Česká národní rada 1990 – 1992

Doplnil by se nový § 142 podle současného číslování, který - v případě, že by se číslování měnilo - by musel mít jiné číslo, který by zněl: "Ustanovení § 139 až 141 se nepoužijí, je-li u příslušného útvaru policie členy odborové organizace méně než 40 % policistů tohoto útvaru." Tato změna směřuje k tomu, aby v policii nemohlo fungovat 5 - 6 odborů a muselo by se se všemi jednat stejným způsobem a vytvářel by se ve velitelské funkci zmatek. Proto jsme navrhovali tam, kde má odborová organizace nějaký význam, aby se k ní přistupovalo podle tohoto zákona.

Ještě jednou se omlouvám, že jsme to zdrželi, ale prostě se to nedostalo do naší zprávy.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Pan poslanec Benda byl posledním přihlášeným do rozpravy. Hlásí se ještě pan poslanec Šuman.

Poslanec Vladimír Šuman: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi vaši pozornost zaměřit na § 94, který se dotýká výše jednorázového odškodnění pozůstalých, pokud policista následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel.

V § 94 odst. 3 je text, kde se v poslední větě praví, že jednorázové odškodnění náleží ve výši stanovené právními předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru, čili jako v civilu. Vzhledem k tomu, že se domnívám, že policisté jsou vystaveni neúměrně vyššímu nebezpečí než kdekoliv jinde, domnívám se, že by bylo účelné, aby tato část byla zvýšena na dvojnásobek. Navrhuji tedy, aby poslední věta § 94 odst. 3 zněla: "Jednorázové odškodnění naleží ve výši dvojnásobku částky stanovené právními předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru." Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pane ministře, dostanete slovo, samozřejmě, po skončení rozpravy, jestli to stačí. (Ano.)

Nehlásí-li se nikdo, rozpravu uzavírám.

Ještě mi dovolte jednu věc. Požádal bych pověřeného ověřovatele, aby oznámil výsledky voleb. Mezitím bych požádal jak pana ministra, tak pana zpravodaje o poradu, zda vzhledem k předneseným návrhům změn považují za potřebnou nějakou dobu k jejich seřazení.

Prosím tedy, pane poslanče, vaši zprávu.

Poslanec Pavel Popovič: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, výsledky tajného hlasování ve dvou případech jsou tyto. Při druhé volbě členů Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání ověřovatelé převzali k volbě 200 hlasovacích lístků, vydáno bylo 127 hlasovacích lístků, odevzdány byly 124 platné lístky, 3 neplatné lístky. Neodevzdán nebyl žádný, nevydaných bylo 73. Tři neplatné lístky byly neplatné z toho důvodu, že byly zakroužkováni více než dva kandidáti. Hlasy byly odevzdány takto. Pro pana Bohuslava Hanuše 59 platných hlasů, pro paní Jiřinu Janšovou 52 platné hlasy, pro pana Jaroslava Mihuleho 53 platné hlasy, pro pana Petra Pavlovského 61 platný hlas. Nebyl tedy zvolen žádný z kandidátů a bude třeba provést ze stejných kandidátů třetí kolo.

Pokud se týká volby členů Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky situace je taková: k volbě bylo převzato 200 hlasovacích lístků, vydáno 127 hlasovacích lístků, odevzdáno 127, odevzdán jen 1 neplatný, neodevzdaných nula, nevydaných 73. Jeden neplatný hlasovací lístek byl proto, že byli zakroužkováni oba kandidáti. Hlasy byly odevzdány takto. Pro pana Miroslava Rašku 47 platných hlasů, pro pana Karla Vašíčka 74 platné hlasy. Zbývajícím členem Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny tedy byl zvolen pan Karel Vašíček a já mu jménem ověřovatelů blahopřeji.

V této chvíli by bylo namístě požádat předsedu zdravotního výboru o vyhlášení celé Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny - jako navrhovatele. Bohužel ho tady nevidím. Prosím pana místopředsedu o rozhodnutí.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Myslím, že na vyhlášení bude čas, nepochybně se k tomu dostaneme.

Nejdříve bych požádal pana ministra a pana zpravodaje o sdělení, zda považují za potřebnou přestávku k seřazení připomínek. Teď by dostali slovo pan ministr za navrhovatele a potom pan zpravodaj. V rámci přednesu by sdělili, zda si přejí přestávku. V rámci ní bychom provedli třetí kolo voleb.

Ministr vnitra ČR Tomáš Sokol: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vzhledem k tomu, že připomínky, které byly vzneseny, jsou připomínky, které podle mého názoru mohou do určité míry měnit nejen smysl, ale i dopad jednotlivých ustanovení, na to, abych se k nim mohl závěrečně vyjádřit, žádám o poskytnutí přestávky minimálně v trvání půl hodiny.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Prosím pana zpravodaje. Nemám co říci. Měl jsem za to, že se vyjádříte k uspořádání návrhu připomínek z vašeho hlediska jako zpravodaje.

Poslanec Oldřich Kužílek: Souhlasím s názorem pana ministra. Dáme návrhy dohromady a po přestávce se o nich bude hlasovat.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Postačí vám 30 minut?

Poslanec Oldřich Kužílek: Ano.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Žádám pana Popoviče, zda stačí 30 minut k provedení voleb, zda jsou připravené kandidátky?

Faktickou poznámku má pan poslanec Benda.

Poslanec Marek Benda: Obávám se, že se nesejdeme v usnášeníschopném počtu. Má cenu se pokoušet pustit za 30 minut plénum, nebylo by vhodnější to dnes rozpustit.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: S další faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Holomek.

Poslanec Karel Holomek: Hlasování se může uskutečnit zítra, vše ostatní může proběhnout.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Prosím ověřovatele.

Poslanec Pavel Popovič: S kandidátkou bude problém, je třeba ji připravit, což bude vyžadovat 30 minut, a na provedení voleb dalších 30 minut.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Za 30 minut by bylo možno hlasovat o pozměňovacích návrzích k tomuto zákonu. Za dalších 30 minut by bylo možno provést třetí kolo volby. Jsem na rozpacích mezi návrhem pana poslance Bendy a dalším. Myslím, že by bylo nedůvodné, kdybychom rozpustili schůzi, aniž bychom se pokusili získat potřebnou usnášeníschopnost sněmovny. Mám důvodné podezření, že poslanci, kteří chybí, jsou v této budově. I když nevím, jak moc přispějí k rozvážlivé usnášeníschopnosti, je jejich povinností se dostavit.

Navrhuji, abychom učinili 50 minutovou přestávku i na večeři. Sejdeme se zde a rozhodneme hlasováním o tomto zákoně.

Má někdo jiný návrh?

Poslanec Tomáš Sojka: Domnívám se, že jestliže teď uděláme přestávku a nesejdeme se za 30 minut v usnášeníschopném stavu, je to týrání poslanců, kteří zde tráví čas na svých místech. Je třeba, abychom rozhodli, zda se zde sejdeme za 30 minut, nebo dnes jednání přerušíme.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Mám za to, že není objektivních a omluvitelných důvodů pro to, abychom skončili schůzi, když nám zbývá rozhodnout jen o připomínkách a návrzích změn.

Schůze bude přerušena na 50 minut, to je do 19.30 hodin. Mezi tím se s pracovníky aparátu pokusíme zajistit usnášeníschopnost. Nemyslím si, že je důvod schůzi rušit. Přerušuji schůzi do 19.30 hodin.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Dámy a pánové, dovolte, abych sdělil, že právě probíhají, aniž byl ten bod jaksi zahájen, volby - zbývající třetí kolo voleb do jednoho z dosud nezvolených orgánů. Takže do 20 hodin, tj. 6 minut, ještě kdo nevolil, tak prosím, ať tak učiní.

Mezi tím zahájíme přerušený bod, k němuž prosím, aby se ujal slova společný zpravodaj výborů pan poslanec Kužílek. Pane ministře, chcete ještě, kromě svého minulého přednesu, se vyjádřit?

Ministr vnitra ČR Tomáš Sokol: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, jak jsem řekl na začátku projednávání návrhu tohoto zákona, dovolím si vyjádřit se k některým úpravám navrhovaným ve společné zprávě a dále k některým pozměňovacím návrhům, které byly předneseny dnes na tomto plénu. Chtěl bych předem říci, že tato materie je po právní stránce tak složitá, že pokud jde o změny navrhované ve společné zprávě, nebyl by problém rozpoutat zde velice rozsáhlou diskusi o tom, zda-li z hlediska právní teorie je ta či ona formulace vhodnější, šťastnější nebo lepší. Ale nedomnívám se, že by to bylo účelné z hlediska smyslu, který sleduje tento zákon a z hlediska těch úprav, které jsou ve zdrcující většině navrhovány ve společné zprávě.

Přesto mi dovolte několik zásadních připomínek, které podle mého názoru by skutečně mohly výrazným způsobem ovlivnit dopad přijatého zákona, bude-li přijat, negativním způsobem. Především prosím, abyste, pokud jde o společnou zprávu, věnovali pozornost úpravě navrhované k § 5 odst. 1, kde se služební poměr váže kromě toho, že rozhodnutí o služebním poměru má být písemné, což je zcela v pořádku, také k tomu, že musí být předem občanu toto rozhodnutí doručeno. Jde podle mého názoru o jistou legislativní nedůslednost, která ve svých dalších důsledcích může vést k nejasnosti o tom, kdy vlastně služební poměr začal, protože toto započetí poměru se váže na poměrně ne zcela - a zejména s určitým časovým odstupem ne zcela - jasnou skutečnost, jakou je doručení tohoto rozhodnutí občanovi.

Z praxe vím, jak v řadě případů, kdy rozhodnutí toho kterého orgánu bylo z právního hlediska relevantní, bylo velmi obtížné zjišťovat, kdy toto rozhodnutí bylo fakticky doručeno, i když to bylo na doručenku a dokonce na doručenku do vlastních rukou. Jsou tam problémy s tím, kdo to rozhodnutí převzal, kdy to rozhodnutí bylo doručeno, pokud se tato doručenka ztratí a celá řada jiných problémů, o kterých, doufám, minimálně kolegové právníci vědí například z oblasti pracovního práva. Zde bych doporučoval ponechat znění tak, jak bylo v původním vládním návrhu, pokud pro tuto alternativu bude následně otevřen prostor.

V tomto směru bych chtěl říci, že všechny tyto mé návrhy předpokládají, že následně v rámci tohoto jednání pro toto hlasování s ohledem na současné znění jednacího řádu bude prostor otevřen.

Druhou zásadní připomínku mám k § 8 tak, jak je uveden ve znění společné zprávy, kde se navrhují nové hodnosti. Já se obávám, že i když principiálně lze možná souhlasit s tím, že hodnosti rotný, rotmistr, nadrotmistr, praporčík etc. etc. až ke generálporučíku jsou možná hodnosti, které jsou uplynulou dobou zprofanované. Mám pocit, že vytvoření nových hodnotí by vedlo k celé řadě naprosto zmatečných situací. Především, a to není nejhlavnější argument, ale podle mého názoru by měl být také zohledněn, jde o to, že v rámci funkční úpravy v rámci Policie existují u Pořádkové služby inspektoři, starší inspektoři, vrchní inspektoři, například u Kriminální služby komisaři, vrchní komisaři, vrchní kriminální radové. To je situace, kdy tedy někdo řekněme v hodnosti majora je funkčně vrchním inspektorem nebo vrchním kriminálním radou, což je kombinace funkčního zařazení v rámci určité složky a současně hodnosti, což je samozřejmě kombinace, která vyplývá z toho, že v rámci zákona o Policii byl zachován vojenský status. Já bych nechtěl tuto problematiku detailně rozebírat. Myslím, že bylo opakovaně vysvětlováno, proč v současné době nelze z celé řady důvodů tento vojenský status odbourat, nicméně v této chvíli existuje a pokud by byl tento návrh přijat, pak by mohla vést tato úprava ke vzniku poměrně absurdních situací, kdy někdo například v hodnosti vrchního kriminálního rady by byl funkčně zařazen jako vrchní kriminální rada, což by možná ještě tak nevadilo, ale třeba také vrchní komisař. Znamenalo by to v podstatě dosti zásadním způsobem, pokud přijmete tento návrh, měnit funkční zařazení, což by zase vedlo k značným zmatkům v rámci Policie, protože tedy ty hodnosti, resp. ta funkční zařazení, která se teď do určité míry pracně vžívají, by zase byla měněna. Na druhou stranu, a to se domnívám, že je argument podstatně vážnější, pokud občané vnímají někoho v uniformě, vnímají ho tedy podle hodnostního označení na výložkách a do určité míry jsou s tím sžiti a neregistroval jsem nějaké zásadní námitky proti tomuto samotnému faktu. Jiná věc jsou uniformy atd., ale nedokáži si představit, jak bychom tedy přetransponovali do uniformované podoby kriminálního radu, zatímco majora si zřejmě dobře všichni dokážeme představit. A nedokáži si představit, jak by byly přetransponovány ty všechny další hodnosti.

Chci zdůraznit, že pokud přijmete navrhovanou změnu, nestane se nic tragického, Policie bude samozřejmě fungovat dál, ale podle mého názoru to nepovede k vylepšení situace, ale spíše k značnému zmatení situace. Kromě toho jsou připravovány další novely, například onen zákon o státní službě, který by podle mého názoru tato změna také značně zkomplikovala. Proto bych se i zde dovolil přimluvit, aby tedy bylo ponecháno - minimálně z důvodů, že to není tak potřebná a aktuální změna - současné hodnostní označení.

Další připomínku nebo návrh k tomu, aby byla zvažována úprava, tak jak zní ve společné zprávě, mám k § 10 odst. 1 litera d), kde je navrhováno připojení, že to nárokové povýšení je podmíněno tím, že nebyl v předchozích 12 měsících policista kázeňsky potrestán nebo nebyl v posledních 3 letech pravomocně odsouzen.

Principiálně souhlasím s tím, co zde odeznělo, to znamená, že je velmi problematické současně policistu postihovat a po poměrně krátké době ho také povyšovat. To je věc, které vnímám asi stejně jako ti, kteří toto ustanovení zakotvili do zprávy. Nicméně na druhé straně, strohost tohoto ustanovení podle mého názoru minimálně vyvolává to, co by nemělo být, a to je dvojí trest. Policista je za své provinění potrestán trestem, nebo je-li trestným činem, je pravomocně odsouzen, ale současně ne tak, jako normální občané. Je postižen tím, že ve lhůtě, která mu vyplývá z předchozích ustanovení, nebude povýšen, což pomineme-li psychologický efekt a stimulační efekt tohoto povýšení, je spojeno s určitou majetkovou újmou. Táži se, jestli toto dvojí potrestání, které by skutečně policisty stavělo jinak, než běžné občany, kteří si odpykají svůj trest nebo ponesou svůj trest a nemá to pro ně žádný další postih, je v tomto případě nezbytné a kromě toho mi připadá velmi tvrdé ustanovení podmiňující možnost povýšení na to, že v posledních třech letech nebyl pravomocně odsouzen, protože to postihuje i nedbalostní trestní činy. Tedy nepřizpůsobení rychlosti stavu a povaze vozovky, což zejména u policistů někdy může být a všichni víme, že je to delikt, který nás, kteří jezdíme často autem, ohrožuje prakticky dnes a denně, v případě, že za něj bude trestně postižen znamená, že mu to oddaluje povýšení. Já ponechávám na vaší úvaze, jestli je třeba klást takové požadavky na policisty. Já sám mám pocit, že jde o ustanovení, které je skutečně vůči policistům velmi tvrdé.

Další ustanovení, tak, jak je navrhováno ve společné zprávě, které by podle mého názoru mělo být plénem zváženo, je ustanovení § 38, odst. 2, kde je poznámka "vypustit". Toto ustanovení umožňuje zahlazení uloženého trestu před jeho uplynutím. Je to, podle mého názoru, určité beneficio které je dáváno do rukou nadřízeného v případě, že podřízený spáchá nějaký kázeňský delikt, byl za něj postižen a nyní mu běží ona lhůta, která např. brzdí možnost jeho povýšení, ale řekněme, že se dopustil dalšího chování, které je nad rámec jeho běžných povinností, je to chování, za které by měl být nějakým způsobem odměněn. Pokud si vzpomínám, takové podobné ustanovení bylo i v zákoníku práce, kde bylo také umožněno nadřízenému zahladit kárné rozhodnutí v případě, že se choval pracovník dobře. Mám pocit, že samozřejmě také nejde o nějak zvlášť významnou věc, ale že by tento prostor měl být ponechán i pro policisty.

Zcela specifickou záležitostí je změna, která je doporučována v rámci zprávy v § 41. odst. 2, kde se doba služby limituje místo původně ve vládním návrhu uvedenými 24 hodinami, maximálně 12 hodinami. Pokud si vzpomínám, ratiem této změny byla argumentace mezinárodní smlouvou nebo úmluvou, kterou jsme uzavřeli, a která limituje pro pracovníky tuto dobu, po kterou mohou nepřetržitě pracovat, na 12 hodin. Mám za to, že jestliže na jedné straně v podstatě je tento sbor jakýmsi sborem trochu odlišným od běžné státní služby, pak by z hlediska potřeb tohoto sboru mělo být zohledněno i to, že 24 hodinové služby se ukázaly být velmi efektivními, a že změna by do značné míry způsobila komplikace při rozdělování služeb. Jde o záležitost technickou, legislativní. Já se domnívám, že příslušná úmluva se nevztahuje na členy ozbrojených sborů, že se týká skutečně normálních úředníků, a že v tomto případě, je-li tímto důvodem pouze tento legislativní odkaz, není třeba této změny.

Pokud jde o pozměňovací návrhy, které byly předneseny na plénu, pak odezněl především pozměňovací návrh pana poslance Kužílka, který se vázal k ustanovení § 8, což je otázka hodností, a tady samozřejmě nemohu říci nic jiného, než že ponechávám na vás, zda-li rozhodnete podle původního vládního návrhu a nebo podle změny, která je navrhována ve společné zprávě. Pokud rozhodnete podle vládního návrhu, pak pochopitelně ani poznámka pana poslance Kužílka neměla žádnou relevanci. Pokud rozhodnete opačně, pak s tímto pozměňovacím návrhem lze souhlasit.

Další pozměňovací návrh pana poslance Kužílka k § 140 odst. 4 je bez připomínek. Třetí pozměňovací návrh, který se týká zabezpečování práv oprávněných zájmů a potřeb policistů, et cetera, et cetera, jak byl vyjmenován s tím, že jde o kolektivní dohodu a v návaznosti na to návrh pana poslance Vaňáka, který vymezuje uzavírání kolektivních dohod v návaznosti na příslušný zákon, v tomto případě zákon č. 2 z roku 1991 s výjimkou § 16 až 31. Tady se ryze právnicky domnívám, že Česká národní rada o této věci nemůže rozhodovat, protože toto je v působnosti federace.

Pokud jde o návrh, nebo doplňující návrh pana poslance Holomka k § 3 litera b), rozšiřující možnosti přijetí policisty, pokud jde o limity vzdělání s tím, že toto vzdělání může být výjimkou ministra prominuto, s tímto návrhem, podle mého názoru, lze souhlasit, stejně jako s návrhem paní poslankyně Sůvové, pokud jde o limitovaní doby, kdy je policista v záloze.

Návrh pana poslance Bendy, podle mého názoru, je motivován jistým neporozuměním § 142 a § 22, odst. 1, litera d) a mám za to, že bude-li také v této podobě přijat, ta norma bude nepřehledná a ztratí to jakýkoli normativní charakter.

Pokud jde o návrh pana poslance Bendy na doplnění nového § 144, který by byl aplikací ustanovení § 139 a 141, jde o ustanovení, týkající se působnosti odborů, na to, zdali tedy odborová organizace u příslušného útvaru bude mít více než 40 % sloužících policistů, zde je to rozhodnutí ryze politické a ponechávám ho plně na ČNR.

Pokud jde o poslední doplňující návrh, návrh pana poslance Šumana, pokud jde o § 94, navrhující zvýšení odškodnění, tady nemám nejmenších připomínek. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Prosím pana společného zpravodaje, aby se ujal svého úkolu.

Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, vážení hosté, já bych si nyní dovolil navrhnout určitý způsob projednání materie, která je před námi a prosím o trošku zvýšené pozornosti, neboť se domnívám, že musím navrhnout postup ne zcela obvyklý.