Česká národní rada 1990 – 1992

Předsedkyně ČNR D. Burešová, místopředsedové ČNR J. Kalvoda, J. Kasal, Z. Malík, J. Vlach a 165 poslanců.

Za vládu České republiky: ministr zemědělství B. Kubát, ministr vnitra T. Sokol, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr státní kontroly L. Němec, generální prokurátor L. Brunner.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Vážené dámy a pánové, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady a všechny vás zejména přítomné v zasedací síni - vítám. S uvítáním vlády bude třeba ještě počkat.

Dovolte mi na začátek, abych zrekapituloval, co se nám zatím podařilo probrat.

Projednali jsme sedm bodů schváleného programu, u jednoho bodu jsme jednání přerušili a kromě něj nám zbývá ještě dvanáct bodů.

Pokračovat budeme v jednání tak, že dokončíme projednání návrhu skupiny poslanců Zdeňka Malíka a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon 54/1990 Sb. o volbách do České národní rady, ve znění zákonů České národní rady sněmovní tisky 572 a 578.

Dále bude následovat zpráva o bezpečnostní situaci, o stavu vězeňství, stanovisko k činnosti prokuratury, usnesení k reformě lesního hospodářství a další body.

Prvním bodem je tedy - jak už jsem konstatoval - návrh skupiny poslanců, Zdeňka Malíka a dalších, na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon 54/1990 Sb. o volbách do České národní rady ve znění zákonů České národní rady 221/1990 Sb. a 435/1991 Sb. Včera jsme přerušili jednání s tím, že poslanci dostanou jako pracovní materiál podklady z rozpravy, která ještě nebyla ukončena. Budeme tedy v rozpravě pokračovat. Pracovní pomůcku k tisku 572 a 578 jsme všichni obdrželi.

Kdo se tedy hlásí jako další do rozpravy - pan místopředseda Kasal, uděluji mu slovo.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, pokud si vzpomínáte, včera jsem přednesl několik pozměňovacích návrhů, ovšem ve formě, která neumožňovala, abychom o nich hlasovali, takže to, co jsem včera řekl v rovině obecné, bych si nyní dovolil zformulovat tak, aby se o návrzích našeho poslaneckého klubu dalo hlasovat.

Prosím, aby byla upřena pozornost na § 42 odst. 2.

a) doporučuji ponechat.

b) doporučuji vynechat slova "či tří", takže odstavec b) by zněl: "které koalice ze dvou politických stran popřípadě politických hnutí získaly méně než 7 % "

V odstavci c) doporučuji následující znění: "které koalice tří politických stran popřípadě politických hnutí získaly méně než 9 %".

A navrhuji doplnit písmeno d): "které koalice ze čtyř politických stran popřípadě politických hnutí získaly méně než 11 % z celkového počtu platných odevzdaných hlasů."

Pokud by sněmovna tento návrh nepřijala, dávám další návrh v následujícím znění.

Jde opět o § 42 odst. 2.

a) zůstává stejný.

b)" které koalice ze dvou politických stran popřípadě politických hnutí získaly méně než 6 %.

c) které koalice tří politických stran popřípadě politických hnutí získaly méně než 7 %."

Doporučuji doplnit odstavec

"d) které koalice čtyř politických stran popřípadě politických hnutí získaly méně než 8 % z celkového počtu platných odevzdaných hlasů."

Tolik tedy k upřesnění mého včerejšího návrhu.

Děkuji. Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi Kasalovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? /Nikdo se nehlásil./ Jestliže se nikdo nehlásí, rozpravu končím.

Přejdeme nyní k závěrečným slovům. Prosím pana místopředsedu Malíka, aby se ujal slova.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, z rozpravy vzešel dotaz pana poslance Frkala na délku volebního období pro Českou národní radu. K tomu dotazu mohu říci, že délka období je stanovena v zákoně č. 143/1968 Sb. o čs. federaci. Podle čl. 103 odst. 2 uvedeného zákona se národní rada volí na období pěti let, nikoliv čtyř let, tedy pěti let. To je tedy jasné.

To, že máme nyní 24 měsíční volební období, to byla pravě výjimka z tohoto zákona. To je tedy odpověď panu poslanci Frkalovi.

Dále v rozpravě navrhoval pan poslanec Hájek řešit otázku státního příspěvku z rozpočtu České republiky. Domnívám se a jsem jist, že tato otázka nepatří do volebního zákona. Nyní již máme zákon o volebních stranách, patří tedy tato otázka do zákona o volebních stranách, anebo česká vláda by se musela touto otázkou zabývat, protože jde o nároky na rozpočet České republiky, a je to otázka rozložení finančních prostředků na celé volební období. Čili, to není paragraf, který by měl zatěžovat volební zákon, o kterém jednáme.

K dalším připomínkám, které stojí za zmínku, je třeba odpovědět na vystoupení pana poslance Kapusty. Na tuto jeho poznámku a pozměňovací návrh reagovala paní poslankyně Vorlová. Po debatě s panem poslancem Kapustou, chci vysvětlit podrobněji, oč zde šlo.

Šlo o dva pozměňovací návrhy.

Jednak pan poslanec Kapusta navrhuje, aby minimum zastoupení v České národní radě byly nikoliv dvě strany, ale tři strany. Má to snad své opodstatnění, závisí na vás, jak se k tomuto pozměňovacímu návrhu postavíte.

Za druhé je třeba vysvětlit otázku postupného snižování procent v případě, jestliže se do České národní rady nedostane žádná strana, což nepřichází v úvahu. Ale teoreticky dostane-li se do ČNR jedna strana nebo dvě, pak s ohledem na uvedený pozměňovací návrh by to měly být alespoň strany tři. A jde o to, že kdybychom současně snížili procento ve všech kategoriích, tj. samostatně kandidujících stranách, v malých koalicích a ve velkých koalicích, mohlo by dojít k tomu, co nechceme, k záplavě stran, protože okolo 3 % by se asi uplatnilo příliš mnoho stran a hlavně koaličních.

Proto v návrhu je velmi rozumná podstata - podle mého názoru jako navrhovatele - že napřed by se posuzovala kategorie samostatně volených stran, to znamená, že ty by dostaly přednost, protože jestliže samy obstály, jsou jistě nadřazeny nějaké velké koalici, která by obstála se stejným procentem, třeba se 4 % při uvedeném snížení. Čili, ta posloupnost nebo postupnost je velmi logická, že by se napřed posuzovaly kategorie samostatně volených stran. Kdyby takto nedošlo k žádnému zařazení další strany do prvého skrutinia, teprve pak by nastoupila kategorie malých koalicí, a kdyby ani tam, pak nakonec by přicházely v úvahu velké koalice.

Vysvětluji to proto, abyste pochopili to, co na první pohled nemuselo být dobře srozumitelné, jak je to myšleno s postupným snižováním procenta.

Pak tu byl návrh pana poslance Homoly a paní poslankyně Vorlová bohužel tu není, poněvadž ona proti tomu pozměňovacímu návrhu vystoupila, pokud jde o to, že by snad nemělo být omezováno právo obcí rozhodnout o možnosti propagace v rámci politické kampaně před volbami v jednotlivých obcích.

Je to otázka. Jestliže by došlo k poctivé dohodě, že by podobně jako televize nebo rozhlas se v obcích místní rozhlas dohodl, že všem stranám postupně povolí určitou dobu na volební kampaň, pak se domnívám, že by - v případě, že to sněmovna přijme - snad nebyly vážné zábrany proti tomu, aby se to uskutečnilo. To je myšlenka tohoto návrhu.

Pokud jde o klausule, o tom snad není potřeba hovořit. Víme, že je to od 3 % do 10, což závisí na tom, jak postupně budeme hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích.

Pokud jde o preferenční hlasy, rozpětí tam je od tří - to navrhoval pan poslance Sapák - až prakticky do 25 a mezi tím je to pět, deset, dvanáct, patnáct, dvacet procent. Domnívám se za navrhovatele, že těch 10 %, která vyšla ze zpravodajské zprávy výborů, je rozumných.

To by byly asi tak všechny odpovědi na to, co vzešlo z rozpravy.

Tím končím, děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi Malíkovi.

Po zahájení dnešního jednání jsem obdržel ještě několik námětů do rozpravy. Chci se proto zeptat, zda má někdo námitky proti tomu, abychom rozpravu ještě jednou otevřeli? /Nebylo námitek./

Pokud tomu tak není, otevírám tedy znovu rozpravu a jako další se do rozpravy přihlásil pan kolega Payne.

Poslanec Jiří Payne: Chtěl bych jen říci tolik, že v návrhu, který jsem včera podával v oné tabulce, bych byl rád, kdyby po upozornění bylo možno doplnit v prvním řádku této tabulky, kde je řádek, který se týká čtyř kandidátů, doplnit to tak, že by se to týkalo dvou až čtyř kandidátů. Ukázalo se, že tabulka by nepokrývala kandidátky se čtyřmi hlasy. Zároveň by to pak znamenalo vypustit větu, která se měla doplňovat nakonec, že u kandidátek, které mají méně než pět kandidátů, se k preferenčním hlasům nepřihlíží. Analýzou výsledků minulých voleb se ukázalo, že skutečně v jednom případě strana, která měla na kandidátce 4 kandidáty, prostřednictvím preferencí kandidát čtvrtého místa postoupil na první místo, a proto lze doporučit, aby i v případě kandidátek se čtyřmi a méně kandidáty preference uplatněny byly.

Z toho důvodu tedy bych stáhnul zpět návrh, který jsem podával, že u kandidátek s méně než 5 kandidáty se k preferenčním hlasům nepřihlíží. A zároveň v tabulce by se doplnilo 2 - 5 kandidátů pro první řádek a bylo tam potom 80 %.

Dále jsem byl upozorněn na to, že informace, že tabulka odpovídá přibližně 10%ní hranici uplatnění preferencí, že není zcela přesná, že ta hranice je vyšší. Průměrná velikost kandidátky je o něco menší, než jsem uváděl.

A další věc - spíše technická - je, že včera v rozpravě bylo zmíněno, že tabulka bude rozmnožena v rámci pracovní pomůcky jako pozměňovací návrh. Jakýmsi nedopatřením se to nestalo, takže tabulku byste měli obdržet na stůl během jednání.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Paynovi za toto upřesnění. Kdo se, prosím, hlásí dále do rozpravy?

/Nikdo se nehlásil./

Poněvadž se nikdo nehlásí, rozpravu končím.

Zeptal bych se pana společného zpravodaje, zda je připraven k závěrečnému hlasování. Pokud tomu tak je, předávám mu slovo.

Poslanec Michal Sedláček: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vyjádřil bych se na závěr k připomínkám, které zde zazněly v rozpravě. Nebudu uvádět připomínky v pořadí, jak o nich budeme hlasovat, jen se ke všem najedou vyjádřím.

První připomínku přednesl pan posl. Hrazdíra. Týkala se pozastavení politické strany. Chtěl bych ocitovat zákon o politických stranách č. 424/1991 Sb. Tam se hovoří o tom, co znamená pozastavení činnosti strany a kdo takové pozastavení provádí. V § 14, kde se hovoří o pozastavení činnosti strany nebo hnutí se říká:

"Odst. 1 - činnost strany a hnutí může být rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s § 1 - 5 nebo se stanovami."

Už zde je jasně dána pravomoc soudu.

Odstavec 2: "Při pozastavení činnosti mohou strany a hnutí činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku." To je tak trochu odpověď panu poslanci Fröhlichovi, protože tyto strany v momentě, když je jejich činnost pozastavena, nemohou se podle tohoto zákona zúčastnit těch voleb.

A ještě důležité upozornění: V § 15 písm. b) tohoto zákona se výslovně říká, kdo provádí pozastavení. "O rozpuštění strany a hnutí nebo o pozastavení činností strany a hnutí rozhoduje a) Nejvyšší soud ČSFR, jde-li o stranu a hnutí, které vyvíjejí činnost na území ČSFR; b) Nejvyšší soud republiky, v níž mají sídlo, jde-li o stranu a hnutí, které vyvíjejí činnost jen na území ČR nebo jen na území SR. Návrh podává vláda nebo generální prokurátor republiky, v níž mají strana a hnutí své sídlo." Chtěl bych proto vyvrátit obavy těch poslanců, kteří mají pocit, že by mohlo dojít ke zneužití tohoto ustanovení.

Další návrhy přinesla paní poslankyně Vorlová. Je celá sada návrhů. Hovořili jsme o tom s legislativci. V momentě, kdy se navrhuje doplnění čárky, není třeba o návrhu hlasovat, protože se takové úpravy dělají v legislativě. +

Děkujeme však paní poslankyni za upozornění.

Vše upravíme.

Paní poslankyně Vorlová však navrhla další záležitosti. V § 13 odst. 4 navrhuje upravit legislativní zkratku. Chtěl bych jí upozornit, že tento problém řeší poslanecký návrh § 18 odst. 10. Zde bych tuto legislativní zkratku nedoporučil.

A nyní k problému § 10 dost. 2, o kterém také hovořila paní poslankyně Vorlová. Zde bych chtěl upozornit na původní znění zákona, kde zůstává první věta. Já bych si to dovolil ocitovat: "V obcích, v nichž je více než 5 000 osob zapsaných v seznamu voličů, zařídí MNV nyní Obecní úřad, aby byl v každém domě vyložen seznam voličů, kteří v domě bydlí." Toto ustanovení, jak jsme o tom hovořili s legislativci, se vztahuje i na kasárna a jiné objekty, kde bydlí příslušníci ozbrojených sborů. Není třeba se obávat, že by v obcích nad 5 000 obyvatel, nebyl tento seznam vyložen.

Dalším pozměňovacím návrhem byl návrh pana poslance Homoly, který se vyjádřil k tomu, zda umožnit nebo neumožnit v místním rozhlase na vesnicích volební agitaci. Už k tomu hovořil pan předsedající. Já se domnívám, že není zde zaručena ze zákona ta stoprocentní rovnost vystupujících v tomto rozhlasovém zařízení a proto bych to nedoporučil.

Návrh pana poslance Fiedora hovořil o tom, zda umožnit občanům ve výkonu trestu odnětí svobody volbu. Hovořil jsem o tom už na začátku při svém expozé. Byl to návrh bezpečnostního výboru, který má samozřejmě své racio. Není to v rozporu s ničím. Prostě v této chvíli musí sněmovna rozhodnout. Tento návrh je schopen hlasování.

Návrh pana poslance Sourala navrhuje změnit § 18 odst. 3.

Já chci upozornit sněmovnu, že v případě přijetí tohoto návrhu zákona by došlo k velkému rozdílu vůči FS. Řada stran, které by podle federálního zákona měly možnost automaticky kandidovat do FS, by do ČNR musela speciálně získávat kandidátky. Jedná se především o ty strany, které výslovně nekandidovaly ve volbách a přesto mají své kluby v ČNR. Z tohoto důvodu já nedoporučím tento návrh.

Pan poslanec Frkal navrhl vypustit slova "poslaneckým klubem" z § 18 odst. 3. Zde se jedná o to, zda umožnit straně, která má jen jednoho poslance v této sněmovně, aby kandidovala bez splnění dalších podmínek, které jsou v § 18.

K panu poslanci Fröhlichovi jsem už hovořil. To je ten samý problém, jako u pana poslance Hrazdíry.

Pan poslanec Hájek navrhl doplnit § 54 a) ohledně hrazení volebních nákladů. Vychází ze zákona o politických stranách. Já si ho opět dovolím citovat. Zde se hovoří v § 20 odst. 8: "Poskytování státního příspěvku stranám a hnutím ze státního rozpočtu republik podle výsledků voleb do národních rad upraví zákony národních rad." Nehovoří se zde o tom, zda to má být volební zákon nebo speciální zákon. Je to v podstatě na rozhodnutí sněmovny, zda se domnívá, že by to mělo být zahrnuto do volebního zákona, nebo ne.

To byly návrhy, které se týkaly všeho ostatního kromě preferenčních hlasů a volebních klausulí. Druhá část se týká návrhů volebních klausulí. Zde je třeba v podstatě říci, že záleží na sněm vně, kterou variantu zvolí. Všechny mají svoje opodstatnění, které jsme zde slyšeli. Část třetí se týká preferencí. Zde je v podstatě ten samý problém jako v části dva. Slyšeli jsme zde odůvodnění různých čísel a sněmovna musí nějakou variantu vybrat.

To je vše k mému vyjádření ke všem připomínkám. Pane předsedající, navrhoval bych nyní procedurální návrh, abychom hlasovali postupně po částech. V první části by byly připomínky v pořadí, tak jak byly podány, ale týkaly by se všeho ostatního kromě problematiky volebních klausulí a preferenčních hlasů. Pak bychom hlasovali o části druhé, a to v pořadí návrhů, jak byly podány, ale jen těch návrhů, které se týkají volebních klausulí. A na závěr bychom hlasovali o části tři, a to opět v pořadí, tak jak byly návrhy podány, ale návrhy by se týkaly jenom preferenčních hlasů.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji, je to procedurální návrh. Já se ptám sněmovny, kdo je pro to, abychom postupovali podle pracovní pomůcky v tisku 572 a 578, abychom postupovali tak, jak navrhl společný zpravodaj, Kdo souhlasí, ať zvedne ruku. 102 Kdo je proti? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? 11. Děkuji tento návrh na postup byl přijat a můžeme přistoupit k hlasování o jednotlivých návrzích.

Poslanec Michal Sedláček: Prvním návrhem, o kterém budeme hlasovat je návrh pana poslance Hrazdíry k bodu 34, k paragrafu 20 a) odst. 2 doplnit na konec třetího řádku za slova: "a nebo byla pozastavena jejich činnost" slova "pravomocným rozhodnutím příslušného soudu". Moje vyjádření jste před chvilkou slyšeli.