Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Hlásí se pan poslanec Výborný
s faktickou poznámkou.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
je na mně, abych vysvětlil oč se vlastně
jedná. My jsme dostali tisk 601, což je, jak víte
nikoli vládní návrh, ale návrh skupiny
poslanců a dotýká se rozpočtových
pravidel. Je to novela zákona o rozpočtových
pravidlech. V ústavně právním výboru
jsme projednávali tento tisk a celkem, tuším,
docela jednomyslně jsme se usnesli na tom, že přerušíme
projednávání, že bez stanoviska vlády
takovouto novelu nemůžeme věcně hodnotit.
Stanovisko vlády v ten den, kdy jsme tisk projednávali,
k dispozici ještě nebylo. Dodatečně
mi skutečně poslanec Kalfus předal usnesení
vlády z 15. března letošního roku, jímž
vláda vyslovila s předloženým poslaneckým
návrhem souhlas. Od té chvíle jsme se však
k tomuto tisku nevrátili, takže nás také
překvapilo, když ve společné zprávě
není ani řeči o tom, že by se ústavně
právní výbor tímto tiskem zabýval.
Já osobně se domnívám, že vyhovět
návrhu pana poslance Andrle je zcela v pořádku,
že by se ústavně právní výbor
měl tiskem zabývat, zvláště když
už dnes máme k dispozici stanovisko vlády.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Čili navrhujete pane poslanče - abychom se dohodli
na tom, co navrhoval pan kolega.
Poslanec Miloslav Výborný: Já se domnívám,
že by bylo užitečné projednat tento tisk
zítřejšího dne, my se k němu
vrátíme dnes večer a dáme sněmovně
zprávu o našem stanovisku.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Ano, to je jasné stanovisko, přesuneme v programu
tento bod až do druhé poloviny, kdy je předpoklad,
že se bude projednávat zítra.
Tím máme všechny doplňky projednány,
částečně schváleny a nyní
prosím, za vaší pomoci, protože jste sami
viděli, že toho bylo mnoho, abychom srovnali pořadí.
1. bod - volba do rady pojišťovny - tak jak požádal
pan poslanec Lom. Čili na prvním místě
by byla volba. Kdo souhlasí s tímto zařazením?
Nebo souhlasíte s tím, že si přečteme
a srovnáme celý program, protože všechny
tyto body jsou přijaty a bude to jednodušší.
2. bod - vládní návrh zákona ČNR
o registraci církví a náboženských
společností.
3. bod - vládní návrh zákona ČNR
o zdravotní péči v nestátních
zdravotnických zařízeních.
4. bod - volba členů Rady rozhlasu a televize.
5. bod - vládní návrh zákona ČNR,
kterým se zrušují některé právní
předpisy z odvětví kultury.
6. bod - vládní návrh zákona ČNR
o služebním poměru příslušníků
Policie České republiky.
7. bod - vládní návrh zákona České
národní rady o působnosti orgánů
České republiky při provádění
zákona č. 403/90 Sb. o zmírnění
následků některých majetkových
křivd. Původní šestý bod posunujeme
dozadu, o tom teď byla řeč.
8. bod je vládní návrh zákona ČNR
o zřízení ministerstva mezinárodních
vztahů České republiky.
9. Zpráva vlády ČR o výsledcích
transformace české ekonomiky v roce 1991. - Prosím,
hlásí se pan poslanec Tollner.
Poslanec Pavel Tollner: Navrhoval jsem sem zprávu
vyšetřovací komise.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Dobře, bude to tedy sdělení vyšetřovací
komise.
10. Zpráva vlády ČR o výsledcích
transformace české ekonomiky v roce 1991. - A
nyní bychom zařadili bod další,
a to
11. Návrh pana poslance Vacka na přijetí
usnesení o obsahu práce vyšetřovací
komise.
12. Bod navržený panem poslancem Kozánkem -
Provedení hodnocení výsledků hospodaření
politických stran.
13. Stanovení platu prezidenta Nejvyššího
kontrolního úřadu.
14. Rozpočtová pravidla.
15. Interpelace, otázky a podněty poslanců
ČNR na členy vlády České republiky.
16. Odpovědi členů vlády ČR
na interpelace, otázky a podněty poslanců
ČNR.
Čili vidíte, že jsme se tím prokousali,
obsah je velmi rozsáhlý a nyní dávám
hlasovat o celém tomto pořadu, abychom jej schválili
a mohli začít jednat podle něho.
Prosím, kdo souhlasí s tímto pořadem
schůze, ať zvedne ruku. 99
Děkuji, kdo je proti? 1
Pořad byl schválen.
Nyní tedy přistoupíme k projednání
prvního bodu programu, což je
Protože je to vlastně dodatečná volba
na úplnost členů, prosím pana poslance
Loma, aby ve stručnosti ještě zopakoval, o
co jde.
Poslanec Petr Lom: Děkuji za slovo, vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové.
Dovoluji si upozornit znovu na bod 14 schváleného
volebního řádu, který určuje,
že volby se opakují. Nejde tedy o přerušení
a pokračování volby, ale o opakování
volby. Z toho logicky vyplývá, že na kandidátku
jsou zařazeni všichni kandidáti, kteří
nebyli předchozí volbou zvoleni.
Dovolte, abych ve smyslu volebního řádu doplnil
seznam kandidátů o dalšího navrženého
kandidáta. Je jím poslanec ČNR pan ing. Josef
Vondráček. Dovolte, abych ve stejném rozsahu
jako u ostatních kandidátů uvedl jeho osobní
údaje.
Pan ing. Josef Vondráček je 61 let stár,
bydlí v Novém Bydžově, vzdělání
- Vysoká škola ekonomická, je zaměstnán
jako ředitel, t.č. je poslancem České
národní rady. Politická příslušnost
- KSČ do r. 1970, pak vyloučen, nyní
člen OH.
To je tedy doplnění kandidátní listiny
ve smyslu čl. 14 schváleného volebního
řádu.
Prosím, aby ověřovatelé dali připravit
volební lístky v tomto smyslu.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji. panu poslanci Lomovi.
Otevírám rozpravu. Má někdo nějakou
připomínku ještě? - Není tomu
tak. Proto rozpravu končím.
Prosím, aby byly připraveny kandidátky a
potom přerušíme schůzi, až nám
bude oznámeno, že je vše přichystáno
k volbě.
Nyní přistoupíme k druhému bodu programu,
tj.
Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní
tisk 573 a společnou zprávu výborů
jako sněmovní tisk 633.
Prosím nyní pověřeného člena
vlády ČR, ministra kultury pana Milana Uhdeho, aby
vládní návrh zákona odůvodnil.
Ministr kultury ČR Milan Uhde: Vážený
pane místopředsedo, vážení členové
vlády, vážená sněmovno. Dovolte,
abych několika stručnými slovy uvedl vládní
návrh zákona ČNR o registraci církví
a náboženských společností.
Tento návrh zákona je pouze doplňující
legislativní normou k zákonu Federálního
shromáždění č. 308/91 Sb. o svobodě
náboženské víry a postavení církví
a náboženských společností. Jeho
obsah je striktně vymezen zmocněním, které
je uvedeno ve zmíněném zákoně,
jehož rámec nelze překročit.
Nutno poznamenat, že tento federální zákon
vychází ze sporného, přesněji
řečeno překonaného pojetí vztahu
státu k církvím a náboženským
společnostem, které směšuje prostou
legalizaci jejich činnosti s přiznáním
zvláštního právního postavení
zahrnujícího nezanedbatelná ekonomická
privilegia a výhody. Se zřetelem k tomuto faktu
přistoupil navrhovatel ke klíčové
otázce tohoto návrhu zákona, totiž ke
stanovení početního censu pro registraci
církví a náboženských společností
ve smyslu ustanovení § 11 zákona č.
308/91 Sb.
Návrh vlády ČR stanoví podmínku
registrace tímto způsobem. Je k ní potřeba
10.000 zletilých osob trvale žijících
v České republice. Tím se vyjadřuje
zájem státu na tom, aby za dnešního
stavu legislativy byla umožněna registrace pouze těm
církvím a náboženským společnostem,
jejichž význam je dokumentován faktem, že
se k nim hlásí skutečně nezanedbatelný
počet občanů, a aby byla znemožněna
registrace různým účelovým
sdružením, která mají spíše
zájem o ekonomické výhody nebo o daňové
úlevy zaručené zákonem. Zároveň
je nutno říci, že počet 10.000, zvýšený
proti původním 3.000, jež obsahoval návrh
ministerstva kultury, se shoduje s návrhem slovenské
vlády, která ovšem naopak původně
uvažovala o censu 50.000.
Problémem zůstává, že vzhledem
ke známé omezující klauzuli v zákoně
č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů,
nemají početně malé církve
a náboženské společnosti nyní
vůbec žádnou možnost se registrovat a
získat tak alespoň právní subjektivitu,
i když zastupují celosvětově významné
konfese, např. muslimy a anglikány, nebo u nás
již tradičně působící
komunity, jako je např. obec křesťanů.
Určitým přijatelným řešením,
ovšem řešením pouze partikulárním,
by byl návrh církevního a humanitárního
výboru České národní rady,
který census výrazně snižuje pro církve,
jež jsou členy Světové rady církví,
tj. renomovaného mezinárodního sdružení
nekatolických křesťanských církví.
To je, dámy a pánové, po věcné
stránce všechno.
Ještě bych si dovolil korigovat drobnou jazykovou
nesrovnalost v § 2 zákona. Doporučoval bych,
aby tu byl zaveden jiný slovosled, aby místo znění,
které máte před sebou, bylo znění
počínaje souslovím "kultury České
republiky" nahrazeno takovýmto slovosledem: "Písemně
Českému statistickému úřadu
do 7 dnů poté, co rozhodnutí nabude právní
moci". Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu ministrovi a prosím společného
zpravodaje výborů České národní
rady posl. Zdeňka Bártu, aby se ujal slova.
Poslanec ČNR Zdeněk Bárta: Dámy
a pánové, vládní návrh zákona
ČNR o registraci církví a náboženských
společností, tisk 573, který projednáváme,
vyplývá, jak už připomněl i pan
ministr, z federálního zákona č. 308.
A tak i mně, prosím, dovolte, abych vám zákon
alespoň stručně připomenul, což
je nutné pro pochopení naší projednávané
problematiky.
Je nutno říci, že federální zákon
o svobodě víry je zákonem špatným.
Je zákonem, který vykazuje podobné rysy neujasněnosti,
improvizace a uspěchanosti jako mnohé jiné
normy, které v této době vznikají.
Základní rozpor tohoto federálního
zákona tkví v tom, že zdaleka vlastně
ještě není po čtyřicetileté
průrvě, kterou minulý režim způsobil
i v životě církví, jako kdekoliv jinde,
zatím není ujasněno asi nikomu, jaký
bude základní vztah státu a církví
v této zemi.
Na jedné straně federální zákon
velkoryse cituje Listinu základních práv
a svobod, čl. XVI, a otevírá široké
možnosti práv věřících
i církví, v nichž se tito věřící
sdružují. Na druhé straně však
ponechává v ekonomické oblasti spjatost církví
se státem. Na jedné straně tedy stav, který
by byl možný pouze v situaci důsledné
odluky státu a církve, na druhé straně
potřeba rozlišit, kterým církvím
bude stát poskytovat svou podporu, daňové
a jiné výhody a kterým ne.
Federální zákon nastolil režim dvojích
právnických osob, jednak církví a
náboženských společností, jednak
registrovaných církví a náboženských
společností. Pouze registrovaným církvím
stát poskytuje podporu, už proto, jak opět
bylo zmíněno - aby nedocházelo k účelovému
obcházení zákona a k tomu, že by se
skupiny osob prohlašovaly za církve jen za účelem
získání výhodného právního
postavení.
Nelze ovšem občanům, kteří se
chtějí sdružovat na náboženském
základě, aby takto vzniklá korporace mohla
nabýt právní subjektivity. Ostatně
federální zákon v § 4 to také
říká. Aby to však vůbec nebylo
jednoduché, ustanovení § 1, odst. 3/, písm.
c) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování,
jak už také bylo řečeno, znemožňuje
takovým občanům dosáhnout právní
subjektivity. Důvodová zpráva k námi
projednávanému zákonu to cudně přechází
- i pan ministr to cudně zmínil.
Je evidentní, že zákon o sdružování
je třeba ve zmíněném ustanovení
novelizovat. A aby to už vůbec nebylo jednoduché,
v připomínkovém řízení
k této naší normě ministerstvo vnitra
odmítlo tento požadavek na novelizaci sdružovacího
zákona a odmítlo registrovat neregistrované
církve jako sdružení s tím, že
není na místě církevní problematiku
rozdělovat mezi dva resorty - ministerstvo kultury a ministerstvo
vnitra. Považuji to za nesprávné a považuji
novelizaci zákona o sdružování občanů
za nutnou.
Federální zákon tedy založil stav, kdy
církev se stává právnickou osobou
bez ohledu na registraci. Až na to, že se zatím
nemůže u ministerstva vnitra registrovat jako sdružení,
a registrací u ministerstva kultury se stává
registrovanou, tj. státem uznanou a podporovanou církví.
Registrovat bude ministerstvo kultury ty církve a náboženské
společnosti, které za prvé - podle §
15 federálního zákona nejsou v rozporu se
zákony, ochranou bezpečnosti občanů
a veřejného pořádku, zdraví
a mravnosti, zásadami lidskosti a snášenlivosti,
či neohrožují práva druhých.
Zde si dovoluji ironickou poznámku, takříkajíc
do vlastního hnízda, že se bude těžko
hledat nějaká zcela snášenlivá
a o vlastní neomylnosti nepřesvědčená
církev - až na tu moji, která je jediná
ta nejsprávnější a nejtolerantnější.
Už vůbec nepřeji ministerským úředníkům
- jakkoliv se o nich v důvodové zprávě
říká, že k tomuto posuzování
jsou odborně vybaveni - vůbec jim nezávidím
rozhodování např. o badatelích Bible,
nebo-li o Svědcích Jehovových, kteří
se podle mého názoru do § 15 zcela evidentně
nevejdou.
Za druhé: bude registrovat ministerstvo kultury ty církve
a náboženské společnosti, které
splňují určitý početní
census, jehož stanovení se ve federálním
zákoně alibisticky ponechává národním
radám. Nu a právě o stanovení početního
censu, potřebného pro registraci, se dnes máme
dohodnout.
Katolické Slovensko, jak už bylo zmíněno,
šlo v hledání početního censu
odshora dolů, od statisícových úvah
přes 50.000 návrh se dospělo k 10.000, v
liberálních Čechách se šlo opačným
směrem - od 300 přes 500, 3.000 až k 10.000
zletilých osob. Návrh zákona projednaly v
březnu t.r. výbory ústavně právní,
pro územní správu a národnosti a církevní
a humanitární výbor. Všechny tři
výbory doporučují, aby Česká
národní rada předložený návrh
schválila. Ústavně právní výbor
doporučuje odkaz č. 1 přesunout do §
1 a snížit početní census na 3.000 osob,
k čemuž došel i výbor pro územní
správu a národnosti. Církevní a humanitární
výbor doporučuje ponechat census 10.000 osob s tím,
že v případě, kdy registrovaná
církev bude součástí většího
mezinárodního grémia, organizovaného
v tzv. Světové radě církví,
která dnes sdružuje na 317 církví, postačovalo
by pro registraci 500 osob.
Sluší dodat, že registrační řízení
se přirozeně netýká církví,
které se považují za registrované ve
smyslu § 22 federálního zákona a které
jsou v příloze tohoto federálního
zákona vyjmenované.
Dámy a pánové, doporučuji vám
schválit předložený návrh zákona,
když už nám to naši federální
přátelé nadrobili, a to s připomínkami
uvedenými ve společné zprávě.
Děkuji za pozornost.
Ještě mi připomíná pan ministr,
že je třeba, aby někdo vznesl návrh
ve smyslu jeho připomínky - úpravy věty
- já to na sebe vezmu. Připojuji se k názoru
pana ministra a vznáším v tomto smyslu návrh.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Bártovi a otevírám
diskusi. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Štrait,
který se jako jediný zatím písemně
přihlásil. Prosím o písemné
přihlášky do rozpravy.
Poslanec ČNR Jaroslav Štrait: Vážený
pane místopředsedo, pane premiére, dámy
a pánové, v církevním a humanitárním
výboru jsme strávili mnoho času posuzováním
vládní předlohy 573 o registraci církví
a náboženských společností. Nechci
dále komplikovat zprávu pana zpravodaje, ale dovolte
mi přesto pár slov.
Podporuji osobně skutečně širokou demokracii
v tom, že se mohou o registraci ucházet církve
a náboženské společnosti, které
- jak jistě všichni předpokládáme,
nehlásají rasovou či jinou segregaci, násilí
atd.
I takové snahy jsou. Ale takové korporace místo
v demokratické společnosti mít nebudou.
Není to tak dlouho, co jsme měli v našem výboru
návštěvu jedné exotické a hodně
vzdálené sekty, která hodlá rozvíjet
svou činnost na území našeho státu.
Nazývala se Ananda Marga a pochází z daleké
Asie. Stanovisko FMZV nebylo tehdy příliš příznivé.
Jde totiž o to, že každá další
státem registrovaná církev a náboženská
společnost bude využívat všechna privilegia
a nepominutelné výhody, třeba v celním
zákonu, devizovém, daňových úlevách
atd., nemluvě o hrazení sakrálních
a dalších nákladů.
V našem státě v současné
době vyvíjí činnost více jak
20 církevních subjektů. Dalších
19, jak informovali zástupci ministerstva kultury na výboru,
je připraveno na základě tohoto zákona
požádat o registraci. Nechci předjímat,
kolik jich registrováno bude, ale v každém
případě se počet církví,
tedy i závazků státu rozšíří.
(Zde odkazuji i na důvodovou zprávu.) Dokonce autoři
předmětného zákona nejsou schopni
kvantifikovat nároky na státní rozpočet
v souvislosti s nárůstem. Nebudu-li brát
v úvahu finanční úlevy, o nichž
jsem hovořil (jde o částky miliónové),
jde celkově objem prostředků do desítek
a set miliónů.