Česká národní rada 1990 – 1992

Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány takto: Pro pana Karla Berana bylo odevzdáno 74 platných hlasů, pro pana Jindřich Koska bylo odevzdáno 67 platných hlasů, pro pana Svatomíra Mlčocha bylo odevzdáno 102 platných hlasů, pro pana Jana Potužníka bylo odevzdáno 28 platných hlasů, pro pana Karla Štolce bylo odevzdáno 48 platných hlasů a pro pana Zbyňka Žižku bylo odevzdáno 35 platných hlasů.

Čili dalším členem prezidia Pozemkového fondu ČR byl zvolen pan Svatomír Mlčoch. Jménem ověřovatelů mu gratuluji.

Děkuji.

(Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Musím konstatovat, že byl zvolený jediný člen. Budeme pokračovat podle bodu 15. Není-li po třetím kole voleb zvolen potřebný počet kandidátů, volby končí a může v nich být pokračováno, a to i s dalšími kandidáty nejdříve na příští schůzi České národní rady, což bude dnes odpoledne, nebo zítra ráno.

Tím končím zatím tento bod a srdečně vítám místopředsedu vlády pana Baudyše. Prosím ho, aby se hned ujal slova, neboť má uvádět Vládní návrh zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce ve znění zákona ČNR č. 575/1990 Sb.

Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 550 a společnou zprávu výboru k němu jako sněmovní tisk 585. Prosím pana místopředsedu Baudyše, aby vládní návrh zákona odůvodnil.

Místopředseda vlády ČR Antonín Baudyš: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové poslanci, omlouvám krátké zpoždění, nicméně zdá se, že spojení funguje.

Cílem tohoto vládního návrhu zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon č. 174/68 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce ve znění zákona České národní rady č. 575/1990 Sb. je oddělit inspekci práce, od činností náležejících do působnosti technického dozoru. Stávající stav, kdy obě tyto činnosti byly dány do působnosti inspektorátu bezpečnosti práce, nemá obdobu ve vyspělých zemích Evropy a brání humanizaci našich předpisů s předpisy. Evropského společenství. Přitom až do 50. let i u nás byl stav shodný s ostatními zeměmi Evropy. Inspekce práce byla prováděna podle zákona 117 říšského zákoníku z roku 1883 a tento zákon byl zrušen až zákonem 67/1951 o bezpečnosti práce, kterým dozor nad bezpečností práce byl dán do působnosti jednotné odborové organizace. Obdobně tomu bylo i v oblasti technického dozoru, například zákon č. 112 říšského zákoníku z roku 1871 o zkoušení a periodickém vyšetřování parních kotlů, který platil až do roku 1952.

Podle čl. 69 a 74 Evropské dohody zakládajícím přidružení mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na druhé straně, bude sbližovací právo zahrnovat i oblast ochrany pracovníků na pracovišti, ochranu zdraví a života lidí, technické předpisy a normy. Cílem je dosáhnout plné shody ČSFR s technickými předpisy Společenství, Evropskou normalizací a postupy pro posuzování shody. Z těchto důvodů je navrhovaná úprava zákona č. 175/1968 Sb. zcela nezbytná.

Návrh předpokládá, že činnosti technického dozoru budou provádět příspěvkové organizace za úplatu, nebude se však jednat o ziskovou činnost podnikatelského charakteru shodně,
jak je to u obdobných institucích v ostatních zemích Evropy. Při navrhované úpravě nedojde ke zvýšeným nárokům na státní rozpočet.

Při projednávání vládního návrhu zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 174/68 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce ve znění zákona ČNR č. 575/1990 Sb. v ústavně právním výboru České národní rady byl vznesen poslanecký protinávrh. Po vyjádření legislativního dober Kanceláře ČNR k oběma návrhům posléze došlo ke konsensu, takže navrhované znění uvedené ve společné zprávě výborů ČBNR splňuje cíl, který vláda svým návrhem sledovala.

Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu místopředsedovi Baudyšovi. Prosím pana poslance Petra Koháčka, aby se ujal slova.

Poslanec Petr Koháček: Vážená paní předsedkyně, vážení páni ministři, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že téměř všechny výbory České národní rady projednaly vládní návrh novely zákona č. 174/68 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, a to ve znění připomínek obsažených nyní ve společné zprávě, omezím svou zpravodajskou zprávu pouze na zdůraznění některých změn.

Smyslem vládního návrhu je oddělit inspekci bezpečnosti práce od státního technického dozoru. Proto vláda navrhla, aby Český úřad bezpečnosti práce mohl zřizovat příspěvkové organizace, pověřené výkonem státního technického dozoru a návrh zákona stanovuje jejich kompetence. Smyslem doplňujícího návrhu je, aby kromě příspěvkových organizací, zřízených Českým úřadem bezpečnosti práce mohly státní technický dozor vykonávat i další právnické osoby, které neprovozují podnikatelskou činnost, např. živnostenská společenstva nebo cechy, pověřené vládou ČR.

Tento návrh sleduje zajištění rozumné plurality v oblasti státního technického dozoru, vládní návrh doplňuje a není s ním v rozporu. Sladění vládního a doplňujícího poslaneckého návrhu je zakotveno v § 1 a v § 6a ve znění společné zprávy, které jsou pro tuto novelu klíčové.

V § 1 je určeno, kdo může v České republice vykonávat státní technický dozor a v § 6a, jaké má oprávnění.

Ještě k několika dalším návrhům obsaženým ve společné zprávě. V § 6 je zpřesněno ukládání pokut za porušení povinností a je zde striktně oddělena odpovědnost zaměstnance od odpovědnosti zaměstnavatele.

V § 7 došlo ke zpřesnění spolupráce a součinnosti orgánů a organizací státního technického dozoru s podnikateli, odbory, družstvy, živnostníky a obcemi.

Nově se doplňuje § 7 a), který zakotvuje pro pracovníky orgánů a organizací státního technického dozoru povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozví v souvislosti s výkonem své činnosti. Tuto úpravu jsme učinili už u řady dříve přijatých zákonů. Zároveň v tomto paragrafu je stanovena odpovědnost státu za škodu způsobenou pracovníky těchto orgánů a organizací. Ostatní návrhy obsažené ve společné zprávě jednak promítají zásadní změny, které obsahují klíčové paragrafy 1 a 6 a), do dalších paragrafů zákona, jednak legislativně a terminologicky slaďují text zákona 174/1968 Sb. se stávajícím právním stavem.

Jako zpravodaj vám doporučuji, abyste vládní návrh zákona ve znění společné zprávy přijali.

Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Koháčkovi. Otevírám rozpravu. Jako první se přihlásila do rozpravy paní poslankyně Krejčová, zatím jediná.

Poslankyně Zdenka Krejčová: Vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, dovolila bych si navrhnout doplnění § 2 připojit větu, která bude znít: Předseda Českého úřadu bezpečnosti práce též jmenuje a odvolává ředitele organizací státního odborného dozoru zřízených českým Úřadem bezpečnosti práce. Zdůvodnění: návrh zákona opomněl zakotvit, kdo jmenuje a odvolává ředitele organizací státního odborného dozoru, zřízených Českým úřadem bezpečnosti práce. Děkuji vám za pozornost.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? S překvapením zjišťuji, že tomu tak není. V tom případě končím rozpravu a táži se pana navrhovatele a pana společného zpravodaje - domnívám se, že nepotřebujete přestávku na zpracování jediného pozměňovacího návrhu. Pan navrhovatel si přeje promluvit? (Místopředseda vlády ČR Antonín Baudyš nežádá o slovo). Pan navrhovatel vyjádřil souhlas. Pan společný zpravodaj?

Poslanec Petr Koháček: Nebudu opakovat nic z toho, co jsem řekl, jenom bych návrh, který přednesla paní poslankyně Krejčová, vřele doporučil, v tomto směru došlo k opomenutí.

Doporučuji, aby o tomto návrhu bylo hlasováno.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Protože šlo o jediný pozměňovací návrh, jasně přednesený a artikulovaný, předpokládám, že si ho všichni pamatujete a že mohu dát o něm hlasovat.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku. (97).

Kdo je proti? (Nikdo).

Kdo se zdržel hlasování? (6).

Pozměňovací návrh byl přijat.

Děkuji.

Nyní dám hlasovat o celém návrhu zákona.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona ČNR č. 575/1990 Sb., podle sněmovního tisku 550 ve znění společné zprávy výborů ČNR podle sněmovního tisku 585 a podle schváleného pozměňovacího návrhu paní poslankyně Krejčové, ať zvedne ruku? (114).

Děkuji.

Kdo je proti? (Nikdo).

Kdo se zdržel hlasování? (4).

Děkuji.

Zákon byl přijat.

Dalším bodem jsou

Než dám slovo přihlášeným poslancům, chci upozornit členy vlády, že pokud si někdo bude přát odpovědět na vznesené interpelace, otázky a podněty, bude mít příležitost v dalším bodu. O slovo se přihlásil pan poslanec Válek, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Alois Válek: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, nedávno byl poslancům ČNR doručen dopis předsedy Českého pionýra. Na něj jsem reagoval otevřeným dopisem. Dovolte mi, abych vás s jeho obsahem a následným návrhem obeznámil:

Vážený pane předsedo České rady pionýra, v minulých dnech mi byl doručen váš dopis s přiloženými materiály ze dne 11. 2. 1992, obsahující stanovisko okresních organizací a Rady vaší pionýrské organizace. V tomto stanovisku se hovoří o současné kampani vedené proti občanskému sdružení Pionýr a požadujete v něm, aby se k pionýrské organizaci přistupovalo stejně jako k jiným občanským sdružením. Dále v přiložených materiálech uvádíte, že jste obviňováni z držení značného majetku, o který se nechcete s ostatními dětskými organizacemi dělit. Musím oponovat vašim názorům na tento problém na základě vlastních zkušeností. Je vám snad známo, že tato organizace vznikala v roce 1949 z potřeby KSČ, která se touto formou pokoušela zpracovávat myšlení a vývoj dětí v duchu své ideologie. Všechny další dětské organizace, například Junák, Sokol a Orel byly zakázány a jejich majetek převáděn na ČSM a Pionýr. Vím také, jakými metodami byly děti naháněny do pionýrské organizace a jakému tlaku byli vystaveni jejich rodiče, mající obavy o další osud svých potomků po ukončení základní školy.

V letech 1968 až 1969, pro KSČ krizových, došlo také k první metamorfóze pionýra, motivované rozkladem ČSM, i k pokusům o jeho přijatelnější podobu. V období normalizace je obnovený Junák opět zakázán a majetek zabaven, avšak Pionýr pokračuje dál ve své činnosti pod křídly SSM a jeho malí členové oživují slavnostní tribuny sjezdů a tzv. manifestací lidu, aby byli již tradičně zahrnováni pocely nejvyšších funkcionářů. Patrně šlo o nějakou ilegální pionýrskou organizaci, neboť dle vaší argumentace byla tato zlikvidována v roce 1970, asi proto, že údajně měla být - cituji - jedním z neprogresívnějších proudů v procesu Pražského jara. Váš Pionýr prostě pokračoval v určené cestě po vyjetých kolejích minulosti, prohloubených normalizačním úporným úsilím KSČ o ovládnutí myšlení všech občanů.

Za vrchol ideologické ekvilibristiky a k sarkastickému smíchu mě donutilo vaše vysvětlení symbolů názvu vaší nové organizace, údajně odvozené od francouzského "pioneer", když každý ví, že pochází ze země, kde padl výstřel z lodi zvané Aurora. Nevím, pane Bělohlávku, zdali jste byl předsedou Rady pionýrů v lednu 1990, kdy se vaší organizaci povedl neuvěřitelný administrativní manévr, jímž byla separace pionýra od spontánně se rozpadajícího SSM. Tato druhá metamorfóza pionýra je jádrem problému dneška, kdy je majetek SSM předáván dle ústavního zákona ze dne 16. 11. 1990 lidu ČSFR, s výjimkou § 2 odstavce 5, kde se praví - ustanovení odst. 4 se nevztahuje na věci, peněžité prostředky a majetková práva, které jsou v držení organizace Pionýr. Vznikla tak absurdní situace, kdy například 22 pionýrů středně velikého města Příbor v okrese Nový Jičín má k dispozici prostředky pro desítky či stovky dalších dětí, které je nemohou využívat, a můžeme si domyslet, kolik ne právě laciných stanů, spacích pytlů a dalších věcí v celé republice zbytečně zahálí a znehodnocuje se. O myšlenkové, argumentační a výtvarné úrovni letáčků se nemíním zmiňovat dále, i když mě pobuřuje zneužití citátů Tolstého a Husa v sousedství staronové demagogie. Zaujal mě však závěrečný text: Vyzýváme opět všechny, kterým jde skutečně o děti, ke spolupráci v jejich prospěch. Nešpiňme dětský svět hrátkami dospělých.

Nechme raději stranou fakt, že lidé dobře vědí, kdo to špinil nejen dětský svět hrátkami jistých známých dospělých. Vřele však souhlasím s tím, že nám všem by mělo jít o děti, to bez přihlédnutí k rozdílům politických sympatií či příslušností jejich rodičů k té nebo oné straně. Majetek Pionýra jsme totiž vytvořili všichni, jsouce daňovými poplatníky. Musí proto patřit všem dětem a pokud budou mít zájem o členství v Pionýru, tak také jim. Majetek pionýrské organizace je třeba rovnoměrně rozdělit podle počtu registrovaných mezi všechny organizace dětí v republice. Obracím se proto na vás, pane předsedo, a českou Radu pionýra, kterým jde tak o blaho dětí, aby se existujícího majetku vzdala v jejich prospěch. Nepředpokládám však že tohoto činu budete schopni. V tomto případě vás, pane předsedo, mohu ujistit o svém úmyslu - udělat vše, co je v mých možnostech, aby onen ostudný § 2 pozbyl platnosti a věřím, že ve svém úsilí nebudu osamocen.

Jsem přesvědčen o tom, že naše děti nesmí být již nikdy zneužívány ve jménu jakékoli ideologie a zásadní povinností nás všech je zajistit jim zdravý tělesný a duševní rozvoj v libovolné organizaci na základě vlastní vůle. Vaši reakci očekává Alois Válek. Dne 23. 2. 1992.

Odpověď jsem dosud neobdržel.

Na závěr uvádím, že si autoři pionýrského letáčku na téže straně naprosto protiřečí. Víme-li, že ideologie znamená nauku o ideálech. V prvním bodě totiž tvrdí, že jejich organizace je cituji - demokratická, na politických stranách a hnutích a jiných ideologiích nezávislá, aby v bodě posledním prohlásili, že je mimo jiné spojují ideály. Jaké asi ideály mají na mysli, to je další záhadou. Proč tedy měli a dosud vlastní majetek pionýra číslo jedna, který působil od roku 1949 do roku 1968 a pak od roku 1970 jako jednotná dětská organizace, od níž se vehementně distancují. Nástupnický charakter pionýra číslo dvě dokládá například předání nemovitosti plzeňskému Junáku, zabavené v roce 1970, kterou předal již zcela nový, nezávislý Pionýr v lednu 1991. Vyluští někdo hlavolam, kde vlastně přišel k majetku pionýr číslo dvě, který působil od 20. ledna 1990 jako údajně zcela nové občanské sdružení?

Záhad ohledně pionýra je ještě více, a proto se obracím s prosbou na příslušné ministry České vlády, aby iniciovali, pokud to půjde, prošetření a vyřešení tohoto problému na úrovni federace, kde byl onen ústavní zákon přijat.

Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Válkovi, prosím, kdo další se hlásí. Nikdo nemá zájem položit vládě otázku nebo interpelovat ji? Pan poslanec Hejsek.

Poslanec Josef Hejsek: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, v souvislosti s interpelací pana poslance Válka bych rád připomenul, že už před třičtvrtě rokem jsem ve věci vypořádání majetku Pionýrské organizace SSM měl naprosto konkrétní návrh. Na tento návrh nebylo dodneška odpovězeno.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Hejskovi. Chce se někdo k tomu vyjádřit? Zdá se, že nikdo nechce interpelovat nebo položit otázku nebo podnět vládě České republiky a přikročila bych tedy k dalšímu bodu a tím jsou

Jako obvykle přečtu nyní jména poslankyň a poslanců, jejich interpelace budou postupně projednávány. Přehled jmen v předpokládaném pořadí je tento - a nyní by se snad měli dostavit ti poslanci, kteří interpelovali, aby se dověděli o výsledku své interpelace -:

Poslanci: Zdeňka Krejčová, Walter Piverka, Jaroslav Soural, skupina poslanců Helena Němcová, Dagmar Hochová, Daniela Kolářová, Eva Kantůrková a Vladimír Preclík, Václav Čundrle, Gerta Mazalová, Josef Bezděk, Vladimír Zeman, Jaromír Kapusta, Petr Pospíšil, Antonín Chutný, Jaroslav Matějka, Josef Hejsek, Vladimír Rozlivka, skupina poslanců Tadeusz Wantula, Karel Holomek a Walter Piverka, skupina poslanců Stanislav Klimeš, Jaroslav Cabal a Jaromír Stibic, Heřman Chromý, Milada Vorlová, Jaroslav Soural, Jiří Payne, Josef Hejsek, skupina poslanců Jan Litomiský, Miroslav Volf a Petr Kraus, Jiřina Pavlíková, Josef Janeček, Vladimír Líbal, Petr Lom, Oldřich Váca, Jiří Honajzer, František Nerad a skupina poslanců Gerta Mazalová, Antonín Andrle, Pavel Balcárek, Josef Bezděk, Petr Dudešek, Luděk Fendrych, Karle Foniok, Miroslav Havlíček, František Homola, František Kačenka, Jaromír Kapusta, Ladislav Krčma, Jan Kryčer, Jiří Macháček, Zdeněk Malík, Kamil Procházka, Oto Průša a Vladimír Zeman. Takže nyní bychom se začali zabývat jednotlivými interpelacemi. První interpelaci vznesla paní poslankyně Krejčová, která tu však není, takže interpelaci zatím odložíme, až se dostaví do sněmovny.