 %. Z toho jednoznačně vychází, že i v roce 1991 jsme žili na úkor budoucnosti.

Jako falešný a krátkodobý se nakonec ukázal rozpočtový přebytek zaznamenaný v prvém pololetí, bylo ho dosaženo skrytým snížením reálných výdajů proti plánu a příjmy rozpočtu z papírových a nikoli reálných zisků podniků.

V této souvislosti musím konstatovat, že se neosvědčila ani politika přebytkového rozpočtu s předpokladem +1,1, mld. Kčs. Výsledek je po zohlednění -10,9 mld. Kčs. Takže vysoce deficitní rozpočet nemohl pro letošní rok, ale ani pro další léta založit nic pozitivního. Vedl mimo jiné i k inflaci, jejíž průměrná roční míra byla více než 44 %.

Závěrem chci říci, že je-li zpráva vlády v souladu se statistikou, jsou závěry vlády, mírně řečeno, přinejmenším diskutabilní. Podle mého názoru zpráva necharakterizuje objektivně příčiny hospodářského vývoje v roce 1991 ani jeho ekonomické a sociální důsledky. Již dnes jsem velmi zvědav, jakým způsobem budou sněmovnou konfrontovány ve vztahu k Programovému prohlášení vlády, jehož plnění budeme s největší pravděpodobností projednávat na dubnové schůzi ČNR. Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Petrovi, prosím pana poslance Květa.

Poslanec Jan Květ: Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vážení páni ministři, vážené kolegyně, páni kolegové, moje poznámka se týká něčeho, co vypadá snad jako detail, ale je to důležité pro naši budoucnost.

Na str. 31 souhrnné zprávy se hovoří o vyhlášení programů na podporu výzkumu rozvoje techniky a technologií. Bylo podáno podle této zprávy 1748 žádostí, vybráno bylo 507 projektů v celkové hodnotě 288,6 mil. Kčs.

Rad bych věděl a vznáším tyto dotazy:

1. Podle jakých hlavních kritérií se konal a probíhal výběr těchto projektů.

2. Jakým způsobem probíhala oponentura návrhů a do jaké míry byla veřejná a kontrolovatelná vědeckou a odbornou obcí. Kdo oponenturu jednotlivých projektů organizoval.

3. Jaká je průměrná doba trvání jednotlivých schválení projektů.

4. Jak bude probíhat výběr projektů letos, neboť v roce 1992 - nemýlím-li se - připadá na tento účel ve státním rozpočtu 0,8 mld Kčs.

Daňoví poplatníci a ostatní zájemci by totiž měli být informováni o přijatých i zamítnutých projektech, a to pokud možno v nějaké veřejně prodejné brožuře, jak je tomu např. v sousedním Německu, a měla by být možnost kontrolovat, které projekty byly vybrány a které nebyly a případné s řešiteli těchto projektů vejít ve styk, aby mohli z jejich poznatků pokud možno brzy čerpat.

Proto navrhuji do usnesení

a) dát výběr projektů pro program na podporu výzkumu a rozvoje techniky a technologií již v roce 1992 do souladu se zásadami navrhovaného zákona o vědě a technologiích,

b) zveřejnit seznam projektů vybraných i projektů zamítnutých v letech 1991 a 1992 s uvedením jejich hlavních cílů, nákladů, řešitelských pracovišť a odpovědných řešitelů - samozřejmě s adresami.

A pak si neodpustím ještě jednu poznámku na okraj.

Podobně by měla postupovat i federální ministerstva, která vypisují obdobné programy, prosím proto pana premiéra, aby vláda ČR, pokud s tím bude souhlasit, uvážila tlumočení návrhů, které jsem zde přednesl, i federální vládě, aby se obdobně postupovalo i na federální úrovni. Myslím, že to dopomůže průhlednosti všech těchto akcí.

Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Květovi. Podotýkám, že nemám žádnou písemnou přihlášku do diskuse. Prosila bych, kdo má zájem vystoupit v diskusi, aby se písemně přihlásil.

Poslanec Josef Meier: Dámy a pánové, chtěl bych se zeptat na jednu věc.

V souhrnné zprávě na str. 90 je napsáno: "Podle předběžných údajů skončilo finanční hospodaření organizací zemědělské výroby v roce 1991 ztrátou ve výši zhruba 5 mld Kčs."

Jak jste si asi mnozí přečetli, sdělovací prostředky uvedli, že došlo ke schodku ve výši 21 mld Kčs. Přál bych si proto, jestli by mi tato věc mohla být vysvětlena.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do diskuse? (Nikdo.)

Pokud tomu tak není, rozpravu končím a táži se vlády, zda si někdo z jejích členů přeje ještě vystoupit? (Hlásí se ministr Dyba.) - Prosím pana ministra Dybu.

Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR Karel Dyba: Vážená paní předsedkyně, odpověděl bych na některé z dotazů, které byly předneseny, s tím, že souhrnná odpověď bude k dispozici v souvislosti s vypracováním usnesení.

Co se týče poklesu produkce, hovořil jsem o tom, že za pozitivní stránku, tzn. za stabilizaci, zvládnutí cenového vývoje a vnějšího účtu republiky se musí zaplatit jistá daň. To vždycky bylo známo, to bylo zabudováno do scénáře reformy v té ilustrativní podobě, v jaké jsme mohli vývoj pro rok 1991 předvídat.

Chci upozornit na některé skutečnosti.

Především pokles průmyslové produkce - skutečný pokles - je velmi obtížné z objektivních důvodů změřit. Příliš mnoho věcí se totiž mění a soubor, statistický soubor, na kterém se vývoj produkce měří, se zmenšuje. Čili toto číslo je i v nesouladu s celou řadou dalších ukazatelů, které musíme brát do úvahy, chceme-li přesněji zjistit, co se vlastně v ekonomice děje.

Např. když se podíváte na údaje, které ve zprávě jsou uvedeny a týkají se spotřeby elektrické energie, uvidíte, že spotřeba, která je často velmi úzce korelována s výrobou, poklesla podstatně méně.

Za druhé - je známo např. z transformace španělské ekonomiky, že v té době Španělé upustili, aniž by přestali ukazatele celkové produkce, celkové průmyslové výroby sledovat, od toho, že by mu přisuzovali naprosto jednoznačnou závažnost a orientovali se především na ukazatel průmyslové spotřeby energie. Na to chci upozornit jako na velmi důležitá fakta.

Za třetí - co se týče poklesu průmyslové produkce, pan poslanec zde uvedl, že podíl průmyslu na celkové produkci u nás byl a pohyboval se zhruba kolem 60 %. To je právě jeden z velkých problémů. Je třeba vědět, že naše ekonomika byla tzv. přeindustrializována, čili my musíme očekávat, že zejména v oblasti průmyslu v souvislosti s hospodářskou transformací, se stržněním ekonomiky, s jejím otevřením musí dojít nezbytně k odstranění celé řady aktivit, které nemají šanci efektivně existovat u nás. Právě proto musí být pokles v oblasti průmyslové produkce očekávaný a největší, i s těmi statistickými výhradami, které jsem uvedl.

Za čtvrté - nedošlo k modernizaci technologií. K tomu bychom ovšem museli udělat mikroekonomickou sondu, do jaké míry docházelo také už k modernizaci v jednotlivých továrnách i při stávajícím poklesu investic. To klidně mohlo docházet, protože je známo z minulosti, z minulých analýz, že velká část investic u nás byla zbytečných, že ty peníze byly vynaloženy zbůhdarma. Čili i při menší míře investic, při snižujících se investicích může být proces modernizace ekonomiky mnohem efektivnější. Tím vůbec nechci říci, že v loňském roce už k tomu začalo v podstatné míře docházet. Jen upozorňuji, že v těchto ekonomikách u nás zásadně neplatí, že čím více investic, tím větší modernizace. To v minulosti určitě neplatilo, a proto, jak říkám, i při poklesu investic klidně může být proces modernizace daleko rychlejší. Čili budeme-li chtít o tom více vědět, je třeba to zjistit mikroekonomickou sondou. K tomu jsme zatím neměli možnost a je to stejně v kompetenci statistických úřadů. Do jaké míry to učinili, nevím.

Nemyslím si, že jsme žili v loňském roce na úkor budoucnosti. Rozhodně ne v té míře, v jaké jsme žili na úkor budoucnosti v uplynulých 40 a více letech. Co se týká falešného rozpočtového přebytku, myslím si, že k tomu by byla delší diskuse. Ve zprávě je to podrobně vysvětleno, já si nemyslím, že šlo o jakýkoli falešný rozpočtový přebytek v průběhu roku. Revalorizace, která byla učiněna a v průběhu loňského roku na základě tohoto přebytku, který se objevil na počátku roku, byla reálná. Peníze šly skutečně na zdravotnictví, školství a na podporu určitých investic, protože ten přebytek byl a stát si to mohl dovolit. Podotýkám, že spojitost s cílem, který nebyl dosažen, a inflací není taková, jak zde byla uvedena. Upozorňuji na to, že kdybychom neměli ten cíl tak přísně stanoven, jak jsme ho měli, tak bychom určitě měli problémy s dosažením nízkého deficitu, který byl nakonec dosažen, a znovu chci říci, že tento deficit se objevil ke konci roku, ať už byly příčiny jakékoli a v té době samozřejmě vůbec neovlivnil už proces pohybu cenové hladiny, jak ostatně měsíční data o vývoji cen dokazují. Prostě, ve druhé polovině roku, jak jistě všichni víte, a ve zprávě to je uvedeno, byla měsíční míra inflace v zásadě nulová. Čili není tam žádná souvislost s tím, že by výsledek rozpočtu nějakým způsobem přispěl k obnovení inflace.

Znovu opakuji, že si myslím, že ve zprávě jsou velmi objektivně charakterizovány výsledky hospodářského vývoje v loňském roce, je tam uvedeno na jedné straně, co bylo dosaženo, v čem je to pozitivní a na druhé straně, jaká cena se za to musela zaplatit včetně určitých sociálních nákladů. To patří k procesu transformace a není možno se od toho odmyslet, není možné uvažovat o skutečném průběhu transformace, aniž by tento proces byl konfliktní a aniž by se zde objevily sociální problémy a důsledky. Úlohou vlády je cíleně tyto sociální důsledky zmírňovat tam, kde je to nutné. Cíleně - prostřednictvím regionální politiky, prostřednictvím politiky zaměstnanosti a podobně.

Pan poslanec Květ měl detailní dotazy, podle jakých kritérií se určovala, jakým způsobem probíhala oponentura při přidělování minima prostředků, které vláda měla k dispozici na podporu výzkumu a vývoje. K tomu chci říci dvě, tři věty.

Za prvé byly ustanoveny programy, byly zvoleny jisté programy, - jen namátkou - program zdraví, program podpory technologií pro malé a střední podniky apod. Ve všech těchto programech fungovala tzv. rada pro program, ve které byli nominováni převážně vědci z určitých svazů, které ve vědě existují. Čili bylo to objektivně rozdělováno do té míry, do jaké toto grémium - složené z vědců a také z jednoho, dvou úředníků, kteří tam seděli - může být objektivní. Průběžně jsme o tom v průběhu roku dávali zprávy. Samozřejmě podle požadavku pana poslance Květa můžeme doplnit detaily o tom, co bylo vybráno a co nebylo a proč. Myslím, že to je správná námitka a že do příště, zejména v letošním roce, by to mělo mít tuto podobu. Podotýkám, že v letošním roce by měla základní kritéria určit nově zřízená Rada pro vědu a technologie při české vládě.

Co se týká poznámky pana poslance Meiera, rozdíl v našich údajích a údajích ve sdělovacích prostředcích: dnes už je taková doba, že ve sdělovacích prostředcích uvidíte k jedné skutečnosti mnoho rozdílných názorů, včetně statistických údajů. Já bych trval na tom, že do té míry, do jaké jsou údaje statistiky spolehlivé, jsou v našem textu uvedeny. Čili trvám na tom, co je uvedeno v textu, a nemyslím, že je třeba komentovat, co uvádějí některé sdělovací prostředky, a oficiální data, která jsou všem k dispozici ze statistických údajů. Nevím prostě, proč a kde. Musel bych mít to, co uvádějí sdělovací prostředky a které tady k dispozici, abych mohl věci porovnat. Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu ministrovi Dybovi a prosím pana poslance Ledvinku, aby přednesl návrh usnesení.

Poslanec Karel Ledvinka: Vážená paní předsedkyně, myslím, že si nemohu dovolit, ale přesto si dovolím jednu velkou troufalost. Poprosil bych sněmovnu, aby revokovala své usnesení, kterým zavazuje národohospodářský výbor, aby se vyjádřil, neboť nemá téměř k čemu. V té souvislosti, pokud budeme schopni to odhlasovat, bych si dále troufl nabídnout usnesení ve znění, které zde doporučili všichni tři, kteří zde vystupovali, především kolega Petr, jehož text bych si dovolil vzít jako základ usnesení.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Dávám tedy podle návrhu pana poslance Ledvinky hlasovat o revokaci našeho usnesení, které jsme přijali před chvílí, vzhledem k návrhu pana poslance Ledvinky.

Kdo je pro revokací tohoto usnesení, ať zvedne ruku. 75

Kdo je proti? 1

Kdo se zdržel hlasování? 18

Nejsme usnášeníschopní, prosím, aby se dostavili poslanci, kteří jsou v kuloárech, do jednací síně. (děje se)

Dávám tedy hlasovat znovu.

Kdo je pro revokaci tohoto usnesení, ať zvedne ruku. 87

Kdo je proti? 2

Kdo se zdržel hlasování? 13

Děkuji, usnesení bylo revokováno. Prosím nyní pana poslance Ledvinku.

Poslanec Karel Ledvinka: Dovolte mi přednést návrh na usnesení: Česká národní rada

I. bere na vědomí uvedenou zprávu o průběhu a výsledku transformace české ekonomiky v roce 1991,

II. doporučuje, aby vláda zapracovala odpovědi na připomínky z rozpravy k této zprávě v České národní radě do zprávy o činnosti vlády, kterou bude předkládat společné 34. schůzi ČNR v dubnu 1992,

III. žádá vládu, aby pro ČNR doplnila materiál o

a) seznam výběru projektů pro program podpory výzkumu, rozvoje a techniky a dát je do souladu se zásadami navrženého zákona o vědě a technologii pro příští období.

b) zveřejnit seznam projektů v programu na podporu výzkumu rozvoje techniky a technologií vybraných a zamítnutých v roce 1991 a následně i v roce 1992 s uvedením jejích hlavních cílů, nákladů, s uvedením pracovišť a odpovědných řešitelů. Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. souhlasí sněmovna s tím, abych dala o tomto usnesení hlasovat jako o celku? /Z pléna: Ne./ Faktická poznámka - poslanec Fejfar.

Poslanec Tomáš Fejfar: /z místa/ Navrhuji, aby se hlasovalo po částech.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Dávám hlasovat o tomto procedurálním návrhu pana poslance Fejfara, který navrhuje hlasovat po částech.

Kdo je pro tuto proceduru, ať zvedne ruku. 34

Kdo je proti? 4

Zdržel se hlasování? 65

Děkuji. Návrh pana poslance Fejfara nebyl přijat.

Dávám hlasovat o usnesení jako o celku.

Kdo je pro přijetí usnesení, jak bylo předneseno panem poslancem Ledvinkou, ať zvedne ruku. 86

Kdo je proti? 2

Usnesení bylo přijato. Děkuji. Tím jsme tento bod předběžně skončili. Pokud souhlasíte s tím, přikročila bych nyní k bodu, který jsme vynechali pro nepřítomnost pana poslance Maška a tím je

Souhlasíte s tímto postupem? Pan poslanec Mašek se mezitím dostavil a paní poslankyně Šepsová prohlásila, že je schopna rovněž podat zprávu. Čili, poprosím paní poslankyni Šepsovou.

Poslankyně Lenka Šepsová: Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vážení páni ministři, dámy a pánové, dovolte mi seznámit vás se sdělením vyšetřovací komise ČNR pro otázky lustrací dle usnesení č. 156 odst. III. písm. B), kterým se ukládá vyšetřovací komisi pro otázky lustrací zveřejnit na schůzi ČNR případy těch osob, které by po sdělení vyšetřovací komise ve lhůtě 15 dnů neodstoupily ze svých funkcí. Vyšetřovací komise ČNR lustrací zjistila, že pan doktor Václav Exner, CSc., narozen 20. 9. 1942 byl evidován jako spolupracovník StB v kategorii důvěrník od 24. 10. 1981 do 28. 6. 1982 s krycím jménem Vrba. Dále rovněž jako důvěrník od 17. 5. 1989 do 1. 12. 1989 s krycím jménem Izák.